Spolu s Jamesem Cameronem se vracíme na Pandoru. Třetí díl Avatara rozšiřuje svět Na’vi o nové kultury a prostředí, která působí syrověji a nebezpečněji než dřív. Jestli může nějaký film vyvolat lásku ke kinozážitku, pak je to právě tento. Takový, který se vyplatí vidět na tom největším plátně s nejlepším zvukem. Od prvních momentů jde o vizuální jízdu, která trvá 195 minut (doporučujeme si tedy dobře rozmyslet množství coly či jiných tekutin, pokud chcete vydržet bez odběhnutí až do konce) a nabízí dost akce i dojemnějších momentů. Škoda jen, že podobnou péči jako vizuál nedostal i scénář, kvůli kterému film místy působí jako recyklát. 

Nejistá budoucnost

Když měl v roce 2009 premiéru první Avatar, přepsal filmovou historii. S tržbami přes 2,9 miliardy dolarů se stal nejvýdělečnějším filmem všech dob a zároveň technologickým milníkem, který změnil způsob, jakým se točí digitální blockbustery. Získal nominace na Oscara za nejlepší film, režii, střih, hudbu, zvukovou režii a střih a byl oceněn za kameru, vizuální efekty a výtvarné pojetí. O třináct let později jsme se dočkali pokračování s podtitulem The Way of Water, které celosvětově utržilo přes 2,3 miliardy dolarů a odneslo si Oscara za nejlepší vizuální efekty. Oheň a popel vstupuje do kin s vědomím obrovských očekávání. Cameron navíc otevřeně říká, že úspěch třetího dílu je klíčový pro realizaci plánovaných pokračování v letech 2029 a 2031. 

Rodinné drama 

Třetí díl navazuje na události z konce předchozího. Rodina Sullyových stále žije mezi členy vodního klanu Metkayina a snaží se vyrovnat se ztrátou nejstaršího syna a bratra Neteyama. Jake (Sam Worthington), Neytiri (Zoe Saldaña), Lo’ak (Britain Dalton), Tuk (Trinity Blissová) a Kiri (Sigourney Weaver) čelí zármutku po svém. Lidský chlapec Spider (Jack Champion) sice Sullyovy považuje za svou rodinu, ale má v ní tak trochu nelegitimní postavení. Neytiri se příčí, protože nyní ještě více posílila svou nenávist ke všemu lidskému – moc nepomáhá, že je Spider synem plukovníka Quaritche. Vnímá ho jako hrozbu a přítěž. Když přiletí kočovní větrní kupci, rodiče rozhodnou, že by měl Spider odcestovat na vzdušné lodi tažené obřími tvory podobnými medúzám a vrátit se do Horního tábora, kde by se nemusel tolik obávat kapacity dýchací masky, kterou potřebuje k přežití na Pandoře. 

Film je takovým rodinným dramatem uprostřed války. Sledujeme mimo jiné vztah Jakea a Lo’aka. Z Jakea, který právě přišel o dítě, se kvůli jeho starostlivosti stává téměř až despotický otec. Lo’ak si vyčítá smrt svého bratra, cítí, se za ni zodpovědný. Do toho bojuje se všemi problémy dospívajícího mladíka v rodině příkladných hrdinů. Dynamika vztahu trojice Jake, Quaritch a Spider pak určitě patří k tomu lepšímu, co série zatím nabídla. U Kiri, narozené z těla avatara Grace Augustinové, se dostáváme více k otázce původu a duchovna. 

Ohnivá záporačka 

Největším zpestřením je však krvelačný klan Mangkwan, známý jako Lid popela, jehož domov zničila sopečná erupce. Ztratili víru v Eywu a jejich zpustošený domov je v přímém kontrastu s barvitým světem Pandory. V čele klanu stojí tsahik Varang (Oona Chaplin), která patří k nejzajímavějším postavám celé série. Je temná, vyšinutá a charismatická. Elegantním způsobem mučí své oběti a své soukmenovce dovádí k extázi. Představuje jinou tvář Na’vi – takovou, která přežila díky hněvu, bolesti a touze po dominanci. Její spojenectví s Quaritchem dodává konfliktu nový, znepokojivý rozměr. 

Haprující scénář

Scénáristé se pouští do velkého množství načatých dějových linek. A ne vždy to funguje. Postav je zde hodně a některé nedostávají tolik prostoru, kolik by se asi hodilo. Děj tak místy kolísá a působí zkratkovitě. A na druhou stranu také repetitivně. Třeba finální akce, byť velkolepá, je jen kombinací konfrontace z jedničky a dvojky, přičemž do děje opět vstupují takřka totožné dějové zvraty. Slabiny scénáře se promítají i do dialogů a vedení herců. Obsazení se sice snaží dodat postavám emoce a vnitřní konflikt, často však naráží na ploché repliky a rozhodnutí, která působí účelově.

Vizuální spektákl 

Oheň tu není jen živlem, ale symbolem konfliktu, ztráty i proměny. Snímek pracuje s motivy zármutku, rasismu, ničení životního prostředí i síly rodiny. Dochází zde k paralele, která evokuje konfrontaci původních obyvatel Ameriky s kolonizátory. Sledujeme, co se stane, když se domorodcům do rukou dostanou modernější zbraně. l třetího Avatara jde pak chvílemi vnímat jako sci-fi variaci na Zachraňte Willyho.

V kombinaci s úchvatnou přírodou Nového Zélandu jsou obrazová i zvuková stránka filmu dechberoucí. James Cameron patří k filmařům, kteří posouvají médium kupředu. Cameronova akce je působivá ve vodě i ve vzduchu, při velkolepých akčních pasážích i při těch relativně komorních. Stejně jako předchozí díly vznikal i Oheň a popel pomocí pokročilé performance capture technologie, kdy jsou herecké výkony kompletně fyzicky odehrané a teprve následně převedené do digitální podoby. Cameron opakovaně zdůrazňuje, že „filmy netvoří počítače, ale herci“ – každý pohyb, emoce i pohled vznikají na place. Od minulého Avatara je znát technologický vývoj. Ztvárnění postav působí každým filmem komplexněji a výkony herců, kteří nejsou vidět z masa a kostí, jde ocenit především díky výraznější mimice a grimasám. Vizuální efekty dodala společnost Wētā FX (ve které mimochodem působí jako Lead Motion Artist Čech Pavel Očovaj). Na produkci se podílelo více než 1 500 členů štábu.

Na to si zajděte 

I když třetí Avatar po scenáristické a dějové stránce rozhodně není bez chyb a příběhově se poněkud točí v kruhu, rozšíření Pandory o temnější, morálně ambivalentní roviny dodává sáze novou hloubku. Tato parádní podívaná rozhodně působí i na emoce (radši mějte po ruce kapesník). Avatar: Oheň a popel je bezpochyby jedním z největších kinozážitků letošního roku. Doufáme, že se na Pandoru ještě vrátíme. 

Zdroj: Falcon