Jitka Klett: Snažím se dělat jen hezké věci. Luxus vždy přežije

„Módní byznys je inovativní průmysl. Bez všeobecného přehledu a zájmu o nové technologie, materiály či formy komunikace se pravděpodobně neprobojujete. Vytrvalost je jedna z nejdůležitějších vlastností, které si návrhář musí osvojit,“ říká návrhářka a držitelka módního Oscara Jitka Klett. 

Za svou dosavadní třicetiletou kariéru připravila více jak 100 módních přehlídek ve 28 zemích. A rozhodně se nenudila. Nevšední zážitky, jako např. přehlídku a večeři v uzavřené společnosti šejka, a další příběhy z módního i osobního života vypráví ve své knize Oblečená životem, která vyšla letos v květnu. Se zakladatelkou značky ready-to-wear módy JK Klett a autorkou prémiových modelů na zakázku i na přehlídková mola Jitka Klett Couture jsme se bavili o atmosféře a potřebách českého módního byznysu, o receptu na krásu či nastupující generaci tvůrců.

Hned v úvodu své knihy Oblečená životem píšete o tom, že jednou z nejdůležitějších vlastností módního návrháře je se zajímat o druhé. Mohla byste to trochu rozvést?

Moc ráda. Pokud nemáte upřímný zájem o druhé a jejich potřeby, nemůžete pro ně tvořit s radostí. Kreativec bez nadšení a radosti z práce nebude vyhledávaný ani obdivovaný. Bez těchto vlastností nemáte potenciál být dlouhodobě komerčně úspěšný. 

Co podle vás módní návrhář dále potřebuje k úspěšné kariéře? Jaké vlastnosti jsou pro něj benefitem, nebo dokonce nezbytností?

Je toho opravdu hodně. Dovolím si tvrdit, že profese módního návrháře je idealizovaná a já si často říkám, jestli není lepší, aby to tak i zůstalo. Vážím si každého člověka, který zasvětí svůj život kreativní profesi, protože právě tyto profese mezi lidi přinášejí tvořivost, porozumění a také zájem o kulturu a umění. Kulturní národ je vizitka země, proto je důležité, aby kreativci a umělci nevymizeli.

Velmi důležitou součástí úspěšného návrháře je odborné i všeobecné vzdělání. To ale nekončí  univerzitním titulem, je to celoživotní cesta. Módní byznys je inovativní průmysl. Bez všeobecného přehledu a zájmu o nové technologie, materiály či formy komunikace se pravděpodobně neprobojujete. Vytrvalost je jedna z nejdůležitějších vlastností, které si návrhář musí osvojit. Rovněž je důležité se správně rozhodnout, které omezení a na jak dlouho při kreativní tvorbě akceptujeme.

Zahraniční úspěchy a věrnost Praze 

Dvakrát jste získala Oscara ve světě módy (Premio Europeo St. Oscar della Moda). Co pro vás tohle ocenění znamená a jak vám pomohlo otevřít dveře k dalším příležitostem v kariéře?

Ocenění je vždy příjemné a moc si ho vážím. Jsou s ním spojené krásné emoce, a to je vzácné. Nevím, jestli si mě lidé díky oceněním víc váží, to bych ani neočekávala. Pravdou je, že větší zájem a určitý respekt, zejména v zahraničí, mi to přineslo.

Ano, v zahraničí jste poměrně úspěšná. Mohla jste zůstat kdekoliv ve světě, vy jste se ale rozhodla usadit v Čechách. Proč? Co se vám na rodné zemi, životě zde, líbí?

Jsem generace, která se narodila v Československu, a i když jsme dnes samostatným státem už víc jak třicet let, stále se cítím jako „Čechoslovenka“. Polovinu života jsem žila na Slovensku, druhou v Čechách. Když jsem se před dvaceti lety přestěhovala do Prahy, žil tu můj manžel i moje sestra. To bylo důvodem, proč se Praha stala naším domovem. Předpokládala jsem potenciál v mé profesi, vždy jsem pracovala s vysokým pracovním nasazením a s nejkvalitnějšími dostupnými materiály na trhu. S tímto záměrem bylo možné pracovat jen ve velkém ekonomicky silnějším městě. 

Můj manžel je advokát, věnuje se mezinárodnímu obchodnímu právu, hlavní město byla jedna z podmínek, abychom neohrozili ani jeho profesní kariéru. Dalším důvodem bylo udržení mého druhého salonu v Košicích. I díky pravidelnému leteckému spojení jsem slovenským klientům k dispozici a salon funguje dodnes. Mimo profesní kariéry pro nás oba bylo rovněž důležité vychovávat naše děti v bezpečné zemi s možností kvalitního vzdělání.

Všeobecné povědomí o módním byznysu v České republice je mylné, mnoho lidí si pořád myslí, že se jedná o velký byznys.

V souvislosti se snahou se zviditelnit v zahraničí píšete v knize o podpoře návrhářů ze strany státu či soukromého sektoru. Jaké mají návrháři v tomto směru možnosti a příležitosti? Zmiňujete např. zkušenost s programem na podporu kreativního byznysu v ČR…

Nejde o zviditelnění, ale zejména o podporu konkurenceschopnosti na zahraničních trzích. Profese spadající pod kreativní obor se bez této podpory v zahraničí těžce prosadí. Je to cesta několika generací. 

Oděvní a textilní průmysl v Česku bojuje s nedostatkem financí dlouhodobě. Naše společnost si historicky neuvědomuje potřebu podpory kreativního byznysu. Pro mnoho lidí tento obor stále symbolizuje punc nepotřebného luxusu, a tak mají lokální luxusní značky na malém domácím trhu problém se rozvíjet, a tím pádem i uspět v mezinárodní konkurenci na světovém módním trhu. Všeobecné povědomí o módním byznysu v České republice je mylné, mnoho lidí si pořád myslí, že se jedná o velký byznys. Není to pravda a vyhodnotila bych to jako velký handicap jak pro tvůrce tak pro samotné spotřebitele. Nejnáročnější je najít balanc mezi tvorbou a poptávkou na našem trhu a zároveň zůstat zajímavým pro trh mezinárodní.

Jakou vnímáte na českém módním trhu míru podpory či naopak rivality mezi návrháři?

Vnímám obojí. Nemyslím si, že je to něco výjimečného ani specifického pro módní obor. Módní průmysl se rychle mění, přichází o jistoty, které nám umožnily dlouhodoběji plánovat. To má za následek též nervozitu v oboru. Klientela v ČR je omezená a v podstatě se točí mezi návrháři, za což jsem osobně vděčná, protože klienti mají větší přehled, zajímají se o designéry, tráví s námi čas, o který se chtějí dále podělit s přáteli, a vlastně „edukují“ s námi. Zajímavě oblečenou dámu v modelu od designéra ve společnosti nepřehlédnete. A která z žen nechce být přitažlivá a originální? Snad jen ta, která tohle kouzlo ještě neobjevila. Já osobně podporu mezi návrháři vnímám stále intenzivněji. Možná je to také z důvodu, že mladší kolegové mě také vnímají jako vzor. Každopádně z toho mám radost. 

Jak jsem již uvedla v knize, práce návrháře je velmi náročná, zdejší vyhledávaný návrhář nemá čas na intriky, musí „makat“. Nevylučuje to však fakt, že méně příjemné ovzduší občas vytvoří jiní lidé, kteří se v módním byznysu pohybují. S tím ale my módní návrháři nic neuděláme, protože stejně tak není čas na obhajobu, která v kreativním  oboru vlastně nemá smysl. 

Móda na každodenní nošení i přehlídková mola

Máte dvě značky: JK Klett (ready-to-wear móda) a Jitka Klett Couture (modely šité na zakázku). Jak byste charakterizovala svoji klientelu? O jaké kousky mají převážně zájem?

Cíleně si budujeme klientelu pro obě naše řady, které jsou odlišné, ale zároveň stejné. Styl je jednotný, charakteristický pro mou práci. Liší se forma prodeje, materiály a cenová politika. Tyto atributy pak vyhledává moje klientela. Musím však říci, že většina klientek naší nejvyšší linie Jitka Klett Couture má ve svém šatníku několik kousků JK Klett. 

Jako mnohé ovlivnila váš byznys covidová pandemie. Poptávka po oblečení klesla a také jste musela uzavřít své obchody, ponechala jste jen salony v Košicích a v Praze. Jak se vám daří teď?

Módní salony s privátní klientelou jsou v době finanční krize nebo pandemie méně postiženy, nejsou postaveny na kvantitě, ale na kvalitě sortimentu a klientely. Z historie vyplývá, že luxus vždy přežije, úspěšní a vlivní lidé se ho nechtějí vzdát ani v době krize. 

Úspěšnost prodeje oděvů na běžné nošení, mezi které patří i naše řada JK Klett, kterou nabízíme klientům na našem e-shopu a před pandemií v našich kamenných prodejnách, závisí na globální společenské, politické a finanční situaci. Podle toho je, či není stabilní náš byznys. To byly důvody, proč jsme po pandemii uzavřeli naše kamenné prodejny. Aktuálně stále čekáme, jak se bude vyvíjet situace v retailu, zatím ještě vlastní  kamenné obchody neotvíráme. Nové kolekce vznikají s prodejem na e-shopu, u našich partnerů nebo v našem salonu. Módní linie Jitka Klett Couture krásně roste a vyvíjí se pozitivním směrem.

Umění a charita

Na aktuální situaci doma či ve světě se snažíte reagovat i samotným oblečením, například potiskem látek. Přiblížila byste, kde jste se inspirovala u svých posledních modelů? 

Ano, moje práce se snaží odrážet aktuální dění ve světě. Nejde jen o střihy a styly, které částečně určují módní trendy, ale především o potisk látky, který je prvním impulsem a vizuálním kontaktem se zákazníkem. Barva a samotný potisk jsou to, čeho si zákazník všimne jako první. Od samého počátku existence značky JK Klett jsme měli jasný cíl –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ vnést do textilu umění. Proto dlouhodobě spolupracuji se zajímavými umělci, jejichž tvorba mě inspiruje, a jejich díla přetvářím do oděvních látek s vlastním potiskem. Mám za sebou již několik úspěšných spoluprací, například přenesení fotografií bývalého slovenského prezidenta Rudolfa Schustera do dezenu látky. 

V současné době pracuji s obrazy Igora Brezy. Tak vznikla kolekce Mezzoforte. Inspiraci čerpám také ze společenského života, kde společně s mým týmem vytváříme originální autorské potisky. I když čerpám z konkrétních děl, vždy je přetvářím tak, aby odrážely můj osobitý styl.

Věnujete se i charitativní činnosti. Od roku 2016 vlastnímu projektu JITKA KLETT for FASHION REVOLUTION a dále podporujete např. EFA či Happy Hearts. Část výtěžku z prodeje knihy jde na podporu Be Charity Báry Nesvadbové a Pavlíny Saudkové. Co vám podpora charitativních projektů dává? 

Podpora charitativních projektů je pro mě velmi důležitá. V rámci svých možností se zapojuji do různých projektů, protože to pro mě má velký význam. Stejně tak se v této komunitě setkávám s velmi zajímavými a obohacujícími lidmi, kteří mě dále inspirují. Dává mi smysl být součástí této komunity a rovněž ji budovat. Každoročně připravuji několik charitativních projektů, některé jsou plánované, jiné spontánní. Každopádně, kdykoli mám možnost spojit své jméno s nějakou zajímavou myšlenkou podpory a vidím v ní prostor a potenciál, vždy to velmi ráda udělám. Mezi mými přáteli je několik úžasných dam, které se filantropii a charitativním projektům věnují mnohem více než já, a které velmi obdivuji. 

Třicet let v branži

Chcete vydat sběratelskou knihu Móda a styl Jitka Klett 1994-2024. Přiblížila byste tento projekt?

Po celou dobu své kariéry jsem archivovala fotografický materiál z budování módní značky, později jsem si uvědomila, že by mohl být užitečný pro vznik krásné knihy. Nejsou to jen ukázky mé tvorby a kreativní práce, ale také výsledek spolupráce celého týmu lidí, kteří během třicetileté kariéry sehráli důležitou roli. Modelky, vizážisté, fotografové, stylisté a makeup artisti, všichni přispěli k tomu, aby mé návrhy ožily. Móda je kolektivní úsilí, a proto si myslím, že je nesmírně zajímavé historicky zdokumentovat tento proces, který vznikl během těchto tří desetiletí.

Vytvoření tak krásného díla, jako je velká sběratelská kniha o módě, vyžaduje nejen samotné materiály, skutečnou historii, ale také kvalitní zpracování a atraktivní design. Za tím už stojí tým dalších  profesionálů v oboru a jejich financování.

Jaké máte další plány a cíle? 

Mé plány a cíle na nejbližší období jsou hodně spojené s cestováním. Plánuji pracovní cesty do Dubaje, Rijádu a Indie. V lednu nás čeká módní přehlídka v Paříži. Jsou to všechno krásné kreativní projekty spojené s růstem značky a samozřejmě také se sbíráním zkušeností.

Recept na krásu a důležitost společnosti

Vaším receptem na krásu je optimismus a radost. Jak si pozitivní nastavení udržujete? Co vám přináší radost?

V první řadě se snažím dělat jen hezké věci. Snažím se chovat k lidem tak, jak bych chtěla, aby se chovali oni ke mně. Tím pádem mám ve svém okolí optimistický obláček, do kterého velmi ráda vtáhnu lidi. V tomto prostředí si navzájem pomáháme, podporujeme se a zajímáme se jeden o druhého. Tento pocit, tato skupina nebo komunita lidí, kteří jsou kolem mě a mají stejný přístup, je to, co mi přináší největší radost. Stejně tak mě těší, že mám zdravou rodinu, že se máme rádi a že žijeme společně v krásné a bezpečné zemi. Díky tomu můžeme žít pohromadě napříč generacemi.

Jak vnímáte nastupující generaci kreativců a módních návrhářů? V čem jsou jiní? Co byste jim poradila? 

Nová generace přináší nové výzvy. Jsem šťastná, že mám možnost pracovat s mladými lidmi. Stále častěji se jimi obklopuji, protože vidím velký potenciál v jejich názorech, které jsou progresivnější a inovativnější. Dnešní mladí lidé jsou ovlivněni sociálními sítěmi, což moje generace nezažila. Vnímám, že tato generace si možná tolik nechce nechat poradit, ale nebojí se být součástí změn, které ji, řekla bych, stále více lákají, a které chce vytvářet.

Většina zdrojů, ze kterých mladá generace čerpá, jsou online dostupné informace. Je zde také obrovský prostor pro online diskuse. Co si ale myslím, že současné mladé generaci chybí, je sociální kontakt. Ten je velmi důležitý a nesmírně podporuje intuici. To je právě to, co bych nové generaci poradila – aby neztrácela sociální kontakt, ať už ve skupině svých vrstevníků, nebo globálně ve společnosti, protože je to potřebné.

Zdroj: Petr Zapletal, Ondřej Pýcha, Dorota Noon, Eva Matoušková, Michael Nega, archiv Jitka Klett