Psal se rok 1932, když režisér Gustav Machatý vydal film, který se rozhodně zapsal do dějin české kinematografie. Nejen, že byl považován za jedno z nejkrásnějších uměleckých děl, co se obrazu týče, ale diváky zaujal hlavně scénou, ve které se objevuje nahá žena A věřte nám, ve třicátých letech nic takového u filmu nebylo obvyklé.  Jednalo se tak o první film, ve kterém jste něco takového mohli vidět. Samozřejmě se film nevyhnul ani zákazům. Například v sousedním Německu jej sám Adolf Hitler zakázal. Odsoudil ho také vatikánský papež Pius XII. Proto byla tato scéna ve spoustě zemí vystřižena.

Na tu dobu má film i vcelku kontroverzní téma. Mladá dívka, kterou ztvárnila Heda Kieslerová nejkrásnější herečka stříbrného plátna, nenachází uspokojení ve svém vztahu. To najde až v milostném životě s mladým inženýrem. V jejich životech nastává krize, kterou společně zažehnají. Dívka se najde v mateřství, muž v práci. Celý film doprovází minimum dialogů s nádhernou hudbou, tehdy nejžádanějšího hudebního skladatele Giuseppe Becceho.

Světová premiéra Extase proběhla v pražské Lucerně k datu 18. ledna 1933. Film doprovázel orchestr Rádia Journal. Samotný Giuseppe Becce dirigoval předehru. Po šesti týdnech, kdy byl film hrán u nás, se dostal i do světa. Začalo se promítat na Slovensku, ve Francii a Rakousku. Asi největším úspěchem Machatého spojeným s tímto filmem, je získání ceny za nejlepší režii na benátském festivalu v roce 1934.

Extase však není jediným filmem známého režiséra. Podílel se na scénáři i dalších dvou filmech s tématikou erotismu a lásky. Jedním z nich je Erotikon (1929) a dalším Ze soboty na neděli (1931). V ani jednom z nich ale neukázal tolik, co v Extasi.

Zatímco lidé po filmu toužili a lístky v kinech se prodávaly neskutečnou rychlostí, filmoví kritici se vyžívali v psaní recenzí.

„Není v tom velké vůdčí myšlenky, ideje, potřebné tendence. Je zřejmo, že režisér sám považoval (nesuďme zde, do jaké míry právem) děj za věc podřadnou a spíše za přítěž, nutně potřebnou k rozvíjení režijně a obrazově básnických, extatických visí svého nitra, nadřaděnost, svrchovanost tohoto režijního projevu je úplná. (…) Ale ve svrchovanosti této režie je velikost. (…) Extase je svérázným uměleckým činem, i když neodpovídá našim představám o moderním filmu.“ – Bedřich Rádl, Filmové listy

„Machatý zná jen lidi jako živočichy, lidi s jejich pudy a vášněmi, s jejich láskou, bezprostřední a vševládnou. Jeho konflikty nekompromisně kulminují. (…) Jsou tu čtyři lidé a krátký výsek jejich života. Žijí, přijímají, co život dává, dobrého i zlého, lásku i kuli z revolveru. (…) Fotografie hraje v Extasi od počátku rozhodující roli. Není kulisou, výpravou, jak tomu mnohdy bývá. Není také samozřejmým pozadím, mnohem spíše klíčem k porozumění, vysvětlení nálad a změn charakterů jednajících a děje. Je největším hercem i režisérem. Všichni a všechno kolem je jen reflexí, které podmínkou byla právě práce kameramana – Jana Stallicha.“ – Jiří Havelka, Filmový kurýr

„Na měsíc srpen byl organizován italskou vládou v Benátkách mezinárodní filmový festival. (…) Denní tisk přinesl zprávy o nesmírném úspěchu českého filmu, Machatého Extase. Tyto zprávy byly pravdivé. Extase byla prvním úspěchem na slavnostech a Řeka bude druhým. Česká kinematografie dobyla si těmito dvěma díly největšího uznání a neobmezené důvěry. A příčina tohoto úspěchu tkví jedině v tom, že oba filmy mají málo dialogů, že, zvláště Extase, jsou vlastně snímky němými, v nichž řeč je jen formální a v nichž obraz vyjádří vše, co divák potřebuje.“ – Jan Kučera, Kinorevue

Pokud by vás film zaujal a chtěli byste ho vidět, určitě nepohrdněte ani zrestaurovanou verzí z roku 2019. Rozhodně stojí za to.

Zdroj: filmovyprehled.cz

Hlavní výstavy v Gabriel Loci a v Musaionu v Letohrádku Kinských doplnili  galerie a obchody po městě se speciálními expozicemi.

Centrální prostor Designerie i hlavní výstavu Vášeň letos zpracoval Jan Plecháč, který v ní obtiskl svoji vášeň pro motorky. „Mým cílem bylo vdechnout život morálně i technicky zastaralé věci za pomoci šikovných mistrů hned několika řemesel, kteří by se za normálních okolností u jednoho projektu asi nikdy nepotkali. Mistři svého řemesla, kteří vystupují ze své komfortní zóny, pracují na společném cíli a nechávají si nahlížet přímo pod ruce,“ popsal designér Jan Plecháč. V jedné dílně se tak potká um týmu stavitelů motorek, sedláře, brusiče, ale i šperkaře a ilustrátora.

Návštěva festivalu online

Designblok letos rozšířil výstavu také do online prostoru – na webu Designbloku si návštěvníci mohou díky speciálním 3D scanům v Gabrielu Loci prohlédnout všechny instalace vystavujících designérů i firem. Virtuální prohlídky expozic budou k vidění až do konce října 2020.

Vstupenky je možné zakoupit online.

Design Helps na pražské Kampě

Panelová výstava Design Helps umístěná ve veřejném prostoru na Kampě vznikla speciálně pro letošní ročník Designbloku. Reaguje na současnou globální situaci v době pandemie a předkládá design jako nástroj změny a řešení problému, nikoliv jako nadstavbu. Vybrané projekty představují české i zahraniční tvůrce, kteří se zabývají širokou škálou aktuálních témat jako je zdravotnictví a vzdělávání. Pronikají ale i k tématům s ekologickým a sociálním podtextem jako je nedostatek vody a potravin, stárnutí populace, nutnost hledání nových materiálů, vymírající včelstva nebo pytláctví, k nimž přistupují ryze pragmaticky i konceptuálně. Osmadvacítka projektů je k vidění zdarma ve venkovním prostoru před Sovovými mlýny.

Art House nabídne umělecký design

Klasicistní budova Musaionu v Letohrádku Kinských představí sběratelský design v podání 21 autorů, jejichž primárním zaměřením je nejen produktový design, ale i móda nebo fotografie. Musaion v současnosti hostí Národopisnou expozici české lidové kultury a užitého umění. Spolupráce s Národním muzeem kurátory inspirovala k umístění výstavy uměleckého designu právě do jeho prostor.

Bezpečnostní opatření

Vzhledem k aktuální epidemiologické situaci Designblok po konzultaci s příslušnými autoritami zavedl hygienická patření, která mají vliv na organizaci i návštěvu výstav. Prostor Gabriel Loci, jehož jednotlivé místnosti byly přeměněny v galerijní expozice, je rozčleněn do několika sektorů s oddělenými vstupy a východy, z nichž některé jsou placené, další je možné navštívit zdarma. Vystavující jsou do placených sektorů A a B rozděleni rovnoměrně, takže v každém z nich najdete výrobce i designéry, módu i šperk. Sektory, které budou přístupné návštěvníkům i bez vstupenky jsou Art House v Musaionu zaměřený na umělecký design, výstavy v exteriéru a rovněž je možné prohlédnout si zdarma kostel sv. Gabriela v areálu Gabriel Loci.

Zdroj: archiv vystavujících tvůrců a firem, Designblok

Jedním z předávajících bude například statečný muž a skaut Eduard Marek, dále autor románu Skleněný pokoj Simon Mawer, hokejová legenda Martin Hosták, ilustrátor Jaroslav Němeček nebo herecké hvězdy Iva Janžurová a Viktor Preiss.

Nejvíce nominací, celkem dvanáct, získal film Vlastníci režiséra Jiřího Havelky, následuje jej snímek o hrůze a krutosti Václava Marhoula Nabarvené ptáče. Ten získal 11 nominací. O jednu nominaci méně, tedy deset, má film Staříci režiséra Martina Duška vyprávějící o pomstě dvou starých kamarádů za dávné křivdy.

Mimo nominace na nejlepší film, si Českého lva odnesou mj. dámy za nejlepší ženské herecké výkony v hlavní a vedlejší role, muži analogicky za nejlepší herecké role v hlavní a vedlejší roli. Cenu si odnese i režisér za nejlepší režii, kostýmní výtvarník za kostýmy či zvukař za zvuk. Celkem se rozdají sošky v patnácti statutárních kategoriích.

Kdo je dostane? Dívejte se 7. března od 20:00 na ČT.

Zdroj fotografií: facebooková stránka Český lev