Pyšná princezna se vrací v animované adaptaci
Čeští tvůrci natočili moderní pojetí jedné z nejmilovanějších pohádek všech dob. Na plátna kin přichází animovaný film Pyšná princezna inspirovaný předlohou Boženy Němcové a hranou verzí Bořivoje Zemana. Po dobu pěti let na něm pracovalo 45 animátorů a 101 výtvarníků.
Snímek Pyšná princezna z roku 1952 v hlavních rolích s Alenou Vránovou a Vladimírem Rážem je dosud nejnavštěvovanějším českým filmem, který v kinech podle Unie filmových distributorů vidělo přes 8,2 milionu lidí. Režiséři Radek Beran a David Lisý vytvořili výpravnou pohádku, která vzdává české klasice o princezně Krasomile a králi Miroslavovi.hold, dává jí všechny barvy a zároveň obohacuje o nové postavy a moderní techniky vyprávění. „Je to nové převyprávění více než šedesát let starého hraného filmu animovanými postavami s použitím nejmodernějších technologií. Setkání látky, kterou všichni známe z dětství a je součástí našich vzpomínek, se současnou moderní animací bylo velkou výzvou. Zároveň jsme s radostí použili některé ikonické momenty původního filmu. Například jízdu na kládě, zpívajícího ševce na hranici království, nebo scénu Našli moji rádcové,“ řekl Radek Beran.
Film osloví mladé i starší publikum. Dospělí zavzpomínají na ikonické momenty, děti si užijí hezký příběh, akční scény a nové přírůstky ve formě zvířecích mazlíčků – Krasomilina hodného pejska Bijou a zákeřné lasice Slídila patřící chamtivému rádci Maximovi. Ti do pohádky vnášejí novou jiskru, komediální prvky i napětí. Tvůrci měli původně vymyšlené zvíře i pro krále Miroslava, ale navrhovaného sokola nakonec nezařadili vzhledem k rozpočtu a střihům.
Pohádka vznikla v českém animačním studiu PFX, které je spolu se společností LUMINAR Film jejím producentem. Animace čerpá z krásy české krajiny, která sloužila jako hlavní vizuální inspirace. „Chtěli jsme, aby byla Pyšná princezna znovu odkazem na naši krajinu a kulturu. Hodně mě to pohladilo po duši. Chtěl jsem to znovu zviditelnit, ale také svým způsobem vyvézt z naší krajiny, protože je naším cílem dostat film i do zahraničí. Inspirovali jsme se českými zámky, skanzeny a samozřejmě i předchozím filmem,“ přiblížil art director Jan Koníček. Svou kreslenou podobu tak dostala třeba i národní přírodní památka Panská skála u Kamenického Šenova. Hlavní výtvarník dal novinářům po projekci nahlédnout do zákulisí tvorby vizuální podoby filmu. Šlo o náročný a nákladný proces, kdy sami tvůrci zmínili, že i jedna dodatečná animovaná slina od koně by mohla produkci vyjít na dalších 200 tisíc korun. Render jednoho framu 3D animace trval 4 až 5 hodin, film má těchto framů více než 105 000.
Příprava pohádky trvala pět let. Od zahájení vývoje do dokončení výroby bylo na film potřeba celkem 141 879 hodin celého týmu. V průběhu výroby na něm pracovalo 45 animátorů a 101 výtvarníků různého zaměření (design, 3D modeling, textury, svícení, efekty, compositing a další). Jádro týmu tvořili Češi, Slováci a Poláci, ale kromě nich se na filmu podíleli i artisté ze Španělska, Francie, Ukrajiny, Indie i z Mexika a Venezuely. V průměru během procesu vznikla vteřina výsledného filmu denně.
„Paní Vránová i pan Ráž ovlivnili design postav, protože jsme chtěli, aby je trochu připomínaly z hlediska barev, kostýmů i výrazově. A když jsme je animovali, tak jsem často vzal scénu z Pyšné princezny, ukázal ji animátorovi, aby vycítil, o čem ta scéna je, a měl to rovnou už krásně zahrané,“ doplnil David Lisý.
Hudbu k filmu složili Ondřej Brzobohatý a Ondřej Brousek, kteří skloubili původní melodie inspirované Bedřichem Smetanou a známé hudební motivy z původní hrané verze. Ve své tvorbě využili i známou píseň „Rozvíjej se poupátko“ skladatele Dalibora C. Vačkáře. „Měli jsme velkou radost, že se producenti domluvili s dědici práv a my jsme tuhle legendární píseň mohli použít. Variovali jsme ji v různých scénách kdykoliv to šlo. Vyznění té melodie působí husí kůži a nádherně podtrhuje celý dojem z toho filmu,“ přiblížil Ondřej Brzobohatý, ze kterého na tiskové konferenci sálala nefalšovaná radost a vděčnost. „Jsem přestárlý romantik, takže jsem se věnoval milostným motivům. Ondra je velmi schopný v rámci dramatických scén a motivů, takže třeba rádcovskou píseň dělal on, milostné písně jsou moje. Shodli jsme se, že jsme na žádném předchozím filmu, na kterém jsme se podíleli, nezažili tak intenzivní práci. O to krásnější byla. Měli jsme radost, že jsme mohli využít velký symfonický orchestr, jako do dnešní doby snad všechny světové animáky. Je to to, co jsme vždy chtěli dělat.“
Postavu Miroslava, krále Slunečního království, namluvil a nazpíval Marek Lambora, který byl podle tvůrců jednoznačnou volbou, a princezně Krasomile propůjčila hlas Anna Fialová (která mimochodem neměla žádné předchozí dabingové zkušenosti). Rádce Maxima se ujal Aleš Procházka a krále Půlnočního království Petr Pospíchal. Hudebníci prozradili, že největší výzvou pro ně byla melodie ikonické „zpívající“ květiny.
Film, který vstupuje do kin 7. listopadu, nemá vše, co známá klasika – např. poselství o dobrém pocitu z poctivě odvedené práce – ale na druhou stranu přináší moderní verzi světového formátu, která je dnešnímu (nejen malému) divákovi určitě bližší. Umě zpracovaná pohádka, částečně připomínající dílo ze studia Disney, působí dojmem, že se na ní čas podepíše lépe než na jiných a s odstupem času vyloženě neslavných 3D animovaných českých pokusech. Doporučujeme zkouknout. Třeba vám, stejně jako nám, zlepší den.
Zdroj: CinemArt
