Přinášíme vám praktické tipy, které vám pomohou osvěžit se doma, venku i v práci a užít si léto bez zbytečného vyčerpání.

1. Zabraňte sluníčku proniknout dovnitř

Přes den nechte zatažené žaluzie nebo zatemňovací závěsy a větrejte pouze ráno a večer, udržíte tím také optimální vlhkost ve vašem bytě. Pokud můžete, vytvořte občas krátký průvan, který pomůže rozhýbat vzduch v místnosti. Pokud je vzduch v místnosti stále příliš teplý, pověste do otevřeného okna mokrý ručník nebo osušku. Odpařující se voda pomůže vzduch v místnosti ochladit a zvlhčit.

2. Pořiďte si kvalitní ventilátor

Vybrat si můžete mezi různými typy ventilátorů. Pořídit si můžete například cirkulační ventilátor v dekoru dřeva Clean Air Optima CA-408 Smart, stolní ventilátor Sencor SFE 3080WH, nebo můžete zvolit sloupový ventilátor Midea MAM33CPAGW.

3. Ochlaďte vzduch kolem sebe

Přenosné ochlazovače vzduchu využívají studenou vodu a dokážou zpříjemnit prostředí v kanceláři i doma. Některé modely lze dobíjet přes USB, takže je využijete i na cestách nebo při kempování.

Zvolit můžete různé designové ochlazovače. Vyzkoušet můžete třeba i tento od značky Beper P206RAF202.

4. Vyzkoušejte rychlý chladicí trik

Potřebujete se rychle osvěžit? Dejte na pár minut do lednice tričko nebo spodní prádlo v uzavíratelném sáčku. Po obléknutí vás příjemně ochladí!

5. Mějte po ruce osvěžující pleťovou mlhu

Hydratační sprej na obličej dokáže během několika vteřin dodat pleti svěžest a hydrataci. Oceníte ho v kanceláři, na cestách i během pobytu venku.

V horkých letních dnech může pomoct hydratační mlha s kyselinou hyaluronovou od Eucerinu nebo můžete vyzkoušet různé ovocné mlhy od značek Fluff a Ziaja.

6. Ochlazujte se i mimo domov

Když už nezvládáte horko v místnosti, na chvíli se zastavte, posaďte se a na ramena si položte vlhkou bavlněnou utěrku nebo lehký šátek. Skvěle vám poslouží i dětské ubrousky s vysokým obsahem vody, které rychle ochladí zápěstí, krk nebo obličej.

7. Přibalte si přenosný ventilátor

V přeplněném vlaku, autobusu nebo na festivalu oceníte malý USB ventilátor. Nezabere téměř žádné místo a příjemný vánek dokáže zpříjemnit i opravdu horké dny.

Pořídit si můžete přenosný ventilátor na krk nebo klasický příruční, který zakoupíte v OBI. Na cesty i k PC je praktický také nenápadný ventilátor Stylies Lacerta.

8. Nezapomínejte na pitný režim

Pijte pravidelně během celého dne. Pokud se hodně potíte nebo sportujete, mohou být vhodným doplňkem elektrolyty, které pomáhají doplnit ztracené minerály.

9. Chladicí ručník jako tajná zbraň

Speciální chladicí ručníky stačí namočit, vyždímat a několikrát protřepat. Poté příjemně ochlazují krk i ramena, což určitě oceníte při sportu, turistice i běžném pobytu venku.

Chladící ručníky pořídíte v obchodech se sportovními potřebami, nebo také na eshopu Alza.cz.

10. Domácí klimatizace

Domácí klimatizaci nemá každý, ale můžete si ji doma vyrobit! Potřebujete k tomu obyčejnou misku naplněnou ledem, kterou umístíte před větrák. Místo ledu můžete použít také zmrazené PET lahve naplněné vodou. Princip je jednoduchý – vzduch, který proudí přes led se ochlazuje a větrák ho rozfouká po místnosti. Jde o jednoduchý a levný způsob, jak si v horku zpříjemnit prostředí. I když to nenahradí výkon skutečné klimatizace, rozhodně stojí za to tento trik vyzkoušet.

Máme pro vás výběr flakonů, které vám okamžitě zvednou náladu. Který z nich si získá vaše místo na poličce?

Polibek slunce

Armani My Way Sunny Vanilla

Hledáte šťavnatou, květinovou a zároveň exotickou a smyslnou vůni? My Way Sunny Vanilla je sázka na radost a optimismus. Tato novinka je jako stvořená pro ženy, které milují šťavnaté, květinové a lehce exotické kompozice s nádechem luxusní dovolené. Hlavu vůně tvoří štavnatý ananas s jiskřivým bergamotem, v srdci rozkvétá krémová tuberóza s jasmínem. Základem parfému je hřejivá vanilka a krémové pižmo, které na vaší pokožce zanechají sametově hebkou a neodolatelnou stopu.

Jedna orchidej, tisíc tváří: Najděte své voňavé alter ego

Calvin Klein euphoria magnetic elixir

Toužíte po sebevědomé a elegantní vůni s mimořádnou výdrží? Co takhle zkusit novou hřejivou vůni od značky Calvin Klein? Pokud hledáte parfém, který podtrhne vaše sebevědomí a zajistí vám pozornost v každé situaci, právě tato novinka je trefou do černého. Euphoria Magnetic Elixir je ambrová kompozice, která definuje moderní eleganci s mimořádnou výdrží. Její dominantou je hřejivá vanilka a sametové pižmo, které v kombinaci s exotickou orchidejí vytváří smyslný magnetismus.

Nová kolekce Elixir od Calvin Klein funguje jako dokonalý vonný šatník. Přestože srdcem každého flakonu zůstává orchidej, pokaždé se představuje v úplně jiném světle. Která verze si získá právě vás?

Zářivá energie: Euphoria Solar Elixir

Euphoria Solar Elixir je jako polibek prvních jarních paprsků – okamžitě vaši pleť i náladu rozzáří hřejivou energií. Tato vůně je doslova nabitá světlem a optimismem. Pokud hledáte společníka pro bezstarostné dny, kdy se chcete cítit svěže a prosluněně, sáhněte právě po tomto energetickém parfému.

Nekompromisní smyslnost: Euphoria Bold Elixir

Pro ženy, které se nebojí ukázat svou sílu a hloubku je jako stvořený parfém Euphoria Bold Elixir. Temný jasmín v kombinaci s kouřovou orchidejí vytváří magické napětí, kterému dodává teplo vanilka a dubové dřevo. Výsledkem je květinově-dřevitá kompozice, která je odvážná, smyslná a až fascinujícím způsobem ženská.

Sladké pokušení

GIVENCHY Irresistible Nectar

Chcete být doslova k nakousnutí? S novinkou od GIVENCHY se proměníte v ten nejvytříbenější dezert, na který vaše okolí jen tak nezapomene. GIVENCHY Irresistible Nectar sladce květinová kompozice je rafinovanou hrou kontrastů, která vás okamžitě vyvede z jarní letargie. První dojem ve vás vzbudí jiskřivá esence neroli, která zaplaví vaše smysly nečekanou svěžestí. Poté se ke slovu přihlásí neodolatelná trojice – opojná růže, hravá pistácie a hřejivé vanilkové dřevo. Výsledkem je gurmánské aroma, díky kterému budete vonět jako delikatesa, na kterou musíte myslet ještě dlouho po posledním soustu. Zkrátka pro mnohé z vás to bude láska na první přivonění!

Dotek slunečních paprsků

Cacharel Ella Ella Flora Azuro

Vše začíná explozí jasných citrusů, které vás okamžitě nabijí energií. Poté se ke slovu přihlásí elegantní mix levandule a sluncem zalitých bílých květů, který vůni dodává moderní šmrnc. Tečku za touto voňavou jízdou píše hřejivá vanilka– právě díky ni je výsledek neodolatelně sladký, sametově hebký a na kůži vydrží nekonečně dlouho. Parfémovaná voda Cacharel Ella Ella Flora Azuro je ideálním společníkem pro dny, kdy chcete zářit.

Energie šťavnatého ovoce a rozkvétajících květin

Armani Sì Passione Red Bloom

Chcete aby z váš vyzařovala radost a smyslnost zároveň? Právě tato květinově-ambrová a ovocná vůně od Armani – Sì Passione Red Bloom je součástí kolekce, která otevírá explozí šťavnatého malinového akordu, který v sobě spojuje sladkost i jemnou kyselost. Jiskřivý bergamot a absolut z pupenů černého rybízu dodávají úvodu svěží, energický nádech. Dále se rozvíjí elegantní kosatec bledý se sametovou texturou, který se prolíná se dvěma podobami růže – jemnými okvětními lístky i intenzivním absolutem. Základ pak zahaluje pokožku do hřejivého závoje vanilky z Madagaskaru, kterou doplňuje kašmeran s dřevitě-ambrovým charakterem.

Dávka mořského osvěžení

HERMÈS Parfums-Jardins Collection Un Jardin Sous la Mer
Vydejte se s Hermès na panenský ostrov Tahaa v Polynésii. Parfumérka Christine Nagel vytvořila v nové toaletní vodě Un Jardin sous la Mer fascinující únik do podmořské zahrady. Tato květinově-ambrová vůně propojuje sluncem zalitý květ tiaré s hřejivým ořechem tamanu a minerálními tóny, které připomínají korálový útes omývaný oceánem.

Ikonický flakon v azurových odstínech laguny a krabička zdobená akvarely korálového světa dělají z této novinky umělecké dílo. Je to víc než vůně – je to vaše osobní vstupenka do exotického ráje, kterou můžete mít stále u sebe.

Šťavnatá exploze

Sol de Janeiro Cheeky Biquíni

Hledáte ovocnou vůni, která osvěží vaší kůži i vlasy zároveň? Pak je parfémovaný sprej na tělo a vlasy Sol de Janeiro Cheeky Biquíni pro vás tou správnou volbou. Vůně přináší to pravé kouzlo pro všechny, kdo touží po svěžesti a smyslnosti zároveň. Stačí pár kapek na zápěstí, krk nebo dekolt, a okamžitě se stanete středem pozornosti. Limitovaná edice zaujme kombinací šťavnatého meruňkového nektaru, sladké vanilky a elegantního pomerančového květu, který probudí vaše smysly a dodá dni tu pravou náladu. Parfémovaný sprej je vhodný nejen pro příležitosti, kdy chcete zaujmout, ale také pro každodenní chvíle, kdy se chcete prostě jen tak cítit skvěle i sama pro sebe.

Ledové osvěžení z Ria: Váš únik do ráje

Zachyťte esenci dokonalého dne na sluncem zalité pláži, kde čas plyne v rytmu samby. Přesně tenhle pocit „vibrace Ria“ ukryl Sol de Janeiro do své novinky Limonada Gelada. Tento parfémovaný sprej na tělo a vlasy je jako první doušek orosené brazilské limonády uprostřed horkého odpoledne – okamžitě vás zchladí, povzbudí a přenese na zlatavý písek pláže Copacabana.

Nezůstávejte jen u jedné – za pozornost stojí i další kousek z limitované edice, Sol de Janeiro Refresco Paraíso. Srdcem celé této kolekce je exkluzivní mix tropických plodů, který funguje jako dokonalý energetický shot.

Zatímco teď na jaře vám tyto vůně dodají potřebný náboj a optimismus, jejich šťavnatost vás stoprocentně nepustí ani v horkých letních dnech.

Která z těchto novinek se stane vaší novou závislostí?

Zdroje: Notino

Dnes, s vlastní zkušeností i znalostmi, pomáhá i dalším ženám. Její výrobky si nyní získávají stále větší popularitu a přibývá i spoluprací.

„Mnoho týdnů jsem se učila vytvářet krémy, balzámy, koupele i šampuky. Postupně jsem si vytvořila kompletní sadu výrobků na celé tělo. Moje pokožka si lebedila. Silné ekzémy se nevrátily.“

Monika Kalivodová, zakladatelka Monlevur

Moniko, kdy jste se rozhodla pustit do výroby přírodní kosmetiky a co vás k tomu vedlo?

K výrobě mě přivedla vlastní pokožka. Od dětství bojuji s ekzémy a citlivostí, která mě v určitém období dovedla až k léčbě kortikosteroidy. Hledala jsem šetrnou, ale skutečně funkční péči, až jsem objevila sílu pivovarských kvasnic. Moje pleť se díky nim začala viditelně uzdravovat. Když jsem na trhu nenašla produkt, který by mi stoprocentně vyhovoval, začala jsem si ho vyrábět sama. Postupně se přidala rodina i známí, kteří kosmetiku používali i na své děti. Mému synovečkovi například vyléčila ekzémy. Právě jejich spokojenost a velká podpora mého manžela byly impulsem k založení značky Monlevur.

Vystudovala jste psychologii a biologii a působila jste jako učitelka. Táhlo vás to k přírodě odjakživa?

Přírodu miluju od dětství. Vyrůstala jsem na malé vesničce v Třebotovicích u Českých Budějovic, obklopená lesy. Často jsem běhala venku bosá, hrála si se zvířátky. S maminkou jsme sbíraly bylinky. Dodnes si pamatuju, jak jsme trhaly mateřídoušku a voněly mi pak prsty celý den. Nebo když jsme připravovaly odvary do vany, to bylinkové aroma, do kterého jsem se ponořila…

Věřím, že my jsme z přírody a pokud chceme žít kvalitní a zdravý život, měli bychom se k ní obracet. Přírodu je třeba nejen správně používat, ale také chránit. Pečovat o ni a zároveň o sebe. To je moje životní filosofie.

Blahodárné účinky kosmetiky Monlevur se projevují už po několika týdnech užívání.

Jaký byl první produkt, který vznikl pod vašima rukama a který jste uvedla na trh?

Úplně prvním produktem byla šumivá koule do koupele. Právě ona mi dodala jistotu, že výrobu zvládnu. Potvrdila mi, že zvolené suroviny dávají smysl a skutečně fungují. Původně jsem podnikání vůbec neplánovala. Vše plynulo velmi přirozeně. Nakonec jsem se rozhodla uvést na trh celou ucelenou řadu produktů najednou. Chtěla jsem, aby zákazníci měli k dispozici kompletní péči od samého začátku.

Co všechno obnášelo uvést vaše výrobky oficiálně na trh? Bylo za tím hodně práce?

Uvést produkty na trh obnášelo obrovské množství práce a trpělivosti. Každý jednotlivý výrobek musel projít přísným testováním ve Státním zdravotním ústavu. Od mikrobiologie a dermatologie až po zkoušky toxicity a snášenlivosti. Ke každé použité surovině jsem musela doložit dokumentaci, technické listy a obrazně řečeno i jejich ‚rodné listy‘. Testovalo se i přímo na lidech a celý tento proces trval skoro rok. Poté následovala notifikace u Evropské unie a precizní příprava etiket, které musí splňovat přísné normy.

Samostatnou kapitolou je prostor, kde kosmetiku vyrábím. Musí splňovat velmi přísná hygienická pravidla a pravidelně prochází kontrolami. Celá tato cesta mi ukázala hodně o odvaze a vytrvalosti. Od té doby všechny malé podnikatelky, které se odváží jít na trh s ručně vyráběnou kosmetikou, vnímám spíše jako kolegyně než jako konkurenci. Je to sice těžká a spletitá cesta, ale pro ochranu zákazníka je naprosto nezbytná.

Monika Kalivodová má bohaté zkušenosti v oblasti přírodní péče o pleť i biologické znalosti, které využívá při tvorbě vlastní kosmetiky.

Ve svých produktech často pracujete s pivovarskými kvasnicemi. Proč právě tato surovina? 

Na své ekzémy jsem vyzkoušela snad všechno. Od bylinných odvarů a diet až po drahou lékárenskou kosmetiku. Hledala jsem odpovědi v bylinkářské tradici a inspirovala se moudrostí svaté Hildegardy nebo Marie Treben. K pivovarským kvasnicím mě přivedl jeden článek o jejich účincích. Zkusila jsem je tehdy poprvé přidat do koupele a ta okamžitá úleva mě fascinovala.

Postupně jsem začala kvasnice začleňovat do dalších receptur, až vznikla ucelená řada péče. Jsou totiž neuvěřitelně bohaté na vitamíny skupiny B, minerály a enzymy, které pokožku i vlasy hloubkově vyživují a přirozeně zpomalují stárnutí. Když jsem zjistila, jak moc mi pomáhají, věděla jsem, že je chci dopřát svému tělu každý den. Skutečně fungují, a to je pro mě to nejdůležitější.

Jaké další ingredience ráda používáte ve své kosmetice?

Miluji práci s kvalitními rostlinnými másly a oleji. Kakaové máslo je pro mě srdcová záležitost. Jeho vůně je tak omamná a lákavá, že když s ním pracuji, musím mít po ruce čokoládovou pralinku a občas při výrobě i trochu mlsám. Používám zásadně nerafinované suroviny, jako je bambucké máslo, mandlový nebo kokosový olej, které si uchovávají svou přirozenou vůni a maximum výživy. Do některých receptur přidávám i sušené plnotučné mléko pro jeho zjemňující účinky.

Z aktivních látek nedám dopustit na Fucocert, který je k pleti neuvěřitelně jemný a přitom účinný. Své místo má i zdánlivě obyčejný kukuřičný škrob. Používám ho například v tuhém šampuku, kde skvěle absorbuje mastnotu, aniž by vlasy vysušoval nebo narušoval přirozenou biorovnováhu pokožky. Tvoření s takto čistými ingrediencemi je pro mě formou hýčkání, které začíná už v momentě, kdy suroviny beru do ruky.

V čem jsou výrobky Monlevur unikátní?

Unikátní je především obsah pivovarských kvasnic. Vyvinula jsem vlastní speciální postup. Ten mi umožňuje zachovat jejich vzácné účinné látky v každé receptuře. Používám jemné antialergenní vůně. Ty přirozené aroma kvasnic nenápadně zahalí, aby byla péče příjemná i pro smysly.

Kosmetika Monlevur vychází z vědeckých studií, například „Effects of Brewer’s Yeast on Skin and QOL.“ Propojuje tradiční moudrost s moderními poznatky o blahodárných účincích pivovarských kvasnic.

Zakládám si na kvalitě a lokálnosti. Suroviny odebírám od českých dodavatelů. Produkty balím do českých krabiček. Pro maximální čistotu používám precizní airless obaly z Německa. Tím minimalizuji ekologickou stopu. Možná je ale největší unikátnost v osobním přístupu. Každý kus projde několikrát mýma rukama. Od výroby až po finální zabalení balíčku. Někdy se nad tím usměju. Říkám si, že zákazníky tak moje ruce nepřímo pohladí.

Jak konkrétně propojujete moderní vědecké poznatky o pivovarských kvasnicích s tradiční moudrostí našich předků?

Propojování vědy a tradice je pro mě zásadní. Díky moderním poznatkům vím, jak zachovat aktivní látky v kvasnicích. Pečlivě nastavuji pH, kontroluji bilanci kationtů. Přísně hlídám teploty. Dbám na postupy, které udržují vodíkové můstky neporušené. Vím, jak stabilizovat krystalické mřížky. Věda mi zaručuje, že kvasnice zůstanou biologicky aktivní a skutečně funkční.

Zároveň hluboce čerpám z tradice. Předci používali kvasnice v léčbě odedávna a dobře věděli proč. Inspiruji se ve starých knihách, s čím je nejlépe kombinovat. Věřím také v důležitost nastavení mysli při samotné tvorbě. Klid, soustředění a jasný záměr ovlivňují kvalitu. Předci věděli, že rukama tvořená kosmetika nese kromě složení i energii a péči. V mé dílničce se tyto dva světy potkávají.

Kromě péče o pleť vyrábíte také šampuky. Jaké jsou jejich výhody?

Hlavní výhodou je koncentrace. Šampuk udrží maximum aktivních látek v tuhé formě. Obsahuje především velké množství pivovarských kvasnic a pečujících olejů. Je ekonomický. Padesát gramů odpovídá zhruba 300 ml tekutého šamponu. Šetří místo a nikdy se nerozlije. Je to ideální parťák na cesty i do fitka.

Složení je naprosto čisté. Nepoužívám silikony, parabeny ani syntetické konzervanty. Vyhýbám se drsným tenzidům jako SLS a SLES. Šampuk je biologicky rozložitelný a šetrný k planetě. Je to funkční péče, která respektuje přirozenou rovnováhu našich vlasů.

Mezi oblíbené produkty patří i šumivky do koupele. Každá projde vašima rukama… V čem spočívá jejich kouzlo?

K jejich přípravě mě inspirovala stará literatura. I proto jsem jim do názvu vtiskla archaické slovo ‚blahodárná‘. Kromě vysokého podílu pivovarských kvasnic obsahují i plnotučné mléko. To působí jako jemná přírodní alfa hydroxykyselina a pomáhá při exfoliaci pokožky. Hydrataci zajišťuje kokosový olej, bambucké máslo a rostlinný glycerin.

Šumivka pomáhá otevírat póry a uvolňuje tělo i mysl. Má skvělé ohlasy od maminek, jejichž dětem pomáhá s vyrážkami. Děti si s ní navíc ve vaně rády hrají. Je to spojení účinné péče a příjemného rituálu. Každý kus mi projde rukama a v každém je kousek mého záměru pomáhat.

Zájem u zákazníků si získala Monika Kalivodová také díky kosmetice do koupele. Mezi oblíbené produkty patří ručně vyráběné šumivky do koupele nebo praktické šampuky.

Vyrábíte produkty doma?

Často se s touto otázkou setkávám, ale realita je jiná. Kosmetika se doma vyrábět nesmí. Moje produkty vznikají ve schváleném prostoru, který musel projít přísnou kontrolou. Před začátkem výroby jsem potřebovala mnoho úředních razítek. Celý prostor i skladování surovin pravidelně kontroluje státní hygiena. Používám speciální certifikované váhy a pomůcky, které vyžadují přesné zacházení podle předpisů.

Většinu produktů vyrábím sama. Šumivky, šampuky i balzámy na rty jsou čistě mou záležitostí. V dílně se mi ale občas hodí i silné paže mého manžela. Pomáhá mi s těžkými dvacetikilovými balíky surovin nebo s přenášením patnáctikilových hrnců s emulzí do vodní lázně. V době, kdy nestíhám, například před Vánoci, mi jezdí pomáhat moje maminka a sestra Ivetka. Finální vyladění a dokončení každého kusu je pak už zase na mně.

Kvalita i design vašich výrobků oslovily i Muzeum města Brna. Jakou spolupráci vám to přineslo?

Je to velmi čerstvá a radostná záležitost. Oslovili mě s nabídkou spolupráce pro obchůdek ve vile Tugendhat. Přiznám se, že mě ta zpráva doslova posadila a dva dny jsem ji jen rozdýchávala. Je to pro mě obrovská čest.

Nyní jsme ve fázi příprav. Vytvářím speciální etikety, aby byly v dokonalém souladu s tímto ikonickým prostorem. Pracuji na designu a ladíme poslední detaily. Je to pro mě splněný sen o propojení čisté kosmetiky a vrcholné architektury.

Kdybyste měla vybrat tři produkty, na které jste nejvíce pyšná, které by to byly?

Je to pro mě Sofiina volba. Jako kdybyste měli deset dětí a měli vybrat tři nejoblíbenější. Všechny své produkty sama pravidelně používám a každý z nich má v mé péči své nezastupitelné místo. Nedokážu vybrat jen pár favoritů. Stojím si za každou recepturou, kterou jsem vytvořila. Celá řada tvoří jeden harmonický celek a každý produkt je výsledkem stejné lásky a preciznosti.

Plánujete do budoucna vyrábět i jiné kosmetické produkty?

Dostávám tuto otázku často. Přiznávám, že cítím tlak trhu i marketingu na neustálé uvádění novinek. Byznys to má rád. Já se ale cítím nasycená. Moje kosmetika vznikla z mých vlastních potřeb. Ty jsou v tuto chvíli naplněny. Jsem duchem minimalistka. Nechci vyrábět další věci jen pro efekt.

Zkoušela jsem vyvinout nové sérum. Nakonec jsem zjistila, že ho sama nepoužívám. Byl to pro mě jen krok navíc. Další lahvička, kterou nepotřebuji. Vše, co pleť skutečně vyžaduje, už v mých produktech je. Momentálně proto žádnou novinku nechystám.

Jaký ohlas od zákazníků pro vás byl tou největší odměnou?

Děkuji za toto téma, je pro mě velmi osobní a vhání mi slzy do očí. Největší odměnou jsou zprávy od maminek, jejichž děti se díky mé kosmetice zbavily ekzému. Když mi napíšou, že se jejich děťátko už v noci nebudí a má konečně zdravou pokožku, cítím obrovskou vděčnost.

Vidět, jak ženám mizí viditelné ekzémy z tváře, je můj nejsilnější hnací motor. Sama jsem si tímto trápením prošla. V těchto momentech vím, že moje práce má hluboký smysl. I když je to někdy náročné, ta radost z pomoci za to stojí.

Kde všude jsou vaše produkty k dostání? 

Svoji kosmetiku chci mít pod kontrolou. Zakládám si na její čerstvosti. Proto ji najdete primárně na mém e-shopu www.monlevur.cz. Velmi si ale vážím spolupráce s několika výjimečnými místy. V Monlevur rodné Třeboni jsou to prestižní hotel a restaurace Šupina a Šupinka nebo milý obchůdek paní Lady Čuříkové na zámku. V Praze pak mou kosmetiku nově najdete v Place Store na Národní třídě. Jsou to místa, která ladí s mou filozofií a přístupem k péči.

Vyjíždíte se svou kosmetikou i například na trhy?

Bez mučení se přiznávám ke své velké introverzi. Vlastně jí vděčím za mnohé. Právě díky ní jsem mohla v klidu prostudovat stohy knih i vědeckých prací. Sestavit fungující receptury a vyvinout postupy výroby. Stoupnout si na trh a celý den nabízet své produkty, to je úplně mimo můj svět. Svou komfortní zónu překračuji ve chvíli, kdy natáčím videa nebo se fotím na sociální sítě. To je moje cesta, jak s vámi zůstat v kontaktu. Na trzích proto potkáte spíše mého muže s mou milou sestřičkou nebo skvělou švagrovou. Ti tam chodí rádi a dobrovolně. Mně je nejlépe v tichu mého ateliéru při tvoření péče.

Zdroje: Monika Kalivodová, Monlevur, Instagramový profil Monlevur

Jaro je konečně tady – a s ním přichází ideální chvíle odložit těžké kabáty a vyměnit je za lehkost, eleganci a svěží styl. Teplé jarní dny přímo vybízí k tomu, abyste osvěžila svůj šatník a vydala se na lov dokonalých jarních šatů!

Láká vás uvolněná boho romantika, nadčasová midi délka nebo střihy, které lichotí ženské siluetě? Pokud jste na alespoň jednu z těchto možností odpověděla kladně, pak letos rozhodně nešlápnete vedle! Hlavní roli v jarní sezoně budou totiž hrát právě šaty různých stylů. Stačí už pak jen k nim přidat jednoduché doplňky a vytvoříte dokonalý jarní outfit. Obujte k nim třeba ležérní baleríny, přidejte kontrast v podobě robustních bot nebo vsaďte na jemnost s minimalistickými sandály… Vše je dovoleno!

Puntíky, nebo krajka?

Midi šaty s puntíky od Zary za 999 Kč.

Značka Zara letos na jaře přináší módní kousky v duchu boho estetiky. Kromě lehkých jarních šatů s puntíky přichází na scénu i další elegantní prvky – jemná krajka a propracované výšivky, které dodávají outfitům něžný a romantický nádech. Vedle toho se do popředí dostávají i zkrácené střihy, které mohou skvěle doplnit váš minimalistický šatník.

Jarní krajkové šaty od Zary v elegantní černé barvě – klasika, která vždy působí půvabně.

Dáte letos přednost odvážným šatům ze síťoviny, modelům s asymetrickým výstřihem a dlouhými rukávy, nebo vsadíte na minimalistické midi šaty bez rukávů s véčkovým výstřihem z nové kolekce Zara Woman? Ikonické „little black dress“ hlásí svůj comeback– tentokrát v odlehčené, jarní podobě. Zapomeňte na jejich ryze večerní charakter, letos se totiž černé šaty stávají univerzálním kouskem i pro denní nošení.

Košilové, plisované, nebo vyšívané?

V H&M se letos na jaře prosazují jemné vzory v kombinaci s výraznými siluetami, které formuje řasení i důmyslné detaily s pásky. Právě propracovaný střih dodává šatům luxusní punc. Do popředí se vracejí také klasické košilové šaty, ležérní tuniky i modely zdobené precizní krajkovou výšivkou. Stačí si jen vybrat ten pravý kousek pro sebe a vyrazit!

Dáte přednost košilovým šatům, tunice nebo modelům s páskem a volánkovými lemy? Ať už si vyberete jakékoli, každý z těchto kousků pořídíte v H&M do tisíce korun.

Jarní kolekce H&M se zaměřuje na detaily. Mezi zajímavé kousky rozhodně patří bavlněné šaty s krajkovými detaily, nebo šaty z mačkané tkaniny zdobené madeirou.

Se zajímavými kousky letos přichází i značka MOHITO. Jarní šaty se nesou v duchu elegance a pohodlí – oblíbené jsou opět midi i mini střihy, které stačí doplnit jednoduchými doplňky, jako je lehká jarní bunda, kabelka nebo jednobarevné sandálky. Jejich kolekce se zaměřuje i na květinové vzory, které k jaru rozhodně každý rok patří. Samozřejmě ani zde letos nezapomínají na košilové střihy ani na romantickou krajku, která šatům dodává jemný a svěží nádech.

Jarní kolekce šatů pro letošní rok navazují na podzimní trendy a módní značky se často zaměřují na to, aby nám ženám přinášely osobité, a přitom pohodlné kousky vhodné pro každodenní nošení. Soustředí se hlavně na jemné střihy doplněné hravým detailem, který z každého outfitu udělá něco originálního. Ještě jste si nevybrali? Nechte se dál inspirovat v následujícím videu.

Zdroje: MOHITO, Zara, H&M , Blog on Fashion

Inspiruje ji nejen beskydská příroda, ale také dávné tradice jablunkovských horalů. Její keramika je především užitková a typická svými kulatými, buclatými tvary. Velký důraz klade na zdobení – právě v něm se nejvíce promítají motivy přírody. V rozhovoru nám umělkyně představuje keramiku, která z Jablunkova vyzařuje nejen osobitost a tradici.

Bohaté zdobení je pro výrobky Jablunkovské keramiky typickým znakem.

Měla jste ke keramice blízko už jako malá holka?

Vlastně ano, tvoření mě provází odmalička. Jako správné vesnické dítě jsem většinu času trávila venku, poblíž potoka. Tady byl nejspíš začátek mé keramické cesty. Fascinovaly mě barevné pruhy, vrstvy jílů, které lemovaly břehy kolem vody. Právě to byl skvělý materiál, ze kterého začaly vznikat první figurky, zvířátka. Zkoušeli jsme je i v ohni vypalovat. Jaké překvapení bylo, když ona šedá hlína výpalem zčervenala…

Kdy přišel moment, kdy jste si řekla, že vás bude živit právě keramika?

Nebyl to jeden jediný blesk z čistého nebe 😊 Ten proces trval déle. Vystudovala jsem sice uměleckoprůmyslovou školu, ale obor užitá grafika. Keramika byla v té době jen můj relax v kroužku na internátu. Až po škole jsem se jako brigádnice dostala do jedné z brněnských keramických dílen. Tam mi hlína učarovala natrvalo! A pak už to šlo nějak samo – rekvalifikace točíře, pár let praxe a zjištění, že mě keramika pohlcuje natolik, že už pro nic jiného nezbývá místo. Začít se keramikou živit vyžadovalo odvahu, ale každý den ve své dílně si potvrzuji, že to bylo správné rozhodnutí.

Živila jste se někdy i něčím jiným než keramikou?

Ne, keramika je mou obživou po celou dobu. Postupně se z koníčku a radosti z tvoření stala práce na plný úvazek, která mě živí dodnes.

Ivona Davidová ve svém ateliéru v centru Jablunkova. Foto: Tereza Martynková

Jaké byly vaše začátky u hrnčířského kruhu?

Byly hlavně o objevování, chybách a radosti z každého vydařeného výpalu. Od samého začátku mě fascinovala práce na hrnčířském kruhu a drží mě dodnes. Dnes už je hlína tak trochu mojí součástí – nebojuji s ní a užívám si radost z doteku. Je to úžasný materiál, který mě stále hodně učí… Hlavně trpělivosti. 😊

„Právě v únoru před třiceti lety mi domů přišel můj první hrnčířský kruh – ještě jsme ho tehdy s manželem vezli domů na saních. Byla jsem netrpělivá a už v tu chvíli jsem chtěla začít tvořit.“

Hlína a hrnčířský kruh provázejí umělkyni při práci každý den. Foto: Tereza Martynková

Bylo před třiceti lety dostupné vybavení pro práci s hlínou? Jak se to za tu dobu změnilo?

Před třiceti lety to byla úplně jiná éra. Dnes si můžete vybírat z nepřeberného množství vybavení a naklikat si vše v e-shopu, tehdy to bylo hlavně o kontaktech a štěstí. Podařilo se mi sehnat pec z druhé ruky, ale ke stěhování z domu ve svahu bylo nutné objednat i jeřáb. Ráda na to vzpomínám, bylo to dobrodružné. S kruhem „Svatoš“ už to bylo jednodušší – a používám ho vlastně dodnes. Co se týče ostatních materiálů, jako je hlína a glazury, mnohem víc jsme si je museli připravovat a hlídat sami. Tenkrát neexistoval ten nekonečný servis hotových materiálů.

Jakou hlínu nejraději používáte? Tvoříte pod značkou Jablunkovská keramika – využíváte i místní materiál z vašeho regionu?

Nejraději používám kameninové hmoty z Moravy. V Brně jsem na ně byla zvyklá a vyhovují mi. V okolí Jablunkova je navíc oblast s velmi kvalitní hlínou, takže občas chodím na procházky s lopatkou a experimentuji s místní červenou hlínou. Používám ji spíš na dekorování keramiky – je nízko tavná a dají se z ní vytvořit zajímavé zemité glazury, zvané šlemovky.

Jaké výrobky děláte nejraději?

Nemůžu říct jednoznačně. Tvořím především užitkovou keramiku a hledám rovnováhu – chci, aby si moje práce zachovala nádech starých časů, ale zároveň byla plně funkční i v dnešním světě. Mám moc ráda džbány, mísy, ale i různé formy na pečení, klíčidla, lampičky… Práce mi nabízí pestrou škálu možností. Nejčastěji ale asi vznikají hrnky, ty jsou takovou stálicí mé tvorby. Ráda zkouším nové věci a občas přijde nečekané, jako například spolupráce se slovenským Cechem Terra de Selinan, pro které vyrábím historickou keramiku na jejich vystoupení.

V čem vidíte to největší kouzlo při práci?

Největší kouzlo pro mě spočívá v okamžiku, kdy usednu ke kruhu a kolem se jakoby zastaví čas. Jsme jen já, hlína a hudba – ta je pro mě hodně důležitá. Naslouchám i samotné hlíně. Někdy mám svou představu, ale materiál si často sám řekne, jaký tvar chce přijmout.

Je to pro mě forma svobody – splynout s materiálem a vkládat do výrobků svou náladu a energii. Největší radost mi pak přináší zpětná vazba zákazníků, když mi řeknou, že každý den mají v rukách můj hrnek nebo misku, myslí při tom na mě a mají je nejraději 😊 To je pro mě to nejkouzelnější!

O které výrobky je v poslední době největší zájem?

Nejoblíbenější jsou stále hrnky všech velikostí. S rostoucí popularitou zdravého životního stylu ale čím dál častěji tvořím nádoby na kvašení zeleniny nebo klíčidla. Dále mísy, lampy… Letošní rok jsem zahájila výrobou máslenek, byla po nich velká poptávka.

Mezi velmi oblíbené patří i její petrolejové lampy.

A roste i zájem o kurzy?

Kurzy pro dospělé pořádám čtvrtým rokem. Ať už jde o individuální točení na kruhu, víkendové tvoření nebo dlouhodobé kurzy, stále je plno. A jsem za to nesmírně vděčná!

Jak se mohou zájemci přihlásit na vaše kurzy?

Nabídku kurzů jsem vypsala pouze jednou – od té doby mě lidé oslovují sami. Mohou tak učinit přes e-mail: ivona.davidova@email.cz nebo přes Instagram @jablunkovska.keramika. Pořádám i kurzy „na míru“, například pro rodiny s dětmi.

Čím je jablunkovská keramika specifická?

Jistě, hrnčířství má v Jablunkově velmi hluboké kořeny. Město bylo nejvýznamnějším centrem keramického řemesla v celém Těšínském Slezsku. Zdejší keramika se vyvážela a byla známá nejen za hranicemi regionu.

Ivona navazuje na tradice místních hrnčířů.

V Jablunkově bylo kdysi třináct hrnčířských dílen, což znamenalo, že téměř v každém třetím domě se pracovalo s hlínou! Specifická byla její barva střepu, díky železu obsaženému v hlíně, šedý jíl měl po výpalu červenou (cihlovou) barvu, podle které se také jednoduše určoval původ hrnců z Jablunkova.

Jedinečné bylo také zdobení – od jednoduchých geometrických tvarů u běžné kuchyňské keramiky až po složité rostlinné motivy, například u cechovních džbánů, které se ručně modelovaly a nalepovaly. Navazuji na tyto krásné tradice a je pro mě opravdovou ctí pokračovat v tomto odkazu.

Kde si mohou zájemci pořídit vaše výrobky?

Výrobky si nejraději prodávám sama, přímo z dílny – hlavně kvůli zpětné vazbě od zákazníků. Je skvělé vědět, o co je největší zájem, nebo co bych ještě mohla vylepšit. Hodně tvořím také na zakázku.

Během léta se můžeme potkat na různých akcích, největší srdcovkou je určitě Mezinárodní folklorní festival Gorolski Święto, který se koná v Jablunkově. Keramiku je možné objednat i online – přes platformu Fler.cz pod mým jménem Ivona Davidová, nebo v mé virtuální galerii na Instagramu @jablunkovska.keramika. Budu moc ráda, když se lidé zastaví přímo v mé dílně, v Jablunkově na Dukelské 108 a udělají si radost některým z mých výrobků, nebo mě najdou online.:-)

Zdroje: Ivona Davidová, Tereza Martynková

Kabelkové trendy pro rok 2026 se stále více přiklánějí ke kouskům, které působí osobitě, dávají smysl v každodenním životě a odrážejí skutečný styl i zkušenosti své majitelky. Nejde v nich jen o vzhled, ale o doplňky, které vyprávějí příběh a přirozeně zapadají do moderního životního rytmu. Designéři letos ustupují od honby za neustálými novinkami a místo toho dávají nový význam již známým tvarům kabelek a materiálům, které lépe reflektují způsob, jakým se dnes skutečně pohybujeme světem.

Do hry se letos vracejí měkké, „nošené“ kožené kabelky s charakterem, i hravé oživené vzory raných 2000s. Oblíbené jsou letos také modely, které počítají s osobním otiskem – nesou stopy vašeho osobního života nebo přímo vybízejí k dotvoření pomocí přívěsků, charmů a dalších doplňků. Přinášíme vám 7 stylů se kterými zazáříte,

Rozbitá taška

Ošuntělé kabelky patří k nejvýraznějším trendům letošní sezony. Ikonické modely jako Chloé Paddington nebo Balenciaga Le City znovu potvrzují, že patina a známky nošení mají v módě své pevné místo. Dobrou zprávou je, že podobnou estetiku dnes nabízí i cenově dostupnější značky na našem trhu, takže tento trend není vyhrazen jen luxusním módním domům. Sázkou na „nošený“ vzhled letos rozhodně neuděláte krok vedle — právě naopak. Už před více než dvaceti lety se stal symbolem módního statusu díky sestrám Olsenovým. A že jde o skutečný trend, dokazuje i legendární ošuntělá Hermès Birkin Jane Birkin, jež se loni v Paříži vydražila za astronomických 10,1 milionu dolarů.

Kabelky s ošuntělým vzhledem se znovu prosazují jako nenápadný, ale silný symbol luxusního statusu.

Fototaška

Fascinace utilitárním stylem má další podobu – fototašky se letos definitivně proměňují v plnohodnotný módní doplněk. Původně praktické brašny inspirované obaly na fotoaparáty dostávají moderní vzhled a funkční detaily, které obstojí každodenním provozu. Trend nastartovala Chloé už v roce 2024, Acne Studios jej dále rozvinulo kolekcí Camero pro jaro–léto 2025. A i letos tzv. fototašky patří mezi nejžhavější kabelkové trendy.

Kubické siluety, čisté linie a spousta kapes. Kabelky inspirované obaly na fotoaparáty patří k nejstylovějším trendům letošního roku (Vlevo: Acne Studios S26 ; Vpravo: Victoria Beckham S26)

Válcová kabelka

Válcové kabelky ve stylu „barrel“ se letos dostávají do centra pozornosti. Vycházejí z klasických East–West tvarů a pillbox siluet, poznáte je podle typických kulatých konců a čistého designu. Proslavily je moderní ikony 90. let, například modely od The Row, a dnes se vracejí v aktualizované podobě. Jsou překvapivě prostorné, přitom působí elegantně a nadčasově – ideální kabelka pro každý den. Není divu, že se objevují na molech značek jako Chloé i v nabídkách současných labelů typu St Agni. Zajímavé crossbody kousky na českém trhu najdete například na eshopu Dannyfashion, nebo v obchodech Stradivarius.

Stejný trend najdete i u cenově dostupnějších značek, které nabízejí stylové alternativy k luxusním modelům.

Kabelky s pásky

Kabelky s pásky a výraznými sponami jsou oficiálně v kurzu. Nosí je Dua Lipa, Chloë Sevigny i Hailey Bieber a právě módní domy jako Prada či Miu Miu jim udávají směr. Trend, který dominoval už v roce 2025, bude v kurzu i letos! Ať už zvolíte minimalistickou verzi à la Toteme, nebo robustnější přezky od značek Osoi či St Agni, kabelky s páskem patří mezi ty investice, které se letos skutečně vyplatí. Zajímavé kabelky nabízí také značka Desigual, Erikafashion a zajímavé kousky s přezkami nabízí také Joom.

(Vlevo: Desigual; Vpravo: Joom)

Pytle s třásněmi

Kabelky s třásněmi jsou zpět. Ikona flapper éry, znovuobjevená v 60. a 70. letech, se dnes vrací v moderním boho pojetí. U Isabel Marant a Chloé od Chemeny Kamali působí nenuceně, svobodně, jako update Coachella estetiky. Nejde jen o hnědý semiš — značky jako Bottega Veneta, Acne Studios nebo Zimmermann pracují s jemnými koženými třásněmi, korálky i zaplétanými detaily. Trend, který dodá vašemu outfitu pohyb a lehkost. Zajímavé kousky nabízí také Baťa, Pull&Bear, nebo Desigual.

Vlevo: Baťa, Uprostřed: Desigual ; Vpravo: Pull&Bear)

Jemně zdobené

Nejde jen o střapce. Do popředí se dostávají i detaily inspirované mořem — kabelky s lakovanými mušlemi, květinovými korálky a jemnými ozdobami, které evokují léto a bezstarostnost. Právě tyto modely budou dominovat jarním a letním měsícům. Na okolí působí mile a nenuceně, vám ale dodají pocit lehkosti a svobody. Vedle nich zůstávají silným trendem i čisté kabelky různých tvarů v barvách Pantone a vedle nešlápnete ani s tkanými kousky, nebo elegantními zvířecími vzory, které také perfektně zapadnou do prázdninového šatníku.

Jemné detaily, velký efekt – kabelky s decentními ozdobami budou letošní léto královnami módních doplňků.

Velmi oblíbené budou letos i tkané kousky. Velký výběr nabízí i Zalando.

East-west kabelky

East-west kabelky jsou definicí moderní elegance. Úzký horizontální tvar, prodloužená rukojeť a minimalistické linie z nich dělají výrazný doplněk, který si už loni podmanil přehlídková mola i ulice světových metropolí. Kabelky zůstávají hitem i letos, jejich využití je překvapivě všestranné — snadno se stanou vašim oblíbeným doplňkem pro každodenní nošení i speciální příležitosti.

Široký výběr east-west kabelek nabízí například Zalando, nebo Loro Oro

Zdroje: 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14. 15. 16. 17

Linda v rozhovoru prozrazuje, proč jsou podle ní v kreativní profesi klíčové moudrost, vytrvalost a nikdy nekončící touha učit se.

Lindo, kde jsou vaše kořeny? Odkud pocházíte?

Pocházím z Olomouce, ale od devatenácti jsem v Praze, takže doma už se cítím tady. Mezitím jsem žila čtyři roky v Londýně, chvíli v Berlíně a s manželem obecně hodně cestujeme.

Přitahoval vás svět umění už od dětství? Čím jste tehdy chtěla být?

Ano, i takto zpětně si to hodně uvědomuji, zrovna nedávno jsem na to myslela, s příchodem našeho syna, že už od útlého věku jsem měla tyto tendence, vnímala jsem svět uměleckýma očima a duší. Chtěla jsem a pořád chci být kosmonautkou 😀 a taky profesionální cestovatelkou, to se sice úplně na profesionální úrovni nesplnilo, ale hned na další příčce byla moje touha stát se umělkyní. Po cestě životem se mi také splnilo přání stát se mistryní světa ve sjezdu na divoké vodě a teď jsem se navíc čerstvě stala mámou.

Jaká byla vaše cesta k designu a sklu?

Po studiu gymnázia jsem se dostala do Prahy na ČVUT na obor Průmyslového designu, kde mě ovlivnilo studium pod vedení akademického sochaře Mariána Karla, který pracuje se sklem. Tam moje vášeň ke sklu zažehla. Pokračovala jsem ve studiu Produktového designu na UMPRUM a po studiích jsem nastoupila na pozici designérky firmy Lasvit v Londýně. Po několika letech jsme se během Covidu s manželem byli nuceni vrátit do Česka, kde jsem založila vlastní značku LINDA PRO.

Kdy přišel zásadní zlom ve vaší umělecké kariéře? 

Na něj stále čekám 🙂 a doufám, že přijde brzy.

Kam všude Vás Vaše tvorba zavedla a kde aktuálně vystavujete?

Například v Hongkongu, Londýně a chystám se také do Milána. V minulosti jsem vystavovala například v Japonsku, Belgii, New Yorku a dalších světových destinacích.

Co je základem a pomyslnou duší vašeho designu? Z čeho při své tvorbě vycházíte?

Design vychází hodně ze mě, má díla většinou balancují na pomezí designu a umění. Důležité jsou pro mě emoce a příběh.

Pod značkou LINDA PRO představuje Linda Procházka limitovanou kolekci ručně vyráběných skleněných kousků, kde se potkávají skleněné kabelky, vázy a jedinečné designové doplňky. (Foto: Vojtěch Tesárek)

Ve své práci propojujete módu s uměním. Spolupracujete s módními návrháři a designéry? Jste si navzájem inspirací?

Moje myšlenka propojit sklo s módou, kterou jsem odprezentovala vytvořením kabelky z křišťálového skla inspirovala, věřím, následně hned několik módních návrhářů. Nejdříve to byl Lukáš Macháček, který vytvořil spony z kusů skla společně s firmou Rückl a pak Jan Černý, který vytvořil do Karlových varů šaty ze skla pivních lahví Pilsner Urquell.

Jako designérka chtěla propojit umění s nošeným objektem – vytvořit dílo, které nezůstává jen v galerii, ale jde s vámi do společnosti.

(Foto: Anna Pleslová)

Nedávno jste se stala maminkou. Jak se podle vás dá skloubit umělecká kariéra s mateřstvím?

Na tady tuto otázku je ještě brzy, Eliáškovi jsou teprve dva a půl měsíce. V těhotenství se mi dařilo věnovat se umělecké kariéře zcela naplno.

A věřím, že to půjde i v mateřství, se zapojením tatínka – Marcella.

Na jaké projekty se v nejbližší době připravujete? 

Právě jsme se vrátili z umělecké rezidence na Casa Blance na Sicílii. Připravuji trofeje pro Volvo a v dubnu plánuji vystavovat na Design Weeku v Miláně, takže moje plány jsou v práci příliš nepolevovat. 

Co byste vzkázala mladým umělcům a studentům designu, kteří mají podobné umělecké sny jako vy? Na co by se měli připravit?

Dnešní doba se hrozně rychle vyvíjí s nástupem nových technologií a možností, takže těžko říct. Sama vidím v praxi, že to, co nás učili na výšce už dnes skoro neplatí – ne z uměleckého hlediska, ale z hlediska toho, jak má umělec fungovat potom v praxi. Co ale věřím, že snad takovým nadčasovým moudrem je vytrvalost, touha se učit a vzdělávat a tvorba originálních, autorských, kvalitních děl.

Kde si můžeme prohlédnout a zakoupit vaší tvorbu?

Momentálně v mém showroomu v hotelu Almanac X Alcron v Praze nebo mě můžete kontaktovat přímo na Instagramu @linda_pro_design nebo na

e- mailu info@lindapro.cz.

Linda propojuje design, umění, módu a šperky v jedinečné autorské tvorbě. (Foto: Anna Pleslová)

Je nějaký sen v umělecké kariéře, který byste si ráda splnila?

Ano. Přála bych si vyhrát Czech Grand Design a vydělávat si svou tvorbou natolik, abychom si mohli pořídit vlastní dům nebo byt, který bych zařídila podle sebe. Měli bychom v něm s manželem, já ateliér a on nahrávací studio a místo pro naše děti, kam by se za námi mohli vždycky vracet. Ještě před půl rokem bych asi napsala úplně něco jiného, ale s příchodem našeho syna a se stále se zhoršující situací ohledně ceny nemovitostí v Praze mi to přijde teď stejně snové přání jako letět do toho vesmíru…

Linda Procházka ve své tvorbě propojuje design, umění a módu. Vystudovala produktový design na UMPRUM a průmyslový design na Fakultě architektury ČVUT. Profesní zkušenosti sbírala mimo jiné v Londýně, kde působila jako designérka pro značku Lasvit, známou svými světelnými instalacemi z českého skla. Dnes žije s rodinou v České republice a je inspirací nejen pro tuzemské umělce..

Zdroj: Linda Procházka, Vojtěch Tesárek, Anna Pleslová

PROJECT REHAB vznikl někde mezi Amsterdamem, Bangkokem a Prahou — a tenhle mix svobody a energie je v něm cítit dodnes. Z tenisek se stal globální label se svou vlastní technologií REHAB PAINTS ®, díky které je každý kousek trochu umění. Z pražského ateliéru míří věci na grandslamy, do NHL i k lidem, kteří se nebojí být vidět. Rehab je hlavně o odvaze být svůj — bez filtru a bez pravidel.

Jakými pravidly se řídí autorka tohoto brandu, aby byl autentický, funkční a získával si stále větší oblibu? A co stálo u jeho zrodu? Nahlédněte s námi do zákulisí a poznejte příběh, hodnoty i inspiraci, které formují celý projekt. Přinášíme vám exkluzivní rozhovor s autorkou značky, Kateřinou Maršounovou, M.A.,MSc.

Kdy vznikl nápad založit PROJECT REHAB a jaká byla cesta k vytvoření samotného brandu?

Ten úplně první impulz vlastně vůbec nebyl o PROJECT REHAB, ani o barvách. Bylo to období mého života, kdy jsem měla silnou potřebu vytvářet něco, co bude mít hlubší hodnotu – energii, která se přenáší dál.

Tehdy jsem po osobních životních peripetiích odjela do Thajska hledat spirituální kameny, které jsem chtěla vázat na tepláky či džíny a prodávat jako kusy s energií, to byl můj úplně původní budiness plán, nesmějte se. Teď má ALO v nejnovější kolekci tašky do gymu, na kterých jsou připnuté křišťály, mimochodem 🙂 Takže spirituální kameny jsem tam paradoxně našla. Také jsem tam ale narazila na kluky, kteří upcyklovali staré plachty, armádní materiály a odpad z pláží a vyráběli z nich tašky a doplňky. Některé z nich měly cákance barvy – obyčejné, omítkové, typicky „thajské“, které se lámaly a nebyly dokonalé. A přesto – nebo právě proto – mě to neuvěřitelně zasáhlo.

Po návratu do Česka jsem byla v docela těžkém období, psychicky.. A najednou se mi tahle vzpomínka vrátila. Já, člověk, který celý život sportoval a nikdy nemaloval, jsem šla do výtvarných potřeb, koupila si textilní barvy, štětce a poprvé v životě si pomalovala staré džíny. Byla to terapie. Okamžitá úleva. Flow. Něco, co mi dalo smysl.

A pak přišel moment, který všechno odstartoval. Potkala mě sousedka – manželka hokejisty Kuby Klepiše – a ptala se, jestli mám na sobě novou kolekci Replay. Když jsem jí řekla, že jsou to moje staré džíny, které jsem si sama pomalovala, okamžitě si objednala dva páry. A tím se to celé rozjelo. Od Terky dál, organicky, přirozeně.

Tak vznikl PROJECT REHAB.

Kdo nebo co tě při zakládání značky nejvíce inspirovalo?

Od začátku mě inspirovala energie. To, kam se může dostat, když do objektu – v tomhle případě módního – vložíš něco navíc. Něco upřímného. Místo talismanu nebo křišťálu máš tu energii na sobě. Na kurtě, jako Markéta Vondroušová nebo v kabině před tréninkem, jako David Pastrňák nebo Kuba Voráček. Na pódiu, jako Ben Cristovao nebo přímo na kytaře, jako Marcus Tran.

Brala jsem to jako experiment. Co se stane, když něco tvoříš s láskou, bez kalkulu, bez strategie, jen s čistým záměrem? Věřím, že právě tahle energie je přenosná. A že když je čistá, lidé ji cítí a chtějí ji dál.

PROJECT REHAB pro mě byl a pořád je experimentem:

Jak daleko může dojít tahle lidská energie vložená do jednoho kusu oblečení? A po několika letech práce a vývoje barev i značky přišly šatny NHL, Grandslamové kurty, jeviště, podia, ulice Tokia, Melbourne, LA…

PROJECT REHAB teď a v roce 2015 – co se ti v obou případech vybaví jako první?

PROJECT REHAB 2015 – já sama. V kuchyni. S obrovskými, možná trochu naivními sny – ale s naprosto čistou a silnou láskou k tomu, co tvořím.

PROJECT REHAB 2025 – profesionální tým lidí, kteří společně posouvají původní myšlenku dál, do nové úrovně a nových souvislostí. A paradoxně právě teď – po deseti letech práce, chyb, růstu a vytrvalosti – se začínají naplňovat konkrétní sny a vize, které vznikly už v roce 2015. Jak už to tak bývá.

Nyní zažívá Rehab comeback po třech letech pauzy s novou kolekcí Rehab State of Mind. Co přesně tato kolekce symbolizuje?

Rehab State of Mind pro mě symbolizuje přerod. Přechod z malé „one-woman show“ značky, která byla primárně o barvě a cákancích, do rozšířené core kolekce nesoucí hlubší filozofii Rehabu. Už nejde jen o barvu samotnou, ale o to, co reprezentujeme a podporujeme. Rehab State of Mind je pro mě znak dospění značky – vstup do nové éry, ve které chceme mluvit víc o vnitřní motivaci, osobní síle a vnitřním kompasu každého z nás.

Jaký je tvůj oblíbený kousek z této kolekce?

Můj nejoblíbenější kousek – široká teplákovka. Miluju ji od látky až po výšivku. Asi to bude tím, že celá nová kolekce se v mé hlavě odvinula právě od tohoto kousku.

Měla jsi k umění blízký vztah už od dětství?

Vizuálně ano, výtvarně vůbec. Vždycky jsem milovala a cítila hezká místa, estetiku, atmosféru. Ale moje forma vyjádření byla spíš slovo – psala jsem, četla, skládala básničky. Byla jsem spíš verbální typ. Myslím, že tohle se v Rehabu projevuje hodně – ty moje slova, které se snažím do brandu a jeho filozofie vkládat.

Pocházím ze sportovní rodiny. U nás byla jediná uznávaná forma umění dobře vstřelený gól. K výtvarnému umění jsem nikdy vedená nebyla a ani jsem neměla potřebu kreslit nebo malovat. Upřímně – dodnes neumím nakreslit ani panáčka svému dvouletému synovi – naštěstí v tom vyniká partner, který výtvarně nadaný je. Barva pro mě není o technice, ale o přenosu myšlenky a energie. Je to médium, skrze které se vyjadřuju.

Co bys dnes řekla sama sobě na úplném začátku?

Řekla bych si, že přijde všechno, co si budeš přát – pokud se toho nebudeš bát a pokud pro to budeš ochotná opravdu makat. A hlavně: Neposlouchej noise kolem sebe. Drž se vnitřního kompasu. Ten tě vždycky dovedl nejdál.

Co se nejvíce promítá do tvého designu?

Energie, flow, dynamika a myšlenka, že každý jsme originál.

Všechno malujeme ručně, štětci. Žádný kus není a nemůže být opakovatelný – stejně jako žádný člověk.

Jsme one of a kind. One of one.

V dnešní době uniformity a šablon je podle mě strašně důležité tuhle jednotvárnost narušit. Dát lidem odvahu nosit to, co chtějí, nebýt šedí, nezapadat. Móda je forma sebevyjádření – a každý máme právo být vidět takoví, jací jsme.

Je Rehab odrazem tvého pozitivního smýšlení, které dnes lidem často chybí?

Neřekla bych úplně „pozitivního“ ve smyslu sluníčkářství, jak se v Česku s oblibou říká. Spíš je to o pravdivosti a vyhranění vůči sobě samému.

Jít si tvrdě za tím, kdo jsem. Dovolit si být autentický, i když to není vždy pohodlné nebo líbivé. A tohle se do Rehabu přenáší.

Jsme love brand, chceme inspirovat, motivovat. Od začátku jsme byli motivační značkou. Ale ne sladkou – spíš takovou, která ti dovolí mít i ostřejší hrany a nebát se být sám sebou.

Co chceš, aby lidé ve tvém brandu našli?

Aby v něm našli sami sebe.

Pocit, že nosím něco, co má pro mě osobní význam. Kus, který nese energii ruky, která ho vytvořila a člověka, pro kterého tvořena byla.

Každý náš produkt prochází dlouhým procesem – od výběru látek. střihu, šití až po samotné malování. Používáme ručně míchané barvy, vlastní recepturu, technologii REHAB PAINTS®, kterou jsme si za deset let vyvinuli. Je to náš originální systém, jedinečný i v globálním měřítku.

Chci, aby lidé cítili přidanou hodnotu od začátku do konce. Takové tiché, opravdové luxury. Ne okázalé, ale hluboké.

A hlavně – aby se v našem oblečení cítili dobře a uvolněně. Proto děláme pohodlné střihy- protože věřím, že když se tělo cítí dobře, mysl ho následuje.

Jaké barvy máš nejraději?

Černá – to je vidět i na poslední kolekci. A pak neonky. Ty k Rehabu prostě patří.

Neonová oranžová je naše signature barva už od roku 2018. Je to barva mnichů, energie, transformace. Pro mě má tahle barva hlubší význam, nejen vizuální přidanou hodnotu.

Ráda vzory opakuješ, nebo musí být vždy originální?

Máme jasně definovaný rukopis – Rehab signature. Ale nebojíme se vývoje a změn. Každý kus je originál, ale energie značky zůstává čitelná.

Tohle ostatně učím i ve svém kurzu Tvorba módní značky ve SKVOTu, kde studentkám předávám zkušenosti s budováním brandu od nuly – od identity až po výrobu a prodej.

Učení mě provází celý život. Učila jsem angličtinu, když jsem se po střední škole vrátila z Ameriky do Čech. Následovala pak digitální komunikace a sociální sítě po návratu z postgraduálních studií v Amsterdamu. Učení jsem pověsila na hřebík, když jsem se naplno začala věnovat Rehabu. Nyní, po zkrácené mateřské jsem se k učení vrátila a velice mě to naplňuje. Jsou to intenzivní, živé online lekce a mám radost z toho, jaký mají ohlas.

S kým při tvorbě spolupracuješ?

Náš tým se od poloviny roku 2025 výrazně rozrostl. Přibyl nový spolumajitel značky, který znamenal pro Rehab nový impuls a čerstvou energii, takový tah na bránu. Přibyla nová vedoucí výroby i nové ruce v ateliéru, které postupně zaučujeme v naší technice. Právě proto, že tam, kde pro ostatní výroba končí, pro nás teprve začíná – proces v ateliéru je pro Rehab naprosto klíčový.

Osobně si velmi zakládám na tom, že svou tvorbu konzultuji s lidmi, kteří Rehab dlouhodobě cítí a stojí za ním. Ať už je to Matěj Šindelář, autor našeho loga, Jakub Chundela, který má na starosti výrobu textilu a celý výrobní proces, nebo Evgenia Klochay z Promolab, jež se stará o marketing a komunikaci – mám kolem sebe tým lidí, kterým důvěřuji a jejichž názor je pro mě důležitý.

Co je pro tebe osobně ten největší „noise“, který ses musela naučit ignorovat?

Můj největší noise bylo a je očekávání druhých. Dlouho jsem se snažila být vším pro všechny, být dokonalá – a to je cíl, kterého se nikdy nedá dosáhnout.

Po návratu do práce po dvou letech mateřské slyším kritiku z obou stran: „Vzala sis toho na sebe moc. Proč to děláš, měla bys být doma s malým.“ A zároveň: „Tohle jsi vybudovala, tak jak jsi to mohla tak dlouho nechat být a nic nedělat?“ Noise, noise, noise.

Doufám, že teď trochu ztichne v Thajsku, kam teď odlétáme s rodinou za mým učitelem – mnichem, za kterým jezdím od roku 2015 a který mě na cestě Rehabem tiše, ale zásadně provází.

Které věkové skupiny vyhledávají tvou značku nejčastěji?

To krásné je, že nejsme věkově omezení. Máme klienty kolem 25 let, ale i nad 40 nebo 60. Každý si u nás může definovat design podle sebe.

Navíc teplákové soupravy jsou dnes absolutní mainstream napříč generacemi. A individualita nemá věk. Za tuhle rozmanitost jsem opravdu vděčná.

Jaké projekty tě letos čekají?

16. ledna 2026 jsme udělali velký krok.
Po dlouhé době příprav jsme dropli jeden z největších projektů v historii PROJECT REHAB — spolupráci se značkou ALPINE PRO. Vytvořili jsme limitovanou kolekci k zimním olympijským hrám 2026 v Miláně, která pro nás není jen fanouškovským merchem, ale skutečným propojením sportu, emocí a identity. Vzali jsme funkční základ ALPINE PRO a přetvořili ho pomocí našeho rukopisu, barev a filozofie v nositelné kousky s vlastním charakterem.

Tváří celé kolekce se stal Jakub Voráček, se kterým je PROJECT REHAB dlouhodobě spjatý už od roku 2018. Nejen jako sportovec, ale jako osobnost, která reprezentuje autenticitu, emoci a vlastní cestu — hodnoty, na kterých značka stojí.

Tenhle projekt je pro nás obrovský milník.
Potvrzení, že streetwear může vstoupit do světa velkého sportu, aniž by ztratil duši. Kolekce je k zakoupení v omezeném počtu kusů na alpinepro.cz a každý kus nese svůj vlastní příběh. Stejně jako olympiáda samotná — neopakovatelný moment v čase.

Plány máme až do roku 2027, ale všechno má svůj čas.

Brzy se dozvíte víc. 🤍

Nahlédnout, nebo si rovnou pořídit módní kousek PROJECT REHAB můžete právě zde.

Tento dnes už dobře známý vánoční projekt přináší radost seniorům i letos. Jak se zrodil, kdy začal a jak se do něj můžete zapojit vy? Na to jsme se zeptali ředitele projektu Ježíškova vnoučata, Jiřího Váni.

Jak vznikl projekt Ježíškova vnoučata?

Projekt vznikl v roce 2016 a původně byla soukromá iniciativa Olgy Štrejbarové, která tehdy působila jako redaktorka Českého rozhlasu. Nápad vznikl, když natáčela reportáž v domově pro seniory někdy před vánočním obdobím a narazila tam na beznadějnou atmosféru. Řekla si, že musí Vánoce těm seniorům nějak zpříjemnit, a vymyslela nultý ročník Ježíškových vnoučat. Pak se projektu ujal Český rozhlas a před čtyřmi lety jej předal nám do Nadačního fondu Českého rozhlasu.

Proč projekt převzal právě Český rozhlas?

Ono to byla logika toho, že původně to byl nápad rozhlasové redaktorky, pak se toho chytil Český rozhlas, protože v tom viděl něco, co se dotýká velké skupiny lidí po celé republice. A pak vlastně už byl jen logický důsledek toho, že my máme ten aparát, který je schopný garantovat, že všechna přání, která se tam vkládají, probíhají nějakou kontrolou, a že jsme schopní pracovat s penězi z veřejné sbírky.

Kdo se může do Ježíškových vnoučat zapojit a jaké věkové skupiny se zapojují nejčastěji?

My už někdy od začátku září sbíráme v domovech pro seniory přání, která se schází u nás v databázi a tu potom otvíráme veřejnosti, tedy všem dárcům, zhruba v polovině listopadu. Lidé si můžou vždycky vybrat konkrétní přání konkrétního seniora a to přání mu splnit. A zároveň s tím běží i finanční sbírka na portálu Darujme.cz, kde můžou lidé, kterým se líbí ta myšlenka a chtějí udělat seniorům radost, ale z nějakého důvodu nechtějí plnit konkrétní přání, darovat finančně.

K Ježíškovým vnoučatům se připojuje široká veřejnost. Od dětí na základní škole nebo v mateřské škole, kde to často plní nějaké skupiny nebo třídy, až po seniory klidně ze stejného věku, jako jsou ti obdarovaní. Ten zásah je opravdu široký. A z čeho mám radost, je, že i ze zpětných vazeb na sociálních sítích vidíme, že pro hodně lidí už je to tradice, že si vyberou vždycky jedno nebo dvě přání a to splní.

Jak se můžu stát Ježíškovým vnoučetem?

Nejjednodušší cesta je na náš web www.jeziskovavnoucata.cz a tam si vybrat konkrétní přání. Vy si už při rezervaci přání můžete vybrat buď dopravu, kterou nám poskytuje DHL, partner projektu, zdarma, anebo je druhá varianta, o kterou se my snažíme a na kterou apelujeme — vzít to přání a ideálně ho doručit osobně. Protože ten prapůvodní smysl Ježíškových vnoučat je v tom, aby­chom ty osamělé lidi potěšili svou přítomností. Dárek je dost často vlastně jenom prostředek k tomu, aby to setkání mohlo proběhnout. Takže když člověk zajde přímo do konkrétní instituce, do toho konkrétního domova, a potká se s tím seniorem, tak si myslím, že často je to to nejcennější, co v rámci projektu vzniká. Někdy jsou ty kontakty dlouhodobé, kdy už se z toho stane pravidelné setkávání jednou za měsíc, nebo jednou za dva měsíce — což je přesně to, co chceme.

Jaká jsou nejčastější přání seniorů?

Velká většina těch přání jsou opravdu skromné maličkosti — sladkosti, předplatné časopisu, knížka, kosmetický balíček, pantofle, oblečení. Opravdu jsou to drobnosti. Druhá skupina těch přání jsou taková zážitková, nebo je to touha setkat se s nějakou třeba známou osobností. A jsou tam i přání, která se mi moc líbí. Například jeden senior si chtěl korespondovat s někým o organické chemii, protože je to pro něj velký koníček, takže hledal nějakého chemika, který by s ním sdílel nejnovější poznatky v tom oboru. Nebo máme člověka, jehož koníčkem jsou šachy, a chtěl si zahrát šachovou partii ideálně s nějakým mistrem. A pak jsou to srdcovky, na které lidé hodně reagují i na sociálních sítích… Máme například seniora a seniorku, Čecha a Slovenku, kteří se potkali až v domově seniorů, začali spolu žít a chtěli by uspořádat svatbu. A právě přes Ježíškova vnoučata hledají někoho, kdo by jim pomohl s výběrem oblečení a prstýnků, aby si to užili a aby to bylo co nejvíc elegantní.

Ježíškova vnoučata pomáhají i celoročně, je to tak?

Ano, a to je právě ta druhá část z té finanční sbírky, kterou máme otevřenou v podstatě od začátku toho projektu — od 10. listopadu do konce roku.

To, co se vybere, potom rozdělujeme v průběhu celého roku pomocí tematických výzev. Jednak z toho hradíme i ta dražší přání, která se třeba nesplní. Vypisujeme například i výzvu na zvířecí návštěvy. To znamená, že všechny domovy zapojené do Ježíškových vnoučat se nám můžou hlásit a my tyhle peníze rozdělujeme na to, aby u nich v domově mohla probíhat třeba canisterapie. Podporujeme i další volnočasové nebo terapeutické aktivity. Podporujeme třeba organizaci Mila, která pořádá kvalifikační kurz pro pečovatele, a díky penězům Ježíškových vnoučat se do toho systému dostávají i noví motivovaní lidé jako pečující. Podporujeme i organizaci Freya, která pracuje třeba s tématem sexuality a intimity v domovech pro seniory.

Chtěl bych zdůraznit, že Ježíškova vnoučata nejsou jenom to předvánoční období a ta přímá přání, ale je to vlastně celoroční aktivita — právě díky těmhle tematickým výzvám.

Pokud by se chtěl někdo připojit k dobrovolnické činnosti, jak se k vám může zapojit?

V ideálním případě si myslím, že ta cesta není přímo přes Ježíškova vnoučata, protože náš tým je maličký. Nejlepší cesta je, pokud člověk ví o domově pro seniory ve svém okolí, kde by chtěl nějakým způsobem působit, aby se obrátil přímo na ně, protože je to nejjednodušší cesta k cíli. Popravdě ani nemáme úplně kapacitu tohle zprostředkovávat.

Ale letos v rámci Ježíškových vnoučat, i tím, že podtitulem tohoto ročníku je mezigenerační potkávání, navazujeme spolupráci s dobrovolnickým programem Mezinárodní cena vévody z Edinburghu, kde dochází k propojování právě těch mladých lidí, kteří jsou zapojení do tohoto programu, s konkrétními domovy pro seniory a oni tam pravidelně docházejí. Pokud by ale chtěl někdo dobrovolničit, ideální cesta je najít si domov, který má nejblíž, a tam se už zeptat napřímo.

Co je cílem a podstatou Ježíškových vnoučat?

Ten primární cíl je potěšit, rozveselit osamělé seniory a seniorky a pomoci navázat nějaké vztahy tam, kde jsou přerušeny. Řekl bych, že je to apel na takovou tu nezištnou lidskost, na obohacování se a na nezištnou pomoc někomu, kdo je třeba právě teď osamělý a smutný.

Zapojte se i vy do Ježíškových vnoučat a vyberte si člověka, jehož přání letos splníte. Odměnou vám bude nejen pocit dobře vykonaného skutku, ale také hřejivá radost z toho, že jste někoho potěšili a udělali pro něj něco, co rozhodně není samozřejmostí.

Zdroj: Ježíškova vnoučata

Aktuálně kapela QAI pracuje na novém albu, které plánuje vydat na jaře roku 2026. A jejich sny jsou stejně ambiciózní jako jejich hudba – touží například vystoupit na Colours of Ostrava nebo se objevit jako support kapely Parcels. My vám přinášíme velký exkluzivní rozhovor s třineckou kapelou, která má skvěle našlápnuto splnit si své sny.

Kdy skupina QAI vznikla?

Tomasz: Skupina QAI, dá se říct, vznikla už na podzim roku 2017. Tehdy jsme vydávali náš první singl a videoklip I’m Trying. Byli jsme tehdy jenom dva s Pavlem, bubeníkem.

Tome, kdy jste se dali dohromady?

Tomasz: Úplně naše první seznámení proběhlo během koncertu, kdy já jsem hrál ještě s kapelou Noemiracles jako kytarista. Pavel měl zrovna takové období, kdy se po dlouhé době s kapelami Charlie Straight a Lake Malawi jejich cesty rozešly, a tak hledal, kam se bude dál hudebně posouvat. Slyšel mě tehdy poprvé zpívat moji skladbu na tom koncertě a hned po vystoupení za mnou došel do zákulisí. Představil se mi a já jsem mu říkal, že ho samozřejmě znám, protože jsem jejich tvorbu poslouchal, a moc se mi líbila. Zeptal se mě, jestli nechceme společně něco zkusit. Tehdy šlo o to zkusit nahrát nějaké vokály do jeho songu. Já jsem samozřejmě souhlasil. Párkrát jsme se potkali, pokecali a začali jsme nahrávat. Já jsem ten jeho song dopsal, složil jsem k tomu zbytek textu, a vlastně dali jsme to dohromady, a takhle vznikl náš první singl. Pak trvalo ještě dost dlouho, než se dala dohromady celá kapela s Krystianem a Vlastou. To už byl rok 2022, kdy jsme zahráli vůbec první společný koncert v plné sestavě. My jsme v roce 2021 vydali naše první EP-čko Fastgoing. V době, kdy jsme ho vydávali, jsme se s Vlastou a s Krystianem, už otrkávali. Naplánovali jsme si křest té desky a první společný koncert jsme odehráli na jaře roku 2022, i když to bylo období těžkého covidu.

Jak vznikl název kapely?

Tomasz: Název QAI byl převzat z našeho slezského nářečí „Po naszymu“ a znamená to kam, nebo kde. Pamatuju si, jak jsme ho s Pavlem vymýšleli v kanceláři a hledali jsme něco krátkého a úderného, ale zároveň něco, co by i nějakým způsobem vyjadřovalo naši identitu nebo původ. Také máme rádi spíše otevřené otázky než dané odpovědi. Takže „Kaj“ (QAI) je taková otevřená otázka, což se často promítá i do naší tvorby.

Videoklip I’m Trying se kterým kapela QAI odstartovala svou hudební kariéru

Řadíte se mezi indie-popové kapely. Byl to záměr už od začátku, nebo se váš styl formoval postupně?

Tomasz: My to teď v tomto období možná nazýváme indie popem, ale jsou tam fakt různé prvky, protože každý z nás si v tom hudebním životě prošel různými styly. Třeba takový Krystian hrál i dost tvrdý metal. Kluci Vlasta a Pavel zase jsou jazzmani, a já jsem poslouchal od dětství rock, klasický rock, pak jsem přešel taky na metal a pak zase na pop. Takže ono se to všechno promítá do té naší hudby. My vnímáme žánr jako takovou nutnou škatulku, do které se kapely musí zařazovat pro účely promotérů a posluchačů. My bychom se tímto neradi dali do nějaké jednosměrky a pro nás určitě ten žánr má vývoj v čase. Na prvním EP-čku zazněly mimo ten pojem indie popu určitě prvky nějakého lo-fi, byly tam i elektronické prvky, byly tam i skladby, které byly víc jako singer-songwriter. Náš žánr se dá taky specifikovat jako indie rock, obecný pop, nebo třeba alt-pop. To jisté je, že máme rádi putovat napříč žánry.

Co vás při hraní nejvíc inspiruje?

Tomasz: Mou největší inspirací je můj osobní život. Nedokážu psát texty, které by nebyly se mnou nějak spjaté. Často jsou to životní otázky, nebo osobní zkušenosti, nebo zpracovávám moje emoce, pocity, zážitky, moje daily struggles—každodenní, nebo i celoživotní problémy. Pro mě je hudba v podstatě terapie, vždycky se musím z toho vypsat, a to je vlastně moje největší inspirace. Ono se to pak píše samo. Když se nad něčím zamýšlím a potřebuji něco vyřešit, tak si to vyřeším skrze song. Co mě ale vždycky inspiruje, je určitě, když si zrovna poslechnu nějaké nové album mého oblíbeného interpreta. Má to pak vždy vliv na to další směřování a psaní.

Píšete si své texty sami? O čem nejčastěji vyprávějí?

Tomasz: Když jsem začal psát, automaticky jsem do toho promítal vždycky nějakou naději, že jsem chtěl, ať ty songy jsou hlubší a ať mají nějakou message. Vždycky dodají tomu posluchači i mně samotnému takovou sílu a naději na to, že může být líp, nebo že život má smysl. Ale s postupem času jsem v osobním životě začal psát texty o tom, jaký život je, a rád bych, kdyby se část posluchačů s tím ztotožnila a třeba jim to pomohlo na té životní cestě. Když tam zrovna v tom songu je nějaká hlubší message, tak ať jim to dodá tu zmiňovanou naději. Když je tam popsán nějaký problém nebo konflikt, ať už vnitřní nebo s nějakým člověkem, tak je fajn, když se člověk při poslechu ztotožní s tím textem a může se mu ulevit, nebo si řekne, že není sám, kdo tohle řeší. Ale aby to nebylo jen takové nostalgicko-sentimentální-melancholické, tak samozřejmě mám rád i tu druhou stranu. Pořád je tam takový vnitřní konflikt, kdy já chci hrát energické, živé songy, ale pak to vždycky sklouzne k tomu, že ta message je možná povrchnější. To se teď víc učím mít z toho i tu radost a neřešit jenom ty „depky.“

Co by podle vás měly písně publiku přinášet?

Tomasz: Byl bych strašně rád, kdybychom dokázali předat těm lidem, tomu publiku, tu autentickou energii a takové to neřešení a „Tady a teď.“

„Užívej si ten moment a žij ten život.“ Snažím se to i reflektovat do nových skladeb.

Doing My Best – videoklip z 360° koncertu v Třinci. (19.9.2025)

Pocházíte z česko-polského příhraničí. Vidíte v tom výhodu i pro případné působení na polské hudební scéně?

Krystian: Myslím, že do jisté míry to výhoda je. Člověk tak nějak víc vnímá tu zemi skrze ten jazyk, reflektuje možná víc, co se tam děje, je mu bližší i to hudební dění nebo ta scéna, i tím, jak tu žijeme blízko, i tím, že tam má člověk nějaké přátele. I ta kultura mu je možná bližší. Ale i tak si myslím, že to bude nejvíc o kontaktech, a že ta práce na tom se někam dostat i tam na té hudební scéně je na tom stejně. Že to dá vydat stejné úsilí někam to dopracovat.

Plánujete se víc zaměřit na polské publikum?

Tomasz: Určitě ano. V Polsku jsme už několikrát hráli, například jsme vystoupili ve Varšavě, v místní knihovně Big Book Cafe v rámci jejich festivalu. A místní publikum nás přijalo velice pozitivně, takže doufám, že i v budoucnu zahrajeme na dalších zajímavých místech a třeba si tam vytvoříme naši fanouškovskou základnu.

Vlasta: Je pravda, že v poslední době za námi jde lepší feedback přímo z Polska, co se týče naší muziky. Nevím, asi jsou tam lidé více otevření anglicky mluvícím kapelám. Mám pocit, že v Česku funguje spíš ta čeština a je to víc takový zažitý model. Takže jsme díky té angličtině otevření světu. Nebránili bychom se třeba i nějakému supportu nebo nějakým možnostem zahrát i nějaký koncert třeba v zahraničí, nevím, třeba v Německu, ve Francii. Byli bychom určitě moc rádi, kdyby se něco takového povedlo. A taky vůbec nevylučujeme to, že třeba do budoucna bude Polsko země, ve které budeme koncertovat i více než v Česku. Protože třeba z hlediska rozhovorů v rádiích nebo vystupování v televizi, tak v Polsku už jsme to zažili, ale v Česku ještě ne. Takže jsou tam lidé asi víc otevření naší muzice. Nebráníme se ani do budoucna udělat i nějakou písničku třeba v polštině.

Zatím máte všechny písničky v angličtině, je to tak?

Tomasz: Ano, všechny skladby píšu v angličtině. Vždycky říkám, že je to proto, protože jsem se nejvíce naposlouchal anglické hudby, ať už z britské, nebo americké scény. A píše se mi to přirozeně, je to i pro mě zpěvnější. Na českém trhu všichni rádi, abychom psali i česky, protože ten posluchač se s tím pak lépe ztotožní. Ale já bych rád, aby ten moment nastal přirozeně. Měl jsem nějaké pokusy, i polské, i české, ale většinou to skončilo v šuplíku. Takže nechávám tomu přirozený vývoj a uvidíme. Třeba se to jednou prolomí.

Co považujete zatím za svůj největší úspěch?

Pavel: Jedním z velkých úspěchů je to, že děláme hudbu, co nás opravdu baví, a že si třeba i naše písničky poslechne někdo za hranicemi České republiky.

Loni jste spolupracovali s kapelou Mirai a otevírali jste pódium na jejich letním festivalu. Jste s nimi stále v kontaktu? Spolupracujete i s dalšími kapelami?

Krystian: Jelikož jsem v Mirai působil asi tři roky na začátku jejich kariéry, tak jsem s nimi nějak průběžně v kontaktu. Jinak pravidelně spolupracuji se slovenskou zpěvačkou Kristinou, kapelou Brouci, Noemiracles, s projektem Worship.ko a taky nahrávám studiově pro mnoho dalších umělců.

Vlasta: S kapelou Mirai jsme určitě v kontaktu, ať už třeba z nějakých našich předchozích projektů, kde jsme se potkávali třeba v backstage na nějakých festivalech. Poprosili jsme je o napsání feedbacku na náš koncert nebo naši muziku, a kluci nám taky napsali, takže ten kontakt pořád trvá. Jsme také v kontaktu s Lake Malawi, je to díky tomu, že Pavel tam hrál. Kluky známe taky už delší čas, chodíme na jejich koncerty, oni chodí na naše koncerty. Hráli jsme společně nějaké koncerty, takže tam je to hodně otevřené a bavíme se už na kamarádské bázi. Je to spíš už taková komunita. Z jiných světů jsme teď komunikovali třeba s kapelou LEISURE. Natočili jsme jejich cover, tak jsme jim napsali, tak jako z legrace, jestli bychom nemohli hrát jako předkapela na jejich turné. Ozvali se nám, ale nakonec to nevyšlo. I za to jsme rádi, za takovou zpětnou vazbu, že se jim to vlastně líbilo a že se nám vůbec ozvala taková velká kapela.

S kým byste si do budoucna rádi zahráli, nebo vytvořili společný projekt?

Tomasz: Třeba zahrát si support před kapelou Parcels by byl totální sen.

Momentálně pracujete na novém albu s polským producentem Leskim. Kdy ho plánujete vydat?

Tomasz: Rádi bychom vydali album na jaře roku 2026. Přesný termín nespecifikujeme. My jsme už vydání alba odložili po několikrát, protože ten hudební trh se tak rychle mění. Řekli jsme si s klukama: pojďme prvně vybudovat pořádnou fanouškovskou základnu, ať si to pak má kdo poslechnout. Takže momentálně aktivně pracujeme na tom, abychom hlavně skrze sociální sítě a obsah dostali tu naši tvorbu mezi více lidí.

Kolik koncertů vás teď čeká a kde vás fanoušci mohou v nejbližší době vidět?

Tomasz: Momentálně se maximálně soustředíme na dotažení alba, takže neplánujeme koncerty do konce roku. Co se dá určitě očekávat, je koncertní šňůra k premiéře alba a budou i nějaké křty. Ještě než se toto stane, si myslím, že určitě zorganizujeme pár spontánních koncertů spíše lokálně na Třinecku a Ostravsku, rýsujou se tam nějaké kluby v Ostravě.

Jaký hudební sen byste si chtěli splnit v nejbližší době?

Tomasz: Já se budu držet při zemi, protože poslední dobou vnímám kouzlo a krásu malých věcí. Rád bych, kdybychom odehráli právě tu koncertní šňůru s novým albem na místech, kde na nás dojdou lidi, kteří si to s námi fakt užijou a budou ty songy znát. To si myslím, že by bylo super a krásné, a nemusí tam být desetitisíce, ale stačí, když tam bude plný klub nadšenců a užijou si to společně s námi.

Krystian: Nevím, jestli mám hudební cíl v podobě nějakého koncertu. Spíš cílem je dělat věci, co jsou fajn, se kterými jsem spokojený, odvést dobrou práci a zahrát na koncertě pro lidi, které to baví.

Vlasta: Já bych si třeba přál, abychom jako kapela zahráli v nejbližší době třeba na festivalu Colours of Ostrava. To by bylo super.

Pavel: Přál bych si, aby nám přibývalo více koncertů a abychom se časem mohli věnovat hudební kariéře naplno.

Kapela QAI z Třince aktuálně pracuje na nové desce, na kterou se fanoušci mohou těšit už na jaře 2026. Na světě jsou už singly Expectations, Chill a Don’t Be Mad, které naznačují směr chystaného alba. A tím to nekončí — už v prosinci QAI vypustí nový singl. Jaký? Nechte se překvapit! @qaimusic

• Instagram
• YouTube
• Spotify

Zdroj: Kapela QAI