Ondina

Divadlo na Vinohradech 17. ledna 2026 přineslo nové zpracování inscenace Ondina z roku 1938 od francouzského autora Jeana Giraudouxe. Hra vypráví milostný příběh mezi rusalkou Ondinou a namyšleným rytířem, který ji přivádí na královský dvůr. Prolíná se zde mystický svět vodní říše s povrchním světem panovníků.

Divadlo na Vinohradech původní scénické drama proměnilo v rodinné představení s pestrými kostýmy. Hlavní roli Ondiny hraje Kateřina Elizabeth McIntosh. Uvidíte i další známé tváře, jako jsou Igor Bareš, Naďa Konvalinková, Ondřej Kraus či Jan Šťastný.

Malý princ

Malého prince od Antoina de Saint-Exupéryho asi není třeba představovat. Kniha, která si získala nespočet obdivovatelů po celém světě díky své moudrosti, se dočkala nového divadelního zpracování ve Studiu Dva.

Malého prince ztvárňuje herec a zpěvák Jan Cina, který celý příběh posunul na novou úroveň. Jedná se o muzikálové monodrama – Jan Cina celé představení odehrává sám, s jednoduchými, ale nesmírně efektními rekvizitami. Pro inscenaci vzniklo 16 písní od Kryštofa Marka, které Jan Cina zpívá s neuvěřitelným citem a talentem a které celé představení krásně podtrhují.

My děti ze stanice Zoo

Divadelní soubor M.B.A. Company, který vznikl v roce 2019, přinesl v roce 2025 divadelní adaptaci knihy podle skutečného příběhu My děti ze stanice Zoo. Děj se odehrává v Německu a vypráví příběh třináctileté dívky Christiane F., která je se svými přáteli drogově závislá a živí se prostitucí.

Příběh, který otřásl především celou Evropou, zpracovala tato pražská skupina mladých herců velmi přesvědčivě a s obrovskou energií. Na představení se můžete zajít podívat do pražského Rock Café.

Močál Story

O něco odlehčenější představení, ideální pro milovníky muzikálů, je komedie Močál Story v Hudebním divadle Karlín. Hra je napsaná hudebníkem Ivanem Mládkem a celý příběh je složen z jeho písní.

Hravá komedie s barevnými kulisami je určena všem generacím. Na jevišti uvidíte postavy z Mládkových písniček, jako jsou Jožin z bažin, Linda, Medvědi, Jenda Benda a další. Představení doprovází živá kapela Felixe Slováčka Jr. Hrají zde například Barbora Munzarová, Iva Pazderková, Martin Sobotka či Jan Vlas.

Klan Baťa

Představení, na které si ještě budeme muset počkat, ale vše nasvědčuje tomu, že půjde o trhák, je muzikál Klan Baťa. Premiéra je plánována na 16. června 2026 na Letní scéně Musea Kampa.

Inscenace ukáže, jak jediná rodina dokázala z malého obuvnického obchodu vybudovat světové impérium, a zároveň připomene 150. výročí narození Tomáše Bati. Herecké obsazení je skutečně hvězdné – objeví se Marek Lambora, Oskar Hes, Tomáš Klus, Daniel Krejčík, Tomáš Sean Pšenička a Šimon Opp.

Foto: Divadlo na Vinohradech, Studio Dva, M.B.A. Company, Hudební divadlo Karlín, Museum Kampa

Přelet nad kukaččím hnízdem

Tento snímek mi dlouho unikal a nechápu, jak se to mohlo stát. Tohle je totiž filmová klasika a navíc od českého režiséra Miloše Formana. Film vznikl v roce 1975 na motivy knihy Vyhoďme ho z kola ven spisovatele Kena Keseyho. Hlavní hrdina podvodníček, opozičník pan McMurphy (Jack Nicholson), jde raději než do pracovního tábora do léčebny pro choromyslné, kde se snaží nastavit svá pravidla. Jeho největším protivníkem se zde stává sestra Ratchedová, která chce stůj co stůj dodržovat v léčebně pořádek, řád a vše mít dle zákonů. McMurhpy se jí postaví, i když cena za to bude tou cenou nejvyšší.

Film získal mnoho cen včetně 5 Oscarů ve všech hlavních kategoriích, tedy za film, herce, herečku, režii a scénář.

Requiem za sen

Requiem za sen je ten typ filmu, který by se měl pouštět dětem a mladistvým jako prevence před braním drog.  Režisér Darren Aronofsky se tohoto tématu ujal brilatně. Hlavní hrdina Harry (Jared Leto) se svojí přítelkyní Marion (Jennifer Connelly) utíkají před realitou do říše snů za pomoci drog. Pro jejich získání udělají postupně praktiky cokoliv. Harry prodává věci z domu své matky Sary (Ellen Burstyn), která je naprosto pohlcena sílou televizních pořadů a aby se jedné TV show mohla účastnit, drží dietu, která ji dožene až k anorexii. Marion začne prodávat i to nejcennější, co má, své tělo. Čtveřici uzavírá Harryho kamarád Tyrone (Marlon Wayans), který se prodejem drog živí. Všichni čtyři mají sny, ale jdou za nimi tou nejhorší cestou.

Philadelphia

Dalším tématem k diskuzi je problematika HIV/AIDS. A tu přesně otvírá film Philadelphia. Cíleně jsem si ho nepustila, ale dostala jsem se k němu vlastně náhodou, když jej dávali v televizi a spadla mi brada. Hlavní hrdina, právník Andrew Beckett (Tom Hanks), je HIV pozitivní homosexuál. V práci tento fakt tají, ale jednoho dne je popuštěn údajně kvůli pracovní neschpnosti. Andrew však ví, že hlavním důvodem je jeho nemoc a rozhodne se soudit. Najme si ne tak úspěšného advokáta Joea Millera. Ten sám nemá rád homosexuály a HIV se štítí, ale nakonec se rozhodne jej obhajovat a postupně změní své názory jak na homosexuály, tak na nemoc AIDS.

Mechanický pomeranč

Mechanický pomeranč režiséra Stanleyho Kubricka – to je kultovní snímek. Pamatuji si, že když nám ho pustila naše profesorka na češtinu na gymnáziu, bylo to snad poprvé, kdy naše třída absolutně ztichla. Je to tak neskutečný bizár, v některých ohledech ale tak pravdivý, že tohle vidět musíte. Hlavní hrdina Alex deLarge (Malcom McDowell) miluje sex, násilí a Beethovena. Vede čtyřčlennou partu výtžníků, která je schopna všeho. Všichni chodí v bílých kostýmech, bílých suspenzorech a na hlavách mají buřinky. Popíjet chodí do mléčného baru, kde si dopřávají o drogy obohacené moloko, které v nich nabudí chuť pro násilí. Nic ale netrvá věčně a Alexe jednoho dne chytí a zavřou do vězení. Jedinou možností, jak se z vězení dostat je stát se pokusným králíčkem v nápravném programu, kde mu doslova vymyjí mozek.

Memento

V roce 2000 natočil režisér Christopher Nolan snímek s názvem Memento. Hlavní hrdina Leonard (Guy Pearce) přišel o ženu. Byla napadena a zavražděna a on si prakticky nic nepamatuje. Ví ale, že s musí pomstít. Výpadky paměti si kompenzuje tak, že si všechno fotí na Polaroid a ty nejpodstatnější informace si nechává vytetovat na tělo včetně jména vraha své ženy. Je tím vrahem ale skutečně on?

Amélie z Montmartru

Abychom nedávali jen tipy na psycho snímky, tak tu máme Amélii z Montmartru režiséra Jean-Pierre Jeuneta. Jedná se o snímek na pomezí komedie, dramatu, romantiky. Hlavní hrdinkou je Amélie (Audrey Tatou) žijící v pařížské čtvrti Montmartr. Její život není nějak zvláštní až do dne, kdy kuriozně zemře její matka.  Amélie pak objeví v bytě krabičku plnou památečních věcí od bývalého nájemce. Rozhodne se majitele krabičky vypátrat a vrátit mu ji. Zároveň dospěje a zamiluje se. Přiznám se, že já jsem si tento film musela pustit několikrát, než se pro mě stal kouzelným. A mimo jiné má skvělý soundtrack.

Requiem pro panenku

Byl by až hřích nevybrat alespoň jednoho českého zástupce a tím je Requiem pro panenku režiséra Filipa Renče. Hlavní hrdinka Marika (Aňa Geislerová) se omylem dostane místo do dětské domova (po tom, co ji sexuálně obtěžuje otec) do ústavu pro mentálně choré, kde se se svěřenci zachází jako by ani nebyli lidmi. Marika se nehodlá podvolit a rozhodne se pro razantní krok, léčebnu zapálí. Film byl natočen dle skutečné události, kdy romská dívka Eva Kováčová s problémovou povahou byla skutečně dána do psychiatrické léčebny, kterou následně ohněm zničila, uhořelo přitom několik dívek. Evě se dostalo pomoci od jezuitského kněze, nechala se přeoperovat na muže, ale po tolika životních eskapádách svůj život ukončila pod koly vlaku. Některé vychovatelky byly za své činy v ústavy odsouzeny. Na filmu spolupracoval publicista Josef Klíma, ten se několtk let po uvedení filmu vychovatelkám omluvil, že byly v určitých ohledech očerněny neprávem.

Který film si pustíte vy?

Zdroje: 1,2,3,4,5,6,7,8, Unsplash

Šití roušek

Do šití roušek se pustily nejen krejčové tohoto divadla, ale ve švadlenky se také proměnily některé z rekvizitářek, maskérek, výtvarnic i hereček. Do šití se tak pustila třeba Natálie Řehořová, Kristýna Frejová, Petr Buchta nebo Anna Stropnická s Janem Grundmanem. Skládané bavlněné roušky vznikají v domácích podmínkách. Roušky putovaly třeba do Ústavu pro matku a dítě nebo pro zaměstnance prodejny potravin Tesco v OC Nový Smíchov a nejen tam. Materiál na šití je z části přímo z divadla a z části jej poskytlo samotné Tesco.

Jak na sociálních sítích informoval ředitel Švandova divadla Daniel Hrbek, na úrovni kulturních příspěvkových organizací nyní funguje pracovní skupina, v níž jsou všichni ředitelé, šéf odboru kultury pražského magistrátu a radní Hana Třeštíková.

„V rámci této skupiny koordinujeme i dobrovolné činnosti, jako je například právě šití a distribuce roušek či pomoc v sociálních službách. Děkuji všem zaměstnancům divadla, kteří v danou chvíli nezištně pomáhají bez ohledu na osobní rizika!“ uvedl sám Daniel Hrbek.  

Natáčení povzbudivých videí

Ne každý je však manuálně zručný nebo nemá šicí stroj. Může však pomoci jinak a i toho je si Švandovo divadlo vědomo, proto začali jeho herci a další tvůrci točit videa, jejichž smyslem je povzbudit, zlepšit náladu, zaměřit svoji mysl na hezké a dobré věci v životě, protože těch smutných věcí je teď až moc. Rovněž díky tomu neztrácí kontakt se svými diváky. Videa jsou k vidění online na Facebooku a rovněž na divadelním YouTube kanálu. Do projektu se tak zapojil např.: Robert Jašków, Marie Štípková, Jacob Erftemeijer, Petr Buchta, Natálie Řehořová, Andrea Buršová, Tomáš Červinek, Anna Stropnická, Jan Grundman. Texty umělcům píše umělecký šéf Švandova divadla Martin Františák, spisovatelka Kateřna Tučková, dramaturg a dramatik David Košťák a další tvůrci, kteří jsou spjati se smíchovskou scénou.

,,Krátké povídky, glosy, zamyšlení i jeden experimentální povídkový seriál vytvoří přímo pro náš video kanál zajímaví čeští básníci, autoři a dramatici; ztvární je herečky a herci našeho souboru. Každý přispěje podle svých možností, nápadů, kondice a tak, jak nám situace dovolí,“ uvádí Martin Františák.

Diváci se tak v následujících týdnech mohou těšit na program čtyř video sekcí. Na každý všední den se na Facebooku chystají Perličky na dně, bude se jednat o krátká osobní videa hereček a herců, ve kterých se podělí o svoje zkušenosti a postřehy z posledních dní, kdy se nemohou se svými diváky setkat v divadle. Každou středu se diváci mohou těšit na Písničku v podání Andrey Buršové, rovněž na Facebooku.

Pondělí, středa a pátek pak bude patřit Obrazům dní, v nichž se divadlo přihlásí k dlouhodobé tradici uvádění původních českých dramat. Formát zahájil příspěvek Martina Františáka, na který navážou texty básníka a novináře Ivana Motýla, dramatičky Barbory Hančilové, spisovatelky Kateřiny Tučkové, dramatika a režiséra Doda Gombára, spisovatele a právníka Josefa Holcmana a dalších. Publiku je představí členové Švandova divadla a vidět je můžete na YouTube.

Úterý a čtvrtek bude ve znamení Ligy sirotků, tedy povídkového seriálu vyprávěného pěti hlasy z hereckého souboru. Tento autorský experiment (román na pokračování) píše David Košťák, dramatik a zároveň dramaturg Švandova divadla. „Liga sirotků je příběhem neobyčejně obyčejných lidí, kteří trpí společenskou izolací i mimo dny zmítané epidemií,“ prozrazuje Košťák. Každý týden vzniknou dvě nové epizody a to, kam se budou osudy postav ubírat, tak bude možné sledovat na YouTube téměř v přímém přenosu.

Zdroje: 1,2,3,4,5

Jak vznikla skupina Losers Cirque Company?

Skupina Losers Cirque Company vzešla vlastně z původního dua DaeMen, tzn. z dua, ve kterém působím já a můj kolega Zdeněk Moravec. Oba dva jsme přemýšleli, co v životě dál chceme a jak naše vystupování posunout. Nazkoušeli jsme proto své první větší představení Lidoskop a poté jsme oslovili naše kamarády z řad akrobatů, tanečníků a s nimi uvedli představení The Losers a v tomto složení, které se rozrůstá o nové členy, jsme doteď.

Předpokládám, že název Losers Cirque Company tedy vychází z vašeho představení The Losers?

Ano, je tomu tak. Mnoho lidí, diváků, kteří toto představení viděli, nám tak začali říkat. Byli jsme prostě Losers (lůzři), připojili jsme k tomu už jen Cirque Company a název byl na světě.

Co je to vlastně nový cirkus?

Jedná se zjednodušeně řečeno o novou fázi cirkusu, v zahraničí se také označuje slovem Contemporary cirkus. Když si představíte klasický cirkus se šapito, tak tam máte principála (který propojuje jednotlivá čísla, která jdou za sebou), klauna, zvířata. Nový cirkus je více divadelní, má většinou příběh, od někud někam plyne, pokud jsou zvířata, tak se nedrezurují. Za průkopníka můžeme považovat Cirque du Soleil. V současnosti funguje v České republice několik malých novocirkusových souborů jako třeba Bratři v triku. Z těch větších jsme to pak my a Cirque La Putyka.

Jaký byl nábor členů?

Do původní sestavy, kterou jsem oslovil na představení The Losers se konkurz nedělal. Jak už jsem říkal, kluky i holky jsem oslovil přímo. Jelikož však zvětšujeme soubor, tak jsme na podzim loňského roku uspřádali konkurz´, který se skládal z části taneční, akrobatické a herecké. Z 80 přihlášených jsme pak vybrali 20, kteří s námi teď trénují a čekají je sólo představení.

Kdo vymýšlí choreografii?

Choreografii vymýšlí externista. Já mám nějakou ideu, přizvu k tomu režiséra, choreografa, oslovíme  tanečníky a akrobaty, kteří by to dané vystoupení mohli dělat. Teď už choreografii dělá i jeden z našich akrobatů Matyáš Ramba.

Jak dlouho cvičíte jedno vystoupení?

Velké představení cvičíme tak rok a půl, tréninky máme 5x až 6x týdně.  Tři měsíce před premiérou pak intenzivně 6x týdně vždy od 10:00 do 17:00 hodin. Do toho hrajeme večerní již nazkoušená představení z našeho repertoáru, případně máme vystoupení komerční pro klienty.

Naše redakce se na jejich trénink šla podívat. Losers trénuji v areálu Bohemka na Vinohradech, v sále sportovní gymnastiky. Každý se na začátku rozcvičil sám a pak už začali trénovat spolu a musíme uznat, že my bychom se po prvních pěti minutách takového tréninku zapotili a ještě dostali závrať. Všelijaké stoje, skoky, salta, no velký respekt. A co teprve, když je vidíte naživo ;-).

Máte někdy vůbec volno?

Máme, ale vždycky záleží na projektech. Pokud se nám jich nakupí hodně, není možné odjet třeba na 3 týdny někam pryč.

Co když se někdo ze souborů zraní nebo onemocní?

V ten moment musíme představení překopat a nacvičit rychle tak, aby se dalo zahrát i bez jednoho člena. Prakticky jsme rušili představení jen párkrát, a to když se zranil jeden ze dvou účinkujících.

Už jste zmiňoval, že máte i komerční vystoupení, jak ty probíhají, v čem se liší?

My máme vlastně dvě společnosti, jedno je divadelní společnost zaměřená na představení v divadle, to je právě Losers Cirque Company a pak společnost, která se zaměřuje na komerční vystoupení, to je United Arts. Komerční představení bývají kratší, kolem 5-8 minut a jsou vytvořeny na míru dané situaci. Někdy se ale stává, že si ale společnost objedná přímo celé naše divadelní představení v celé jeho délce.

Četla jsem, že vás letos čeká velká změna, a to vlastní domovská scéna, a to v Branickém divadle, jak jste se k tomuto prostoru dostali?

Z výběrového řízení. My hostujeme ve Studiu DVA, v La Fabrice, na Jatkách 78, v Divadle Na Fidlovačce, ale chtěli jsme mít vlastní prostor. Když se vypsalo výběrové řízení na Divadlo Braník, zkusili jsme to a vyšlo to. V sobotu 14.3. jsme měli mít takový Den otevřených dětí, chtěli jsme návštěvníkům ukázat prostor, sdělit jim své vize, jaké máme plány. S ohledem na situace se tento posouvá, zatím na neurčité datum. Pak divadlo na půl roku zavřeme, protože jej bude čekat rekonstrukce. Na podzim ho pak v plné parádě otevřeme pod novým názvem BRAVO!

Co vás v letošním roce nějaké novinky?

Tak největší novinkou bude samozřejmě podzimní otevření našeho divadla BRAVO! a s tím spojený Den otevřených dveří (přesné datum upřesníme). Dále nás v blízké době čeká premiéra představení Mimjové. V červnu pak budeme vystupovat na Vyšehradě v rámci Losers Open Air, kdy propojujeme naše vystoupení s živou hudbou- i letos se můžete těšit na Kláru Vytiskovou, Endru nebo Dana Bártu. Bohužel se letos nezúčastníme akce Letní Letná, protože v té době budeme na největším festivalu Fringe v Edinburghu, kam jsme dostali pozvání. Vystupovat tam budeme s představením Heroes. No a v listopadu se pak můžete těšit na premiéru kabaretu v našem divadle BRAVO!

Věříme, že se na našich vystoupeních potkáme s co největším počtem z vás.

Zdroje: 1,2,3,4,5,6,7