
Sněhurka bez prince, trpaslíků i kouzla
Když se Disney rozhodl znovu oživit legendární příběh Sněhurky, očekávání byla vysoká. Remake oblíbené pohádky však obklopila negativní mediální aura. Okouzlí vás nový film, nebo přináší spíše trpkou chuť otráveného jablka?
Sněhurka a sedm trpaslíků z roku 1937 byla prvním celovečerním animovaným filmem a zároveň prvním celovečerním filmem studia Disney. Když se tedy studio Disney vydalo cestou hraných předělávek svých animovaných klasik, hraná verze Sněhurky byla jen otázkou času (mimochodem, Popelka má podle Mezinárodní filmové databáze IMDB na svém kontě přes sto zpracování). Remake byl oznámen už v roce 2016, ale z různých důvodů se premiéra filmu opozdila.
Kontroverzní obsazení
Marc Webb, který má v portfoliu režii filmů jako Amazing Spider-Man nebo 500 dní se Summer, se snažil o moderní pojetí a zároveň o respektování odkazu původního filmu, který vznikl podle pohádky bratří Grimmů (ta byla už v roce 1912 zpracována jako divadelní hra na Broadwayi). Nový snímek byl už před první klapkou terčem debaty a kritiky. První vlna nespokojenosti přišla od lidí, kterým se nelíbilo obsazení Rachel Zegler, která se svými kolumbijskými kořeny nemá kůži „bílou jako sníh“. Nevoli ještě více zvedla sama herečka některými svými nešťastnými výroky na adresu původní pohádky (prince označila za stalkera). Kritici jí vyčítají, že až příliš prezentuje woke kulturu. Do toho se přidala politika a protichůdné postoje hlavních hereček ve věci Izraelsko-palestinského konfliktu. Další kauzu rozpoutal herec Peter Dinklage (známý především svou rolí Tyriona Lannistera v seriálu Hra o trůny), jenž zaútočil na Disneyho a osočil ho z toho, že obsazením lidí s nanismem či dwarfismem pouze podporuje zažité stereotypy. Načež se studio rozhodlo vsadit místo živých herců raději na digitální trpaslíky.
Práce na filmu se protáhla i kvůli jiným faktorům. Natáčení mělo původně začít v roce 2020, ale kvůli covidové pandemii bylo odloženo. Hlavní natáčení pak probíhalo převážně v Londýně v Anglii od března do července 2022. Dne 15. března došlo k požáru, který poškodil kulisy a scénu ve filmových studiích Pinewood. Další natáčení a dotáčky proběhly v červnu 2024. Na scénáři se podílela Erin Cressida Wilson či Greta Gerwig. Produkce se ujal Marc Platt, výkonným producentem je Callum McDougall.
Milovnice zpěvu a jablek
Sněhurka, která se narodila za silné sněhové bouře, podle níž byla pojmenovaná, vyrůstala ve šťastném království, kde se zpívalo a tančilo a poddaným se pekli jablečné koláče, s milujícími rodiči, kteří jí vštěpovali hodnoty budoucí vládkyně. Jak to známe, královna onemocněla a zemřela, král si vzal o něco méně hodnou paní, zato oplývající magickými schopnostmi, potom odjel do boje a už se nevrátil a ze Sněhurky se stala služka, která tak byla v bližším kontaktu se smetákem než žezlem.


Titulní hrdinka je v nové verzi sice stále poněkud naivní, ale daleko svéhlavější a vzpurnější hrdinkou, která sama od sebe neuklízí trpasličí chaloupku. Zegler umí skvěle zpívat (to je ostatně důvod, proč ji dříve Steven Spielberg obsadil do remaku West Side Story) a pro roli něžné Sněhurky se dost hodí. Novinářská projekce filmu byla (bohužel) s dabingem, takže její výkon jsem mohla posoudit až při poslechu soundtracku.
Zrcadlo ty kouzelné, rci, kdo krásnější je mne?
Zřídlem magické moci zlé královny, kterou ztvárnila Gal Gadot a o které mnozí tvrdí, že je mnohonásobně krásnější než představitelka Sněhurky Rachel Zegler, je kouzelné zrcadlo, které nesmí říkat nic než pravdu. Co však zlá královna netuší, je, že zrcadlo posuzuje krásu vnitřní a ne jen tu, která je vidět na první pohled. A tak bude muset zrcadlo chtě nechtě s pravdou ven a královně sdělit, že Sněhurka je veskrze lepší člověk, čímž zlou královnu pořádně otráví. Vizuálně má určitě blízko kreslené předloze, což je fajn, ale třeba při srovnávání s Charlize Theron ve Sněhurce a lovci mají její herecký výkon i schopnosti jako zlé královny díry. Jejím charakteristickým kouzelnickým trikem je proměna květiny v prach.


Sněhurka, Robin Hood a sedm CGI trpaslíků
Designem postav, stylizací i užitím klasických hudebních motivů z původního filmu nové zpracování divákovi připomíná, že se jedná opravdu o remake. Jelikož má delší stopáž než původní verze (která má jen 83 minut), došlo v ději na pár změn. Místo prince se o léčivý polibek z pravé lásky postará Adrian (Andrew Burnap) – v původním znění Jonathan – který s vibem Robina Hooda vede partičku zbojníků, kteří ctí krále, Sněhurčina otce. Jiný je také závěr snímku, a to nejen v rámci zúčtování se zlou královnou.
Velkým tvůrčím rozhodnutím, které si našlo své odpůrce už při zveřejnění traileru k filmu, jsou bezpochyby digitální trpaslíci. Se CGI tvůrci filmu pracovali dost. Animovaná zvířátka a obzvlášť trpaslíci budou vždy roztomilejší než ti z jedniček a nul. Podle někoho jsou šerední a nepovedení, jiní jsou s nimi relativně v pohodě. Já si na vzezření Šmudly, Prófy, Kejchala, Rejpala, Stydlína, Štístka a Dřímala postupem času zvykla, neřekla bych, že jsou vyloženě odpudiví, ale na druhou stranu ani nějak extra povedení, jsou takovým paskvilem na pomezí lidských herců a obrazu.


Hej hou, hej hou
Režisérem českého znění je dabingový bard Zdeněk Štěpán, který stojí za úspěchem dabovaných Simpsonových nebo třeba Odvážné Vaiany. O překlad se postaral Vojtěch Kostiha, který je známý nejen svými překlady Simpsonových, ale třeba i překladem filmu Coco nebo Ratatouille.
Nová Sněhurka je nabitá písničkami, jejichž autory jsou Benj Pasek a Justin Paul, kteří dříve napsali texty pro dvě nové písně k hranému remaku Aladina z roku 2019. Některé z nich jsou zbrusu nové, některé jsou upravené staré hity. Hudbu k filmu složil Jeff Morrow. Narozdíl od animované pohádky tentokrát zpívá a tančí i zlá královna.
Průměrná podívaná
Nová Sněhurka není propadák, neurazí, ale ani nenadchne. Jedná se o průměrnou podívanou, která ve mně nic moc nezanechala (možná na chvilku ve mně vzbudila chuť na jablečný koláč). Po solidní úvodní půlhodince měla spíše sestupnou tendenci a ve výsledku se mi asi nejvíce líbily závěrečné titulky (částečně jsem byla i ráda, že už mám tuto bezmála dvouhodinovou podívanou za sebou, ale opravdu – jsou moc hezky ilustrované). Film disponuje hezkými kulisami a barvami, Rachel Zegler je sympatická a pěvecky nadaná, ale v lese se ocitá mezi nezajímavými (v jistých případech až zbytečnými) postavami a chemie mezi ní a Andrewem Burnapem není nijak zvlášť silná. Místy mi dění na plátně přišlo až teatrální. Sečteno, podtrženo – jedná se o další hranou disneyovku, která nijak zvlášť nevyčnívá.
Zdroj: Walt Disney Pictures