Josefina Bakošová dříve působila pod vlastní značkou Chi-Chi a od roku 2014 svou tvorbu prezentuje pod svým jménem. „Značka se mění zároveň se mnou. Můj pohled na svět a na život se v ní promítá. I mé zákaznice jsou starší, moudřejší a sebevědomější,“ říká Josefina. Neomezuje se na poslední trendy, tvoří jednoduché, elegantní a nadčasové módní kousky.

Návrhářka a matka tří dcer je zároveň majitelkou Galerie Harddecore. Tento multifunkční prostor nacházející se na Senovážném náměstí založila v roce 2006. Již od začátku zde chtěla prezentovat nové tváře na poli českého i zahraničního designu. Kromě její autorské módy jsou tu tak k dostání i originální šperky, umělecké předměty a další netradiční kousky do domácnosti.

Ve své vizi pokračovala i za pandemie, kdy odstartovala projekt SEN O, do kterého zapojila další umělkyně. Ve výlohách Harddecore můžete zahlédnout obrazy, šperky, porcelán, fotografie, květiny, parfémy, textil, umělecké objekty či básně. „Na projektu se podílím s kamarádkou a kolegyní Annou Marií Zwyrtek,“ přibližuje Josefina. „Základní myšlenkou celého konceptu byla nemožnost vyrazit do galerií a muzeí, které byly kvůli covidu dlouhé měsíce zavřené. Chtěli jsme tak vrátit umění zpět mezi lidi. Druhotnou myšlenkou celého projektu je podpora žen-umělkyň, které k nám kurátorsky vybíráme.“ Projekt nepomáhá ale pouze v umělecké sféře. Výstavy jsou prodejní a část výtěžku z prodaných děl putuje na podporu dobročinného projektu Metráž, který pomáhá ženám v nouzi, ohroženým sociálním vyloučením, chudobou, násilím, bezdomovectvím nebo dalšími negativními vlivy.

Základem Josefininých kolekcí jsou košile jakožto dominantní prvek šatníku každé ženy. Z nich pak vychází košilové šaty. „Jsou to moje oblíbené kousky. Vždy navrhuji to, co bych nosila i já sama.“ Její nejnovější kolekce ME, jak už název napovídá, je o ní. „Návrhům jsem se věnovala v průběhu celého roku a vystihuje mě samotnou ve své vlastní podstatě. Jednotlivé kousky odráží významné momenty uplynulého roku, pocity během té doby a samozřejmě i to, co jsem měla na sobě. Byl to třeba maturitní ples nejstarší dcery nebo premiéra úžasného filmu, pro který jsem navrhovala kostýmy. Velkou inspirací pro mě byla také oblíbená květina hortenzie, jejíž barevná škála se nese celou kolekcí.“

Josefina si uvědomuje, že ne každý si může dovolit oblečení od ní kupovat, a tak začala šaty i půjčovat. Zároveň tím podporuje udržitelnou módu. „Dle mého je to skvělá služba,“ říká nadšeně. „Ne každý má prostředky na koupi šatů od návrháře. A co s nimi pak, až je vynesete? Půjčit si mé šaty může opravdu kdokoliv. Zatím se v nich objevují převážně české herečky na filmových premiérách a různých společenských akcích nebo redaktorky z módních časopisů. Naposledy se v našich šatech objevila ve videoklipu k písni Babylon zpěvačka Lenny.“

Pochází z umělecké rodiny a k umění tíhla od dětství. „Milovala jsem od malinka vůni terpentýnu, dřeva a kadidla, ale návrhářství mě nikdy nepřitahovalo. S oblečením jsem si vždy hrála, přešívala, barvila, šila, ale nenapadlo mě, že se tomu budu někdy opravdu věnovat.“ Studovala grafický design a poté scénografii na Katedře alternativního a loutkového divadla na DAMU. „Grafický design miluju a musím říct, že mi vlastně i dost chybí. Často jsem pak na DAMU slyšela na mou tvorbu kritiku, že vidím vše placatě a chybí mi prostor. Nějakým způsobem tohle cítím i ve svém oblečení.“ Při studiu na DAMU našla zálibu ve vymýšlení kostýmů. Vedle toho, že se věnuje autorské módě, obléká i filmové a divadelní herce. Naposledy spolupracovala na filmu Okupace a v souvislosti s tím říká, že práce kostýmní výtvarnice se dost liší od té, kterou se jinak zabývá.

Důležitou životní etapou pro ni byla čtyřletá spolupráce s Ester Geislerovou – na tvorbě oblečení a později v rámci úspěšného projektu Terapie sdílením, který na Instagramu sleduje 334 tis. uživatelů. Pod stejnojmenným hashtagem najdeme tisíce zpráv na vztahová a intimní témata, které jim lidé denně posílali a stále posílají.

S popularitou instagramového profilu se postupně rozšířily i možnosti na další formáty. Ester s Josefinou vydaly dvě knihy, audioknihu, diář, seriál a začaly spolupracovat s párovým terapeutem Honzou Vojtkem, se kterým pořádají (respektive už jen Ester pořádá) přednášky. „Bylo to krásný. Bavilo nás spolu tvořit a smát se. Máme podobný smysl pro humor a opravdu jsme zažily spoustu legrace. Povedlo se nám otevřít jakýsi fenomén, což jsme ani jedna nečekala. To bylo opravdu hezké a nečekané období,“ ohlíží se za uplynulými roky spolupráce s Ester Josefina. „V tomhle období jsem si více uvědomila, že velmi rychle můžete sklouznout do závislosti na sociálních sítích a vše začnete vnímat skrze ně.“ Nejvíce spjaté s Terapií sdílením jsou (po)rozchodové zprávy. Josefina k tomu dodává, že s rozchodem po zprávě nemá osobní zkušenost. „Vlastně si to vůbec reálně nedokážu představit!“

Josefina praktikuje terapii sdílením i v osobním životě. Své problémy a myšlenky sdílí s ostatními. „Nikdy jsem neměla pocit, že když mám nějaké trápení, bolesti, starosti, že to nemohu sdílet. Vždycky jsem měla kolem sebe lidi, kterým jsem vše vyklopila a ulevilo se mi. Nevnímám to jako svoji slabost, prostě to cítím tak, že taková jsem, a kdo tím opovrhuje, není můj člověk.“

K sociálním sítím ale přistupuje jako „jednorázový uživatel“. „Mám chvíle, kdy mám hroznou chuť sdílet mé radosti a překvapení. Pak ale na dlouhou dobu zapomenu, že mám nějaký účet, kam bych něco měla dát. Rozhodně nechci cítit tlak, že musím pravidelně přidávat příspěvky. To mě opravdu nevyhovuje. Můj pracovní účet to ale vyžaduje, a proto ho nedělám já, ale moje pravá ruka Anna.“

Na závěr rozhovoru jsme se Josefiny zeptali na její plány a cíle. „Přeji si udělat přehlídku v zahraničí, kde je o moji značku – musím zaklepat – velký zájem. Chtěla bych tam více prodávat a mít více spokojených zákaznic,“ odpovídá Josefina Bakošová.

Zdroj: Josefina Bakošová archiv, 1, 2, 3, 4

Značka Bagind od roku 2017, kdy ji mladý cestovatel a podnikatel Lukáš Matějček založil, stále roste. Za dobu svého působení vyslala do světa více jak 40 tisíc výrobků, expandovala na slovenský trh, provozuje čtyři kamenné prodejny, k nimž brzy přibyde další v Plzni, a dále rozšiřuje sortiment a navazuje nové spolupráce. Letos cílí na stamilionový obrat. Nyní se rozhodla změnit svou vizuální identitu, která se promítla nejen do loga, ale také vzhledu webu, prodejen či packagingu. Vizuální pojetí brandu bylo doplněno také o nový slogan: Dobrodružství na celý život. Ten vystihuje směr značky, ale také poukazuje na kvalitu produktů.

Nové logo přichází ve dvou verzích a sestává ze širokého, čistého bezpatkového fontu, kterému dominuje symbol kompasu. Ten představuje zdánlivou nekonečnost noční oblohy, ale také volnost a otevřenost i dobrodružství. „Změna vizuálu je úzce spjata s vizí značky, která se nově neupíná jen na Indii, ale na celý svět. Cílem je sdružovat nadějné lokální výrobce z celého světa a dostávat jejich unikátní tvorbu mezi ty, kterým se líbí,“ vypráví o potřebě změny Lukáš Matějček.

Grafický designér Zdeněk Šemro, zakladatel studia Obscuro, k redesignu říká: „Snahou bylo vytvoření silného logotypu doplněného o symbol znázorňující dvě myšlenky, dobrodružství a propojení či spojení. Nakonec jsme se rozhodli pro symbol, který v jeden moment dokáže znázornit kompas, ale také hvězdu. Ať už se díváme na hvězdy z Indie, Kolumbie nebo České republiky, díváme se na stejné nebe.“

A protože Bagind vyznává hodnoty, mezi které patří transparentní lokální výroba, poctivost, odpovědný přístup k výrobě i okolí, prozákaznický přístup a přátelství, které se prolíná napříč komunikací se zákazníky i samotnými výrobci, projde změnou také web. Ten dá nově vyvážený prostor všem novým výrobám, jejich specifikům a příběhům jednotlivých výrobců. Bude navíc ukazovat novou výrobu v číslech tak, aby měl zákazník možnost vidět, co konkrétně jeho nákup znamená pro výrobce, místní komunitu a životní prostředí.

I přes jazykovou bariéru Lukáš osobně navázal spolupráci již s druhým výrobcem. Po Dennisovi z Indie, jehož vlastnoručně ušitý batoh z kozí kůže stál u zrodu Bagind, si plácl s 29letým Lindermanem, kterého při svých cestách potkal v městečku Villa de Leyva v kolumbijských horách. Ten na malém prostoru obchůdku své tety vyráběl batohy z hovězí kůže a canvasu. K rozšíření výroby by ale pravděpodobně nedošlo bez pomoci zákazníků, kteří k jejímu odstartování přispěli v crowdfundingové kampani, ve které se vybralo více než 400 tisíc korun na nákup potřebných strojů a na zaplacení dalších 15 výrobců.

První kolumbijskou kolekcí značka započala novou éru. Ve složení produktů se poprvé využívá i jiného materiálu než kůže. Odolný canvas nabízí spoustu dalších možností v jejich výrobě a vzhledu. A je to vůbec poprvé, kdy design výrobků nevznikal čistě v Lukášově hlavě – stojí za ním designér a zároveň kreativní ředitel Bagind Filip Hieke.

Aktuálně Bagind nabízí více jak 200 výrobků v 9 barevných provedeních. Jako zatím poslední do palety přibyla zemitá olivová barva, která je spolu s tmavě hnědými detaily charakteristická pro novou kolekci MASH. Lukáš říká, že je to tak trochu experiment. „Poprvé zákazníkům totiž představujeme kousky s barevnou dvojkombinací, přičemž hnědé části produktů mají jiný odstín, než na jaký byli u nás do této doby zvyklí.“

Lukáš Matějček se naplno věnuje vedení a rozvoji firmy, ale samozřejmě zůstává i u cestování. Za celý život navštívil 49 zemí, zážitky z cest vyprávěl na přednáškách, ale o některých z nich se dočtete také v jeho knize Dobrodruh z paneláku, jejíž pokračování aktuálně chystá. Prozradil, že má rozepsaný i třetí díl. Uvidíme, jestli jeho kroky povedou do země, kde objeví další „zlaté ručičky“. Jistý potenciál k další expanzi výroby vidí např. v Portugalsku. Co se týče prodeje, rád by v budoucnu k českému a slovenskému přidal trh německy mluvících zemí.

Zdroj: archiv značky Bagind

Paon, značku (nejen) spodního prádla, která spojuje design a udržitelnost, založily v roce 2016 Andrea Kopalová a Togi Roštínská Burmaa. Myšlenka značky vznikla v souvislosti se zadáním seminární práce, kterou zpracovávaly během bakalářského studia na Newton College. „Ještě teď si pamatuji, jak jsme budovaly Paon po kavárnách, nejraději jsme měly kavárnu Studia DVA,“ vzpomíná na podnikatelské začátky Andrea. „Podobně punkově jsme pokračovaly první rok. Prádlo a materiály jsme si například předávaly se švadlenou ve školní skříňce a zákaznice si párkrát přišly vyzkoušet prádlo i k nám na školní toalety.“ Dnes si zákaznice mohou prádlo přijít vyzkoušet do pražského showroomu v Žitné ulici.

V průběhu pěti let se značka zformovala a vyspěla – a spolu s ní i její majitelky. „Zakotvil se náš styl – z rebelek jsou ženy s jasnou představou toho, co chtějí. Dospěly jsme i my. Určitě se teď méně nervuji a dokáži mnohem více situací vnímat s nadhledem a tím, že každá komplikace má nějaké reálné východisko. Upustily jsme také od původního plánu věnovat se pouze spodnímu prádlu pro ženy, máme také pánské spodní prádlo a pyžamové sety.“ Nabídku doplňují podvazky, body a plavky.

Přírodní materiály a lokální výroba

Při výrobě využívají certifikovaná bambusové vlákno s příměsí elastanu, bez chemikálií a karcinogenů. Benefitem bambusu je to, že je hypoalergenní, antiseptický, velmi dobře nasává vlhkost, odolává bakteriím a zápachům a je vhodný i pro osoby s velmi citlivou pokožkou. Dalším důvodem proč nosit bambus je jeho termoizolační schopnost, která je dána strukturou vláken. To se hodí jak v zimním období, tak v letních dnech. V zimě vás bambus zahřeje a v létě naopak ochladí. Dále používají biobavlnu či udržitelnou krajku.

Výrobky dosud nechávaly šít v dílně ve Štramberku, ale letos výrobu rozšiřují. „Navázaly jsme spolupráci ještě s jednou výrobou na spodní prádlo a přinejmenším ještě s jednou další navážeme,“ říká Andrea. „Švadleny máme aktuálně dvě, paní Elenu a Rebeku. Rebeka nám už přes půl roku pomáhá s přípravou nových produktů. Společně vždy připravíme nákres střihu a pak k němu vybíráme materiál a jeho barevnost. Následně se objednají materiály a paní Elena šije vzorky.“

Myslí na ženy v každé životní fázi

Paon se snaží vybavit zákaznice do každé etapy jejich života. I proto nedávno vypustily kolekci kojicích braletek z přírodních materiálů, které jsou stylové, pohodlné a zároveň rafinované.

„Ač se to nemusí zdát, tyto tři produkty jsme připravovaly od loňských Vánoc,“ říká Andrea. „Detailně jsme si dělaly průzkum různých střihů a materiálů vhodných právě na kojicí podprsenky a já jsem ráda, že jsme je konečně našim zákaznicím mohly představit. I když zcela počítám s tím, že se jedná o první generaci. Chceme tyto produkty do budoucna neustále vylepšovat i pro ty nejnáročnější potřeby maminek,“ dodává k braletkám, které už teď zaznamenaly velký zájem.

Dalším přírůstkem do sortimentu je pyžamová kolekce, která je z modelového vlákna a je dostupná ve třech originálních sadách. „V době pandemie jsme šly zákazníkům naproti a připravily jsme pro ně pyžamový set, který mohou nosit i přes den. Takže ideální na home office ☺“ Zákaznice mohou vybírat ze županu, pyžamového setu trička a kalhot nebo šortek a spací masky s bambusovo-lněným flísem uvnitř.

Jak pandemie ovlivnila chod značky? „Minulý rok jsme měly velké komplikace s materiály a výrobou. Nic nešlo podle plánu. Musely jsme úplně předělat letní kolekci, protože materiály, se kterými jsme počítaly, jednoduše nebyly k sehnání a vše bylo maximálně vyprodané. Musely jsme se tedy přizpůsobit a vytvořit ji z toho, co mají dodavatelé aktuálně skladem. Před Vánoci nás pak výrobně poznamenala podzimní vlna covidu a objednávky se šily s několikatýdenním zpožděním, což rozhodně před Vánoci nebylo ideální. Nicméně jsme se z toho oklepaly a letos se začínáme na vánoční objednávky připravovat už teď a pořádně se zásobíme.“

Každá jiná, všechny krásné

Cílem Paonu je vyzdvihnout přirozenou krásu a odstranit ideály, se kterými se můžeme setkávat třeba na sociálních sítích. „Myslím si, že naučit se cítit ve svém přirozeném těle je cesta. Stejně tak to bylo i u nás s Togi. Pár let nazpět jsme se dostaly do bodu, když už jsme nechtěly na přání modelek retušovat strie, celulitidu nebo další ‚nedokonalosti‘, nechtěly jsme prodávat spodní prádlo na tělech, které vlastně takhle nevypadají. Řekly jsme si tedy, že se budeme snažit jít té přirozenosti naproti a ukazovat ženám, že každé tělo je krásné. S čímž se pojí i naše motto ‚Každá jiná, všechny krásné‘.“

Tuto myšlenku ukázaly ve spolupráci s iniciativou Tělo s příběhem. „Projekt mě zaujal od první chvilky, kdy jsem Kačku a Lucku zaznamenala, tuším, že to bylo v DVTV. Proto jsem je oslovila a nabídla jim spolupráci na focení, kde jsme vybraly pět příběhů krásných a odvážných žen, které jsme nafotily v našem prádle. Jejich příběhy jsme pak vyprávěly u nás na Instagramu a na blogu.“

Jejich zákaznice jsou ženy, které se chtějí cítit ve spodním prádle dobře, pohodlně a své. „Ačkoliv spodní prádlo není pro druhé lidi viditelné, tak alespoň pro mě je ten pocit důležitý a rozhodně mě podporuje v tom, abych se cítila každý den o maličko lépe,“ dodává Andrea. Sebevědomé ženy si vybraly i na spolupráci. Vlastní prádlo si spolu se značkou navrhly Sharlota, Cara a Petra Mácová. „Byla to rozhodně výzva s holkami společně vytvořit jejich vysněné prádlo a rozhodně bych se v budoucnu nebála do takové spolupráce opět jít, jelikož měla rozhodně úspěch.“

Do konce roku podobné spolupráce ale neplánují a chtějí se soustředit na stávající kolekce a na to, co pro své zákazníky připravují. „V příštím roce chceme naše produktové portfolio rozšířit o nové produkty nejen z řad spodního prádla. Chceme se také více zaměřit na různé technologie, kterými je spodní prádlo vyráběné, v tom vidíme hodně naši budoucnost,“ prozrazuje Andrea a na otázku expanze do zahraničí odpovídá, že se jí v budoucnu nebrání, ale zatím ji neplánují.

Na závěr jsme se Andrey zeptali, co má na své práci nejraději. „Její různorodost a barvitost. S každou kolekcí se nám otevírá krásný svět, ve kterém vždy chvíli zůstaneme, a pak se přesuneme jinam. Jsem také pánem svého času, což je skvělé, protože si práci mohu plánovat podle aktuální potřeby, na druhou stranu to ale znamená, že nemám žádnou stopku.☺ Baví mě také pracovat s lidmi, kteří mají podobné zapálení jako já, a dle toho si také utváříme náš Paon tým,“ uzavírá rozhovor Andrea Kopalová.

Zdroj: archiv značky Paon

O značce

Nová značka spodního prádla MADLOVE BODY se objevila na trhu v dubnu letošního roku. Madlove Body je ryze česká značka, která stojí na české výrobě a principech etické módy. Za značkou stojí celý tým kreativců, pilotní kolekce se pak ujala módní návrhářka Petra Ptáčková. Petra je klíčovou postavou celého projektu a podílí se na něm od jeho vzniku, působí zde jako návrhářka i art director. Návrhářka představila ucelenou kolekci, na které spolupracovala s předními českými technology. Cílem bylo vytvořit brand, se kterým se jeho nositel může snadno ztotožnit. Hodnotami značky jsou pak radost, inspirace, sebevědomí a zodpovědný přístup.

Ucelená a nápaditá pilotní kolekce

Tým Madlove Body přemýšlí bez předsudků o lidech i o lidském těle, vzniká tak prádlo, které je výjimečné jak originálním zpracováním, tak funkčním designem. MADLOVE BODY je prádlo s vlastním názorem, živelným příběhem a nečekanými detaily. Kolekce se vyznačuje pohodlnými a léty osvědčeným designy, jedinečným grafickým zpracováním a důrazem na detail. Prádlo je velice příjemné, vyrobené z kvalitních materiálů, jako je mikromodal a bavlna, vhodné na každodenní nošení a snadné kombinování s outfity.  

„Vytvořili jsme nápadité prádlo, něžné formou a divoké obsahem, nekompromisní kvalitou a způsobem zpracování,“  řekl spoluzakladatel MADLOVE BODY, Pavel Mádl. 

Prádlo, které si zamilujete

V kolekci naleznete například oversized unisexové košile s digitálním celopotiskem, podprsenky různých střihů, elegantní body, pohodlné jednobarevné dámské kalhotky s vysokým pasem, jednoduchá trička s výšivkou na čtverečku látky, který odkazuje ke starému způsobu našívání patchworkem či pánské boxery s tradičními knoflíčky, které umožňují upravit velikost. Autorské ilustrace a texty na digitálním potisku jsou inspirované pohanskými motivy, street artem, punkem, antickou mytologií, nebo čímkoliv dalším, co si v něm najdete vy sami. 

„MADLOVE BODY je pro mě symbolem neoromantismu s dávkou anarchie.“ řekla o kolekci Ptáčková.  

Foto: archiv značky MADLOVE BODY

Kolekce navazuje na jarní řadu Tělo, a zároveň se stává její první kapitolou zvanou Barva kůže. Desítka symbolicky protkána každým modelem oslavuje kulaté výročí značky. Na české módní scéně se totiž ODIVI pohybuje již celých deset let. Zároveň si připomíná i všech svých deset dosavadních přehlídek na týdnech módy. Kolekci proto tvoří střihy a tvary z předchozích let, jež připomnají zásadní momenty z historie značky. Vše však dostalo nový háv a oplývá svěžestí.

Na přehlídce nechyběly pro ODIVI typické rozvolněné siluety

Hra struktur a materiálů byla na přehlídkovém mole představena ve třech stylinzích. Ty mixují základní kousky šatníku z kolekce ODIVI ESSENTIALS a kolaboraci ODIVI x RAP – domácí streetwear značkou Rap, za kterou stojí Josef Změlík a Jan Kloss.

Jemný zlatý tisk na modelech odkazuje na spolupráci ODIVI x RAP

Prvkem, který dodal celému výsledku jiskru, bylo využití denimu a dalších vintage kousků od WIN WIN Love. Iva Burkertová se takto snaží praktikovat udržitelnost v celém procesu tvorby oděvů a zmírnit tak nelibý přívlastek, který si za své dopady na životní prostředí móda vysloužila – druhý nejšpinavější průmysl na světě (hned po ropném průmyslu).

Modely zahrnující denim přehlídku skvěle oživily

„Ano, tentokrát v mé kolekci najdete i denim a nebudou chybět ani další recyklované vintage modely. Mám pocit, že je na světě až příliš oblečení a že není třeba vytvářet nové. Proto jdeme cestou recyklace a přetváříme nejen denim posbíraný lokální značkou WIN WIN Love“, říká Iva Burkertová.

Zdroje: interní materiály ODIVI

Jak dlouho značka Francesco Gattino existuje? Bylo vždy Vaším snem vytvořit vlastní brand?

FG je tu okolo tří let. Myšlenku vytvořit svoji značku jsem ale měl rozhodně déle a vždy jsem se ji snažil po krůčkách realizovat.

Jak vlastně vznikl název značky – Francesco Gattino?

Velice častá otázka (smích). Nicméně, od malička jsem miloval italské návrháře, módu, jazyk, životní styl… A před pár lety se na mě jednou podívala má kamarádka a říká: „Ty jsi prostě koťátko. Vypadáš, jako kotě.“ Mě to samozřejmě potěšilo a hned mě trklo, jak se to řekne v italštině. Ejhle! Koťátko je „Gattino“. Takže vlastně Fanda Koťátko.

Která žena by odolala luxusní kabelce? V sortimentu Francesco Gattino však naleznete i stylové baťůžky.

Pro jaký typ ženy je podle Vás značka Francesco Gattino určena? Vaše tvorba je hodně minimalistická, řekl byste tedy, že by se mohla hodit pro každého?

Jsem o tom naprosto přesvědčen! Snažím se tvořit praktické, nadčasové a minimalistické kabelky, které nebudou určené jen na jednu sezónu. Kabelka totiž mluví za ženu více než oděv.

Dočetla jsem se, že pracujete výhradně s českými materiály. Je to jedna ze základních podmínek Vaší tvorby?

Zakládáme si na tom, aby materiály, ze kterých tvoříme a tím pádem i naše produkty, byly od českých výrobců. Chceme pracovat jen s kvalitními materiály a také spolupracovat s lidmi, kteří svoje řemeslo milují.

Návrhář František Macháček s jednou ze svých modelek.

Na jaký doplněk, nebo kus oblečení z Vaší dílny, jste nejvíce pyšný?

Každý kousek pochází z návrhu, který jsem vytvořil, ale nejvíce jsem doposud pyšný na kabelku Girl, která byla vytvořena na míru.

Pokud navrhujete kabelku na zakázku, jak vypadá proces tvorby a domluva se zákaznicí?

Nejprve se setkáme s klientkou, kde probereme hlavní aspekty kabelky, které by měla mít, jako je odstín, střih atd. Poté udělám módní skicu, ukáži ji klientce a domluvíme se na určitém kusu. Pak se kabelka začne vyrábět. O každém dalším kroku je zákaznice vždy informována.

Jaký typ kabelky by podle Vás měla vlastnit každá žena?

V žádném šatníku by neměla chybět kabelka Jane Birkin od Hermés, ale chápu, že takovou kabelku vlastní málokdo z nás. Nicméně žádné ženě by určitě neměla chybět např. crossbody.

Máte nějaký svůj vzor, ke kterému vhlížíte, nebo který Vás inspiruje?

Mám mnoho vzorů. Od sportovců, architektů až po designéry… V módě je to třeba YSL, Armani, nebo Gucci.

Jakou budoucnost plánujete pro Francesco Gattino? Chtěl byste například rozšířit nabídku, nebo expandovat i do zahraničí?

Rozhodně chci rozšířit naše působiště a také sortiment. Chci nabídnout více druhů produktů a chci nadále spolu s klientkami vytvářet kabelky. Také mám v plánu kolekci oblečení. Do zahraničí bychom rádi už v bližší době….

Děkujeme za rozhovor a přejeme mnoho úspěchů do budoucna!

Zdroj fotografií: Facebook Francesco Gattino

Internetové stránky a eshop: francescogattino.cz

Facebook: Francesco Gattino

A v čem je letošní Exit jiný? Studenti se snaží přistupovat k této akci s novým obalem i vizí, a navíc nad ním uvažují jakožto nad startérem a přínosem jejich tvorby. Výstup pro EXI(S)T 2016 bude doslova odrazem toho, jak sami studenti vnímají aktuální dění světa jako takového.

„Letos připravujeme komplexní zážitek z akce, propojení všech jejích částí do jednoho smysluplného celku, a hlavně prezentaci našich nových kolekcí na profesionální úrovni a s profesionálními výstupy. To je alfa a omega našeho teamu,“ říká art director eventu Jan Černý.

Jak plyne z výše uvedeného, studenti celou akci sami připravují a návštěvníci se mohou těšit, že jim bude zprostředkován pohled na kompletní práci v oboru – od ušití kolekcí, přes přehlídku, až po představení v showroomu. Tam bude možné prohlédnout si všechny modely zblízka, případně si popovídat se samotnými návrháři.

A kdo všechno představí své bakalářské a magisterské práce? Budou to studenti: Jan Černý, Michaela Hriňová, Tereza Chmurová, Karolína Černá, Marína Pivková, Eva Papoušková, Leona Gřešáková, Nikola Susová, Hana Prchalová, Terezie Cočevová, Marie Nováková a Denisa Dovalová.

Na jaký program se tedy můžete těšit? Samotná EXI(S)T show odstartuje v 18:00 a v jejím rámci bude představeno dvanáct kolekcí všech absolventů. Následně bude možné si kolekce prohlédnout v showroomu a na závěr večera je připravená afterparty konaná v proslulém Bloku 12, kde se o zábavu postará Dj Oozlum.

Poutavý vizuál pro EXI(S)T vznikal ve spolupráci s fotografem Jakubem RA Svobodou. Fotografie zobrazuje Adama a Evu v ráji v podání ředitelky Czech Fashion Councilu, Olo Křížové a modela Dominika Kůty.

Nezapomeňte tedy 17. 6. 2016 od 18hod dorazit do třetího patra obchodního domu OD 13, zrekonstruované Baťovy továrny. Rozhodně se máte na co těšit!

Zdroj úvodní fotky: TZ Exit

Tématem Vaší nové kolekce pro jaro/léto je hra. Jak podle Vás vypadají Vaše zákaznice? Myslíte, že to jsou hravé ženy, které se nebojí zariskovat – ať už v módě či obecně?

Určitě, jsou to ženy, které se nebojí. K mým věcem však není potřeba zase tolik odvahy. Ale pravdou je, že zákaznice by s mou tvorbou měly být seznámeny dopředu, což bývají.

A co Vy sama, byla ve Vašem životě nějaká zlomová chvíle, kdy jste zariskovala a vyplatilo se to?

Riskuji neustále. Jen s každou přicházející sezónou riskuji. Největší risk však bylo to, že jsem se rozhodla jít svou cestou a dělat práci, kterou dělám a přesvědčit některé lidi, aby do toho šli se mnou. Ani v tvorbě nemířím na jistotu a předvídatelné modely. V jejím procesu nejde o analýzy, předpovědi, ani jinou predikci. Vše je založeno na nevyzpytatelném, spontánním principu, kde mezi úspěchem a neúspěchem existuje jen tenká hranice.

Showroom Zuzany Kubíčkové můžete navštívit v Mánesově ulici. Přidáváme ale varování – určitě neodejdete s prázdnou! Autor fotografie: Filip Šlapal

Jak u Vás probíhá proces tvorby? Z čeho čerpáte inspiraci?

Procesy tvorby jsou různé. Závisí na tom, co má být výsledkem nebo jaké je zadání. Pokud se jedná o „volnou tvorbu“, tedy o kolekci a její přehlídku, tak vypadá velmi volně. Mám své rituály, kdy se zamýšlím nad tím, co vzniká, definuji si to a znovu rozmýšlím. Zezačátku nikdy nekalkuluji, vypínám hlavu a pracuji třeba jen s detaily. Může to začít i tím, že objevím nějaký materiál či techniku a hraju si s jejich strukturou. Výsledný obraz si pak vytvářím během procesu, takže na začátku sama často přesně nevím, jak bude vypadat to na konci. Nejde však o žádný chaos. Každý krok má svůj řád a smysl. Chci říct, že někdy je lepší na začátku vypnout a  racionálno zapojit až při stříhání, kdy se začíná tvořit forma. Inspirace je všude kolem.

A jak řešíte situaci, kdy se inspirace ne a ne dostavit? Máte nějaké osvědčené tipy pro nastartování kreativity?

Intenzivní přemýšlení nad tím, co chci dělat. Jakmile mám alespoň nějakou mlhavou představu, tak nechávám pracovat intuici a inspirace se obvykle vygeneruje sama. Ve výsledku pak i vše dává zpětně smysl a logiku. V mém případě se však jedná o automatické chování. Je to model, který by musel popsat spíše někdo zvenčí. Ale je zajímavé, že se do oblečení dají přenést vlastní představy, které kolikrát ani sám nositel nevidí a o jejich skryté hodnotě pak vím jen já.

Snažíte se hodně zaměřovat na zakázkovou výrobu. Co pro vás zatím byla největší výzva? Přišla za Vámi někdy zákaznice s nějakým neobvyklým požadavkem?

Doposud nejnáročnější zakázkou pro mě bylo udělat uniformy pro zdravotnickou kliniku. Měla jsem sice docela volnou ruku, ale i přesto to byla výzva. Kreativita je super, ale uspokojit pracující lidi z určité profese tak, aby ocenili funkčnost a celé se to shodovalo s jejich estetikou… tohle zadání svou náročností zatím nic nepředčilo. Je to paradox, že pro někoho tak obyčejná věc jako je uniforma, může být náročným projektem.

Tváří kampaně pro jaro/léto se již podruhé stala herečka Táňa Pauhofová. Autor fotografie: Karel Losenický

Kromě toho, že jste vystudovala Vysokou školu uměleckoprůmyslovou v Praze, jste měla možnost absolvovat i několik stáží v zahraničí. Liší se náš systém vzdělávání oproti tomu zahraničnímu? Setkala jste se s jiným přístupem, podmínkami apod. než u nás?

Samozřejmě, ale je to již 7 let, co jsem skončila studium. Řada věcí se mohla změnit. Nicméně z toho, co si pamatuju, to rozhodně jiné bylo. Už proto, že jsem zvolila země, které již tenkrát byly hodně napřed. Měla jsem tam pocit, že jsem blíž tomu opravdovému světu mody. Byli to skuteční profesionálové, kteří nás vedli, a já získávala pocit, že má smysl se do módy opravdu pustit.

Absolvovala jste stáže v Paříži, Reykjavíku a v Miláně. Pokud byste si z každého města měla odvézt právě jeden kus oblečení, co by to bylo a proč?

Z Reykjavíku bych si přivezla jejich tradiční a typický vlněný svetr, z Paříže cokoliv. Nejspíš rukavičky nebo klobouček od nějaké malé francouzské značky. Z Milána bych si přivezla nějaké „pořádné“ boty například od Prady nebo Valentino. Nebo vlastně cokoliv od Valentino.

Součástí nové kolekce pro jaro/léto je i linie spodního prádla. Mnoho žen spodní prádlo podceňuje, protože není vidět. Proč by pro nás, ženy, mělo být důležité dbát na to, abychom měly nejen hezké šaty, ale i to, co je pod nimi?

Spodní prádlo je to, co máme nejblíže tělu. Je to základ stejně tak jako konstrukce čehokoliv, co má stát a držet pohromadě. Prádlo nejen ovlivňuje to, jestli se cítíme dobře nebo ne, ale u žen dokáže formovat postavu a zvyšovat sebevědomí. U prádla jde také na první pohled vidět, zda je luxusní nebo ne, takže je to svým způsobem šperk.

Mini kolekce spodního prádla je součástí kampaně pro jaro/léto. Který model si získal vaše srdce?

Češi jsou často kritizováni za svůj styl oblékání. Také to vidíte takto černě, nebo na to máte jiný názor? A existuje nějaký prohřešek objevující se na našich ulicích, který nemůžete vystát?

Spíš než vztah k módě vidím „černě“ českou mentalitu. Že do sebe lidé bezohledně vráží, jsou nevrlí, mračí se. Oblékání je už třešinka na dortu. Prohřešek, který ale nedokážu vystát, jsou tělové punčocháče v zimě. Takzvané silonky. Nejlépe v kombinaci se zimní bundou a v kozačkách. Jinak si myslím, že lidí, kteří se módou nezabývají, je na světě opravdu celá řada.

Často se účastníte různých módních událostí jako je Mercedes-Benz Prague Fashion Week, Desingblok nebo Unique Fashion Week. V čem spatřujete největší benefity těchto akcí?

Pro mě jako návrháře je to disciplína k udržení pravidelnosti tvorby a pro diváka je to také velmi zajímavé. Móda je přeci jen obor, který by měl zajímat všechny, protože oblékat se musíme všichni. Dobré odívání je otázkou slušného chování a je to součást vzdělanosti a dobrých mravů, kde cílem je, aby si člověk dokázal říci, že se umí vhodně obléci na danou příležitost. Lidé by se právě proto měli o oblékání zajímat i z jiného úhlu pohledu, než jen z toho konzumního, kdy kupují to, co nezbytně potřebují. Zároveň není nutné nosit to, co si myslíme, že je nutné nosit. Stačí mít vlastní fantazii.

Vím, že se věnujete také zakázkové výrobě svatebních šatů. Pokud byste se měla v budoucnosti vdávat, chtěla byste mít na sobě šaty, které jste si sama ušila, nebo byste preferovala jinou variantu?

Nejspíše bych zvolila jinou variantu.

A otázka na závěr – dáte přednost raději štěstí v lásce nebo ve hře?

Myslím, že je možné mít štěstí v obojím.

Děkujeme Zuzce za rozhovor a přejeme hodně štěstí a inspirace!

Autor úvodní fotografie: Martin Šandera

Tvorbu Zuzany Kubíčkové si můžete prohlédnout i na jejích stránkách.

Natali pocházející ze známé návrhářské rodiny na sebe celosvětově upozornila svou kolekcí pro firmu Jablonex, kterou vytvořila u příležitosti představení jejich šperků. Slavila tak úspěch nejen v New Yorku, ale také v Londýně, Torontu, St. Petersburgu a Edinburghu.

Byla určená hlavní návrhářkou soutěže Česká Miss 2006, pro jejíž finalistky vytvořila kolekci večerních šatů a plavek. Roku 1999 ji Masarykova akademie ocenila Cenou za tvůrčí činnost.

A na co se mohou návštěvníci těšit? Ze záznamů z jejich předchozích akcí, to vypadá na nevídanou podívanou, která ve vás vzbudí emoce a to nejen z touhy po krásných šatech.

Netradičnost jejich přehlídek začíná už jen místem samotného konání. Své návrhy předváděla například v kostele, v čističce odpadních vod nebo v leteckém hangáru na vojenském letišti. Nehledě na to, celou její přehlídku propojuje dokonalá harmonie mezi hudbou, modely a choreografií.

Natali Ruden používá hodně výrazné barvy a ve svých modelech kombinuje různé materiály. Používá především kůži, hedvábí a vlnu. Sama říká, že je pro ni látka prostředek k formování a podtržení krásy těla tak, aby se objevila jeho pulzující živost.

Její hlavní motto je vytvářet módu pro ženy a muže, která by jim přinesla radost, sebedůvěru a úspěch.

Velkolepá multimediální show Nastali Ruden s názvem My way se uskuteční už dnes, 14. ledna 2016. Místem konání je Forum Karlín a provázet celým večerem bude Leoš Mareš.

Začíná se v devatenáct hodin. Nenechte si to ujít.

Zdroj: 1, 2,3, 4, 5, 6

Grejs, jak se akci začalo říkat mezi pravidelnými návštěvnicemi i vystavujícími, představí kolekce dvaceti návrhářů a šperkařů, jejichž tvorba je určena ženám, které mají rády osobitost a pro něž je móda vyjádřením životního stylu. Skvělá příležitost jak si udělat radost a první adventní víkend věnovat jen pro sebe. Novoměstská radnice vám k tomu poskytne dokonalé zázemí plné módy, šperků, doplňků a zajímavých lidí.

BELIÉRE

Navíc bude předvánoční Grejs doplněna o soutěž Grace Idea! o nejkrásnější autorský model na téma Mrazivá zimní noc. Vítěze pak určí porota složená z fashion redaktorů, mediálních partnerů a stálého patrona akce, herce Jana Čenského. Modely z této limitované kolekce mohou obohatit právě váš šatník.

Vystavovat budou mimo jiné 27jewelry * Alena Heinrichová * Beliére * Elisha * Jana Minaříková * Marie Bernotová * Mju. * Mooyyy * Nikola Zezulová * Nomio * Nora Lee * Šárka Moravová * Tomáš Holub * Veronika Bijok * Zuzana Lešák Černá * Zuzana Studenovská

Pokud se ráno probouzíte do situací, že se na pracovním obědě s potenciálním klientem musíte předvést v co nejlepším světle, večer vás čeká návštěva divadelní premiéry, před kterou budete zdolávat cestu přes dětské hřiště se svojí nejmladší ratolestí a z toho všeho byste měla vyjít jako dokonalá žena, setkání s českými návrháři a jejich aktuálními kolekcemi byste si neměla nechat ujít.

Save the date 28.11.2015! Vidíme se v Novoměstské radnici (Karlovo nám. 1/23, 120 00 Praha 2) od 11.00 do 20.00 h, vstup volný.