Křeslo navrženo v 30. letech pro Mezinárodní výstavu v Barceloně mělo od počátku jasnou vizi, navodit pocit luxusu, ale zanechat si tvarosloví funkcionalismu. Což znamená upřednostnění funkce před stylem. Prvními uživateli se stali manželé Tugendhatovi, jež nechali realizaci jejich domova včetně vybavení na bedrech tohoto německého architekta.

Minimalistický design sedadla je stěžejní a z konstrukčního hlediska kombinuje výrobní jednoduchost, strohou účelnost a estetickou působivost. Což se nedá říci o všech funkcionalistických vizích, které se někdy projektovaly až do extrémní minimalizace prvků, přičemž by nedokázaly sedícího udržet. Důležitým bodem byl také ergonomický úhel, který přímo navádí k relaxaci a uvolnění páteřního svalstva. Můžeme tedy s jistotou říci, že design navržený v minulém století je stále funkční a do detailu promyšlený. K výrobě byla použita ohýbaná ocel a luxusní přírodní kůže. Na kovové konstrukci se po celé délce napínají řemeny, které slouží jako podpěrný systém pro sedák a opěradlo.

Křeslo se do konce války vyrábělo jen v malých sériích, takže je dnes velmi vzácným sběratelským artiklem. Původních kousků je všeho všudy na světě jen šest. Poválečné období bylo pro design a designéry svízelným, proto v roce 1953 Mies prodal patent americké značce Knoll, která křeslo učinila cenově dostupnější, a je v jejich portfoliu do dnes. Této firmě vděčíme za to, že design tohoto formátu nezanikl a my v něm nadále můžeme v pohodlí sledovat náš oblíbený pořad.

zdroje : 1., 2., 3.,

Celá budova byla ponechána v původních proporcích, kdy byly zasanovány pouze obvodové zdi. Stará tabulková okna byla nahrazena novými ve stejném designu, aby tak byl zachován dostatečný přísun denního světla do interiérů stavby. Uvnitř budovy samotné byla ale vybudována nová stavba z litého betonu, které jen na některých místech odhaluje cihlové zdivo. Polovinu této stavby zabírá loft samotný, druhou pak polozastřešená terasa či patio. Designéři zakomponovali do interiérů také původní ocelové nosné konstrukce, takže zde vznikl jedinečný prostor, kombinující v sobě moderní industriální architekturu s letitými vintage prvky, přiznávajícími dlouhou historii budovy a její původní účel.

Interiéry jsou zařízeny v minimalistickém duchu a světlých zemitých barvách, které perfektně korespondují s čistými liniemi betonové vestavby. Skvěle sem zapadá také ocelový můstek, spojující hlavní galerii s ložnicemi a koupelnou. Středobodem celého prostoru je kuchyňská linka z dřevěných palubek namořená holubičí šedí s masivním ostrůvkem. Kousek opodál pak nalezneme jednoduchou jídelnu se stolem z masivu a obývací část s pohodlnou látkovou pohovkou a několika designovými křesílky Natuzzi. Celý interiér jakoby postrádal hranice. Otevírá se až do střešních konstrukcí a pomocí velkoplošných posuvných oken je možné jej propojit s exteriérem.

Poděkování a zdroj fotografií: EAT ARCHIECTS

Otevřená dispozice je prosta zbytečných příček a celá podlahová plocha bytu je až na sociální zázemí a skladovací prostory v podstatě propojena v jeden funkční celek, přičemž dveřní křídla mezi jednotlivými místnostmi byla odstraněna. Jednotící prvkem jsou podlahy z dubových fošen, které byly po odstranění původních povrchů z dob minulého režimu citlivě rekonstruovány a namořeny na bílo.  Velkými špaletovými okny sem pak proniká množství přirozeného světla. Bílá barva dominuje také na stěnách všech místností bytu. Štuková výzdoba, vyřezávané obložení dveří a táflování byly ponechány a jsou efektní reminiscencí zašlé slávy kdysi bohatého města.

Vintage nábytek byl posbírán po bazarech v Polsku, Francii, Itálii a České Republice a to včetně originálního osvětlení. Každý kousek je tedy jedinečný svým vlastním příběhem. V jídelně můžeme obdivovat ikonická křesílka Brno flat chair v designu od MIese Van der Rohe, Velmi efektním prvkem je rovněž starý věšák v kuchyni, sloužící pro zavěšení hrnečků. Nové jsou v podstatě jen postel s výsuvnými nočními stolky a pracovní stůl, které svým čistým stylem a střídmým designem do celkového konceptu skvěle zapadají. Atmosféru dotváří stylové doplňky, jako je rádio z šedesátých let, či stylový barevný „pop art“ věšák v předsíni.

Poděkování a zdroj fotografií: Loft Kolasinski

„Obě firmy prezentují ve svých kolekcích výraznou maskulinitu skrytou v jednoduchosti, precizním provedení a kvalitních materiálech a právě tuto filosofii jsme se rozhodli přenést do interiérového designu,“ tvrdí Brian Messana, jeden z partnerů Messana O’Rorke. Na zdech se střídají tři odstíny šedé, od péřové až po její nejtmavší variantu, přecházející téměř až do antracitové, které tvoří ideální kontrast k převážně černému nábytku. Zbytečné příčky byly odstraněny a většina prostor bytu byla propojena v loftovém stylu. Otevřená dispozice s výhledy na město působí velmi vzdušně a během dne sem proudí dostatečné množství přirozeného světla, což je při volbě tmavých barev nesmírně důležité.

Skutečným skvostem je kuchyňská linka v kombinaci černého lesku a šedého leštěného mramoru, která plynule přechází v barový pult a pokračuje až do obývací části, vybavené temně šedou látkovou pohovkou. Velmi efektním prvkem jsou všudypřítomné niky se zabudovanými led světly ve žlutém odstínu, které skvěle korespondují s akcenty zlaté a rozbíjejí tak poměrně monotónní barevnost interiéru bytu. Na zdech pak visí umělecká sbírka majitele, která design příjemně dotváří a vnáší sem osobitý prvek a potřebnou dynamiku.

Poděkování a zdroj fotografií: Messana O’Rorke

Tradiční ostrovní architektura je úžasná a právě ona sama byla naší největší inspirací při realizaci interiérů, ale i exteriérů této vily. Jednoduchost tvarů a bíle zdi dokonale kontrastují modromodré  barvě Egejského moře, jež je díky velkorysému prosklení viditelné ze všech prostor domu. Většina francouzských oken se dá otevřít a umožňují tak přímý přístup na rozlehlé terasy obklopující tuto bílou vilu s opravdu fascinujícím výhledem a jsou přímo stvořeny k nerušné relaxaci či posezení při sklence dobrého místního vína.

Interiéry jsme se snažili ladit v neutrálních odstínech, aby nic nerušilo výhledy do okolní krajiny. Proto byla většina zdí natřena jasně bílou barvou, tolik typickou pro toto prostředí. Tento jinak na první pohled poněkud fádní rastr je na několika místech oživěn odstíny šedé či okrové. V duchu této filosofie se také většina nábytku nese v podobné barevnosti. Designové solitéry, jako pohovky v designu Paoly Novane či špičkové kousky z dílny Baccarat či Seleti vnáší do celého konceptu potřebnou dynamiku. Samozřejmě jsem si neodpustil ani několik akcentů vintage, jako je kolekce starých sklenic v obývacím pokoji, kuchyňská ostrůvek v podobě starého stolu, noční stolky v ložnici či zrenovovaná stolička v pracovně, jež připomínají lidové tradice, tolik provázané s tímto místem, ale zároveň vnášejí do interiérů vyly pocit tepla a domova.

Fotografie: VAGGELIS PATERAKIS

H DESIGN BY JOE