Život plný strastí

Přesně před sto lety, 1. 6. 1926, se v Los Angeles narodila Norma Jeane Mortenson. Hnědovlasá dívka, jejíž rodiče nebyli zcela funkční, a tak dětství trávila u příbuzných a v sirotčinci. V té chvíli ještě nikdo netušil, že ji jednou bude znát celý svět pod uměleckým jménem Marilyn Monroe.

Aby utekla ze sirotčince, provdala se v pouhých 16 letech. Poté, co její manžel narukoval do války, postavila se na vlastní nohy, začala pracovat v továrně a právě zde přišla chvíle, která jí obrátila život naruby – při práci ji vyfotil armádní fotograf David Conover. Zaujala ho natolik, že ji doporučil svým kolegům, a tak se začala objevovat v časopisech. Jejím snem však byla filmová kariéra.

S manželem se rozvedla a začala obcházet castingy. V roce 1950 se jí podařilo vstoupit do Hollywoodu a podepsat smlouvu se studiem 20th Century Fox. Stala se sexsymbolem, ale vcelku nechtěně. Její akty, které byly pořízeny rok předtím kvůli nedostatku financí, prodal daný fotograf magazínu Playboy.

Chodila z natáčení na natáčení, hrála ve filmech jako Někdo to rád horké, Slaměný vdovec nebo Páni mají radši blondýnky. Vadilo jí však, že i přes její intelekt a zájem o poezii či psychologii byla obsazována jen do rolí „hloupých blondýnek“.

Její milostný život byl sledován jako hollywoodský film. Provdala se ještě dvakrát, ale obě manželství skončila rozvodem. Její partneři nezvládali tlak její slávy, popularity u mužů a veřejnosti.

Její život začal nabírat temné obraty, ale téměř nikdo kromě ní o tom nevěděl. Trpěla depresemi, třikrát potratila, novináři ji špehovali i z helikoptér nad jejím domem. Přála si být víc než jen sexsymbol a „hloupá blondýnka“, a proto založila i vlastní produkční společnost.

Marilyn Monroe zemřela v pouhých 36 letech za tragických okolností 5. srpna 1962. Její smrt je dodnes opředena otázkami a není jisté, zda šlo o nehodu, sebevraždu nebo zásah jiné osoby.

První „influencerka“

Marilyn předběhla dobu v mnoha ohledech. Byla jednou z prvních celebrit, která si budovala vlastní veřejnou image, a jednou z prvních žen, která nebyla slavná jen kvůli práci, ale kvůli své veřejné personě.

Byla průkopnicí „signature looku“, který dnes používají téměř všechny celebrity k zapamatovatelnosti. Ve 20 letech vytvořila postavu Marilyn Monroe, své vlastní alter ego, které se stalo její celoživotní rolí.

Blonďaté vlasy, červené rty, beauty mark, to vše byl promyšlený branding sebe sama. Chápala sílu virálních momentů ještě před internetem. Přesně věděla, co bude jen filmová scéna a co se stane popkulturním symbolem.

Zkoumala svůj obličej ve světle, aby našla nejlepší úhly. Byla jednou z prvních, jejíž tvář fungovala jako komerční produkt a její image dokázala prodat téměř cokoliv, včetně samotného snu Hollywoodu.

Pod make-up si často nanášela vazelínu nebo oleje (kokosový či olivový), aby její pleť pod světly zářila. V době, kdy dominoval pudrový finiš, to bylo neobvyklé, ovšem dnes je „glazed skin“ jedním z největších beauty trendů.

Navždy změnila marketing i v módě a reklamě. Například parfém Chanel No. 5 proslavila jedinou větou, když se jí novinář zeptal, co nosí do postele, a ona odpověděla: „Jen pár kapek Chanel No. 5.“ Značka z toho těží dodnes.

Když jeden novinář kritizoval její odvážné červené šaty a napsal, že by na ní lépe vypadal i „pytel od brambor“, studio z toho udělalo geniální PR tah. Marilyn byla vyfocena v tzv. potato sack dress a fotografie jen potvrdily, že její síla nebyla v oblečení, ale v tom, jak uměla prodat sebe sama.

Kontrast módního stylu

Její módní styl se zásadně lišil mezi pracovním a osobním životem. Právě její přirozený styl, který nebyl příliš stylizovaný, je dnes velmi fascinující a odrážejí ho současné trendy jako „tichý luxus“, old money nebo Pinterest minimalismus.

V jednoduchosti je krása. Mezi její časté kousky patřil černý rolák, velké pletené svetry, kabáty nebo bílé pánské oversized košile. V té době byly kalhoty, zejména džíny, stále spojovány spíše s pánským pracovním oblečením, ale ona je běžně nosila.

Právě Marilyn pomohla popularizovat upnutý denim u žen a tím ukázala i svůj feministický postoj v kontrastu s glamour šaty, které nosila ve filmech a na premiérách.

Oproti tomu v roli Marilyn Monroe byla její image dokonale stylizovaná. Její ikonická silueta, úzký pas, výrazné boky, hluboké výstřihy a odhalená ramena, se stala jejím poznávacím znakem.

Její nejslavnější filmové outfity navrhoval kostýmní výtvarník William Travilla, který ji pomohl definovat jako hollywoodskou „bombshell“. Navrhoval kostýmy přímo podle jejího pohybu, aby se při chůzi přirozeně vlnily a zvýrazňovaly její postavu.

Jeho výtvory zahrnují šaty z filmu Slaměný vdovec, které se vznášely nad ventilací, nebo saténové růžové šaty z filmu Páni mají radši blondýnky. Ty se staly ikonickými a jsou dodnes často napodobovány.

Momentem, který se zapsal do historie módy, byly však šaty od návrháře Jeana Louise, které oblékla na narozeniny prezidenta Johna F. Kennedyho, kde zpívala „Happy Birthday“. Šaty vytvořily iluzi „druhé kůže“ a byly poseté tisíci ručně našitými kamínky. Byly tak těsné, že se šily přímo na jejím těle.

Právě tyto šaty později oblékla Kim Kardashian na Met Gala v roce 2022, čímž ukázala, že odkaz Marilyn Monroe přetrvává jak v módě, tak ve společnosti.

„Moudrá dívka zná své limity, chytrá dívka ví, že žádné nemá.“ – Marilyn Monroe, 1953