„Pijeme mléko, protože obsahuje vápník a je dobrým proteinem pro naše tělo“. Rok co rok tyto lži poškozují milióny lidí. Pro každého podnikatele je zcela přirozené vymýšlet reklamní slogany pro své výrobky, aby se lépe prodávaly. Zaměřme se ale na problematiku mléka objektivněji a rozšiřme zároveň úhel pohledu a spektrum souvislostí.

Úspěch je založen na pečlivé analýze evidentního. – Jim Rohn

0d08a1c0377a97bf0771163a1f4be0be

Historie mléka
Kravské mléko se sporadicky začalo používat zhruba před 6500 lety v oblasti úrodného půlměsíce (od Egypta po Indii). Lidé pili mléko čerstvé a pouze v období, kdy byla kráva v laktačním cyklu (po narození telete). Tzn., že nikdy se nemohlo stát, že by tehdejší člověk měl „na stole“ každý den mléko.
K rozšíření konzumace kravského mléka došlo až v 50. letech dvacátého století. S tím i jeho uměle vytvořená propaganda postupně zvyšovala konzumaci z jediného důvodu – zvyšování produkce. Evropané mají svůj genealogický původ jiný, než lidé, kteří si postupně zvykali na kravské mléko na území úrodného půlměsíce.

Co to způsobí v těle? – Nenápadnou časovanou bombu

Je v naprostém pořádku, když děti pijí mléko od narození až do dvou let. Ovšem za předpokladu, že se jedná o mateřské mléko, které je čerstvé, zdravé a přírodní. Kravské mléko má hodně bílkovin, minerálů a tuků – což je důležité pro telata, která už v roce váží 150 až 250 kg. Děti samozřejmě rostou mnohem pomaleji. Co se týká dospělých – nedokážou trávit mléko vůbec. Dříve nebo později je čekají rozličné zdravotní problémy. Důvod je prostý: biologicky jsme uspořádány tak, abychom po třetím nebo čtvrtém roce byli odstaveni. Protože už  nemáme dost enzymů (Enzymy jsou molekuly bílkovin, které řídí biochemické reakce. Bez enzymů by neexistoval život.) na štěpění mléka, trpíme zahleněním. Máte rýmu nebo kašel, odkud se podle Vás berou? Lze zpravidla připsat na vrub zahlenění z mléčných výrobků. Štítná žláza a přištítná tělíska se nalézají v krku. Rovněž tyto tkáně se zahleňují v důsledku konzumace mléčných výrobků.

Čím máte mléko „nahradit“?

Vápník je bohatě zastoupen v mhoha potravinách. Nejvyšší koncentrací použitelného vápníku se vyznačují sezamová semena a mořská zelenina. Vápník potřebuje horčík, aby mohl být správně využit. V ovoci a zejména v zelenině se vyskytuje společně s hořčíkem. V kravském mléce je však vápníku mnohem víc než hořčíku, což ještě zhoršuje jeho zúžitkování. Z ovocné šťávy využijete mnohem více vápníku než z mléka.

 

Zdroj: Zázračná detoxikace, S. Robert Morse

comments


Lifestyle
Author: Ekaterina Maydanenko

Podpořte autora
Starší příspěvky:
UN PETIT MONDE – „a little world with the great art“

Výstava nesoucí název UN PETIT MONDE – „A small world with big art“ se uskutečnila minulý měsíc v pražské vinárně La Cave...

Zavřít