Luxus v tmavě šedé
Istanbul – bývalé hlavní město byzantské říše a největší město Turecka se v posledních desetiletích proměnilo v moderní metropoli, která si v ničem nezadá s většinou západoevropských velkoměst. Nalezneme zde nejen historické památky, životem pulzující bazáry a přelidněná náměstí, ale také ukázky špičkové architektury a luxusního designu.
Tato superluxusní rezidence se nachází v nové zástavbě na evropském břehu Bosporu a její interiéry jsou dílem tureckého designéra Tanju Özelgina. Opravdu velkorysé vnitřní prostory, řešené formou openspace, byly sladěny do tlumených zemitých barev. Díky obrovské podlahové ploše a výbornému osvětlení si bylo možné pohrát s tmavými odstíny šedé, hnědé ale také černé, aniž by prostory působily nějak stísněně.
Obrovský obývací pokoj, jenž se otevírá až do výšky prvního patra je pomyslným srdcem domu, kde se odehrává většina společenského života majitele. Podlahy z bahenního dubu sjednocují celý prostor přízemí a svým světlejším odstínem zajímavě kontrastují s tmavými stěnami a nábytkem. U hlavní stěny z pohledového betonu nalezl své místo nízký gauč šedé barvy, doplněný černými polštářky a dvojice apartních křesílek evokují styl tradičních tureckých salonů, jak je známě z pohádek tisíce a jedné noci. Velmi zajímavým prvkem je trojice realistických soch chodců v jednom z rohů pokoje. Na tento prostor volně navazuje minimalistická jídelna s litým mramorovým stolem a kuchyně, jež byla na zakázku vyrobena z palisandru, doplněného již zmiňovaným bahenním dubem. Kuchyňská linka pak volně přechází v knihovnu, jež je součástí mediální místnosti s televizí a domácím kinem, kterou jen symbolicky odděluje od zbytku prostor otevřený krb na biolíh. Vrcholem špičkového designu je ovšem otevřené schodiště ocelové schodiště, které spojuje všechna patra domu. V jeho středu nás pak upoutá impozantní plastové svítidlo jasně červené barvy ve tvaru lidské postavy.
V prvním patře se nachází soukromé prostory majitele rezidence a také pokoj pro hosty. Do těchto místností se vstupuje z otevřené galerie, ze které je možné přehlédnout celý obývací pokoj. Ani zde nechybí futuristická umělecká díla ze soukromé sbírky vlastníka domu. Také první patro je ve znamení tlumených barev a pohledového betonu. Hlavní ložnice, jež volně přechází v koupelnu je opravdovou oázou klidu a relaxu. Na první pohled nás zaujme monumentální solitérní vana, ke které se dostaneme po dvou podsvětlených stupních. Podlaha z bahenního dubu pak skvěle kontrastuje s černými tapetami na stěnách.
Poděkování a zdroj fotografií: Tanju Özelgin
