Mnoho lidí věří, že moderní architektura rozhodně nepatří do venkovského prostředí. Dle mého mínění je tento názor diskutabilní, protože právě správně pojatá jednoduchá architektura nijak nenarušuje panorama krajiny a svým způsobem se v ní ztrácí. Villa K pak svými prostými křivkami dokonale respektuje toto pravidlo. Její jednoduché linie, sestávající ze dvou rovnoběžných betonových říms vyplněných celoskleněným průčelím, které příčně protíná pouze masivní hmota tělesa bazénu. Jakoby kopírovaly okolní terén a navozovaly pocit stylizovaných balvanů. Celá stavba působí velmi subtilně a první pohled není vůbec patrné, jak velkorysý obytný prostor se skrývá uvnitř.

Konstrukce domu tvoří stylizovaný tvar písmene „U“, který mezi svými rameny svírá malé atrium. Jeho zadní část, která je při pohledu ze svahu zakrytá předním traktem vily v sobě ukrývá garáže pro, skladiště a technické zázemí. Spojovací rameno pak hostí vstupní foyer. Zbytek domu je pak vyhrazen obytným prostorám s úchvatnými výhledy do okolní krajiny. Centrální zóna, sestávající z kuchyně, jídelny a obývacího pokoje a jídelny, se nachází uprostřed hlavního křídla a je zařízena čistě minimalisticky. Bílá masa kuchyňské linky s dominantními vysokými skříněmi, jejichž protipól obdélníkový ostrůvek pak tvoří přirozené centrum tohoto prostoru. Masívní dřevěný stůl pak reprezentuje přírodní prvek, který je ale opět odlehčen a vrácen do moderny éterickými židličkami Mademoiselle v designu Philippa Starcka, čalouněné různými látkami. Obývací část je vybavena pohodlnou látkovou pohovkou v šedé barvě, doplněné Lounge chair od manželů Eamesových.

Ložnice s koupelnami se pak nacházejí po obou stranách tohoto prostoru a díky velkorysému prosklení se můžete kulisou okolních hor kochat také před usnutím. Nedílnou součástí interiérů vily jsou samozřejmě také díla současného umění, které v minimalistickém prostoru vily dokonale vyniknou.

Poděkování a zdroj fotografií: Paul de Ruiter Architects