Architekti se rozhodli využít terénní nerovnosti pozemku a rozčlenili tak dům na jednotlivé úrovně a křídla, jež dodávají celé stavbě na dramatičnosti. Jako kontrastní prvek ke geometrickým tvarům rezidence byly zvoleny jasně červené okenní rámy, dodávající stavbě nádech industrialismu. Střední trakt domu pak tvoří přirozené zastřešení parkovací plochy, nacházející se přímo pod ním. Po teakovém schodišti, uzavřeném v „předsunutém betonovém kvádru“ s kruhovými otvory se pak dostaneme nejen k hlavnímu vstupu do domu, ale také na zahradní terasy, jež jsou v místním tropickém podnebí tím nejideálnějším místem k posezení. Pro ozvláštnění venkovních fasád byl použit přírodní kámen.

Interiéry residence jsou pak dokonalou harmonií přírodních materiálů a moderní architektury. Jedinou reminiscencí tradičního koloniálního stylu je podlaha z barevných malovaných dlaždic v kuchyni a schodišťové hale. Srdcem domu je velkorysá „galerie“ otevřená do prosklených krovů, nacházejících se v úctyhodné, téměř v devítimetrové výšce. Cihlový obklad, natřený na bílo pak evokuje atmosféru newyorských galerií. Tento prostor hostí obrazy, sochy a plastiky od místních, ale také světoznámých, především brazilských a mexických umělců. Kousek opodál, oddělena betonovou zdí, se nachází kuchyně s jídelnou v klasickém industriálním stylu. Na hravosti jí dodávají již zmiňované pestrobarevné kachlíky na podlaze. Na tuto místnost přímo navazuje hlavní společenský prostor s obývacím pokojem a formálním salonem. Také zde narazíme na bílý cihlový obklad jedné ze stěn, hostící sbírku fotografií Luise Castañedy. Zařízení tohoto prostou ovšem zvolili designéři spíše v retro stylu s masívními vzory a živou barevností na potahových textiliích a kobercích. Dokonalou atmosféru pomáhá navodit bodové LED osvětlení, rafinovaně zabudované ve stropních podhledech, ale i v podlahách.

První patro je pak vyhrazeno především rodinnému životu. Hlavním prostorem je zde neformální obývací pokoj s terasou a několik ložnic s vlastními koupelnami a šatnami, zařízených ve vintage stylu. Architekti se nebáli kombinovat klasický nábytek z koloniální doby s moderními tapetami a postelemi, či jinými designovými artefakty, díky čemuž se jim zde podařilo vytvořit jedinečnou syntézu, která lahodí oku a přitom odkazuje na dávnou guatemalskou koloniální a místy i mayskou tradici.

Poděkování a zdroj fotografií: SOLISCOLOMER, MARKO BRADICH