Před dvěma lety přešla značka ciderů F.H. Prager do inkubátoru nápojářské společnosti Kofola. Její tým dnes vedou dva mladí nadšenci Alexandros Samaras a Petr Musila. S nově vyladěnou recepturou, ale také novým designem od ilustrátorského dua Tomski&Polanski teď znovu zamířila na český trh. Ochutnat od nich můžete tři typy alkoholických ciderů a také úplně první český nealkoholický cider. 

„Naše nealko novinka si krátce po uvedení na trh získala srdce evropské odborné veřejnosti ciderařů. Na mezinárodní soutěži International Cider Challenge jsme získali bronz v kategorii nízkoalkoholických a nealko ciderů. Stejně tak uspěla naše Třináctka, která si odvezla třetí místo v kategorii tradičních ciderů. Přiznám se, že takový úspěch jsme ani nečekali,“ říká Petr Musila.

Jaké pro vás bylo po odkoupení F.H. Prager Kofolou převzít vedení firmy, která působila na trhu 10 let?

Původní majitelé nám spolu s firmou předali také cenné know-how, takže naše začátky nebyly tak krušné, jak jsme si v prvním okamžiku mysleli. Samozřejmě jsme se museli všechno učit a celý proces kvašení jsme také následně ladili. 

Spousta věcí se ve firmě měnila, dnes jde sice o nový koncept, který v sobě ale nese ducha a základní myšlenku původního F.H. Prageru, a má tak stále stejný cíl. Přinášet na trh nové a neobvyklé řemeslné produkty, inovovat.

Představili jste cider s vyladěnou recepturou a novým designem. Přiblížili byste proces, který vedl k finálnímu produktu a případně změnám ve firmě, a cíl, ke kterému chcete směřovat? 

Celý projekt procházel větší obměnou, jakmile se dostal do Kofola Inkubátoru, v rámci kterého Kofola rozvíjí startupové projekty s budoucím potenciálem. Nejdříve jsme začali u samotného produktu, u kterého jsme si vyhráli s recepturou tak, aby se chuťově více podobal tradičním britským ciderům. Potom jsme stabilizovali výrobní proces, abychom zaručili konstantní kvalitu našich ciderů. 

Následně jsme se spojili s kreativní agenturou Acamo, se kterou jsme dlouhé dny řešili vizuální identitu a to, jak by měl produkt reflektovat naši touhu hledat nové cesty a inovovat. Finální ilustrace etiket dodalo ilustrátorské duo Tomski&Polanski. Věříme, že upoutají pozornost každého kolemjdoucího, stejně tak jako samotný nápoj uvnitř lahve.

Nabízíte i první český nealkoholický cider, který se dokonce umístil na třetím místě v mezinárodní soutěži International Cider Challenge. Unikátní je i procesem kvašení. Představili byste tuto nealko novinku více – kdy jste se pro její vývoj rozhodli, jak moc se její výroba liší…?

Nealkoholický cider je něco úplně nového, co nemá na trhu konkurenci. Primárně je to ale chuťově velmi povedený produkt, kterého se nám podařilo dosáhnout nealkoholickou fermentací stejného jablečného základu, který používáme pro alkoholické varianty.

Povedlo se nám s našimi dodavateli najít speciální typ kvasinek, které umí fermentovat nealkoholicky, což se používá i při výrobě některých nealkoholických piv. A jelikož jsme na našem domácím trhu nenašli jediný nealkoholický cider, řekli jsme si, že to zkusíme my.

Má čistě přírodní složení vašich ciderů nějaký zásadní vliv na jejich skladování, chuť apod.? 

Naše cidery jsou nefiltrované a mají tak moštovou barvu a chuť, které podle nás tvoří ten správný cider. Po delší době se sice může vytvořit na dně lahve nebo plechovky sediment, stačí je však jednou otočit a cider se tak bezpečně promíchá. Při skladování by se mělo dbát pouze na to, aby se uchovával na suchém a chladném místě, ideálně v pokojové teplotě do 20 °C.

Dřívější majitelé produktové portfolio rozšířili např. o limonády a kávové nápoje. Vy se aktuálně věnujete čistě ciderům. Plánujete u nich zůstat a spíše přidávat příchutě apod.? Anebo chcete přijít i s jiným produktem? 

S kolegou stále rádi objevujeme nové oblasti a pár nových nápadů i receptur už máme v „šuplíku“. Nyní se však chceme soustředit hlavně na naše ciderové portfolio, vzdělávat spotřebitele o tom, jak má správný cider chutnat, a budovat tak povědomí nejen o celé kategorii, ale i o naší značce řemeslných ciderů.

Myslíte i na ekologickou stránku podnikání. Jako jediní producenti cideru používáte vratné lahve či sudy a snažíte se i o bezobalovou distribuci surovin od dodavatelů. Jak se vám zatím na cestě být co nejvíce „zelenou“ firmou daří? Co byste ještě chtěli zlepšit? 

Vždycky se dá dělat více. Aktuálně pracujeme na tom, abychom nemuseli dovážet speciální odrůdy jablek až z Anglie. Britové jsou samozřejmě na pěstování těchto hořkosladkých odrůd profíci a dělají to už po staletí, proto je bereme přímo od nich. Vysadili jsme však tyto odrůdy i u nás a doufáme, že si za pár let dokážeme zajistit tyto jablka sami z našich sadů. 

Co se obalů týče, cider nabízíme i čepovaný. Nerezový keg je nejen praktický, ale z pohledu uhlíkové stopy vychází jako nejšetrnější obal vůči přírodě. Už delší dobu nám ale vrtá hlavou i to, proč se příliš nedělá osvěta v oblasti recyklace plechovek a dalších kovových obalů, které jsou skvěle znovuzpracovatelné. Do budoucna bychom chtěli toto téma určitě otevřít.

Na co spoléháte v marketingové komunikaci? S kterými akcemi či tvůrci se například spojujete? 

Naši komunikaci stavíme především na autenticitě – všechno co vidíte, od etiket po fotky na sociálních médiích, tvoří lidé, kteří projektem žijí a pomáhají ho formovat dalším směrem. Chceme náš produkt ukazovat hlavně v konzumních příležitostech, které jsou pro nás přirozené a ve kterých si ho vychutnáváme i my. Naše cílová skupina je spíše mladší, pohybujeme se v ní a podle toho také náš produkt komunikujeme. Primárně tedy komunikaci soustředíme na online kanál.

Nedávno jste třeba představili váš první letní drink. Můžete zmínit nějakou další konkrétní spolupráci, kterou můžeme očekávat?

Letní drinky jsme vymysleli ve spolupráci s Martinem Vogeltanzem, vicemistrem světa v barmanství, který dokázal z našich ciderů vyčarovat opravdu zajímavé výtvory. Pro spotřebitele to je opět nová příležitost, jak si naše cidery vychutnat trochu netradičním způsobem. Co se spoluprací týče, vždy hledáme někoho, kdo nám pomůže posunout projekt dále, jako to byli Tomski&Polanski nebo právě Martin Vogeltanz. Pokud se někdo takový naskytne, jsme určitě otevření. Spolupracujeme ale třeba i s minipivovarem Nachmelená opice, který nám v minulosti poskytl důležité know-how a my mu nyní pomáháme stáčet u nás na lince pivní speciály do plechovek.

Jaké jsou vaše obchodní plány, co se expanze týče? 

Chceme se zaměřit na Česko a jeho větší města, plány máme také se Slovenskem, kde se naše produkty také začínají rozjíždět. Dlouho se také bavíme o Německu, ale to jsou spíše plány ve vzdálenější budoucnosti.  

Veškeré nápoje F.H. Prager jsou dostupné v plechu a ve vratných skleněných třetinkách, které se vymývají v závodech Kofoly a znovu se vracejí do oběhu, čímž se výrazně šetří množství použité suroviny na výrobu lahví a snižuje uhlíková stopa nápoje. Z vlastní zkušenosti můžeme cidery vřele doporučit, přírodní složení se odráží v absenci chemické chuti a nejsou ani zbytečně přeslazené jako některé jiné nápoje tohoto typu. Zakoupit je můžete v e-shopu značky, v online supermarketech Kosik.cz, Rohlik.cz nebo Alza.cz, ve větších objemech pak v prodejnách Makro. 

Zdroj: F.H. Prager archiv

Poctivé suroviny a návrat ke klasice táhnou. V době, kdy jsou kuchyně, kavárny a sociální sítě plné banánových chlebů či brownies, se ukazuje, že se s radostí zakousneme i do něčeho tradičnějšího. Dokazuje to pekařství Kus Koláče, k jehož dveřím stojí lidé z celé Prahy někdy frontu až za roh. Jaký je příběh kynutého drobenkového koláče, který se stal na Korunní hitem, prozradila pekařka a spoluzakladatelka Kus Koláče Veronika Vavrová.

Nika pochází z rodiny, ve které se vždy hodně peklo, a tak si k pečení vybudovala blízký vztah už v dětství. Ten poté rozvíjela při studiu hotelové školy v Pieštanech a následně v pekárně na Floridě, kde pracovala při studiu. „Tato zkušenost mi dala novou perspektivu vnímání věcí. Podnikání v této oblasti je v USA úplně jiné, jelikož je to jiná kultura, jiný typ zákazníka a produktu a také rozdílný žebříček hodnot. Největší rozdíl vnímám v zákaznickém servise, a to v komunikaci s hostem, která je o dost vstřícnější než u nás.“ Tamním studiem byznys komunikace získala znalosti potřebné k podnikání, ale tehdy určitě netušila, jaký úspěch v budoucnu zaznamená.

V oblasti gastronomie se pohybuje už delší dobu, vyzkoušela si vše od stáže v restauraci či hotelu, úklidu, výpomoc v kuchyni přes práci hostesky a servírky až po vedoucí směny a manažerskou funkci. Než se rozhodla otevřít vlastní podnik, pronajímala si v kavárně část kuchyně, odkud pekla na zakázku. „Přišlo to tak nějak přirozeně, dala jsem výpověď z práce a řekla si, že bych mohla začít něco tvořit a budovat.“

Kus Koláče otevřela v červenci spolu se svým podnikatelským partnerem a bývalým kolegou z restaurace Eska Jaroslavem Prokšem. „Mysleli jsme si, že obchod bude základnou, odkud budeme vyrábět hlavně pro své stálé klienty, kavárny, kam jsme dodávali koláče už dříve,“ vzpomíná Nika. Už první den zaznamenali zájem a vyprodali před čtvrtou hodinou. „Tehdy jsme měli tak čtvrtinu toho, co pečeme dnes, ale i tak jsme si mysleli, že to neprodáme. Byli jsme a stále jsme mile překvapeni.“

Ikonickým pečivem se staly poctivé koláče, které jsou založené na receptuře její babičky. „Koláče babky Štefky jsou nejprodávanější produkt. Hitem se staly ale i díky Jardovi, který je vyšperkoval do nynější podoby.“ Tajemství skvělého koláče dle jejích slov spočívá hlavně v poctivých ingrediencích. „A nesmí se ničím šetřit. Přidali jsme více másla, rumu, ovoce i tvarohu.“ Její babička používala při pečení sádlo, ale oni přešli na máslo – které vám zavoní pod nos ještě před vkročením do podniku. Obvykle napečou 14 druhů pečiva denně a celkově operují tak se 40 recepturami. Nabídku plánují dále rozšířit. Zatímco bestsellerem je borůvkový koláč, Nika osobně má z nabídky nejradši čedarovou buchtu nebo brynzový posúch.

Ve všední dny má pekařství otevřeno do 16 hodin, v sobotu do 14. hodiny. Často se ale stává, že vyprodají dříve. „Nikdy jsme obchod nezavřeli dříve jak v půl třetí, ale rekordně jsme jeden den vyprodali první várku koláčů, ve které bylo 200 kusů, za 30 minut.“ Kvůli velkému zájmu se, hlavně zezačátku, stávalo, že se na někoho nedostalo. „Čím větší je před obchodem fronta, tím jsme nervóznější. Už tak jedeme na 120 procent,“ tvrdí Nika. Pravidelně ale o stavu nabídky a nově napečených várkách pečiva informují na svém instagramovém profilu. „Určitě to v plánování nákupu pomáhá – zákazník ví, kdy si přijít pro ještě teplé koláčky, nebo naopak ví, kdy už je vyprodáno, a nemarní tak čas zbytečnou cestou. Ne všichni ale Instagram mají, takže i tak se občas najde pár nešťastníků. Chválabohu za starý dobrý telefon – vždy doporučujeme zavolat, pokud se k nám někdo chystá z větší dálky po té 14. hodině.“ To, že by podnik nebyl na sociálních sítích, si ale dokáže představit. „Přemýšlíme, že zrušíme náš účet na Facebooku, který vůbec nevyužíváme. Když nebyly sociální sítě, lidé i tak našli do obchodu cestu. Věřím, že by to šlo i bez nich. Instagram máme rádi, máme tam fajn komunitu, se zákazníky si píšeme a posíláme fotky.“ K početné části zákazníků patří ale i senioři, kteří u nich mají na nákup 30% slevu.

Pečení koláčů se podle Niky neobejde ani bez vnitřního klidu. „Když mám zlý den, nervy a starosti, tak ani koláče nejsou dobré.“ Pod rčení „bez práce nejsou koláče“ by se určitě podepsala. „Je to krásná, ale velmi náročná práce.“ Její pracovní den začíná kolem páté ráno a trochu volna si může dovolit jen v neděli – pokud zrovna neplánuje, neřeší papírování apod. „V neděli má naordinovaný povinný odpočinek celý kolektiv. Já si ráda oddechnu u dobré knížky, s kávou na balkóně.“

Jejich pečivo a dorty ochutnáte např. v sousední kavárně Coffee Corner Bakery, v holešovické Osadě nebo v Ronin Coffee Spot či kavárně Za Zrcadlem, která je součástí salonu Michala Zapoměla.

V budoucnu – doufá, že už v dubnu – plánují otevření další prodejny, která bude zaměřená na slané pekárenské výrobky a lahůdky. I s druhým obchodem zůstanou nadále na Vinohradech. „Vinohrady milujeme, máme skvělé sousedy, ať už mezi obyvateli, tak kolegy z vedlejších podniků. Jsme velmi dobrá komunita,“ říká na závěr.

Zdroj: Kus Koláče

S létem se často pojí myšlenky na hubnutí doprovázené nuceným odpíráním. Ale upřímně – stejně přijde den, kdy během výletu skončíte u stánku se smažákem a v parném počasí si neodpustíte pořádný kopec zmrzliny. Rozhodně vám to tímto nezakazujeme, ale pokud si chcete dopřát guilty pleasure, které se vyplatí, a zrovna se pohybujete po Vinohradech, jednoznačně zamiřte do Donut Shopu na Jiřího z Poděbrad.

Donut Shop je sesterským podnikem vyhlášené kavárny Coffee room, která se nachází jen o pár ulic vedle. Tento menší rodinný obchod s americkými dobrotami byl otevřen v červenci 2017. Pro nás, Pražáky, se jednalo o velkou věc – jen před otevřením měla facebooková stránka donutárny kolem čtyř tisíc fanoušků (na Instagramu až pět tisíc). Ohlas a očekávání se na otvíračce značně projevily – bylo to velké a prodalo se asi 600 kousků pečiva.

Zdejší donuty vám jednoznačně zlepší ráno – chtěli bychom zdůraznit, že byste si pro svou dobrotu měli přijít co nejdříve. Dočkáte se čerstvého koblihového těsta, které se rozpouští na jazyku – opravdové nebe v puse. Dveře se zde netrhnou, a tak by se mohlo stát, že přijdete a už na vás nic nezbyde – a to by byla fakt škoda. Obchod nemá pevnou otevírací dobu, jedou si zde stylem „vyprodáme, jdeme domů“. Ve všední dny je otevřeno od 8:00 hod., v sobotu od 9:00 hod. a v neděli od 9:30 hod. (ještě nedávno jste si mohli šetřit místo na maminčinu bábovku, protože měli v neděli zavřeno).

Koupit si můžete jak jeden donut, tak celý box. Některé z příchutí jsou takovými stálicemi  (např. cream cheese and coconut, matcha, peanut butter), ale jinak se nabídka mění. Mají zde na výběr i z veganských variant. Kromě koblihového pečiva s dírou jsou k dispozici také domácí snídaňové bagely.

Občas se hodí i něco na zapití. Nabízejí výběrovou kávu od holandské pražírny White Label Coffee. Do ní můžete poprosit i o ovesné mléko. Teď v létě nechybí ani osvěžující limonády. Pokud vás přepadne mlsná, ale nemáte cestu na Jiřák, objednejte si donuty přes rozvážkovou službu Wolt.

Zdroj: @donutshopprague