Alice Bucknell patří mezi nejvýraznější hlasy nové generace umělkyň a umělců pracujících s videohrami. Jejich největší a první samostatnou výstavu můžete nyní navštívit v Kunsthalle Praha  (v souladu s preferencí Alice Bucknell používáme zájmeno oni, které odpovídá anglickému they, pozn. red.). Název Persistent Worlds (Trvalé světy) pochází z oblasti multiplayerových her, kde se virtuální prostředí neustále vyvíjí, i když nikdo zrovna nehraje. V případě této výstavy termín zároveň evokuje tzv. mnohosvětovou interpretaci kvantové mechaniky, podle níž každá kvantová událost vytváří paralelní vesmír, který koexistuje s tím naším.

„Prostřednictvím čtyř nejnovějších projektů od Alice Bucknell výstava ukazuje, že digitální tvorba nových světů realitu pouze nezrcadlí: stejně tak ji i rozplétá a narušuje, čímž otevírá prostor pro scénáře, které mohou utvářet naši sdílenou budoucnost,“ popisuje kurátorka výstavy Lívia Nolasco-Rózsás, historička umění, autorka, výzkumná pracovnice na ECAL Lausanne a přednášející na University College London. Christelle Havranek, hlavní kurátorka Kunsthalle, se s ní potkala u příležitosti výstavy Kinetismus v roce 2022. 

Bucknell, původem ze Severní Ameriky a působící v Los Angeles, se ve své tvůrčí praxi zabývají spekulativní fikcí, ekologií, kvantovou mechanikou a mimo-lidskými inteligencemi. Prostřednictvím herních enginů vytvářejí imerzivní scénáře, které zkoumají alternativní, udržitelné reality. Ty jsou klíčové pro konfrontaci s krizemi plynoucími z dominantních modernistických paradigmat. Nedávno zaznamenali historický úspěch, když jejich umělecké dílo zakoupilo významné muzeum (SFMOMA) do své sbírky. Šlo o zásadní okamžik pro uznání uměleckého média videoher v institucionálním kontextu. Vedle vlastní umělecké činnosti Bucknell v současnosti učí na Southern California Institute of Architecture v LA, kde přednášejí o worldingu (tvorbě fiktivních světů), videohrách a filozofii technologie.

Výstava Persistent Worlds prezentuje čtyři díla, která vznikla v průběhu posledních dvou let. Staring at the Sun (Zírání do slunce; 2024–2025) je „dokumentární sci-fi“, které vzniklo díky výzkumnému pobytu na EPFL, polytechnické škole ve Švýcarsku. Zkoumá temné stránky výzkumu v oblasti solárního geoinženýrství a také reflektuje snahu lidstva nalézt technologická řešení klimatické krize. Skrze vyprávění několika hlavních postav, založených na reálných rozhovorech v rámci autorského výzkumu – mezi něž patří například vědecký tým zabývající se dálkovým průzkumem v NASA, vedoucí geoinženýrského startupu, amatérští dokumentární filmaři či superpočítač jménem Derecho – film tematizuje, jak nové technologie neustále formují a přetváří náš vztah ke světu, který obýváme. 

V další videoinstalaci s názvem The Alluvials (Naplaveniny; 2023) se zabývají problematikou sucha a nedostatku vody v LA. Dílo, na které v prostoru Kunsthalle navazuje skleněná „řeka“, nedávno zakoupilo San Francisco Museum of Modern Art – stalo se tak vůbec první videohrou zahrnutou v jeho stálé sbírce. 

Dvě nové videohry Small Void (Malá prázdnota; 2025) a Nightcrawlers (Noční tvorové; 2025) ponoukají k interaktivitě, jelikož se hrají ve dvou. V první jmenované hře, podle slov Bucknell „quantum lovestory“, se snažíte najít svou druhou polovičku, i když může být na jiné planetě či v jiné dimenzi. Momentem shledání hra, kterou vytvořili po diskuzích s fyziky z CERNu, končí. 

„Videohry se rychle stávají jedním z nejsilnějších vyprávěcích médii současnosti. Svou schopností přepínat mezi různými měřítky, perspektivami a možnými budoucnostmi nám hry umožňují napřímo řešit komplexní systémy, učit se skrze hraní a podílet se na spoluvytváření nových světů,“ vysvětlují Alice Bucknell.

Druhá multiplayerová hra, která je situovaná do pařížského Grand Palais, zve k tomu, abyste se společně stali nočními opylovači a zkoumali hranice jazyka. „Hra je o soužití různých druhů a jejich vzájemné komunikaci, která je nevidomá a bez použití jazyka. Uči vás vidět ve tmě – pro květinu nebo netopýra, za které hrajete, není důležitý obraz, nevidí, orientují se podle zvuků a pachu. Hledají se pomocí echolokace a vysílání impulzů,“ přibližují Bucknell.

„Výstava Persistent Worlds zrcadlí zájem Kunsthalle Praha o umění, ve kterém se potkávají důkladný výzkum a vizionářská estetika. V současném kontextu ekologické úzkosti a politické turbulence nás tvorba Alice Bucknell vybízí, abychom přehodnotili naše pojetí světa a způsob, kterým jej obýváme,“ dodává Christelle Havranek. 

Výstavní architektura, kterou navrhlo české Studio Richard Loskot, vytváří futuristickou prostorovou strukturu, kde se ocitnete v obklopení prostředí světla, zvuku a pohyblivého obrazu. V době definované technologickým rozvojem Persistent Worlds zve k zamyšlení se nad soužitím napříč druhy, systémy a měřítky. Výstava je k vidění do 19. ledna. V Kunsthalle k ní připravili i doprovodný program, jehož součástí jsou mimo jiné přednášky, filmová promítání (např. Gaming the Real World 29. října) nebo workshopy (např. Rozcvička s AI). 

Zdroj: Kunsthalle Praha