Mistryně autoportrétů a příběhy ukryté v obrazech

Srážka autobusu s tramvají a bouřlivé manželství s Diegem Riverou. Dvě události, které zásadně ovlivnily život jedné z nejvýznamnějších mexických umělkyň. Fridu Kahlo již od útlého věku trápilo chatrné zdraví. Jako malá prodělala obrnu, která zanechala její pravou nohu slabší a deformovanou. V osmnácti letech však přišla pohroma, která navždy změnila její život. Autobus, v němž cestovala, se srazil s tramvají a ocelové zábradlí jí probodlo pánev i břicho. Utrpěla řadu vážných zranění, včetně zlomené páteře. Během dlouhé rekonvalescence na lůžku začala Frida zahánět nudu malováním. Z dívky, která snila o kariéře lékařky, se tak postupně stala jedna z nejvýznamnějších umělkyň 20. století. Nad postelí měla zavěšené zrcadlo, díky kterému mohla zpodobňovat vlastní tvář na plátno. Sama říkala, že maluje především sebe, protože je člověkem, kterého zná nejlépe. Z přibližně 143 obrazů, které během života vytvořila, tvoří 55 právě autoportréty.

Při konzultaci svých obrazů se seznámila s Diegem Riverou, kterého si později vzala. Jejich manželství však bylo plné vrcholů i pádů. Kvůli následkům nehody Frida nemohla donosit dítě, po kterém velmi toužila, a oba manželé se zároveň potýkali s nevěrou. Za svého života byla známá především jako Riverova manželka, dnes je tomu naopak.

Její zdravotní stav i manželství se postupně zhoršovaly. Během života podstoupila přibližně třicet operací a nosila sádrové i kovové korzety. Není proto divu, že její tvorba byla mimořádně osobní a odrážela fyzickou bolest, psychické prožitky i složitý partnerský život. Frida však nebyla jen symbolem bolesti. Stejně silně do svých obrazů promítala lásku k Mexiku, jeho tradicím, barvám a lidové kultuře, které se staly nedílnou součástí jejího výtvarného jazyka. Prostřednictvím svých obrazů tedy vyprávěla příběhy o sobě nebo o politice a problémech, na kterých jí záleželo. Možná právě proto je dnes považována za jednu z ikon feminismu. Ve svých dílech otevřeně zobrazovala témata, o kterých se tehdy příliš nemluvilo – ženské tělo bez idealizace včetně ochlupení, potraty, bolest i otázky ženské identity. Nemalovala proto, aby vyhověla představám o ženské kráse, ale aby zachytila vlastní zkušenost.

Vlivná umělkyně, kulturní fenomén a komerční ikona

Jak se z mexické malířky stala jedna z nejznámějších osobností světového umění? Právě na tuto otázku hledá odpověď výstava Frida: Vznik ikony v Tate Modern. Návštěvníky provází životem Fridy Kahlo od jejích osobních příběhů až po proměnu v celosvětový kulturní fenomén a představuje i pojem „Fridamanie“ – fascinaci její osobností, stylem a uměním, která přetrvává dodnes.

Expozice představuje více než třicet ikonických děl Fridy Kahlo a doplňuje je fotografiemi, osobními předměty, tradičními oděvy i šperky, které pomáhají přiblížit různé podoby její osobnosti – umělkyně, intelektuálky, politické aktivistky i ženy hluboce zakořeněné v mexické kultuře. Součástí výstavy je také více než dvě stě děl jejích současníků i umělců, které svou tvorbou ovlivnila a rozsáhlá kolekce předmětů dokumentujících, jak se z Fridy Kahlo stala globální kulturní ikona.

Pokud si chcete návštěvu užít naplno, Tate Modern nabízí také doprovodný program, jehož jednotlivé akce se konají v konkrétních termínech. Návštěvníci mohou využít komentované prohlídky s odborným průvodcem nebo navštívit promítání filmu Frida z roku 2002. Příjemným zakončením může být návštěva restaurace Tate, kde je možné po předchozí rezervaci ochutnat speciální menu inspirované životem a tvorbou Fridy Kahlo – každý chod odkazuje na jinou kapitolu jejího příběhu.

Frida: Vznik ikony není jen přehlídkou slavných obrazů. Ukazuje, proč je Kahlo i více než sedmdesát let po své smrti jednou z nejdiskutovanějších osobností světového umění.

Od deformací vlastního těla k přírodě

Kubánsko-americká umělkyně, vzpírající se dotěrnému mužskému pohledu, reagující na násilí páchané na ženách, kritizující přehlížení zkušeností nebělošských žen v tehdejším feminismu a pracující s přírodními materiály. Ana Mendieta byla tvůrkyní, pro kterou se vlastní tělo stalo uměleckým prostředkem k vyprávění o identitě, ztrátě domova a vztahu člověka k přírodě.

Ve dvanácti letech byla v rámci projektu americké vlády oddělena od rodičů a poslána z Kuby do Spojených států. Právě tato zkušenost exilu a odloučení od rodné země se později stala jedním z nejdůležitějších motivů její tvorby. Studovala malířství, poté se začala věnovat performativnímu umění a v multimediálním programu německého umělce Hanse Bredera začala experimentovat s fotografií a vlastním tělem. Obličej, hýždě, ňadra. To vše nelichotivě přimáčklé na skleněnou desku. Prostřednictvím těchto fotografií ukázala, že své tělo odmítá podřizovat očekáváním okolí. Ve své rané tvorbě zároveň reagovala na násilí páchané na ženách prostřednictvím performancí a fotografií.

Postupně se její pozornost stále více obracela k přírodě a spirituálním rituálům starých kultur. Krev se v jejích dílech stala symbolem života, smrti i znovuzrození. Odloučení od rodné Kuby v ní zároveň probouzelo potřebu znovu nalézt spojení s krajinou a přírodou. Právě tehdy vznikají tzv. zemní sochy – fotografie a instalace v přírodě, na nichž autorčino nahé tělo splývá s kameny, bahnem, listím nebo peřím. Šlo jí především o vyjádření myšlenky, že lidské tělo je součástí přírodních cyklů a po smrti se do nich opět vrací.

Ana Mendieta se pohybovala v prostředí feministické umělecké scény, která usilovala o větší zastoupení umělkyň ve výstavách a sbírkách amerických galerií. Zároveň však kritizovala tehdejší přístup za to, že přehlížel zkušenosti nebělošských žen. Tragicky zemřela po pádu z okna svého newyorského bytu ve 34. patře. Její manžel, minimalistický sochař Carl Andre, byl obviněn z vraždy, soud ho však zprostil viny. Okolnosti její smrti dodnes vyvolávají debaty.

Pro Anu Mendietu nebylo tělo objektem k pozorování, ale jazykem, kterým vyprávěla o domově, identitě i přírodě.

Odhalení do hloubky

Výstava v Tate Modern nabízí možnost nahlédnout do tvorby Any Mendiety v mnohem širším kontextu. Vedle jejích ikonických děl představuje také filmy, rané malby a pozdější sochařské práce, z nichž řada nebyla ve Spojeném království dosud vystavena. Velká pozornost je věnována především její slavné sérii Silueta, ve které Mendieta zkoumala vztah lidského těla, krajiny a přírody.

Expozice tak nepředstavuje pouze jednotlivé práce, ale umožňuje lépe pochopit otázky, kterými byla protkána celá její tvorba – hledání identity, vztah k rodné zemi a hluboké propojení člověka s přírodním světem.

Umělecké experimenty

Vše je v pohybu – obraz, světlo a nakonec i samotný divák, který se stává součástí díla. Julio Le Parc byl argentinským umělcem, který však odjel do Paříže, kde se navždy usadil a stal se jednou z významných osobností evropské umělecké scény.

Už v rané tvorbě se zajímal o skupinu Arte Concreto-Invención a hnutí Spazialismo. První z nich vycházelo z geometrické abstrakce a odmítalo pouhou nápodobu reality, zatímco Spazialismo hledalo nové možnosti umění prostřednictvím propojení vědy, techniky, moderních technologií, barvy, zvuku a prostoru. Tyto myšlenky se promítly i do Le Parcovy tvorby, ve které začal experimentovat s pohybem, světlem a vnímáním diváka.

Julio odmítal, aby se člověk na obraz pouze pasivně díval. Prostřednictvím pohybu, světla, barev a různých prostředí zapojil publikum natolik, že se stalo součástí samotného díla. Byl také spoluzakladatelem skupiny Groupe de Recherche d’Art Visuel, která usilovala právě o propojení díla a diváka.

Ve svých experimentech pokračoval především v oblasti světelné projekce. Sekvence světelných vibrací a záblesků doprovázené zvuky vytvářejí intenzivní zážitek, který diváka vtáhne přímo do uměleckého procesu. Vedle obrazů a světelných instalací se věnoval také monumentálním sochám ve veřejném prostoru po celém světě.

Julio Le Parc tak změnil představu o tom, co může být obrazem. Jeho díla už nebyla určena pouze k pasivnímu pozorování – divákův pohled, pohyb a vnímání se staly důležitou součástí jejich prožitku.

Lákání světlem a třpytem

Hravá expozice, která nenechá návštěvníky v klidu. Le Parcova sedmdesátiletá kariéra je představena prostřednictvím instalací, světelných soch a velkoformátových obrazů. Výstava je plná světla a třpytu, které lákají diváka k objevování díla z různých úhlů. Zároveň ukazuje hloubku a rozmanitost umělcovy tvorby i jeho přesvědčení, že umění má být přístupné každému, nejen odborníkům.

Právě proto přináší výstava zcela odlišný zážitek. Divák už není pouze pasivním pozorovatelem, ale sám rozhoduje o tom, jakým způsobem bude jednotlivá díla vnímat a prožívat.

Zpěv jako kolektivní zážitek

Už jste se někdy zamýšleli nad tím, co všechno dokáže lidský hlas? Litevská umělkyně Lina Lapelytė ano. V hlasu nevidí pouze prostředek komunikace nebo hudební nástroj, ale také způsob sdílení zkušenosti. Ve své tvorbě propojuje experimentální hudbu, operu, performanci a vizuální umění a zkoumá, co se stane, když se hlas jednotlivce promění ve společný zpěv. Do svých projektů zapojuje profesionální i amatérské interprety a zpochybňuje tím rozdíl mezi umělcem a divákem.

Její tvorba stojí na spolupráci a vytváření společného prožitku. Prostřednictvím zpěvu otevírá témata zranitelnosti, mezilidských vztahů i toho, kdo má ve společnosti možnost být slyšen. Ve svých dílech zároveň pracuje s prvky popkultury, ekologie, nostalgie a genderových stereotypů.

Linin svět her

Zvuky. Pohyby. Improvizace. Instalace podobná bludišti proměňuje prostor v místo, kde mohou návštěvníci společně vytvářet dílo. Vydávat zvuky, reagovat pohybem, poslouchat ostatní a spojovat jednotlivé projevy do výsledné kompozice.

Ostrov Serendipity stírá hranici mezi divákem a performerem. Návštěvník není pouze pozorovatelem, ale stává se součástí vznikající choreografie a zvukové kompozice, která se pokaždé promění podle lidí, kteří jsou právě přítomni. Je to místo, kde se umění, hudba a improvizace setkávají zcela nečekaným způsobem.

Hlas africké identity

Měla se stát právničkou, ale vždy cítila, že má kreativní duši. Právě běh ji nakonec přivedl k tanci, který se stal nedílnou součástí jejího života. Nora Chipaumire je zimbabwská umělkyně pracující na pomezí pohybu, divadla, filmu, zvuku a sochařství. Ve své tvorbě zpochybňuje a zároveň vědomě pracuje se stereotypy o Africe, černošském těle, umění, kultuře, kráse i ženské roli. Často vychází z vlastního životního příběhu, prostřednictvím kterého otevírá hlubší otázky identity, historie a moci. Střet černošské ženy s maskulinitou, mocí, sexualitou i odmítáním proměňuje v pohyb, zvuk a manifesty. Zajímá ji, jak se z těla stává nositel paměti, historie i odporu vůči stereotypům. Ve své novější tvorbě se zároveň vrací k mytologii národa Shona a hledá způsoby, jak vyprávět africké příběhy z vlastní perspektivy, nikoli pohledem koloniální historie.

Její práce není určena pouze ke sledování, ale především k prožitku. Umění je zde prostorem pro učení, dialog a hledání nových způsobů, jak sdílet historii a zkušenosti lidí, jejichž hlasy byly dlouho přehlíženy. Tvorba Chipaumire předkládá divákovi příběhy o africké identitě, které vypráví z vlastní zkušenosti.

Zvuky skal

Skály nesoucí příběhy a energii předků. Tento živý organismus zvaný gadzi, vyrobený výhradně ručně, vtahuje návštěvníka do krajiny inspirované Zimbabwe, kde může naslouchat zvukům a reagovat na ně vlastním pohybem. Gadzi je spjata s legendami národa Shona a představuje ztělesnění trvalé odolnosti přesahující koloniální představy. Je považována za matku božstva, která podle legend dala vzniknout skalním útvarům Balancing Rocks. Zvuky z reproduktorů zabudovaných do dřevěných boxů doplňuje tradiční nástroj mbira. Tyto ručně vyrobené rezonátory podtrhují důmyslnost afrických i diasporních přístupů ke zvukovým technologiím.

Chipaumire zve publikum k interakci s instalací – nahlédnout mezi skály, posadit se na reproduktory, vnímat zvuk a reagovat na něj vlastním pohybem.

Praktické informace k expozicím Tate Modern

Frida: Vznik ikony – 25. června 2026 – 3. ledna 2027

Ana Mendieta – 15. července 2026 – 17. ledna 2027

Julio Le Parc – Světlo. Barva. Akce – 8. června 2026 – 3. května 2027

Uniqlo Tate Play Lina Lapelytė, ostrov Serendipity – 25. července – 31. srpna 2026

Komise pro nekonečna Nora Chipaumire: Gadzi – 3. června – 23. srpna 2026

Termíny výstav i doprovodných programů se mohou měnit, proto je vhodné před návštěvou ověřit aktuální informace na stránkách Tate Modern. U většiny akcí je vhodná rezervace předem.

Kredity fotografií:

Frida: The Making of an Icon

Frida Kahlo, Untitled [Self-portrait with thorn necklace and hummingbird] 1940. Nickolas Muray Collection of Mexican Art.

Frida Kahlo, Memory (The Heart) 1937. Private Collection.

Frida Kahlo, Self-Portrait (With Velvet Dress) 1926. Private Collection.

Installation images. Photos © Tate (Larina Annora Fernandes).

Ana Mendieta

Ana Mendieta, Imágen de Yágul 1973. © The Estate of Ana Mendieta Collection, LLC. Licensed by Artist Rights Society (ARS), New York / DACS, 2026 / Courtesy Marian Goodman Gallery and Alison Jacques, London

Ana Mendieta, Bird Run 1974. © The Estate of Ana Mendieta Collection, LLC. Licensed by Artist Rights Society (ARS), New York / DACS, 2026 / Courtesy Marian Goodman Gallery and Alison Jacques, London

Ana Mendieta, Untitled: Silueta Series 1976. © The Estate of Ana Mendieta Collection, LLC. Licensed by Artist Rights Society (ARS), New York / DACS, 2026 / Courtesy Marian Goodman Gallery and Alison Jacques, London

Ana Mendieta Untitled: Silueta Series 1978, remade 2026, installation view at Tate Modern 2026. Artworks © The Estate of Ana Mendieta Collection, LLC. Licensed by Artist Rights Society (ARS), New York. DACS 2026. Photo © Tate (Yili Liu)

Ana Mendieta installation view at Tate Modern 2026. Artworks © The Estate of Ana Mendieta Collection, LLC. Licensed by Artist Rights Society (ARS), New York. DACS 2026. Photo © Tate (Yili Liu)

Ana Mendieta Untitled (Glass on Body Imprints) 1972/1997. installation view at Tate Modern 2026. Artworks © The Estate of Ana Mendieta Collection, LLC. Licensed by Artist Rights Society (ARS), New York. DACS 2026. Photo © Tate (Yili Liu)

Julio Le Parc – Light. Colour. Action.

Julio Le Parc with Reflective Blades. © Atelier Le Parc 2026 ADAGP Paris, and DACS London.

Julio Le Parc, Series 37 n°1, 1970. Lent by the Atelier Le Parc 2026 © ADAGP, Paris and DACS, London 2025

Installation images. Photo © Tate Photography (Kathleen Arundell)

Uniqlo Tate Play Lina Lapelytė, Serendipity Island

Rugilė Barzdžiukaitė, Vaiva Grainytė, Lina Lapelytė, Sun&Sea (Marina), 2019, Lithuanian Pavilion, Biennale Arte 2019, Venice, organised by Nida Art Colony, Curated by Lucia Pietroiusti, Photo by Andrej Vasilenko.

Lina Lapelytė, What Happens With a Dead Fish?, Theater Spektakel, Zurich, 2022. Photo: Kira Kynd.

Installation images. Photo © Tate (Reece Straw) 

Infinities Commission Nora Chipaumire: Gadzi

nora chipaumire, NEHANDA2021 © Alla Kovgan @ Mko Malkhasyan

Installation images. © Tate Photography (Sonal Bakrania)

Letošní ročník nabídne tradiční kombinaci etablovaných českých návrhářů, začínajících talentů i studentských kolekcí. Vedle přehlídek se návštěvníci mohou těšit také na doprovodný program, který propojí módu, design, kulturu i gastronomii napříč Prahou.

SaSaZu zůstává hlavním centrem dění

Přehlídkové molo zůstává i letos v industriálních prostorách SaSaZu, kde se během tří hlavních přehlídkových dnů představí známá jména české módní scény i nastupující generace designérů. Restaurace SaSaZu se navíc po celou dobu fashion weeku promění v Night Lounge – místo pro networking, večerní setkávání hostů, partnerů i veřejnosti.

„Podzimní edice se znovu vrací do SaSaZu, které tak ožije českou módou. Návštěvníci se mohou opět těšit na bohatý program nejen na přehlídkovém mole, ale i mimo něj. Podzimní edice představí tři přehlídkové dny plné módního talentu prostřednictvím etablovaných jmen i začínajících návrhářů a studentstva,“ říká CEO Mercedes-Benz Prague Fashion Weeku Lukáš Loskot.

Zahájení obstará Jana Horejšová

Fashion week odstartuje v sobotu 5. září slavnostním Tomáš Němec Soirée by W Prague, po kterém bude následovat hlavní přehlídka značky On The Boat návrhářky Jany Horejšové. Večer zakončí tradiční Mercedes-Benz Afterparty.

Nedělní program bude patřit především mladým talentům. Představí se studenti Technické univerzity v Liberci i Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně, vítězka soutěže Mattoni Young Fashion Stars 2026 Barbora Kotěšovcová a také stálice české módy Petra Balvínová. Večer uzavře nová kolekce návrhářky Hany Valtové, vzniklá za podpory značky Douglas.

Pondělí nabídne přehlídky studentů pražské UMPRUM společně s Tomášem Višňovským, slavnostní předání VOGUE CS Talent 2026 Award, absolventskou přehlídku UMPRUM Graduate Show a večerní prezentaci nové kolekce Valérie Jurčíkové.

Fashion week se rozšíří po celé Praze

Poslední dva dny se program přesune mimo hlavní přehlídkovou lokaci. Součástí budou například MBPFW x Pinko Party, prezentace Vanda Janda Boudoir ve Four Seasons Hotel Prague nebo showroom Harper’s Bazaar Re-See, který nabídne možnost prohlédnout si kolekce z bezprostřední blízkosti.

Vyvrcholením celého týdne bude středeční MBPFW x Clive Christian Closing Party v hotelu W Prague, na kterou naváže afterparty Dungeon by Tobias Schubert.

Noví partneři i limitovaný prodej vstupenek

Mercedes-Benz Prague Fashion Week letos rozšiřuje portfolio partnerů o značky L’Oréal Professionnel, W Prague a Martini. Mezi hlavní partnery nadále patří Mercedes-Benz, SaSaZu a CNN Prima News, mediálními partnery jsou ELLE, Vogue CS, Harper’s Bazaar nebo Dolce Vita.

Limitovaný prodej vstupenek již probíhá prostřednictvím platformy GoOut. Kompletní program jednotlivých přehlídek i doprovodných akcí je k dispozici na oficiálních kanálech Mercedes-Benz Prague Fashion Week.

Ať už vyrážíte na girls trip nebo rodinnou dovolenou, každý si chce přivézt nějakou vzpomínku. Magnetků na lednici nebo náramků z mušlí už má doma většina z nás dost. Proč si tedy nepřivézt módní kousek nebo kosmetický produkt, který se stane součástí vašeho každodenního šatníku či beauty rutiny? Rozpoznat kvalitní lokální značku od předraženého turistického obchodu ale nemusí být jednoduché. Proto je dobré už předem vědět, po čem se při nakupování vyplatí koukat.

Itálie

Jednou z nejoblíbenějších prázdninových destinací i módních velmocí je samozřejmě Itálie, a to nejen v oblasti high fashion. Přivézt si z dovolené něco od Gucci nebo Prady je sice lákavé, Itálie ale nabízí i kvalitní a cenově dostupnou módu.

Jedním z nejrozšířenějších módních řetězců je značka OVS. Drží se typického italského smyslu pro eleganci, jednoduchost a nadčasové střihy, přičemž cenově se pohybuje podobně jako Zara, H&M nebo Reserved. Značka vznikla v Benátkách v roce 1972 a dnes nabízí široké spektrum moderních kousků. V posledních letech navíc výrazně investuje do ekologičtějších materiálů a transparentnosti dodavatelského řetězce. Jde o nejznámější italskou fast fashion značku s více než 1 300 prodejnami po Itálii i ve světě. Pokud si zapomenete přibalit plavky nebo nějaký basic kousek, právě tady je pravděpodobně seženete za rozumnou cenu a s typickým italským šarmem.

Co se beauty týče, stojí za návštěvu typická italská drogerie Acqua & Sapone. Připomíná náš Rossmann nebo dm, najdete tu ale značky, které v Česku běžně nekoupíte. Z dekorativní kosmetiky například velmi oblíbené Pupa Milano, Astra Make-up nebo Deborah Milano, na kterou Italky nedají dopustit. Z pečující kosmetiky si můžete přivézt produkty značky Acqua alle Rose, jejíž ikonické modré obaly jsou v Itálii známé už více než sto padesát let.

Španělsko

Pokud máte rádi módu ze skupiny Inditex, tedy značky jako Zara, Bershka nebo Pull&Bear, rozhodně ve Španělsku nepřehlédněte obchod Lefties. Původně vznikl jako outlet pro Zaru, odtud také jeho název odvozený od anglického leftovers (zbytky). Dnes už ale funguje jako samostatná značka s vlastním týmem návrhářů a bývá označována za levnější sestru Zary. Cenově konkuruje obchodům jako Primark nebo Sinsay, čemuž odpovídá i kvalita. Najdete zde oblečení, boty, doplňky i bižuterii. I když si možná neodvezete ten nejkvalitnější kousek do šatníku, za návštěvu stojí už samotné prodejny. Inditex totiž v posledních letech výrazně investuje do digitalizace obchodů, takže bývají moderní, prostorné a vybavené samoobslužnými pokladnami nebo chytrými kabinkami, které samy rozpoznají počet zkoušených kusů oblečení.

Španělskou obdobou Sephory je řetězec parfumerií Primor, který pochází z Málagy a funguje už od roku 1953. Nabízí produkty od těch nejdostupnějších až po luxusní značky a je známý tím, že mívá jedny z nejnižších cen na trhu. Běžně zde pořídíte luxusní parfémy se slevami i 30 až 50 % oproti doporučeným cenám. Najdete tu také mnoho lokálních značek, například Acnemy, zaměřenou na problematickou pleť, nebo 3INA, španělsko-britskou značku dekorativní kosmetiky známou svým hravým designem, veganským složením a barevnou estetikou.

Francie

Ztělesněním francouzského stylu Parisian chic je značka Sézane. Funguje od roku 2013. Začínala jako e-shop, dnes už má kamenné prodejny po celé Francii i v dalších zemích a těší se velké popularitě také ve Spojených státech. Její obchody nazývané L’Appartement připomínají útulné pařížské byty. Značka se zaměřuje na měkké pleteniny, kvalitní hedvábí, krajky a nadčasové střihy. Velký důraz klade také na udržitelnější výrobu a využívání certifikovaných materiálů. Cenově se pohybuje v kategorii dostupného luxusu, topy stojí přibližně tisíc až dva tisíce korun, šaty zhruba tři až pět tisíc korun. Pokud si chcete z Francie přivézt kvalitní módní suvenýr, který vám vydrží roky, je Sézane skvělou volbou.

Velkým trendem posledních let je také návštěva francouzských lékáren. Ne proto, že by vás na dovolené přepadla viróza, ale kvůli dermokosmetice, kterou používají i vizážisté hollywoodských hvězd. Nejznámější je pařížská lékárna Citypharma, kam každý den míří tisíce turistů. Fenoménem se stal například Homeoplasmine, původně léčivá mast, kterou vizážisté používají také jako balzám na rty nebo podklad pod rtěnku. Velmi oblíbená je také značka Caudalie, pocházející z vinařského regionu Bordeaux. Ve svých produktech využívá hroznové polyfenoly, výtažky z vinné révy i hroznová semínka bohatá na antioxidanty, které pomáhají chránit pleť před předčasným stárnutím.

Řecko

Vzhledem k tomu, že se Mamma Mia pravidelně vrací mezi nejoblíbenější filmy léta, kde jinde nakoupit boho kousky než právě v Řecku? Nepřehlédněte obchod Attrattivo, kde přesně tento trendující styl najdete. Jde o řeckou značku vzniklou v Athénách v 80. letech, která svým stylem i cenami připomíná H&M nebo Pull&Bear, ale s typickým jižanským nádechem. Najdete zde maxi šaty, lněné komplety i vzdušné letní kousky. Pobočky má nejen na pevnině, ale také na oblíbených ostrovech, jako jsou Kréta, Rhodos, Korfu nebo Mykonos.

Beauty gigantem je v Řecku řetězec Hondos Center, kde najdete řadu lokálních kosmetických značek. Nejznámější je Korres, která vyrábí produkty z řeckých přírodních surovin, například z řeckého jogurtu, olivového oleje nebo divoké růže. Z dekorativní kosmetiky stojí za pozornost Seventeen Cosmetics, jejíž produkty jsou vyvíjené tak, aby dobře obstály i v horkém středomořském klimatu.

Albánie

Stále oblíbenější destinací turistů se stává Albánie. Pokud chcete místní atmosféru nasát i prostřednictvím módy, zastavte se v obchodě Illyrian Bloodline. Značku založil albánský rapper Noizy v roce 2017 a rychle se stala symbolem albánské hrdosti i moderního streetwearu. Najdete zde trička přibližně od tisíce korun nebo mikiny kolem dvou až tří tisíc korun. Název značky odkazuje na starověkou Ilýrii, která je pro mnoho Albánců symbolem jejich historických kořenů. V kolekcích se často objevuje motiv dvouhlavého orla i další prvky inspirované albánskou historií.

Co se kosmetiky týče, Albánie je známá využíváním lokálních přírodních surovin. Jednou z nejznámějších značek je Bees & Trees, která se zaměřuje na přírodní péči o pleť. V nabídce najdete čisticí produkty, tonika, séra i krémy bez zbytečných syntetických přísad. Jak už název napovídá, často využívá včelí vosk, med a rostlinné oleje bohaté na vitaminy a mastné kyseliny, které pomáhají hydratovat a chránit pokožku.

Foto: OVS, Pupa Milano, Acqua alle rose, Lefties, Primor, 3INA, Sézane, Homeoplasmine, Caudalíe, Attrativo, Korres, Seventeen Cosmetics, Illyrian Bloodline, Bees & Trees

Sexy i elegantní

Pokud preferujete krátké šortky odhalující vaše nohy v celé jejich kráse, pak si letošní sezónu z širokého sortimentu různých značek zaručeně vyberete. Nosí se totiž jak pohodlné sportovní šortky v nejrůznějších barevných kombinacích, tak elegantní saténové a lněné kousky s potisky či rafinovaně zakončené krajkou. Moderní šortky do města i na pláž nabízí adidas, tři proužky a originals logo hrají prim. Barevné krátké šortky s rozparky na bocích vyrobené z kvalitního materiálu koupíte u luxusní značky Saint Laurent. V nabídce stylových šortek nezůstává pozadu ani Dior. Jejich typický vzor Dioriviera, vyznačující se bílým a tmavě modrým motivem květinové zahrady Toile de Jouy, se objevuje i na krátkých hedvábných šortkách. Velice populární se staly u světových influencerek i saténové šortky zakončené krajkou. Bavlněné kousky s madeira krajkou pak přibalte na dovolenou. Elegantní šortky lze nosit nejen na promenádu, ale s bílou halenkou jsou ideálním outfitem do práce, pokud teploměry opět naměří přes třicet stupňů.

Pohodlné a stylové

Masivní návrat bermud na módní mola i do ulic světových metropolí nemohl nikdo přehlédnout. Zařaďte i vy tento trendy kousek do svého šatníku a vyměňte dlouhé oblekové kalhoty za pohodlné bermudy. Stejně jako kalhoty si budou v horkých dnech bermudy skvěle rozumět s košilí, halenkou či vestičkou, doplnit je můžete i o nejrůznější basic nátělníky a trička. Bermudy mají navíc všestranné použití, společnost vám tedy budou dělat nejen v práci, ale i na dovolené u moře. Oblíbené jsou jak krátké a volné bermudy z lněných materiálů, tak elegantní dlouhé bermudy s nažehlenými puky, vyzkoušet však můžete i džínové kousky. Oblékejte se elegantně a zároveň stylově i v horkém létě.

Foto: archiv značek Dior, Saint Laurent, Zalando, Zara, H&M, Reserved, Mango, net-a-porter

Sága, která uchvátila čtenáře po celém světě 

Kniha mladého švýcarského autora Nelia Biedermanna je pohlcující podobně jako les obklopující zámek rodu von Lázár. Les, který přitahuje, děsí a mění každého, kdo do něj vstoupí. 

Lázár je rodinná sága, román, v němž se mísí, gotická atmosféra, poezie, psychologická hloubka i ozvěny magického realismu. Na pozadí bouřlivého 20. století, kdy se starý svět monarchie rozpadá pod tlakem modernity, nacionalismu a válek, sledujeme několik generací uherské aristokratické rodiny pronásledované tajemstvími, šílenstvím, nevěrami i traumaty děděnými z rodičů na děti. Velké dějiny se zde prolínají s intimními dramaty jednotlivých postav a vytvářejí podmanivý a znepokojivý příběh čerpající ze středoevropské historie a vzpomínek autorovy rodiny (jeho prarodiče uprchli v 50. letech z Maďarska do Švýcarska). 

Román vyniká především poetickým a vyzrálým jazykem. Uznání rozhodně patří i Michaele Škultéty, které se podařilo v českém překladu, jež vyšel v nakladatelství PROSTOR, zachovat kouzlo autorova stylu. Přestože jde mnohdy o temné vyprávění, čte se dobře – i díky krátkým kapitolám a místy až hypnotické atmosféře. Kniha (a přirozeně tak i její autor) se stala globální senzací a překladová práva se prodala do více než pětadvaceti zemí. Za uplynulý měsíc nasbírala kladná hodnocení i od českých čtenářů a čtenářek, takže pokud vám doteď unikala, rozhodně stojí za pozornost. 

Co jiného dělá spisovatel, říkala si Eva, než že svým postavám odnímá právo na sebeurčení. Staví jim do cesty války, do duše vpisuje deprese nebo je připraví o první lásku. Nerovnováha moci jako mezi pachatelem a obětí, byť ve fikci. Postavy se nemohou bránit, spisovatel s nimi nakládá, jak se mu zlíbí, nechává je trpět a marně doufat, jen aby se ujistil o své nadřazenosti.

Tady nemusíte vůbec nic

Co na chvíli úplně vypnout a připomenout si radost z obyčejných věcí? V době, kdy máme pocit, že bychom měli být neustále produktivní, nabídne příležitost k nicnedělání Festival o ničem. Historická Vodárenská věž na Letné se od 17. do 23. srpna promění v prostor, kde není potřeba podávat výkony, sbírat zážitky ani plnit další položky na seznamu. Nezisková organizace MILA zde vytvoří oázu klidu, která připomíná důležitost zpomalení a také to, že péče o druhé začíná péčí o sebe.

„Chceme lidem nabídnout luxus odložit slovo ‚musím‘ a na chvíli jen prostě ‚být‘,“ říká zakladatelka organizace MILA Simona Bagarová. „Inspirací k uspořádání Festivalu o ničem nám byli návštěvníci naší loňské výstavy Institut blízkosti. Zde mimo jiné odpovídali na otázku, co jim pomáhá, když je jim těžko. Drtivá část zmiňovala úplně obyčejné věci, a tak jsme takové místo, kde se lze zastavit a načerpat energii, letos vytvořili,“ dodává. Vizuální stránky akce se opět chopí přední český scénograf Marek Cpin, který byl za loňskou podobu výstavy Institut blízkosti nominován na cenu Czech Grand Design. 

Festival nabídne koncerty Jiřího Bárty, Beaty Hlavenkové nebo Lenky Nové, čtení pohádek s Marthou Issovou a Lenkou Termerovou, ranní jógu, taneční lekce s Janem Cinou i pohybové workshopy od cirkusové školy Cirqeon. Festival v neděli uzavře komentovaná prohlídka doprovodné výstavy se Simonou Bagarovou a akustické vystoupení Báry Polákové se Štěpánem Urbanem. 

Příjemným doplněním bude pop-up letenské pekárny Eska, která bude po celý týden návštěvníkům připravovat snídaně i odpolední občerstvení. Všechny festivalové akce jsou zdarma, kvůli omezené kapacitě je ale potřeba se předem registrovat (registrace na jednotlivé akce se spouští 1. srpna). 

Čtyři umělci a jejich vize budoucnosti 

Skupinová výstava Forgotten Realms v DSC Gallery zve k bloudění v imaginativních krajinách a alternativních realitách, v nichž se prolínají folklór, mytologie i vize posthumánní budoucnosti. Čtveřice mladých autorů prostřednictvím maleb a objektů zkoumá proměnu člověka, vztah ke krajině i klimatické obavy současnosti. Namísto dystopické perspektivy však nabízí nadějný pohled na možnost vzniku nových forem soužití, a to s respektem k minulosti a ve větší harmonii s okolním prostředím. 

„Celá výstava má silný antropologický rozměr. Zabývá se tím, jak se člověk proměňuje pod vlivem nových podmínek, jaké podoby může mít budoucnost a jaké obavy z ní dnes ve společnosti cítíme,“ říká kurátorka Sarah Adnanová. 

Skrytý význam tvoří inspirace „Zapomenutými říšemi“, fantasy světem spojeným s hrou Dungeons & Dragons. Tento motiv funguje jako generační rámec formovaný obdobím před internetem, kdy bylo kolektivní vědomí utvářeno sdílenými příběhy a vyprávění představovalo důležitý prostor pro rozvoj představivosti, podvědomých vizuálních obrazů, našeho vnímání i imaginace. 

Každý z umělců pracuje s odlišným vizuálním jazykem – Dominik Styk (jehož díla jsou aktuálně k vidění také na kolektivní výstavě v GHMP Zámek Troja) představuje textilní objekty, Botond Keresztesi koláže na pomezí dadaismu a postinternetové estetiky. „Kombinuje dějiny umění s vizuálním jazykem internetu. Jeho práce mohou působit absurdně nebo provokativně, ale právě tím reagují na absurditu současného světa,“ komentuje tvorbu jednoho z nejvýraznějších maďarských umělců své generace kurátorka. 

Beáta Hechtová, laureátka posledního ročníku Ceny kritiky za mladou malbu, ve svých precizních olejomalbách ukazuje osobitý vizuální jazyk, který označuje jako futuristický folklór. Výrazný vliv na její tvorbu měl dvouletý rezidenční pobyt v Peru, který proměnil její malířský jazyk i tematické zaměření. Její tvorbu jste mohli vidět v zahraničí, zejména ve Vídni či třeba v Londýně. Tato výstava, kterou můžete navštívit do 20. srpna, je jejím prvním galerijním představením v Praze.

Podobná témata rozvíjí také Kristína Navrátil, slovenská umělkyně, která studovala v Praze. Její obrazy s výraznými autorskými rámy ze sekundárně opracovaného dřeva působí pohádkově a optimisticky, ale ve skutečnosti jsou reakcí na klimatickou krizi. „Je v nich generační výpověď o strachu, že o přírodu a svět, který známe, můžeme v budoucnu přijít,“ doplňuje Adnanová. 

Setkání plné chutí, hudby a řemesla

Pokud ještě nemáte plány na první srpnový víkend, doporučujeme vyrazit do Riegrových sadů. V sobotu 1. srpna se zde uskuteční pilotní ročník Groovy Market Festu. Organizátoři Marek Novák a Veronika Kracíková, kteří mají zkušenosti z barcelonské gastro scény, chtějí vytvořit moderní prémiový městský market – místo, kde objevíte nové gastronomické koncepty, lokální značky i autorskou tvorbu, a to za doprovodu živé hudby a v příjemné atmosféře. Ať už dostanete chuť na street food, křupavé pečivo, signature drink, vychlazené pivo nebo třeba kombuchu, rozhodně bude z čeho vybírat. 

V Design Gallery najdete šperky od několika designérů (např. Meloune), macramé od Aestry nebo pečlivě vybrané kousky ze second handu Dusha. Pokud si navíc chcete odnést něco opravdu osobitého, zastavte se u stánku Charm Baru, kde si můžete vytvořit vlastní šperk (více o tomto konceptu se dozvíte v našem dřívějším článku). Přírodní esence a další voňavé produkty představí Lucie Rimona, která pro festival vytvořila také vlastní speciální vůni. Na výběr jsou dva typy vstupenek podle toho, zda chcete dorazit na odpolední, nebo večerní část programu. Zakladatelé plánují z Groovy Market Festu vytvořit pravidelnou součást pražského života.

Zdroj: archiv zmíněných projektů, Ruben Hollinger (foto N. Biedermanna), Ryon/Ondrej Rychnavský (DSC Gallery)

Přinášíme vám praktické tipy, které vám pomohou osvěžit se doma, venku i v práci a užít si léto bez zbytečného vyčerpání.

1. Zabraňte sluníčku proniknout dovnitř

Přes den nechte zatažené žaluzie nebo zatemňovací závěsy a větrejte pouze ráno a večer, udržíte tím také optimální vlhkost ve vašem bytě. Pokud můžete, vytvořte občas krátký průvan, který pomůže rozhýbat vzduch v místnosti. Pokud je vzduch v místnosti stále příliš teplý, pověste do otevřeného okna mokrý ručník nebo osušku. Odpařující se voda pomůže vzduch v místnosti ochladit a zvlhčit.

2. Pořiďte si kvalitní ventilátor

Vybrat si můžete mezi různými typy ventilátorů. Pořídit si můžete například cirkulační ventilátor v dekoru dřeva Clean Air Optima CA-408 Smart, stolní ventilátor Sencor SFE 3080WH, nebo můžete zvolit sloupový ventilátor Midea MAM33CPAGW.

3. Ochlaďte vzduch kolem sebe

Přenosné ochlazovače vzduchu využívají studenou vodu a dokážou zpříjemnit prostředí v kanceláři i doma. Některé modely lze dobíjet přes USB, takže je využijete i na cestách nebo při kempování.

Zvolit můžete různé designové ochlazovače. Vyzkoušet můžete třeba i tento od značky Beper P206RAF202.

4. Vyzkoušejte rychlý chladicí trik

Potřebujete se rychle osvěžit? Dejte na pár minut do lednice tričko nebo spodní prádlo v uzavíratelném sáčku. Po obléknutí vás příjemně ochladí!

5. Mějte po ruce osvěžující pleťovou mlhu

Hydratační sprej na obličej dokáže během několika vteřin dodat pleti svěžest a hydrataci. Oceníte ho v kanceláři, na cestách i během pobytu venku.

V horkých letních dnech může pomoct hydratační mlha s kyselinou hyaluronovou od Eucerinu nebo můžete vyzkoušet různé ovocné mlhy od značek Fluff a Ziaja.

6. Ochlazujte se i mimo domov

Když už nezvládáte horko v místnosti, na chvíli se zastavte, posaďte se a na ramena si položte vlhkou bavlněnou utěrku nebo lehký šátek. Skvěle vám poslouží i dětské ubrousky s vysokým obsahem vody, které rychle ochladí zápěstí, krk nebo obličej.

7. Přibalte si přenosný ventilátor

V přeplněném vlaku, autobusu nebo na festivalu oceníte malý USB ventilátor. Nezabere téměř žádné místo a příjemný vánek dokáže zpříjemnit i opravdu horké dny.

Pořídit si můžete přenosný ventilátor na krk nebo klasický příruční, který zakoupíte v OBI. Na cesty i k PC je praktický také nenápadný ventilátor Stylies Lacerta.

8. Nezapomínejte na pitný režim

Pijte pravidelně během celého dne. Pokud se hodně potíte nebo sportujete, mohou být vhodným doplňkem elektrolyty, které pomáhají doplnit ztracené minerály.

9. Chladicí ručník jako tajná zbraň

Speciální chladicí ručníky stačí namočit, vyždímat a několikrát protřepat. Poté příjemně ochlazují krk i ramena, což určitě oceníte při sportu, turistice i běžném pobytu venku.

Chladící ručníky pořídíte v obchodech se sportovními potřebami, nebo také na eshopu Alza.cz.

10. Domácí klimatizace

Domácí klimatizaci nemá každý, ale můžete si ji doma vyrobit! Potřebujete k tomu obyčejnou misku naplněnou ledem, kterou umístíte před větrák. Místo ledu můžete použít také zmrazené PET lahve naplněné vodou. Princip je jednoduchý – vzduch, který proudí přes led se ochlazuje a větrák ho rozfouká po místnosti. Jde o jednoduchý a levný způsob, jak si v horku zpříjemnit prostředí. I když to nenahradí výkon skutečné klimatizace, rozhodně stojí za to tento trik vyzkoušet.

Pařížský Haute Couture Week, týden módy věnovaný výhradně vysoké krejčovině, během čtyř dnů od 6. do 9. července představil krejčovská díla pohybující se na pomezí oděvu a umění. Na rozdíl od běžných fashion weeků se zde nepředstavují kolekce ready-to-wear určené do obchodů, ale především kreativní vize a inspirace, které následně ovlivňují běžnou módu i beauty trendy. Právě zde se často udává směr celé nadcházející sezony.

V čem je vlastně haute couture tak výjimečná? Haute couture není jen označení, ale celé privilegium, které s sebou nese řadu pravidel a závazků. Jedná se o oficiálně chráněný titul, jehož základy položil ve druhé polovině 19. století návrhář Charles Frederick Worth. Ten jako první začal vytvářet autorské kolekce pod vlastním jménem a šít oděvy na míru pro bohatou klientelu. Od běžné módy se haute couture liší především způsobem výroby. Každý model vzniká ručně, neexistuje sériová výroba ani konfekční velikosti. Jedná se o nositelné umění, kdy výroba jediného modelu může zabrat stovky až tisíce hodin a používají se při ní ty nejkvalitnější materiály. Aby módní dům mohl titul haute couture používat, musí mít vlastní ateliér v Paříži s týmem kvalifikovaných řemeslníků, navrhovat a vyrábět modely šité na míru a dvakrát ročně představit kolekci s předepsaným počtem originálních denních i večerních modelů právě během Haute Couture Weeku.

Chanel z pohádky

Paříž a vysoká móda se samozřejmě neobejdou bez módního domu Chanel. Matthieu Blazy, kreativní ředitel značky, představil svou druhou haute couture kolekci, která byla inspirována klasickými pohádkami. Nejvíce se tato inspirace promítla do obuvi. Nápad mu vnukla stará kniha pohádek, kterou našel v pařížském apartmánu zakladatelky značky Gabrielle „Coco“ Chanel. Návrhář prozradil, že si položil otázku: „Byl život Gabrielle také pohádkou? Vystoupala i ona po svém žebříku, aby našla svou zlatou husu?“ Největší inspirací se mu stala pohádka Jack a kouzelný fazolový stonek, a celá kolekce proto nesla pracovní název Gaby and the Beanstalk („Gaby a kouzelný fazolový stonek“).

Na molo tak vstoupily boty obalené slámou, které odkazovaly na venkovské prostředí pohádky. Jedním z nejpropracovanějších modelů byly lodičky, na nichž seděl motýl obklopený květinami, o které se staral trpaslík v holínkách. Trend atypicky tvarovaných podpatků, který v posledních sezonách sílí, Chanel posunul ještě dál. Na mole se objevily podpatky ve tvarech husy, fazolových lusků i zlatého vejce.

Podobné motivy se objevily také na malých kovových kabelkách. Kolekce ale neodkazovala jen na Jacka a kouzelný fazolový stonek. V detailech bylo možné rozpoznat také Zlatovlásku nebo Kocoura v botách.

Matka Indie

Vůbec poprvé se na Haute Couture Weeku představil indický módní návrhář Manish Malhotra. Stal se tak teprve čtvrtým indickým návrhářem, který na této prestižní akci uvedl vlastní haute couture kolekci. Ta nesla název Maa, což v hindštině znamená matka, a byla poctou jeho nedávno zesnulé mamince.

Kolekce byla rozdělena do čtyř kapitol. První, nazvaná Cocoon (Kokon), představovala ochranu a pracovala se zaoblenými balonovými siluetami. Druhá část nesla název Bond (Pouto), kde návrhář využíval měkčí linie, vrstvení a splývavou drapérii, aby vyjádřil spojení mezi matkou a dítětem. Třetí kapitola Becoming (Stávání se) odrážela vznik vlastní identity. Hlavní roli zde hrály korzety a tradiční indické vyšívání. Poslední a nejvýraznější část s názvem Abundance (Hojnost) tvořily dramatické objemné róby s bohatým zdobením, inspirované silou mateřství a odkazem předávaným dalším generacím. Mnoho modelů bylo v růžových a pudrových odstínech s květinovými motivy, které odkazovaly na oblíbené květiny jeho matky.

Barvy Balenciagy

Nejočekávanějším debutem celého týdne byla první haute couture kolekce nového kreativního ředitele Balenciagy Pierpaola Piccioliho, který se vedení značky ujal v květnu loňského roku po odchodu Demny. Vzhledem k tomu, že téměř pětadvacet let působil v módním domě Valentino, byla jeho první kolekce velmi očekávaná. Ještě před rokem bylo propojení jeho romantického rukopisu s estetikou Balenciagy téměř nepředstavitelné.

Piccioli ale rozhodně neusiloval o úplnou proměnu značky. Naopak se výrazně obracel k odkazu zakladatele Cristóbala Balenciagy. Pracoval s jeho základními principy, jako je odstup látky od těla, precizní konstrukce nebo objemné siluety, které často zakrývají skutečný tvar postavy. Nešlo však o kopírování historických modelů. Pierpaolo Piccioli do kolekce přenesl vlastní romantiku a emocionalitu a vytvořil měkčí tvář značky.

Největší změnou byla barevná paleta. Balenciaga byla v posledních letech spojována především s tmavými odstíny, tentokrát se ale vedle nich objevila také fuchsiová, zelená, červená, žlutá nebo modrá, a to na velkých výrazných plochách látek. Za objemnými modely stály technicky velmi náročné konstrukce, při jejichž tvorbě se využívaly i 3D skeny lidského těla.

Nová éra Jean Paul Gaultier

Od roku 2020, kdy z vedení značky odešel její zakladatel Jean Paul Gaultier, spolupracoval módní dům každou sezonu s jiným hostujícím návrhářem. To se změnilo až minulý rok, kdy se po pěti letech stal stálým kreativním ředitelem nizozemský návrhář Duran Lantink. Ten je známý svým experimentálním přístupem, humorem a důrazem na udržitelnost. Proslavil se přešíváním archivních materiálů a obléká největší hvězdy současné popkultury, jako jsou Beyoncé, Billie Eilish nebo Doja Cat.

Pro svou vůbec první haute couture kolekci se inspiroval dvorem Ludvíka XIV. i Marií Antoinettou, které propojil s futurismem a estetikou sci-fi. Kolekce zároveň obsahovala odkazy na historii samotné značky – korzety, hru s genderem i typickou nadsázku. Lantink si pohrával s výraznými siluetami, například s přehnaně širokými rameny nebo pyramidovými límci. Po přehlídce jej sám Jean Paul Gaultier objal a jeho práci označil za „très couture“.

Foto: Getty, WWD, Jean Paul Gaultier, Courtesy of Chanel

Zavřít se někde sama a malovat, vypnout vnímání času a světa okolo

Zuzana Osako studovala užitou malbu a v Japonsku, kde několik let žila, se věnovala tradiční malbě tuší. Dnes si ji většina z nás spojuje s úspěšnou lokální značkou Tradice, ve které navazuje na prvky lidové kultury tak, aby dobře sloužily v současném životě.

„Uvnitř se určitě cítím být více ilustrátorkou a výtvarnicí. Oděvní tvorba je jedna z forem, kterými řeším různé náměty a projekty. Svoboda je zavřít se někde sama a malovat, nebrat telefon, vypnout vnímání času a světa okolo a ponořit se do dobrodružství, barev, světel a stínů, linií,“ vysvětluje Zuzana svůj postoj, zda se vnitřně cítí být více ilustrátorkou, která svět vypráví v obrazech, nebo oděvní návrhářkou, jež tato plátna přenáší na lidské tělo.

Obklopena tradicemi

Vyrůstala na Podluží, které má pověst regionu s bohatým folklorním dědictvím. „Moje prababička žila s námi ve dvojdomku a nenosila nikdy nic jiného než lidový oděv. Připadalo mi to přirozené a zároveň jsem věděla, že se obléká jinak, a zajímalo mě to. Půjčovala jsem si její šaty, šátek, čagan, blbla v tom a vnímala jsem reakce okolí,“ popisuje Zuzana, jak vypadalo její dětství. Kromě vystupování a zpívání v krojích ale doma krojovou tradici neměli, na svátky je nenosili. Často tak přemýšlela, proč některé rodiny toto prožívají, a její rodina ne a jestli je to zkrátka daná věc. „Děti, které v kroji chodily, měly mnohem bohatší život během roku, na to jsem myslela,“ dodává Zuzana. Jako výtvarnice začala tradice pozorovat více zblízka a v kontaktu s diváky jejích prací opět sledovala reakce.

Protože už na Podluží nežije, je její život spojený spíše s vírou a cyklem roku než s tradicemi žitými v tamní komunitě. Doma s rodinou však slaví svátky, zdobí dům a připravují pokrmy, které se váží k událostem během roku, tak jak se to naučila od svých předků. „Kdybych tam žila a vychovávala děti, sdíleli bychom tradicemi s lidmi a místem,“ vysvětluje Zuzana.

Návrat lidových oděvů a řemesel do současného prostředí

Značka Tradice je na trhu již od roku 2015 a veškerá její výroba byla, a stále je, výhradně tuzemská. Zaměřuje se na maximálně etický přístup, který je ohleduplný k lidem i k přírodě. Prvních deset let v dílně šili na zakázku a sbírali cenné zkušenosti, díky kterým dnes jejich oděvy zákazníkům skvěle padnou. Současnou dominantou značky je totiž nabídka oblečení v konfekčních střizích. Ve svých kolekcích dlouhodobě pracuje s tradičními technikami a spolupracuje s mistry řemesel – od modrotisku přes paličkovanou krajku až po látkové květiny nebo ručně tkané textilie. Jejím cílem není folklor konzervovat, ale vracet ho zpět do současného života tak, aby byl přirozený, nositelný a atraktivní i pro novou generaci.

Vést lokální značku, která staví na poctivém řemesle, je v době rychlé módy obrovská výzva. Pro Zuzanu je nejtvrdší realitou fakt, že na provozní věci zůstala úplně sama. „Už řadu let mi chybí někdo na provoz. Starám se o něj sama a nemám ani prostor takového člověka najít,“ přiznává. Jako velký problém českého trhu navíc vnímá absenci vhodné prodejní sítě. „Spolupracovala jsem se značkou Pietro Filipi a byla to úspěšná spolupráce, s předpokladem dlouhodobé. Jenže podnik záhy skončil,“ osvětluje Zuzana potíže. Zároveň však poznamenává, že má skvělou klientelu, za kterou je vděčná.

Příběh schovaný ve vzorech

Na autorských vzorech, které jsou charakteristické pro Tradici, často spolupracuje se svým synem Luigim, který studoval grafický design. Hluboký respekt k historii a pohled mladého designéra spolu fungují naprosto skvěle. „Luigi zná moje cítění od malička, denně jsme spolu kreslili. Na projektech se mnou pracuje odlišně než na těch vlastních nebo pro své klienty. Chápeme se, rozumíme si,“ podotýká Zuzana.

Fáze procesu, kdy takový vzor vzniká, si užívá všechny. „Baví mě, že do vzoru uchopím něco, co miluji. Kousek krásy, které nemůžu odolat. Třeba pole v říjnu, makové květy, růže a mnoho dalšího. Těším se na různé barevné kombinace a že ty kousky něčeho nádherného budu moct mít u sebe, na sobě, na lidech kolem, na stole, na porcelánu, pracovat s nimi na látkách, střizích, v domácnostech a na fotografiích,“ vypráví Zuzana.

Na svém webu Zuzana slibuje pro značku Tradice pouze jeden autorský vzor ročně, přesto jich v roce 2023 vyšlo z jejího ateliéru mnohem víc. Neztrácí se tím koncept pomalé módy? Výtvarnice s úsměvem vysvětluje, že své zásady drží. „V Tradici vzniká opravdu jen jeden vzor ročně, protože pro firmu Matějovský jsem dělala další čtyři,“ objasňuje. Tradice tak zůstává udržitelným projektem, zatímco ona sama paralelně funguje jako nezávislá výtvarnice na řadě jiných zakázek.

Folklor, moderní styly a latina

Nově značka Tradice spolupracuje se Základní uměleckou školou Folklorika. Když Zuzana poprvé uviděla tamní děti tančit naživo v Kolíně, zažila šok – místo tradičních lidových tanců totiž předváděly moderní styly a latinu.

„Z názvu jsem nečekala pestrost, jaká ve Folklorice je, ale měla jsem otevřenou hlavu. Myslím si, že řešení se nevytváří, ale nachází – nebo to tak aspoň sama prožívám. Limit přináší svobodu a pestrost školy nakonec přinesla vzor, který ji dokonale vystihuje,“ vypráví o netradičním spojení.

Tradice rozhodně nepatří jen do muzea

I když pro generaci Z a mladší lidi může folklor snadno sklouznout do kolonky „retro“, Zuzana skrze svoji práci dokazuje opak a ukazuje, jak bohatý svět nabízí moudrost předků.

„Mladí lidé touží po psychické pohodě a kvalitě života. Luxus dnes nacházejí v jiných parametrech než v okázalosti. To, co nabízí moudrost předků a co vzešlo z krajiny kolem nás, je recept na kvalitní a plnohodnotný život. Můžete to samozřejmě symbolizovat ornamentem v moderním pojetí, ale to nejpodstatnější to určitě není. Mladé rodiny se o tradice zajímají intenzivně jako o součást životního stylu a kulturnost. Často k tomu používají vlastní jazyk a mě nesmírně baví to pozorovat. Specifické je to pak samozřejmě u mladých lidí, kteří z tradičních rodin přímo pocházejí,“ líčí výtvarnice.

Při zaznění jména Zuzana Osako se většině z nás vybaví jihomoravské Podluží, folklor a příroda. Výtvarnice by však v budoucnu ráda ukázala i svou druhou, méně známou tvář a vedle lidových motivů se vrátila také k odvážnější tvorbě.

„Než se u mě zmíněné náměty ustálily, a to z velké části na základě poptávky, dělala jsem spoustu fashion ilustrací – hravých, odvážných, experimentálních. A to bych ráda oživila,“ uzavírá Zuzana s tím, že ke své stávající práci chce znovu přidat prostor pro umělecký experiment.

Zdroje fotografií: ZUZANA OSAKO

Dostupnost sportoviště a volba aktivit

Pokud chodíte celý život do jednoho fitka, pak toto členství nejspíš nebude pro vás to pravé. Ale pro všechny, kteří nedokáží vydržet u jedné aktivity a rádi zkouší něco nového, je Membros ideální.

Cítíte, že se potřebujte protáhnout po dlouhém pracovním dni za monitorem počítače, vyberte si v mapě aktivit jógu a zdravotní cvičení, ihned uvidíte, kde se ve vašem okolí konají nejbližší lekce. Zvolit můžete i preferovanou denní dobu. V horkém počasí zajisté oceníte výběr několika bazénů nebo vyzkoušíte vodní sporty v populárních Žlutých lázních. Naopak, když je venku nevlídno, určitě si dopřejte relaxaci v sauně. Pokud se potřebujete pořádně zničit, pak doporučujeme vybrat bojové sporty a dát si pořádně do těla. Změna fitness centra je pro váš dlouhodobý progres též žádoucí, už jen jiné prostředí a výbava vás donutí lehce modifikovat váš zajetý trénink.

V aplikaci Membros si navíc můžete udělat plán aktivit třeba na celý týden. Krásně si tak poskládáte program podle školy, práce či schůzek. Zkrátka využijete čas efektivně, protože nejste vázáni na jedno místo ani aktivitu. Poznáte nová sportoviště, nové lidi a užijete si zcela nové zážitky.  

Drahé vstupné a dlouhodobé členství

Jak jsme již zmiňovali v úvodu, od sportu ve městě, a především pak v Praze, může odrazovat vysoká cena vstupného či dlouhodobé závazné členství v nejrůznějších sportovních klubech. S Membros můžete navštěvovat různá sportoviště a střídat aktivity. Zvolit můžete flexibilní předplatné od týdne nebo balíčky vstupů. Platíte vždy jen to, co využijete a nemusíte se vázat na jediné místo. Pokud nemáte žádné firemní benefity, studujete či pracujete jako OSVČ, Membros vám zajisté bude dávat smysl, určitě totiž ušetříte nejen čas, ale i peníze za jednotlivé vstupy či členství.

Výhody a nevýhody

Jak jsme již popsali výše, největší výhody Membros jsou v její flexibilitě a přehledné nabídce aktivit dle času a místa. Dále pak jednoduchá rezervace aktivity a možnost si zvolit vždy to, co vám bude momentálně vyhovovat. Nevýhodou je třeba méně aktivit ve vašem blízkém okolí, takže nic pro někoho, kdo využívá jedno sportoviště vedle svého bydliště. Důležité je totiž plánovat a dát šanci i novým ještě neprozkoumaným aktivitám. Ale právě, když se otevřete tomu poznávat nová místa a sporty, zaručujeme vám, že vás to bude bavit stejně jako nás.     

V pátek 3. července odstartoval 60. ročník Mezinárodního filmového festivalu v Karlových Varech, který potrvá do soboty 11. července. Páteční příjezd hvězd je každý rok jedním z nejočekávanějších momentů festivalu, a to nejen pro filmové fanoušky, ale i pro módní oko. Pozitivní je, že se čím dál více známých osobností objevuje v modelech našich lokálních českých a slovenských módních návrhářů a návrhářek. Tady je výběr outfitů, za kterými stojí domácí tvůrci a za které by se nemusely stydět ani hvězdy Hollywoodu.

Růžová energie

Tomáš Němec je český módní návrhář, který na sebe upozornil vítězstvím ve Van Graaf Junior Talent 2022 se svou kolekcí inspirovanou filmem Lux Æterna Gaspara Noého. Filmová či divadelní atmosféra se v jeho modelech objevuje opakovaně a jeho tvorbu většinou poznáte podle výrazné siluety a dramatického vizuálního stylingu.

Právě jeho model byl jedním z prvních, který se letos ukázal na červeném koberci. A to nepřehlédnutelně. Během otevíracího vystoupení ho vynesla oblíbená zpěvačka Annet X, která zazpívala svůj hit BBYGIRL. Annet X si už dokázala vybudovat svůj signature look a ani tentokrát nezklamala. Oblékla pudrově růžové šaty od Tomáše Němce, které lehce připomínaly Y2K styl. Zdůrazňovaly boky i dekolt. V kombinaci s vysokým blond culíkem působila jako Barbie letošního červeného koberce.

Od Tomáše Němce, a navíc v podobné barevné paletě, se ukázala také herečka Petra Nesvačilová. Šaty s plisovanou sukní a výrazným dekoltem sklidily pozitivní i negativní ohlasy, ale snový nádech, který tento look na červený koberec přinesl, byl rozhodně vítaný.

Noblesa a femme fatale

Petra Nesvačilová dorazila po boku své herecké kolegyně Hany Vagnerové, která se ukázala v róbě od slovenského návrháře Borise Kráľe. Ten se zaměřuje především na noblesu, večerní módu a zakázkovou krejčovinu. Sám se na Instagramu profiluje jako creative tailor. Jeho modely čiší noblesou, elegancí a sofistikovaností. V roce 2023 získal ocenění Módní designér roku v rámci Czech Grand Design. Hana Vagnerová od něj oblékla šaty, které pracují s trendem dobře známým i ze zahraničních červených koberců. Hlavním bodem looku byl prošívaný korzet, který doplnila průsvitná sukně, díky níž se i nohy staly součástí celkového stylingu.

Jednu z nejvýraznějších rób celého večera předvedla modelka Jitka Nováčková, která vsadila na černobílou kombinaci a módní návrhářku Barboru Kotěšovcovou. Tato návrhářka chápe oděv jako nositele příběhu a v její tvorbě často najdeme výrazné siluety, konstrukce, draping, ornamenty i propojení současné módy s historickými či mytologickými odkazy. Letos zvítězila v soutěži Mattoni Young Fashion Stars a při pohledu na model pro Jitku Nováčkovou je jasné proč. Výrazný korzet s hlubokým výstřihem, ze kterého vycházely tylové závoje, stejně jako tylová sukně, přinesly až bondovskou atmosféru. V kombinaci s mokrým lookem působila Jitka Nováčková jako skutečná femme fatale.

Hedvábí ve dvou podobách

Značka Anamé pod vedením Andrey Eichingerové se letos postarala hned o dva výrazné looky na červeném koberci. Zakládá si na luxusu a zaměřuje se především na hedvábí, minimalismus, nadčasovost a ženskou smyslnost. Zrodila se z lásky k hedvábným šatům a kvalitě a stojí za myšlenkou, že hedvábí by mělo být základním prvkem ženského šatníku.

Bílé šaty od této značky vynesla slovenská zpěvačka a herečka Alžběta Ferencová, která vystupuje pod uměleckým jménem Zea. I tady se objevil hluboký výstřih, který však stále působil vkusně. Volná látka dodala modelu lehkost, zatímco silueta zůstala velmi zřetelná.

Na stejnou značku vsadila také modelka Andrea Bezděková, která se ukázala v královsky modrých hedvábných šatech. Zepředu působily jednoduše a elegantně, ale ve chvíli, kdy se Andrea otočila, odhalily zlatou aplikaci kopírující linii páteře.

Hanácká tradice a romantika

Jedním z nejdiskutovanějších českých módních návrhářů tohoto roku je Lukáš Macháček. Oslnil svou kolekcí Hanácká, která je inspirována jeho rodným krajem Hanou, lidovou tradicí a krejčovským řemeslem, ovšem zasazeným do současného kontextu. Právě z této kolekce vynesla model modelka Denisa Dvořáková. Oblékla minimalistickou černou róbu, ve které však hlavní roli jednoznačně hrály nohy. Červené boty splývaly s lesklými červenými punčochami a rozparek doplnila třpytivá kamínková aplikace. Pokud vás model zaujal, celá kolekce je k vidění až do 28. března 2027 na výstavě Hanácká v Moravské galerii v Brně.

Mnoho celebrit letos vsadilo na tyl a snový, vzdušný look. Jinak tomu nebylo ani u herečky a zpěvačky Barbory Polákové. Její dlouhé bledě modré šaty se síťovanou aplikací v oblasti dekoltu vytvořila značka Leeda pod vedením Lucie Kutálkové. Leeda se zaměřuje na udržitelnost, slow fashion, minimalismus a především funkčnost, a to jak pro běžné nošení, tak pro červený koberec. Možná i proto zůstává oblíbenou značkou už od svého založení v roce 2003, což je na lokální módní scéně rozhodně úctyhodný výkon.

Elegance a síla materiálů

Nemůžeme opomenout ani Dagmar Havlovou, která svou elegancí vždy dokáže okouzlit. Letos vynesla šaty od slovenského návrháře Michaela Kováčika. Jeho tvorba je spojována s minimalismem, elegancí a čistými střihy. Spolupracuje také s krejčovstvím Galard, které stojí na dokonale padnoucích oděvech a šití na míru. Dagmar Havlová se v tmavě modrých šatech se stojáčkem a výraznou aplikací v horní části modelu opět nesla jako dáma s velkým D.

Nechyběla ani výrazná slovenská oděvní značka NEHERA, která má silnou pozici nejen na československém trhu, ale také v zahraničí, například ve Francii nebo v Asii. Historicky značka navazuje na odkaz Jana Nehery z 30. let, jehož podnik patřil k významným československým oděvním značkám. Zajímavě řešené šaty od NEHERY vynesla herečka Táňa Pauhofová. Model kombinoval látky různých materiálů a právě výrazné spojování textur patří k trendům, které jsou aktuálně na vzestupu.

Foto: Novinky, Blesk