Developeři stále realizují nové a nové projekty řadových rodinných domů především ze dvou důvodů – jejich výstavba je snadnější a méně nákladná a není třeba tak velkých pozemků. Avšak jsou tu i staré řadovky, které nám zůstaly jako dědictví z časů komunismu, postavené většinou z panelových bloků a zcela bez vkusu. A zdaleka se nejedná jen o bývalé Československo, neboť řadová výstavba rodinných domů se během minulého století stala velice populární po celém světě a dodnes zabírá mnohé lukrativní pozemky v centrech většiny metropolí. Není proto divu, že mnozí přistupují k revitalizace těchto staveb. Realizace přestavby jedné řadovky v centru kanadského Montrealu z pera architektů studia NATUREHUMAINE  je dokonalou ukázkou moderního pojetí tohoto typu bydlení. Zachovány byly v podstatě jen obvodové stěny a zároveň bylo přistavěno ještě jedno podlaží. Hlavní, původně cihlová, fasáda byla zcela ukryta pod plášť z vrstev pohledového betonu, dřeva a hliníkových profilů, jejichž horizontální ložení opticky celý dům zvětšuje a jeho exteriér  tak dostal plně současný vzhled. K ještě větším změnám došlo v interiéru, jež byl zcela přebudován a stavba byla ještě navíc zvětšena na úkor malé zahrádky, která se původně nacházela za domem. Velmi zajímavým prvkem je prosklená střecha přízemního patra, jež je zároveň podlahou atria, které slouží nejen k příjemnému posezení, ale zároveň propouští světlo do zbývajících dvou nadzemních podlaží, která by byla jinak zcela uzavřena uvnitř vnitrobloku. Jednotlivé úrovně jsou propojeny samonosným dřevěným schodištěm.  Vnitřní prostory nejsou otevřené, jak jsme zvyklí u populárního loftového typu bydlení, ale jsou rozděleny neúplnými příčkami na jednotlivé funkční zóny. V přízemí se nachází hlavní společenský prostor, sestávající z obývacího pokoje a kuchyně, laděný v zemitých odstínech šedé, bíle a černé. Zajímavým kontrapunktem je červený kuchyňský ostrůvek. Ve zbývajících dvou patrech  se nacházejí ložnice a koupelny majitelů a zároveň je z nich přístup do zmiňovaného atria. Většina pokojů je prosta zbytečných dekorací a osvětlení je většinou řešeno formou bodovek, ukrytých v sádrokartonových podhledech. Celý projekt je opravdu dokonalou ukázkou toho, že i řadový dům lze realizovat v duchu současných architektonických trendů. Poděkování a zdroj fotografií: NATUREHUMAINE

Portugalský architekt a designér Manuel Aires Mateus navrhl tuto skutečně fascinující rezidenci jako současný předobraz  tradiční portugalské architektury. Přímořské letovisko Leiria lokalizované na pobřeží Atlantiku se pyšní neobyčejně zachovalým historickým jádrem a je skutečnou pokladnicí lidové architektury. Z důvodu velice horkého klimatu místní staleté kamenné domy do ulice září pouze svými stroze působícími bílými fasádami. Všechna okna jsou směrována do jejich atria, kde panuje po většinu dne příjemný stín a klima a vnitřní prostory jsou tak chráněny před poledním úpalem. A právě tato filosofie byla pro Manuela Airese hlavním kritériem při projektování rezidence pro mladou rodinu. Jasně bílá vila působí svými jednoduchými tvary a fasádou bez oken téměř éterickým dojmem. Dům svými tvary evokuje spíše nějakou futuristickou skulpturu, protože masy stěrkovaného betonového zdiva žárlivě střeží soukromí majitelů. Stejný materiál byl použit také na střechu. Jediným prvkem, který rozbíjí prvotní dojem z masivního betonu, je jasně bílá barva, kterou byla celá stavba natřena. Klidová zóna domu je umístěna v suterénu. Nenechte se ale zmýlit! Nejedná se o žádný temný sklep, ale o plnohodnotné a denním světlem zalité obytné prostory s velkorysými prosklenými plochami a špičkovým designem. Světlo sem propouští dvě atria, jež jsou na první pohled ukryta před zraky sousedů a plně splývají s úrovní pozemku. Kolem nich jsou rozmístěny jednotlivé pokoje, zalité světlem, ale chráněny před poledním slunečním úpalem. Hlavní společenské prostory jsou pak lokalizovány v přízemí, realizovaném formou openspace a velkoryse otevřeným do střešních konstrukcí, které na jedné straně opět zčásti ustupují, aby sem propouštěly dostatek světla. Minimalistický duch exteriéru se plně promítá také ve vnitřních prostorách. Jediným kontrapunktem ke strohým tvarům architektury domu  jsou dřevěné podlahy, které vnáší do interiéru pocit tepla. Všechny úložné prostory jsou ukryty za posuvnými stěnami a jsou tak prakticky nerozeznatelné od ostatních zdí. Dům je zařízen velmi svěže v čistě funkčním duchu a interiéry jsou prosty zbytečných dekorací, které by jen rušily celkový minimalistický dojem.   Poděkování a zdroj fotografií: AIRES MATEUS 

Zajímalo by Vás jak žije jedna z ikon současné módy? Stačí jen vyslovit jméno Donna Karan a každý okamžtě ví, o koho se jedná. Žena, již nazývají Divou se usadila ve velkorysém apartmánu na New Yorské Upper East Side nedaleko proslulého Central parku. A stejně jako její kolekce, tak i její byt je vyjímečný! Pojďtě ho s námi prozkoumat a vzužijte tak jedinečnou možnost nahlédnout do soukromí slavné módní návrhářky Na opravdu velkorysé ploše, zabírající více než 150 čtverečních metrů, vzniklo jedinečné útočiště, kde "železná lady" současné módy hledá svůj klid a potřebné zázemí. Donně se podařilo ve svém bytě vytvořit jedinečný a harmonický koncept, který plně podtrhuje její osobnost a to s ohledem na současný design a jeho trendy.  Interiétu dominují tlumené a zemité barvy, převážně šedá, černá a bílá, jež jsou doplněny uměleckými díly Sama Francise, které dodávají interiéru jejího bytu potřebný švih a dynamiku. Podlahy chtěla Donna z kamene a proto zvolila leštěnou žulu a pohledový beton, jež spolu skvěle korespondují a tvoří tak zajímavý kontrapunkt převážně bílým a černým stěnám. Většina nábytku je z bahenního dubu, jehož tmavé a patinovaně působící dřevo skvěle kontrastuje s moderními doplňky. Mezi mnoha jinými upozorněme kupříkladu na stolek, jehož prostý design oživuje tráva, vysazená v květináčí uprostřed a velmi dynamicky působí rovněž organické schody, překonávající nerovnost mezi terasou a hlavním obývacím prostorem a terasou, které byly využity nejen k posezení, ale také posloužily jako plnohodnotná plocha k umístění mnoha dekorací. Všechny ložnice a soukromé prostory majitelky jsou striktně odděleny od společnenské zóny bytu. Zde je také lokalizována relaxační zóna, kterou slavná módní návrhářka denně využívá pro masáže a meditaci. Donna velmi uznává východní filozofie a jejich náhled na člověka a právě proto jim vyhradila jednu z místností svého bytu. A  není divu. Nejenže Asii často a s láskou navštěvuje, ale sama je také osobní přítelkyní samotného dalajlámy. Poděkování a zdorj fotografií: RICHARD POWERS

Německé architektonické studio DYNAMO pojalo rekonstrukci domu z 19. století opravdu netradičně. Chátrající budova byla kompletně přebudována v duchu současných architektonických trendů, které však plně respektují její původní GENIUS LOCI. Citlivé a neobyčejně harmonické propojení historické stavby se současnou architekturou je cítit doslova na každém kroku. Na první pohled je patrné na hlavní fasádě domu směrem do ulice, která i přes to, že byla zachována pouze rámcově, evokuje historizující gracii a styl. Oproti tomu zadní fasáda byla kompletně přebudována a původní masa kamenného zdiva musela zcela ustopit křehce působícímu prosklenému atriu, jež dosahuje prvního patra a propouští tak do vnitřních prostor dostatek světla. "Prorůstání" moderní architrektury dávnými tradicemi si však plně uvědomíme až při procházce interiérem domu. Původní klenby a tapety s historizujícími vzory zde kontrastují podlahám z leštěného andezitu, pohledovým betonům a surovému dřevu. Masivní dubové dřevo je použito jako hlavní podlahový materiál ve většině vnitřních prostor, jež  byly zbaveny příček a celý interiér tak byl harmonicky propojen v jeden jediný celek. Dům zcela postrádá chodby a jednotlivé úrovně jsou propojeny pouze schodištěm, ze kterého se vstupuje přímo do pokojů. Byla tak ušetřena spousta místa. První dvě patra jsou spojena původními dřevěnými schody, které byly citlivě renovovány. Dostupnost horních pater a nově vybudovaného podkroví, sloužícího pro pořádání společenských akcí,  pak zajišťuje unikátní spirálové schodiště, které je samo o sobě uměleckým dílem. Interiéry jsou vesměs zařízeny v minimalistickém duchu, jen na několika místech obohaceny historickým nábytkem, který slouží jako reminiscence zašlé slávy bývalého měštanského domu. Ve většině prostor je však nábytek řešen formou vestavných skříní a skříněk, které svým jednoduchým provedením a materiálem splývají s podlahami a dávají tak plně vzniknout designovým solitérům. Poděkování a zdroj fotografií: STUDIO DYNAMO

Mnoho lidí si myslí, že malé byty nemohou nikdy vypadat luxusně. Omyl! Tento miniaturní apartmán v brazilském Sao Paulu je skvělou ukázkou toho, že špičkový design se dá realizovat i na značně omezeném prostoru. Byt navrhovaný pro mladého rozvedeného businessmana se rozkládá na ploše pouhých 36 m2. I přes tento handicap však designér Alan Chu dokázal využít doslova každý centimetr. Navzdory tomu celý prostor nepůsobí nijak přeplněně a díky harmonii barev, tvarů a efektivnímu řešení úložných prostor, se mu doslova podařilo tento miniaturní byteček opticky „nafouknout“ a vytvořit tak pro jeho majitele reprezentativní bydlení. Byt sestává ze dvou úrovní, propojených točitým monolitickým schodištěm z černé leštěné oceli, které je samo o sobě velmi výrazným designovým solitérem. Apartmán je logicky řešen formou openspace, neboť na tak malém prostoru by byly příčky opravdu zbytečným plýtváním místa. Celému interiéru dominují tlumenější zemité barvy, kterým pak kontrastují červené designové solitéry, ať již se jedná o ikonickou chladničku SMEG, drátěné křesílko v obývacím pokoji či červený telefon umístěný nad sofa. Protější stěna pak byla zcela využita pro umístění sestavy skříněk z březového dřeva, z nichž polovina slouží jako kuchyňská linka a druhá polovina jako obývací stěna. Toto geniální optické i funkční propojení tak umožnilo, že malometrážní spodní patro bytu může pohodlně plnit funkci jak obývacího pokoje, tak kuchyně, aniž by tato kombinace působila rušivým dojmem. Horní úroveň tak mohla být kompletně využita pro umístění ložnice a koupelny. Zároveň se sem vešla také  poměrně prostorná šatna. Oproti spodnímu podlaží, které se nese spíše v duchu zemitých barev, je horní patro ve znamení ryze pánské černé a tmavě šedé, čímž bylo dosaženo potřebného optického oddělení klidové zóny od spodního obývacího prostoru. Zdroj fotografií a poděkování: Escritorio arquitectos

Působivý projekt slovenského architektonického studia PLUSMINUSARCHITECTS je dokonalým příkladem současného kreativního designu. Čtyřpokojový byt ve čtvrtém podlaží secesního domu v centru Bratislavy byl transformován v neuvěřitelně hravý openspace, který je zářným příkladem toho, že i obyčejné věci mohou vypadat skvěle. Dokladem toho je také celkový budget, kdy náklady na kompletní rekonstrukci dosáhly pouhých 7500 €. Základní myšlenkou celé realizace bylo co možná nejvíce otevřít prostor a zbavit se tak zbytečných příček a použít co nejméně nábytku, který se v podstatě omezil na několik pracovních stolů, pár křesílek a dva lité bloky z OSB desek. Jeden z nich slouží k uložení věcí a druhý v sobě ukrývá nutné sociální zázemí. Také zdi a strop byly „odstrojeny“ od letitých nánosů zašlé výmalby a natřeny na bílo, aby se tak ještě více umocnil industriální genius loci celého prostoru. Díky tomu vynikne veliká černá tabule, zabírající jednu ze stěn, jež slouží pro umístění realizovaných projektů a často také jen pro kreativní potřeby zaměstnanců. Nábytek pochází zčásti z IKEA, zčásti byl pak posbírán po starých bytech a vetešnictvích, jako například křesílka Brusel v hnědém čalounění. Tato zdařilá všehochuť byla doplněna několika designováni kousky, které v ní nijak nezanikají, ale naopak na sebe strhávají pozornost a působí jako ony pověstné růže mezi trním. Velmi osobitou součástí interiéru jsou dekorace, kde designéři naprosto popustili uzdu své fantazii a nalezneme zde i takové „šílenosti,“ jako jsou jelení parohy, terč na šipky či starý šicí stroj. Díky hravosti celého konceptu však tyto zdánlivě nesourodé předměty celkový koncept nijak nenarušují, ba naopak k němu tvoří zajímavý a poněkud excentrický kontrapunkt. Zdroj fotografií: Plusminusarchitects

Toužíte po netradičním bydlení, které na první pohled zaujme každého? A co takhle renovovat starou vodárnu? Přesně tak to udělala belgická designérka Bernadette Jacques v kouzelném prostředí Francouzské riviéry. Nedaleko prázdninové metropole Saint Tropez tak vznikl unikátní projekt, který plně respektuje původní industriální styl stavby bývalé rozvodné vodovodní stanice a zároveň splňuje současné požadavky na moderní bydlení. Stavba s úchvatným výhledem na záliv byla citlivě zrekonstruována a její exteriér zůstal až na drobné terénní úpravy téměř nezměněn.  Značných proměn však doznal její interiér.  Designéři využili původních industriálních struktur vodovodního řádu, renovovali je, a použili jako zajímavý prvek, jenž vnáší do celého domu technicistní ráz. Celý interiér je řešen formou open space, takže postrádá zbytečné příčky a působí čistým a harmonickým dojmem. Obývací pokoj, kuchyň a pracovna jsou tak odděleny pouze rozdílnými úrovněmi a tvoří jeden souvislý společenský prostor a zároveň pomyslné srdce domu, kterým symbolicky, jako tepny, prorůstají struktury bývalého potrubí. Velmi oceňujeme, že designéři zachovali a zrekonstruovali původní tabulková okna. Kuchyně byla realizována v nerezu, jenž skvěle koresponduje s industriálním rázem celé stavby. Klidovou zónu pak tvoří čtyři ložnice s koupelnami, které jsou ryze soukromými prostory majitele a jeho rodiny. Nelze opomenout také exteriér a zahradu, které dominuje vzrostlá oliva. K večernímu posezení pak přímo zve dřevěná terasa s fascinujícím výhledem na moře.  Zdroj fotografií