Apartmán je dílem studia Danielle Petteno Architecture Workshop, jehož architektům se podařilo prostor naplnit světlem a zajímavými prvky, které můžeme obdivovat doslova na každém kroku. Nejzajímavějším z těchto detailů je bezesporu prosklená stěna, jež volně propojuje obývací část s ložnicí a přitom zachovává soukromí intimní zóny. Díky tomuto otvoru je prostor zalitý přirozeným denním světlem v kteroukoli hodinu, neboť sem okny proudí sluneční svit z obou stran budovy.

Denní zóna sestává z obývací části s na tento prostor opravdu velkorysou knihovnou, jídelního koutu a kuchyně. Kuchyňská linka v dekoru bahenního teaku volně přechází v sestavu skříněk, které v sobě ukrývají množství úložného prostoru. Jedna z jejích částí pak slouží pro zavěšení televize. Hned vedle kuchyňské linky se nachází jídelní stůl v bílém lesku. K posezení u televize pak slouží šedá látková pohovka z dílny studia Interini. Z chodby se pak dostaneme do první z koupelen, určené především pro návštěvy.

Ložnice i přes svou velikost poskytuje plný komfort a našlo se zde také místo pro pracovní stůl, který je rafinovaně zakomponován do platformy, jež tvoří podestu postele. Dostatek úložného prostoru byl vyřešen vestavnými skříněmi, které působí téměř neviditelně. Velkou prosklenou stěnou je možno pozorovat pohyb v obytné části, přičemž zde není člověk nijak rušen. Na ložnici plynně navazuje soukromá koupelna v kombinaci šedé a bílé, která skvěle koresponduje se zbytkem bytu.

Poděkování a zdroj fotografií: Daniele Petteno Architecture Workshop

Design bytu je dílem architektů z ateliéru Veloso Architects, kterým se podařilo zachovat křehkou rovnováhu mezi dokonalostí a kýčem. Původní dispozice zůstala téměř nezměněna, pokud pomineme otevření několika nových vstupních otvorů, které dodaly celému konceptu na vzdušnosti. Základní rastr pak tvoří bílá, kterou nalezneme jak na bohatě štukovaných stropech, tak také na stěnách. Bílé jsou rovněž zdobné prvky táflování, okenní rámy a dveře. Jednoduchá monochromatická barevnost okolního prostředí, která poněkud umírňuje barokní živost ornamentů je vykompenzována nezvyklými kousky nábytku a zařizovacími předměty.

Na první pohled nás zaujme futurizující stůl v pracovně, která je od hlavního obytného prostoru oddělena pouze solitérně stojící knihovnou, takže poskytuje dostatečné soukromí, ale přitom neztrácíte přehled o tom, co se děje ve zbytku bytu. Obývací část je pak ve znamení oranžové, kterou zde nalezneme ve formě dvou kožených pohovek, retro komody, či nezvyklého lustru, evokujícího tvar kokonu. Další neobvyklé svítidlo dominuje vstupní hale, která je navíc ozvláštněna kobercem z červeně nabarvené hovězí kůže. Tento velmi zajímavý detail vnáší do interiéru hravost.

V jednoduché kuchyni v bílé barvě s ostrůvkem s deskou z leštěného betonu vládne především praktičnost.  Doplněna je pouze několika barovými stoličkami v různém designu, které slouží především pro rodinné snídaně.

Poděkování a zdroj fotografií: VELOSO ARCHITECTS

Renovace staré budovy v berlínské čtvrti Prenzlauer Berg je dílem architektů ateliéru asdfg Architekten, kteří předválečný dům v dezolátním stavu transformovali na loftový byt, jež poskytuje útočiště pětičlenné rodině. Vzhledem k tomu, že díky historické povaze budovy nebylo možné provádět změny vnější fasády, se architekti rozhodli pro otevřenou dispozici vnitřních prostor a zachovali v podstatě pouze nejnutnější nosné prvky, aby tak docílili maximálního osvětlení interiérů. Zároveň odstranili nánosy původních omítek a ponechali pouze původní cihlové zdivo, které celému prostoru dodává industriální nádech. Pro podlahy byl pak zvolen bílý epoxidový nátěr, který nejenže skvěle vypadá, ale se také výborně udržuje.

Hlavní obývací prostor zabírá celou jednu polovinu domu a otevírá se přes dvě patra budovy až do střešních konstrukcí. Jeho srdcem je jednoduchá kuchyňská linka v bílém matu s deskou z dubového masivu. Velmi stylově působí osvětlení z vinných lahví, ledabyle rozvěšené nad pracovní deskou. Nad linkou se vine bílé samonosné schodiště v kombinaci kovu a masivu, jenž jakoby prorůstalo celým domem a spojuje všechny jeho nadzemní patra. Kousek opodál je pak umístěn jídelní stůl s deskou z ebenové dýhy, doplněný několika klasickými židlemi, zakoupenými v místním bazaru. Nad stolem je pak umístěno romanticky působící svítidlo z bílých perleťových penízků.

Po schodišti se pak dostaneme do galerie v prvním patře, odkud je přístup k ložnicím majitelů domu a jejich dětí. Ložnice rodičů má svou vlastní koupelnu, šatnu a galerii, na které nalezla své místo pracovna, jež je tak opticky oddělena od odpočinkového prostoru a přitom vždy na dosah ruky. Vlastní galerii, tentokrát ovšem určenou pro spaní, má také každy z dětských pokojů, čímž došlo ke zvětšení jejich obytné plochy. V této klidové zóně má díky tomu každý člen rodiny potřebné soukromí a vlastní útočiště. Celý dům je brilantní ukázkou renovace a návrh jeho dispozice plně respektuje současné nároky a trendy moderního bydlení.

Poděkování a zdroj fotografií: asdfg Architekten

Obrovské prostory a otevřená dispozice s betonovými podlahami a trámovými stropy, mnohdy otevřené až do krovů propůjčují prostoru vzdušnost a velkými francouzskými okny se proniká dostatek přirozeného světla. Zároveň jsou tak vnitřní prostory propojeny s exteriérem.

Velkorysé přízemí hostí denní zónu zařízenou povětšinou vintage nábytkem, posbíraném po bazarech a starých půdách. Nábytek v tlumených odstínech je na několika místech oživen svěžími odstíny zelené, aby byla rozbita monotónnost. Můžeme zde obdivovat také několik designových solitérů v podobě originálního nábytku Vitra či stylovou sedací soupravu v kombinaci modré a olivové ze studia BoConcept. Z jídelny se pak dostaneme na menší galerii, odkud je přístup k soukromým prostorám a ložnicím, nacházejícím se v prvním patře.

Ložnice jsou rovněž vybaveny repasovanými vintage kousky nábytku z 50, 60 a 70 let minulého století a jsou laděny v podobné barevnosti a minimalistickém stylu, jako přízemí. Zdi domu pak zdobí obrazy či typografie ze soukromé sbírky majitelů.

Poděkování a zdroj fotografií: HOUBEN & VAN MIERLO ARCHITECTEN

Tento dům byl v malebném přímořském letovisku postaven počátkem osmdesátých let minulého století. Pod taktovkou zkušených designérů však minulý rok prošel velmi zdařilou rekonstrukcí, která mu dodala zcela jiný nádech. Hlavní obývací prostor sestává z jídelny a obývacího pokoje, které jsou sice volně dispozičně odděleny, ale v podstatě tvoří jeden funkční celek. Bílá v kombinaci s přírodním dřevem jsou pak hlavními prvky tohoto prostoru, podobně jako je tomu také ve zbytku domu. Látková pohovka v kombinaci s ratanovým křeslem z dílny studia BoConcept a retro lampou působí velmi efektně a vytváří neuvěřitelně útulné prostředí. Kuchyně je pak od jídelny opticky oddělena prosklenou stěnou, takže hostitel může perfektně sledovat dění v jídelně, přesto však kuchyně skýtá dostatek soukromí pro ničím nerušné kulinářské výkony. Velkým plusem je rovněž vysoký barový pult, využívaný především pro rodinné snídaně. Oproti denní zóně je zde ozvláštňujícím prvkem betonová stěrka na jedné ze zdí.

V prvním patře se tradičně nacházejí rodinné pokoje s koupelnami. Také zde dominuje především bílá barva, oživená na několika místech tmavšími zemitými tóny šedé a hnědé. Hlavní koupelna je pak sama o sobě skutečným šperkem a kombinace bílých nátěrů zdí s pohledovým betonem a medovým odstínem dřeva zlatého dubu vypadá vskutku královsky i přes její relativně minimalistický styl.

Poděkování a zdroj fotografií: JUST IN HOME DESIGN

Architekti se rozhodli rozbít monolitickou masu cihlového zdiva a pravidelných linií a proto jako hlavní materiály volili dřevo a sklo. Ty pak ostře kontrastují s původním domem a dramatický tvar a nepravidelné křivky přístavby celkový dojem perfektně dotvářejí. Je jasně vidět co je nové a co je staré, přičemž přístavba nijak neruší původní výraz domu. Spíše jí jen dotváří a navíc symbolicky představuje přechod mezi interiérem a exteriérem domu.

Prostor byl již od začátku projektován pro umístění kuchyně s jídelnou. Jednoduchá linka v bílém lesku pak skvěle koresponduje s výraznou architekturou stavby a ukrývá v sobě vše potřebné na relativně malé ploše. Architekti se rozhodli nepoužít tolik populární ostrůvky a tak jediným dalším zařízením místnosti je jídelní stůl s bílou deskou, doplněný letitými dřevěnými židlemi a vestavná lavice pod schody, vedoucími do ostatních prostor domu.

Poděkování a zdroj fotografií: Scenario Architecture

Celá budova byla ponechána v původních proporcích, kdy byly zasanovány pouze obvodové zdi. Stará tabulková okna byla nahrazena novými ve stejném designu, aby tak byl zachován dostatečný přísun denního světla do interiérů stavby. Uvnitř budovy samotné byla ale vybudována nová stavba z litého betonu, které jen na některých místech odhaluje cihlové zdivo. Polovinu této stavby zabírá loft samotný, druhou pak polozastřešená terasa či patio. Designéři zakomponovali do interiérů také původní ocelové nosné konstrukce, takže zde vznikl jedinečný prostor, kombinující v sobě moderní industriální architekturu s letitými vintage prvky, přiznávajícími dlouhou historii budovy a její původní účel.

Interiéry jsou zařízeny v minimalistickém duchu a světlých zemitých barvách, které perfektně korespondují s čistými liniemi betonové vestavby. Skvěle sem zapadá také ocelový můstek, spojující hlavní galerii s ložnicemi a koupelnou. Středobodem celého prostoru je kuchyňská linka z dřevěných palubek namořená holubičí šedí s masivním ostrůvkem. Kousek opodál pak nalezneme jednoduchou jídelnu se stolem z masivu a obývací část s pohodlnou látkovou pohovkou a několika designovými křesílky Natuzzi. Celý interiér jakoby postrádal hranice. Otevírá se až do střešních konstrukcí a pomocí velkoplošných posuvných oken je možné jej propojit s exteriérem.

Poděkování a zdroj fotografií: EAT ARCHIECTS

Otevřená dispozice je prosta zbytečných příček a celá podlahová plocha bytu je až na sociální zázemí a skladovací prostory v podstatě propojena v jeden funkční celek, přičemž dveřní křídla mezi jednotlivými místnostmi byla odstraněna. Jednotící prvkem jsou podlahy z dubových fošen, které byly po odstranění původních povrchů z dob minulého režimu citlivě rekonstruovány a namořeny na bílo.  Velkými špaletovými okny sem pak proniká množství přirozeného světla. Bílá barva dominuje také na stěnách všech místností bytu. Štuková výzdoba, vyřezávané obložení dveří a táflování byly ponechány a jsou efektní reminiscencí zašlé slávy kdysi bohatého města.

Vintage nábytek byl posbírán po bazarech v Polsku, Francii, Itálii a České Republice a to včetně originálního osvětlení. Každý kousek je tedy jedinečný svým vlastním příběhem. V jídelně můžeme obdivovat ikonická křesílka Brno flat chair v designu od MIese Van der Rohe, Velmi efektním prvkem je rovněž starý věšák v kuchyni, sloužící pro zavěšení hrnečků. Nové jsou v podstatě jen postel s výsuvnými nočními stolky a pracovní stůl, které svým čistým stylem a střídmým designem do celkového konceptu skvěle zapadají. Atmosféru dotváří stylové doplňky, jako je rádio z šedesátých let, či stylový barevný „pop art“ věšák v předsíni.

Poděkování a zdroj fotografií: Loft Kolasinski

„Obě firmy prezentují ve svých kolekcích výraznou maskulinitu skrytou v jednoduchosti, precizním provedení a kvalitních materiálech a právě tuto filosofii jsme se rozhodli přenést do interiérového designu,“ tvrdí Brian Messana, jeden z partnerů Messana O’Rorke. Na zdech se střídají tři odstíny šedé, od péřové až po její nejtmavší variantu, přecházející téměř až do antracitové, které tvoří ideální kontrast k převážně černému nábytku. Zbytečné příčky byly odstraněny a většina prostor bytu byla propojena v loftovém stylu. Otevřená dispozice s výhledy na město působí velmi vzdušně a během dne sem proudí dostatečné množství přirozeného světla, což je při volbě tmavých barev nesmírně důležité.

Skutečným skvostem je kuchyňská linka v kombinaci černého lesku a šedého leštěného mramoru, která plynule přechází v barový pult a pokračuje až do obývací části, vybavené temně šedou látkovou pohovkou. Velmi efektním prvkem jsou všudypřítomné niky se zabudovanými led světly ve žlutém odstínu, které skvěle korespondují s akcenty zlaté a rozbíjejí tak poměrně monotónní barevnost interiéru bytu. Na zdech pak visí umělecká sbírka majitele, která design příjemně dotváří a vnáší sem osobitý prvek a potřebnou dynamiku.

Poděkování a zdroj fotografií: Messana O’Rorke

Na prvním místě nemohu nejmenovat bar a restauraci Berners tavern v hotelu London Edition, dokončenou roku 2014 designovým studiem Yabu Pushelberg. Oba dva prostory jsou perfektní ukázkou klasického britského designu v moderním pojetí a nutno dodat, že co se estetického, i funkčního hlediska týče, jsou promyšleny opravdu do nejmenšího detailu.

Trošku londýnského funky stylu si pak můžeme užít v  Tramshed Bar, navrženém architekty studia Waugh Thistleton Architects. Klasický industriální prostor zařízený v duchu minimalismu, jehož dominantu tvoří akvárium s krávou a kohoutem také rozhodně stojí za návštěvu.

Pokud si chcete užít skvělé jídlo v „klasickém“ prostředí, pak musíte dozajista navštívit Galvin La Chapelle, dokončený designLSM.

Dva panoramatické skleněné výtahy V8s zavezou do 39 patra, odkud se otevírá opravdu úchvatný výhled na celé město. Sushisamba se svými bambusovými stropy, zakrývajícími ocelové konstrukce budovy, dozajista patří k těm nejlepším místům, kde se ve městě najíst. Restaurace, dokončená architekty studia CetraRuddy zde vytvořili netradiční, ale přesto evropsky pojatý prostor, který ocení zejména milovníci nevšedního designu.

A pokud náhodou zabloudíte do Mayfair, určitě musíte navštívit Connaught bar. Jedná se o jeden z klasických londýnských koktejlových barů s poněkud střídmějším designem, který ovšem nijak nepostrádá na kvalitě. Stačí se jen usadit do pohodlných kožených křesílek Chesterfield a plnými doušky nasávat stylovou atmosféru tohoto místa.

V Londýně je zkrátka vždycky kam zajít!

Poděkování a zdroj fotografií: London telegraph