„Ráda experimentuji a slučuji neslučitelné,“ říká moderátorka Kateřina Maďarková

Je mladá, krásná, miluje módu a má dvě krásné děti… představujeme vám moderátorku Kateřinu Maďarkovou, která DailyStyle prozradila, jak lze skloubit pracovní, soukromý i ten společenský život, kde ráda tráví dovolenou i to, co nejraději nosí…

Katko, Tebe znají z obrazovek především děti nebo maminky, které s ratolestmi sledují televizní zpravodajský pořad pro děti “Zprávičky”, jak by ses čtenářkám a čtenářům DailyStyle ve stručnosti popsala?

Popsat samu sebe jsem naposledy dostala za úkol ve slohové práci ve 4. třídě a dost jasně si pamatuju, že jsem tehdy popisovala své ambice stát se úspěšnou soudkyní. Tak daleko jsem to tedy nakonec nedotáhla, ale tuto roli si občas zkouším, když se snažím spravdlivě rozsoudit spory mezi mými dvěma dětmi. A bývají to skutečně zapleténé případy. Jsem tedy v první řadě matka, ale snažím se být aktivní a společensky angažovaná, záleží mi na tom, co se děje kolem mě. Ne náhodou dostala moje dcera jméno Justýna – “spravedlivá”. Je to vlastnost, které si velmi cením na druhých a byla bych ráda, kdybych i já tak byla okolím vnímaná.

Moderátoři Zpráviček byli vybráni na základě konkurzu, do kterého se dle informací přihlásilo na 1000 uchazečů, to je celkem úspěch, nemyslíš?

Asi jo! Já jsem se o počtu přihlášených dozvěděla až dlouho po konkurzu a jsem ráda, jinak bych asi byla hodně nervózní. Pro mě to byla úplně nová zkušenost. Měla jsem zkušenosti z rádia, ale stát před kamerou je úplně jiná disciplína. Ale upřímně – nemyslím si, že jsem tehdy byla nejlepší, spíš jsem se nejlépe hodila typově. Prý vypadám mladší, než jsem, a zároveň jsem díky vlastním dětem uměla docela přirozeně komunikovat s mladšími diváky. Celý konkurz se táhnul 3 měsíce, takže nás skutečně napínali do poslední chvíle. Nedávno jsem konkurz sledovala z druhé strany, kdy byla vybírána moje nástupkyně. Vrátily se mi vyzpomínky a vůbec jsem kandidátkám ten stres nezáviděla.

Byl konkurz náročný?

Pro mě ano, protože jsem velmi netrpělivá a konkurz měl spoustu kol, po nichž jsme týdny čekali na nějaké vyjádření. Nejtěžší pro mě ale bylo první kolo “videopohovor”. Doma u webkamery jsem odpovídala na předepsané otázky. Připadala jsem si jako blázen, že mluvím s monitorem. Ježdění na kamerové zkoušky na Kavčí Hory už bylo spíš dobrodružství.

Je Ti 26 let, máš dvě krásné děti – Justýnku a Eliáše – jak se dá skloubit práce s rodinným životem?

Moderování Zpráviček nebylo moc časově náročné, pracovala jsem 15 dní v měsíci asi 3 hodiny. Nemáme v Praze hlídací babičky, proto jsme u nás v rodině přivítali několik hlídacích slečen. Naše chůvičky byly 3 vysokoškolské studentky a děti se na ně vždy těšily. Když jsem naskočila do Zpráviček, synovi byl necelý rok a dceři 5. Neumím si ale představit, že bych se v té době vracela do práce na plný úvazek. To jsem udělala až letos, kdy šel Eliáš do školky a Justýnka do školy a zatím je to pro mě hodně těžké a především v logistice vyzvedávání mám zatím velké nedostatky.

Dnešní moderní doba je charakteristická i tím, že si ženy pořizují děti až po třicítce, řekla bys, že Ti něco uteklo nebo jsi o něco přišla, když jsi se stala mladou maminkou?

Dovolila bych si nesouhlasit, mám pocit, že trend pozdního mateřství zase pomalu ustupuje a v mém okolí je hodně mladých maminek. Já jsem měla Justýnku ve 20ti, fyziologicky to byl nejlepší věk. Jednoznačně u mě převládají pozitiva, pokud ale chcete slyšet, oč jsem přišla, tak to byl možná nějaký čas pro sebe samu – vlastně jsem se odstěhovala od mamky, kde jsem ji musela poslouchat a přizpůsobovat se jí a záhy na to jsem se já stala maminkou a musela se zase přizpůsobovat potřebám dítěte. Ale opravdu špatně snáším dodnes otázky typu: “Tys měla dítě ve 20ti? A to byl jako omyl nebo jsi to vážně chtěla?” Asi chápu, že tahle otázka někoho napadne, ale vůbec nechápu, jak ji může vyslovit nahlas. Přijde mi krajně neslušná a často mi ji pokládají lidé, které vidím poprvé v životě. Přijde mi, že už se rovnou můžou zeptat: “A to jako praskl kondom?” A jen tak mimochodem: Vážně jsem ji chtěla!

Katko, jako správná žena určitě miluješ módu – jaký je Tvůj styl oblékání?

Preferuji elegantní a hodně ženské oblečení. Nejčastěji nosím šaty, sukně, podpatky. Baví mě také klobouky. Hodně se teď těším na podzim a mé oblíbené kabátky. Ráda experimentuji a slučuji neslučitelné, takže mě třeba teď hodně baví trend klasického kostýmku s moderními teniskami. Na dětská hřiště ale samozřejmě vyrážím v džínách, tričku a keckách.

Takže upřednostňuješ podpatky před pohodlím?

Preferuji pohodlí na kvalitních podpatcích.

A co oblečení dětí? Snažíš se je oblékat podle svého stylu, nebo už začínají mít svou hlavu?

Svoji hlavu samozřejmě mají, ale naštěstí máme hodně podobný vkus. Třeba Justýnka v obchodě většinou šáhne přesně po kousku, který bych jí vybrala i já. Nikdy nevyžadovala trička s postikem princezen nebo Hello Kitty, za což jsem nesmírně vděčná.

Dokázala by sis představit, že jednou podstoupíš nějakou plastickou operaci, nebo naopak myslíš, že přirozené stárnutí má své kouzlo?

Ano, dokázala bych si to představit a občas si i představuji. Fandím tomu, že plastická chirugie dokáže ženě vrátit sebevědomí a pomoct s nějakým defektem, který ji trápí. Pokud jde o stárnutí, tak nemám nic proti jeho zpomalování, ale snaha ho zastavit dopadá většinou velmi nepřirozeně.

Prázdniny nám sice skončily, ale prozraď nám, jaká je podle Tebe ideální dovolená?

Pro mě jsou to letní hory, procházky po lese, sbírání borůvek, skákání v potocích po kamenech. V zimě naopak ráda vyrazím k moři. Polehávání na lehátku mě ale baví maximálně jeden den, proto mám ráda, když je dovolená spojená s poznáváním a výlety. Nejhezčí destinací je pro mě Švýcarsko a Rakousko s výhledy na jezera a hory.

Děkujeme za rozhovor a přejeme mnoho úspěchů!

Facebook, Foto – Kateřina Maďarková