Grand designér roku

Jen málokdo z českých designérů má na svém kontě tolik tuzemských i mezinárodních úspěchů jako Lucie Koldová, designérka stejnojmenné značky a kreativní ředitelka Brokis. V uplynulých letech na sebe upozornila kromě mimořádných produktových návrhů nábytku a svítidel pro řadu prestižních značek také jako autorka Designérie, hlavní výstavy Designbloku. O rok předtím jako první česká designérka představila svojí vizi v projektu Das Haus v Kolíně nad Rýnem. Za rok 2019 k úspěchům přidává i nejvyšší ocenění cen Czech Grand Design, titul Grand Designér roku – Cena Erste Premier a Designér roku 2019 – Cena Ministerstva kultury ČR, které získává za jednu z oblíbených disciplín – design nábytku.

„Lucie Koldová ve své tvorbě vždy hledala něco prospěšného, něco, co naplňuje její představu funkčnosti. Přesně tomu odpovídá i její nová kolekce nábytku Manta pro mmcité1. Pro tvar ohýbaného hliníkového plátu spočívajícího na subtilní ocelové konstrukci se stal inspirací pohyb rejnoka, po něm dostala kolekce i jméno. Na Mantě si můžete číst, pochutnat si na dobré kávě, odpočívat. Hravost kolekce podtrhují i barevné varianty. Své kvality dokázala Manta i na Designbloku, kde byla součástí výstavy Designérie. Stůl XX pro slovenskou Javorinu je výsledkem snahy naskicovat stůl jemným, ženským způsobem a zanechat na něm rukopis. Uhlazená syrovost masivního dřeva se zde tak potkala s jemným, elegantním designem, který je pro Lucii typický. Elegance k ní patří, to ostatně ukázala i na své kolekci sedacího nábytku Celine pro německou značkou Freifrau, kde využila kontrast mezi bohatým řasením a subtilním kovovým podnožím,“ popsala Alena Řezníčková, novinářka a členka poroty kategorie Designér roku.

Není bez zajímavosti, že Koldová se kromě jediného ročníku Cen objevila ve všech zbývajících třinácti. V roce 2007 a 2008 bodovala poprvé s nominací v kategorii Objev roku, následně nechyběla ani jednou v  královské kategorii Designér roku. Několikrát se probojovala do finále, třikrát kategorii vyhrála a jednou dokonce získala i nominaci v kategorii Designér šperku roku. A letos si již podruhé odnáší nejcennější trofej.

„Úspěch Lucie Koldové v roce 2019 byl natolik fenomenální, že se stala poprvé v historii Cen podruhé Grand designérem,“ uvedla členka Přípravného výboru cen Czech Grand Design a ředitelka Designbloku Jana Zielinski.

Módní designér roku

Ostře sledovanou kategorii Módní designér roku ovládl letos Jan Černý, který představil povedený redesign klasických tenisek Prestige x Jan a vlastní kolekci oděvů pro sezónu podzim/zima 2019.

Designér šperku roku

V kategorii Designér šperku připadlo první místo Elišce Lhotské za minimalistickou kolekci šperků So inspirovanou matérií vody a jejím možným nedostatkem v budoucnosti.  

Výrobce roku – Cena Design pro export

Nejlepším výrobcem roku a  vítězem Ceny Design pro export byla zvolena firma Master & Master, která loni uvedla kromě židle Cocon od Lucie Koldové také lavičku Steps dvojice Herrmann & Coufal.

Objev roku

Objevem roku se stal Vítek Škop, který zaujal komplexním projektem Vividbooks přinášejícím inovativní způsob zatraktivnění výuky fyziky.

Fotograf roku

V kategoriích, které se spíše než na produkt zaměřují na jeho vizuální zachycení, tedy fotografie, ilustrace a grafický design, se sešla známá jména české scény. Nejlepší fotografkou se stala Michaela Karásek Čejková, která si prvenství odnesla za fotografie kolekce šperků Janji Prokić, oděvní kolekce dvojice Ester a Josefina, vizuál festivalu Mezipatra a fotografie pro autorský projekt Czechia.

Grafický designér roku

Mezi grafickými designéry zvolila Akademie vítězem Jana Matouška, autora vizuální koncepce výstavy a grafického designu knihy Diktátor času: (De)kontextualizace fenoménu Laterny magiky.

Ilustrátor roku

Nejlepší ilustrátorkou roku je Nikola Logosová za ilustrace pro dětské knihy POZOR DOKTOR! Dějiny medicíny v sedmi dnech a Klub divných dětí.

Síň slávy

Kromě ocenění vítězů osmi kategorií a vyhlášení hlavní ceny uvádějí ceny Czech Grand Design každoročně významnou osobnost oboru do Síně slávy za celoživotní přínos oboru. Letos je jí výtvarnice, grafická designérka a umělkyně Květa Pacovská.

Slavnostní vyhlášení vítězů proběhlo v mimořádném režimu vzhledem k trvajícím opatřením proti pandemii koronaviru, a to v podobě dokumentárního filmu v režii Tomáše Luňáka, který nabídl vizitky nominovaných, záběry z výstavy finalistů Best of: 2019 i rozhovory s vítězi. Pořadem provedli herci a muzikanti z formace Mutanti hledaj východisko Jan Vejražka a Jiří Konvalinka.

Zdroj fotografií: archiv designérů a Czech Grand Design

Co vyjadřuje Vaše tvorba a nominovaná kolekce, která vás dostala do finále Czech Grand Design 2019?

Kolekce 3 byla do značné míry ovlivněná mou pracovní stáží v Antwerpech, kde jsem pracoval ve studiu Ann Demeulemeester. Přístup do celého archívu jedné z nejvýraznějších osobností Antverpské šestky, intenzivní spolupráce s kreativním studiem, švadlenami a technology, dílnami v Itálii, produkce pánské a dámské show v Paříži, práce v showroomu při prodeji kolekcí, to vše celkem výrazně posunulo moje vnímání oděvu a módy. A samozřejmě studium v Ateliéry designu oděvu a obuvi profesorky Liběny Rochové na UMPRUM, která mě přivedla k mnohem zajímavějším oděvním formám a naučila mě pracovat s objemem a samotným konceptem. V každé kolekci se snažím zkoumat i prostředí a kulturu z které pocházím – vždy tam je něco velmi osobního nebo česko-slovenského.

Co je pro Vás jako designéra největší výzva, když začínáte navrhovat?

Výzva je celý proces tvorby. Od návrhu po realizaci. Od řešení celých forem po řešení těch najmenších detailů. Konečná prezentace, focení, přehlídka, ale i prodej. Jak, proč, co chci řict, emoce, kontext. Do návrhu vkladám co nejvíce ze sebe, jde mi preodvšetkým o autenticitu, môj úhel pohledu. Moje rešerše jsou velmi abstraktní a často architektonické a řemeslné. Hledám nejvhodnější řešení pro konkrétní materiál. Do tvorby naopak moc nezasahují reakcie veřejnosti ani novinářů, protože jsou veľmi subjektivní. O to víc pozoruji klientky a vnímám, jak se cítí, jak věci oblékají. Je totiž mnohem zajímavější analyzovat to, proč ženy nosí konkrétní věci, jak ovlivňují formy jejich pohyb, kam si třeba dávají ruce nebo jak si vrství oblečení. To vše mě koriguje, tohle nejvíc ovlivňuje, čo budem v budúcnosti riešiť, ako budem riešiť svoje návrhy, projekty, koncepce kolekcí, vlastný rozvoj.

Podléháte aktuálním trendům nebo co Vás ovlivňuje v tvorbě?

Odpověď na to je už v předchozí otázce. Zaujímá mě historie módy, dějiny umění, architektúra, produktový a průmyslový design, hudba, film, fotografia, knihy, příroda, lidé – to jak žijeme, to co vidíme ovlivňuje to, co potřebujeme a chceme. Mým úkolem je to abstrahovat, předvídat, možná i měnit. Nejhorší je se přizpôsobovat tomu jaká je obecná představa o tom, co chceme, jak to má být a po čem toužíme. Experiment je jediný trend co mě zajímá.

Když Vás chytne tvůrčí múza. Je to ve dne nebo v noci? Kdy a kde se Vám nejlíp pracuje?

Je to kdykoliv a kdekoliv a nejlépe se mi pracuje samotnému, když jsem odseknutý od reality. Většinou to vypadá tak, že přestanu mluvit. Sednu si někam do kouta a začínám kreslit do bloku. Inspirací je mi také technické řešení problému – konstrukce střihu je jako rýsovat půdorys domu, něco plošného se mění v 3D objekt.

Jak vnímáte svoji tvorbu s odstupem času?

Jak cestu, kterou se posouvám vpřed. Nejhorší noční můra je se zaseknout a již tvorbu nikam neposunout. Obdivoval jsem a stále obdivuji Karla Lagerfelda, který šel ve své tvorbě doslova do konce svého života na maximum. To je síla a tak inšpirativní!

Dohnala Vás někdy tvůrčí krize?

Tvůrčí krize ani tak ne jako propracovanost a únava. Nápady a inspirace mě dosud neopustily. Spíše naopak. S každým dalším projektem, který doděláte chcete začít nový.

Na jakém projektu současně pracujete nebo co připravujete v nejbližším období?

Těch projektů je současně více. Aktuálně tím, že situace je ve světě taková, jaká je. Kolekce ve spolupráci s Levi’s „on hold“ měla být prezentována na MBPFW, ale ten se odsouvá podle posledních informací na zářijový termín. Proto jsem paralelně začal pracovat na další kolekci – ready to wear limitce nazvané Československé léto. Je to narážka na uzavření hranic a pravděpodobně většina z nás se nikam na tradiční dovolenou k moři nevydá. Nechal jsem si od maminky poslat fotky z dětství z letních prázdnin – čerpám z vlastních vzpomínek, dětství, letní dovolené a na tábory, které jsem strávil v Čechách a na Slovensku. Do celé kolekce vkládám esenci z nich. Také se do toho snažím zapracovávat folklorní prvky, řemesla a proporce z kroje. Další velmi zajímavý projektem a zároveň mojí diplomovou prací je spolupráce s Idou Víznerovou dcerou Františka Víznera, významného českého sklářského designéra. Bude to kolekce založená na abstrahováních formách a symbolických barvách, primárně je kolekce zaměřena na obuv.

Kdo získá speciálně navrženou trofej KUS SNU od Terezie Rosálie Kladošové v kategorii Designér šperku roku se dozvíte na obrazovkách České televize už 29. dubna ve 20:25 na ČT art.

Zdroj fotografií: archiv návrháře a Czech Grand Design, Vojtěch Veškrna

Co vyjadřuje Vaše tvorba a nominovaná kolekce, která vás dostala do finále Czech Grand Design 2019?

Monochromatických oděv, čisté klasické linie, propracované detaily. To jsou tři výrazné indicie mé tvorby. Inspiraci v nominované kolekci jsem našla v neobvyklém tvarovém mixu od kubismu přes glamour až po ninja-futuristickou estetiku.

Co je pro Vás jako designéra největší výzva, když začínáte navrhovat?

Pro mě je výzvou samotný proces tvorby, možnost vyjádření se skrze tvorbu, hledání nových forem a experimentování.

Podléháte aktuálním trendům nebo co Vás ovlivňuje v tvorbě?

Většinou trendům nepodléhám, snažím se dělat modely s nadčasovým designem a z kvalitních materiálů, aby je nositelka mohla nosit několik let. Inspirací je pro mě film, hudba – ráda objevuji nové zpěváky a skupiny, také mě zajímá jejich výtvarné pojetí klipů. Ráda čtu sci-fi literaturu. Poslední román, který mě dostal, byl od Jeffa VanderMeera – Borne.

Když Vás chytne tvůrčí múza. Je to ve dne nebo v noci? Kdy a kde se Vám nejlíp pracuje?

Většinou to bývá brzy ráno. Když ještě celé město spí, nebo když vycházím na svou oblíbenou ranní procházku.Nejlíp se mmě pracuje v mém ateliéru, nebo také ráda navrhuji v kavárnách u šálku dobré kávy. Teď to není úplně možné, tak třeba na lavičce někde v parku, přemýšlím a zaznamenávám své myšlenky.

Jak vnímáte svoji tvorbu s odstupem času?

Každá kolekce, kterou jsem v předchozích letech vytvořila, měla své opodstatnění a moji reflexi, čas a atmosféru, ve které jsme žila. Postupem času jsem si uvědomila svůj tvůrčí rukopis, který rozvíjím každou novou kolekcí dál.

Dohnala Vás někdy tvůrčí krize?

Určitě ano, byly to většinou takové malé tvůrčí krize, které spíše upozorňovaly na to, že mám v hektickém pracovním procesu zpomalit a dát si relax. Jakmile se člověk zklidní, uvědomí si své poslání a svoji vizi.

Na jakém projektu současně pracujete nebo co připravujete v nejbližším období?

V současné chvíli navrhuji minimalistickou, “basic“ kapsuli určenou pro náš eshop.

Kdo získá speciálně navrženou trofej KUS SNU od Terezie Rosálie Kladošové v kategorii Designér šperku roku se dozvíte na obrazovkách České televize už 29. dubna ve 20:25 na ČT art.

Zdroj fotografií: archiv návrhářky a Czech Grand Design, Vojtěch Veškrna

Co vyjadřuje Vaše tvorba a nominovaná kolekce, která vás dostala do finále Czech Grand Design 2019?

Studio Optiqa se zabývá současným designem brýlí s odkazem na vývoj brýlařského návrhářství v naší krajině a to i v kontrastu se světovou produkcí brýlí. Optiqa je prvním obchodem s vintage brýlemi, které sbíráme, archivujeme a inspirujeme se jimi při navrhování našich modelů. Brýle v současné době navrhujeme pro nýrskou Okulu, která je tradičním výrobcem brýlí již od dob Československa. Kolekce upcyklovaných brýlí DISTORTED vznikla přetvarováním a dozdobením oversized obrouček z našeho archivu. Odpověděli jsme tak na principy recyklace módy a současné “převýroby”.

Co je pro Vás jako designéra největší výzva, když začínáte navrhovat?

Asi největší výzva je mít jasný koncept před samotnou realizací produktu a kromě technického zpracování ukotvit prezentaci myšlenky. Jednotlivé odkazy a tvary se musí spojit a zapadnout do sebe jako vyřešený hlavolam.

Podléháte aktuálním trendům nebo co Vás ovlivňuje v tvorbě?

No jasně, asi jako každý. Zároveň se však snažíme mít na paměti, že trend je jen povrch. Věci, které přetrvají, mají mnohem vice vrstev. Ostatně to nám potvrdila i naše múza Saskia Burešová, která se stala hlavní tváří kampaně kolekce DISTORTED. 

Když Vás chytne tvůrčí múza. Je to ve dne nebo v noci? Kdy a kde se Vám nejlíp pracuje?

Nejlépe se nám pracuje v naší dílně v Přístavní ulici, kde budujeme „headquarters“. Pokud jsme vice na síti, tak jsme zase v Showroomu v Klimentské 3. Za tvůrčí bonus považujeme zejména cestování, když se snažíme objevovat nové věci, jak ve dne tak i ve tmě.

Jak vnímáte svoji tvorbu s odstupem času?

Jako konstantní nespokojenost s občasnými záblesky světlých chvilek spokojenosti.

Dohnala Vás někdy tvůrčí krize?

Zatím se nám to nestalo. Občas je však velmi těžké balancovat v rovině kapitálu a toho, co si můžeme dovolit časově. Prostě umění je odhadnout, co je práce akorát a co je přesčas. To je v našem podnikání to nejtěžší. Na druhou stranu se nám díky brýlařským zájmům otevírají stále nové a nové dveře, I když to přináší dost přesčasů.

Na jakém projektu současně pracujete nebo co připravujete v nejbližším období?

V současnosti připravujeme výstavu o československém designu brýlí, v rámci které proběhne vydání první publikace mapující design brýlí na našem území. Chtěli bychom vyzdvihnout I některá neznámá jména, která souvisela s brýlařstvím u nás. Na letošním Designbloku máme v plánu uvést kolekci brýlí inspirovanou osobnostmi a městy, kolekci vytvořenou na míru pro lidi. Tím bychom výrazně rozšířili portfolio projektu optiqa.  

Kdo získá speciálně navrženou trofej KUS SNU od Terezie Rosálie Kladošové v kategorii Designér šperku roku se dozvíte na obrazovkách České televize už 29. dubna ve 20:25 na ČT art.

Zdroj fotografií: archiv studia Otiqua a Czech Grand Design, Vojtěch Veškrna

Co vyjadřuje Vaše tvorba a nominovaná kolekce, která vás dostala do finále Czech Grand Design 2019?

Možná charakteristický nebo spojující prvek pro moje kolekce je nějaké sdělení, myšlenka, která je postavena nad samotnou estetiku šperků. Nominovaná kolekce SO má upozornit na ohrožení přírodních zdrojů, symbolizuje odsunutí našeho sociálního kreditu a propojení našich potřeb, srovnání hodnot. Voda jako symbol vzácné komodity, který jakoby protéká každým šperkem. Je to odraz našich odsunutých zájmů vnímat problémy dnešního světa, které nám protékají pod rukama jako by se rozpouštěly. Obraz budoucí, kde čistá voda, která odráží vyleštěné stříbro zachycuje nostalgii dotýkat se živé hmoty, kterou voda je a promlouvá k nám. Připomínka reality nebo vize blízké budoucnosti?

Co je pro Vás jako designéra největší výzva, když začínáte navrhovat?

Největší výzva je určitě nápad začít realizovat, pak ho dokončit a vůbec nejtěžší je pak celý výsledek prezentovat ostatním. Je to spojení největšího strachu a radosti zároveň. Člověk si, ale na tomto pocitu vytvoří závislost. Je to do určité míry takový druh terapie. Pro mě je důležité se tímto způsobem konfrontovat jako jedinec se společností. Možná si stále ujasňuji, jakou úlohu zde jako člověk mám. Ta výzva je nějak obohatit sebe a ostatní. Neříkám, že se mi to daří, to musí zhodnotit ostatní, ale když budu mluvit za sebe, tak mě samotnou ty realizace posouvají, hlavně duševně. Je skvělé žít ve svobodě.

Podléháte aktuálním trendům nebo co Vás ovlivňuje v tvorbě?

Myslím, že každý kdo se pohybuje v online prostředí a sám sebe tady občas prezentuje, tak automaticky nasává nějaké trendy nebo alespoň esenci dnešní doby i kdyby nechtěl. I když ty algoritmy našich zájmů jsou zapeklité. Mě baví určitě analizovat společnost minimálně třeba politickými názory ve společnosti, to taky značí nějaký trend. Musíme se řídit tím, co přináší naše generace, aby ta naše tvorba byla něčím výpovídající, a to i v designu.

Když Vás chytne tvůrčí múza. Je to ve dne nebo v noci? Kdy a kde se Vám nejlíp pracuje?

Třeba i ve snu, ale když se probudím, tak zjistím že to je totální blbost, přitom se to zdálo hrozně logický, většinou to souvisí s nějakou záchranou světa a je to vlastně nehmotné. Jinak ty náměty na kolekci můžou přicházet na základě nějakého hudebního zážitku, rozpravy s někým zajímavým, z pocitu, který třeba i přinesl ten sen nebo vzpomínky – cokoliv. Nejsme jen tvůrci, ale i podnikatelé, to taky přináší dost inspirace, i když si někdo myslí, že ne. Mysl je stále zaměstnaná, je to hodně kreativní. Nejraději pracuji tam, kde tvořím i manuálně, tedy v ateliéru, nápady přichází kdykoliv a kdekoliv si je zaznamenávám, spíše než kresba je to text.

Jak vnímáte svoji tvorbu s odstupem času?

Jak kdy, někdy nedodělaně, někdy pozitivně i inspirativně. Vlastně mě to vždycky dost baví se na to koukat s odstupem času, on to totiž člověk najednou vnímá jinýma očima, a to je dost zvláštní pocit. Vlastně i takhle tvořím, něco mě napadne a nechám to nejdřív trochu odstát, pak se k tomu vrátím a nebo ne.

Dohnala Vás někdy tvůrčí krize?

Tvůrčí krize ani ne, protože jsem vždy něco dělala, třeba organizaci jiných uměleckých projektů pro ostatní designéry, umělce nebo jen manuální práci, která byla sice monotónní, ale uklidňovala mysl a nebyla jsem znepokojena tím, že bych zrovna neprodukovala nové věci. Pro mě je spíš krizové, když chci něco nového realizovat, tak mám před tím totální mentální výplach. Tupé koukání, úplně nezáživné seriály a nebo jenom povalování se a zírání do stropu, vypadá to jako by člověk čerpal sílu na pořádný zápřah a nebo si jen rovnal myšlenky.

Na jakém projektu současně pracujete nebo co připravujete v nejbližším období?

Momentálně si užívám mého nejnovějšího projektu, který je opravdu čerstvě dopečený, a to náš prvorozený synek, který mě přesouvá do trochu jiné dimenze. Vlastně moje poslední kolekce vznikla hlavně díky němu z obav, že už nikdy nebudu mít tak svobodnou hlavu jako s ním, a tak jsem potřebovala zhmotnit myšlenky, které jsem nosila v hlavě už dlouho. Teď ale vidím, že můj pocit byl docela mylný, dodává mi zvláštní pocit svobody odproštěn od všech ostatních a od všeho. Máme takový malý svět, kde jsme důležití jen my a je úplně jedno co si myslí ostatní, je to krásný a silný pocit – vlastně ten pocit, je takový dětský. Filtrovat tu radost a nedělat si zase moc problémů, konzumovat jen to, co mě obohacuje. A až skončí karanténa, tak se těším, že konečně nafotíme novinky z nominované kolekce, které budou později na e-shopu a v showroomu v Klimentské.

Kdo získá speciálně navrženou trofej KUS SNU od Terezie Rosálie Kladošové v kategorii Designér šperku roku se dozvíte na obrazovkách České televize už 29. dubna ve 20:25 na ČT art.

Zdroj fotografií: archiv šperkařky Elišky Lhotské a Czech Grand Design, Vojtěch Veškrna

Co vyjadřuje Vaše tvorba a nominovaná kolekce, která vás dostala do finále Czech Grand Design 2019?

Súzvuk našich troch duší, talentov a odvahy zdokázať si merať sily s tými najlepšími „okularovými dizajnérmi“ na svete.

Co je pro Vás jako designéra největší výzva, když začínáte navrhovat?

Na začiatok treba hneď povedať, že sme traja spoluautori, z ktorých každý má svoju dôležitú úlohu pri zrode okuliarov, a naše pracovné pozície sa vzájomne premiešavajú a občas i menia. Kolekcia okuliarov, ktorú spoločne navrhujeme je určena pre IOKO v Bratislave, a tam máme jasne stanovené ciele. A to vytvoriť niečo, čo v IOKO nikdy nebolo a bude iba vtedy, ak to my vymyslíme! IOKO počas svojich 15 rokov existencie ponúka to najlepšie, čo vo svete nezávislého okuliarového dizajnu vzniká, a preto naše „zadanie“ je aj súčasne ozajstná výzva.

Podléháte aktuálním trendům nebo co Vás ovlivňuje v tvorbě?

Naša tvorba je nesmierne vzrušujúca, práve preto čo sme už pred chvíľou hovorili, vytvoriť niečo nové s umyslom odlišiť sa! Čo si môžme trúfnuť, aj vďaka našej veľmi kvalitne prepracovanej anatómii okuliaroveho rámu, a zbortiť  tak zaužívané trendy. Pracujeme s kvalitným materiálom a nástrojmi, čím zo surovej acetátovej platničky, „vydolujeme“ ešte viac ako aj sami čakáme! Majstrovstvo ručnej práce a šperkárskych techník nám umožňuje experimentovať.

Když Vás chytne tvůrčí múza. Je to ve dne nebo v noci? Kdy a kde se Vám nejlíp pracuje?

No toto máme asi každý inak, ale v zásade môžme povedať isto všetci  svorne, že to môže byť aj ve dne aj v noci, ale najviac na to potrebujeme byť všetci spolu v Nastassia Aleinikava Studio., až tam svoje predstavy zhmotnime. Máme tam nie len vzorky materialov a farieb, ale aj príjemnú skoro  až rodinnú atmosféru. No a rovnako hneď aj všetky potrebné nástroje, aby sme vzniknutý nápad mohli ihneď vyskušať.Vtedy zvyčajne aj experimentujeme s ešte nevyskúšanými technikami na nové povrchové úpravy.

Jak vnímáte svoji tvorbu s odstupem času?

Nasa prva spolocna kolekcia vznikla na jesen 2018 – AUTUMN 2018 a zdala  sa nám vtedy veľmi odvážna. Z dnešného pohladu ju považujeme za tu „najopatrnejšiu“ , ale zároveň mimoriadne dôležitú pre vznik ‚daľšej serie v roku 2019 _ SUMMER 2019, s ktorou sme finalistami CGD 2019.

Dohnala Vás někdy tvůrčí krize?

Zatiaľ nie, je totiž výhoda, že sme traja, a tým, čo spolu vytvárame  sa zároveň aj nesmierne bavíme.

Na jakém projektu současně pracujete nebo co připravujete v nejbližším období?

Aktuálne intenzívne pracujeme na novej serii okuliarov pre tento rok SPRING 2020, a bude to opať „pecka“!

Kdo získá speciálně navrženou trofej KUS SNU od Terezie Rosálie Kladošové v kategorii Designér šperku roku se dozvíte na obrazovkách České televize už 29. dubna ve 20:25 na ČT art.

Zdroj fotografií: archiv designérů a Czech Grand Design, Vojtěch Veškrna