Kamila Boudová má profesní zkušenosti napříč textilním a oděvním průmyslem v Německu, Londýně a Paříži. V současné době žije v Paříži, kde vyučuje na vysoké škole módního obchodu MOD’SPE. Pro svoje znalosti a zkušenosti v oboru je častým a čestným hostem na mezinárodních konferencích. Aktivně se zapojuje a podporuje projekty poukazující na důležitost našich každodenních voleb na cestě k lepšímu módnímu průmyslu.

Jste jedna z nejlepších Českých odborníků na sustainable fashion, co vás k tomu přivedlo?
Z jedné strany jistě má úžasná maminka, která doma vždy třídila odpad a vedla nás k respektu k přírodě. Potom určitě tatínek, který nás hodně vozil do hor. A do třetice moje vlastní pracovní zkušenost, pohled do zákulisí módního průmyslu, kde jsem si uvědomila, že se nevyrábí oblečení, ale předem navržený odpad. Šetří se na kvalitě materiálu, na provedení, na lidech.

Navštívila jste někdy továrny velkých řetězců v Bangladéši nebo jiné rozvojové zemi?
Ne.

size_3_kamila-boudovaJe nějaký módní řetězec, jehož oblečení by jste v životě nevzala na sebe?
Není, protože občas nakupuji v second-handu. Pokud by otázka zněla: existuje módní řetězec, kde byste si oblečení nikdy nekoupila, odpověděla bych, že všechny. Mám seznam značek, které jsou menší a své produkty vyrábí s mě blízkými hodnotami. A takové produkty chci podpořit. Pokud potřebuji rychle oblečení na nějakou příležitost, buď si ho půjčím od přátel, nebo pro něj běžím do second-handu. Většinou mám ale na nákup dost času, můj aktuální šatník je 100% funkční, a tak mám čas si vybrat, co a kde si chci koupit.

Fashion Revolution je mezinárodní kampaň za etický módní průmysl, která každoročně vrcholí 24. dubna v podobě Fashion Revolution Day. Povězte nám víc k celému projektu.
Kampaň byla založená v Londýně jako přímá reakce na pád oděvní fabriky Rana Plaza, v jejíchž troskách v roce 2013 zahynulo přes 1000 lidí. Této katastrofě se navíc dalo předejít. Budova byla den předem evakuována, protože se v pilířích objevily trhliny. Zaměstnanci bylo ale následujícího dne donuceni jít do práce pod výhružkou ztráty měsíčního platu.

Rychlá móda prostě nečeká, i když jde o lidské životy. Zakladatelky kampaně, Carry Sommers a Osrola de Castro, věří, že módní průmysl má být krásný pro všechny. Současný systém ale přináší výhody především majitel1ům značek (majitel skupiny Inditex, která vlastní řetězec ZARA, je nejbohatším člověkem na Zemi) a jejich akcionářům. Ani pro zákazníky tento systém není příliš výhodný a pro dělníky a farmáře může být doslova smrtelný. Je čas na revoluci.

V loňském roce se do projektu zapojily také známé osobnosti, například herečka Soňa Norisová nebo moderátorka Adéla Banášová. Jakým způsobem se může zapojit široká veřejnost?
Vyfoťte se v tričku naruby, ukažte cedulku značky, od které oblečení máte a označte svou fotku na sociálních sítích hashtagem #whomademyclothes (kdo vyrobil mé oblečení). Můžete také přímo označit značku, které se chcete zeptat, například Hey @Kama, #whomademyclothes. Naším cílem je propojit opět zákazníky s lidmi, kteří jejich oblečení vyrábí.

V současné době působíte na vysoké škole módního obchodu MOD’SPE v Paříži, kde vyučujete Product Development (Vývoj produktu, pozn, red.). Co se ve Vašem předmětu studenti mohou dozvědět? Jak vypadá výuka na MOD’SPE?
Učím namixovanou skupinu studentů z Ameriky, kteří mají možnost vyjet na jeden semestr právě do Paříže – jsou tam designéři, ale většinu tvoří studenti obchodu a marketingu. Výuka pro mě není nijak omezená. Ředitel programu si přál pouze to, abych zahrnula do osnovy udržitelnost a etické zajišťování výroby. Studenti nemají žádné testy nebo písemky, všechno hodnocení je založené na jejich teréním a teoretickém průzkumu a prezentacích projektů.

V mých hodinách se věnujeme především postupu při vývoji produktu, aneb jak z jedné skici uděláte půl milionu šatů. Má to svá specifika podle obchodních modelů, zajištění dodavatelského řetězce, velikosti společnosti atd. Proto je látka velmi obsáhlá a dává studentům široký přehled o tom, jak módní průmysl funguje. To samé si kladu za cíl i na mých online workshopech, které připravuji v češtině.

Ve spojitosti s MOD’SPE mě napadá, v září tohoto roku se v Bratislavě otevře první evropská pobočka. Jaký na to máte názor, myslíte si, že to byl od MOD’SPE dobrý krok? A nemyslíte, že by bylo lepší školu situovat spíše do Prahy?
Myslím, že Bratislava byla skvělá volba – je to kousek jak do Vídně, tak do Budapešti i do Prahy. Vzhledem k tomu, že výuka je v angličtině, může MOD’SPE očekávat ryze mezinárodní publikum a Praha je přeci jen od dalších metropolí více vzdálená. Na druhou stranu jsem si jistá, že studenti se nenechají ujít mnohé módní eventy právě v Praze.

Kamila Boudova Fashion Revolution foto Welin NagyovaJaký je život v Paříži, jak moc se liší od toho v Čechách?
Pro mě určitě hodně. Mám takové dva úplně odlišné světy. V Čechách mám mnoho přátel a velmi rychle mi tu roste i profesní network. Když přijedu do Prahy, většinou se několik dní nezastavím a pak se zase musím vracet do Paříže. Tam mám naopak klid na práci a rozvoj mých aktivit. Paříž je pro mě cennou lokalitou díky mnoha veletrhům a eventům, na kterých lze získat poslední informace o tom, kam se ten náš průmysl žene. Díky pracovním zkušenostem, studiu i novým přátelům z průmyslu jsem tam pochopila, jak to celé funguje – a dál se učím.

Loni na podzim se v Paříži odehrála série atentátů, přece jenom strávila jste ve městě lásky kus života, zasáhlo Vás to nějak?
Trochu to s námi zatřáslo, jako každá katastrofa, kterou prožijete v bezprostřední blízkosti. Když koukáte na záplavy v Pákistánu, je to jiné, než když stoupá voda v Praze. Mezi oběťmi nebyl přímo nikdo z mých blízkých, ani známých, ale několik týdnů jsme byli všichni trochu paranoidní, naše bezpečná čtvrť najednou přestala být v naší mysli bezpečná, přítel nechtěl vůbec jezdit do centra a já jsem občas bezdůvodně vystoupila z metra a jela pár stanic na kole. Rychle to ale opadlo.

Jak by jste popsala styl Kamily Boudové? Co Vám zaručeně nesmí chybět v šatníku?
Můj styl je hodně o materiálech. Kromě jedněch sandálů nemám nic s potiskem, vše je jednobarevné a větišnou nosím tkaniny – košile, kalhoty, sukně. Mám ale například kabát od Jana Zemana s falšovaných karbonovým vláknem, svetr z vlákna baby alpaca a zlaté džíny. V poslední době mě uvidíte neustále v černých legínách, protože mé poslední džíny se na mě rozpadly a já se nedostala k tomu pronajmout si jiné, nebo ty staré ještě jednou opravit. Co vizuálně chybí na oblečení, to doháním doplňky – boty, náhrdelníky, klobouky. V testu od Táni Havlíčkové ( http://www.tanahavlickova.cz/stylovy-test/ ) mi vyšlo, že jsem rebelka a opravdu to na mě sedí.

Pařížanky jsou známé pro svůj typický šarm a styl. Viděla jste někdy neupravenou či nestylovou Pařížanku? Co je podle Vás to „ONO“, co odlišuje Francouzsky od ostatních žen?
To víte, že neupravených a nestylových žen tu je celá hromada. Ty ale v časopisech neuvidíte, jsou to šedé myšky, co dělají na poště nebo administrativu v kancelářích. Myslím, že je odlišuje právě to, že jejich šaty nikdy nezastíní jejich osobnost. Jejich styl je střídmý a dá tak vyniknout jejich podstatě, pohledu, charakteru. Když vás na ženě zaujme líčení, oblečení nebo naopak holá kůže natolik, že nevnímáte, co říká a jak se chová, tak to je problém. A tomu se přesně Pařížanky umí vyhnout.

Francie je proslulá svojí typickou kuchyní, šampaňským nebo sýry. Vytvořila jste si k francouzské kuchyni určitý vztah? Je něco, co by Vám chybělo, kdyby jste žila v Čechách?
Před příjezdem do Paříže jsem byla vegan, nejedla jsem tedy žádné živočišné produkty, sýry, vejce, nic. S příjezdem do Paříže jsem ale povolila a dovolila jsem si ochutnat spoustu sýrů. Teď, když jsem to všechno zkusila, znovu ustupuji od živočišných produktů a vracím se zpět k zelenině, ovoci a sóji. Můj přítel také upřednostňuje japonskou a libanonskou kuchyni, takže kromě baget k obědu a croissantu ke snídani příliš po francouzsku nestolujeme. Chystáme se ale do veganské restaurace, kde připravují všechna tradiční francouzská jídla bez masa a mléčných výrobků. Tam si možná francouzskou kuchyni ještě zamiluji.

O povinnosti a práci nemáte určitě nouzi, ale když se najdou volné chvíle, jak ráda relaxujete?1928590_orig
Aktuálně chodím plavat. Předtím jsem chodila běhat a před běháním jsem chodila boxovat. Takže aktivně. V neděli se snažím ujet městu a projít se po lese, nemám ho tu daleko. V týdnu hodně čtu, většinou knihy o obchodě, osobnostním rozvoji, o vedení lidí. V lednu jsem přečetla biografii Steva Jobse, která mi doslova změnila život. Nebo – pro někoho možná paradoxně – relaxuji u domácích prací – když vařím, myji nádobí nebo uklízím v koupelně, a u toho poslouchám knihy nebo zajímavé rozhovory.

Máte na závěr nějakou radu pro čtenáře Daily Style, jak se vyhnout oblečení z tzv. rychlého módního průmyslu?
Věřím, že k tomu si každý najde svou cestu. Já měla velký sen natočit praktického průvodce udržitelnou módou, kde bych diváky mohla inspirovat tím, jak jsem si nastavila šatník já, a k mému překvapení je jeho produkce aktuálně v jednání. Snad se brzy objeví na jedné velké internetové televizi.

Vše začíná u toho odhodlání, u rozhodnutí, že chci žít ve světě, kde lidé tvoří hodnoty, kde si váží jeden druhého za svůj přínos společnosti, kde je čistá voda a vzduch pro všechny. Jestli potom začnete opravovat, co už máte, nakupovat v second-handu, půjčovat si oblečení s kamarádkami, nebo nakupovat u zodpovědných značek, je na možnostech a chuti každého z nás. Vše ale začíná u toho rozhodnutí.

Kamilo, děkujeme za poskytnutí rozhovoru. Velice si ceníme Vašich upřímných odpovědí k celé situaci. Společně s Vámi věříme v lepší zítřky v celém módnímu průmyslu! 


 

MOYOMI1434035095

Facebook

Instagram

Fashion Revolution

comments


ppl talk
Author: Nikol Pavlíčková

Podpořte autora
Starší příspěvky:
„Nepotřebuji dobýt svět, stačí mi, když mě stále bude naplňovat to, co dělám a budu to dělat s láskou,“ říká Kamila Bošková

Kamila Bošková, blogerka, návrhářka, máma, ale především jeden z nejsrdečnějších lidí, které jsem, kdy poznala. Miluje svůj život takový jaký...

Dailystyle News

Zavřít