Jak dlouho se věnuješ návrhářství?

Bude to tak osm let. Tehdy jsem se rozhodla vyměnit studium cestovního ruchu, při kterém jsem se akorát trápila, za textilku.

Janine, francouzsky Jana. Jak tě napadlo si vybrat takové jméno pro svou značku?

To vzniklo při hodině grafického designu, který aktuálně studuju, když jsme tvořili vlastní loga. Chtěla jsem, abych to byla prostě já… a Francii miluju.

Jak bys charakterizovala svou tvorbu?

To, co tvořím, vychází hodně ze mě samotné. Silným impulsem pro mě byl rozchod, který jsem potřebovala někde ventilovat, jen o tom nemluvit, ale něco dělat. V tomhle období vznikla moje první kolekce a s tou i vlastní značka.

Dlouho jsem se zaměřovala na streetovou módu, bombery na míru a tak. Chci, aby věci ode mě byly extravagantní a originální, ale postupně zjemňuju. Plánuju používat jednodušší barvy a ráda bych dělala i svatební šaty.

I proto sis pro svou poslední kolekci vybrala jako téma lásku?

Ano. Téma lásky je se mnou dost spojené. Uvědomila jsem si, že potřebuju být šťastná v osobním životě, a potom budu spokojená i v tom pracovním a naopak.

Nedávno se konala tvá první módní přehlídka, při které jsi tuto kolekci představila. Jak probíhaly přípravy a jaké jsou tvé pocity?

Bylo to bláznivé. Napadlo mě, že propojím bakalářku s fashion show. Majitel školy souhlasil, ale chtěl, abych do toho zapojila i lidi z jiných oborů. A tak vznikl tým, se kterým jsem na tom od října pracovala. A samotná přehlídka utekla neuvěřitelně rychle. Ale všechno proběhlo víceméně hladce, takže u mě převládají spíš pozitivní pocity.

Janin projekt nebyl jen o oblečení samotném. Společně se svým týmem zjišťovala, co pro lidi znamená láska – ať už pro její přátelé, sledující nebo náhodné kolemjdoucí, které se vydali zpovídat do ulic.

Věrnost. Tolerance. Umění se sebeobětovat. Něco, co do vašeho života přijde nečekaně a rychle a při odchodu způsobuje bolest. Manželství až do smrti. A co znamená láska pro vás?

Kde jinde bereš inspiraci?

Hodně z cestování. A potom z umění a přírody. Jednou Jakub Polanka řekl, že se inspiruje lidmi na ulici. Obléknou se do toho, co najdou, a často vzniká něco zajímavého. Občas se takhle zamýšlím nad cizími názory a něco si z nich odnesu.

Využíváš látky převážně z Itálie. Z jakých dalších materiálů šiješ?

Mezi českými látkami není takový výběr, samozřejmě se většina dováží. Italské látky jsem teď hodně používala v souvislostí s praxí u designéra a módního návrháře Bedřicha Pavlačky, který často dováží právě z Itálie.

Používám převážně hedvábí – to je trochu nepraktické na údržbu, ale vypadá dobře. Dále vyšívané věci, ráda používám různé kamínky. Brokát, bavlnu, krajku a naposled jsem použila na sukně i tyl.

Máš pocit, že se ti v českém návrhářském rybníčku plave dobře?

Všímám si, co se kolem mě děje, ale moc to neřeším. A nechci tady zůstat. Rádi bychom s přítelem odjeli do zahraničí. V Česku si chci vybudovat aspoň nějakou klientelu, ale jinak plánuju cestovat a točit videa o návrhářství. Ale Praha je pořád můj domov, tak se sem budu vracet. A konkurence je všude, ale tolik bych se jí nebála.

Jaká je tvá klientela?

Často se jedná o známé. Jinak jsou to lidi, kteří chtějí být odlišní a nevadí jim za to připlatit.

Oblečení šiješ na míru. Jak dlouho přibližně trvá vytvořit třeba takový bomber?

Nejdříve od klienta zjistím jeho představu, změřím si ho… tak tři nebo čtyři sezení, ale je to individuální.

Nosíš sama to, co navrhneš? Jaký je tvůj oblíbený kousek?

Ano, nejčastěji bombery, někdy šaty. Do budoucna si chci navrhnout více basic oblečení na denní nošení.

Jsi spíše zastánce slow fashion a minimalistického šatníku, nebo jsi tak trochu shopaholic, potrpíš si na doplňcích apod.?

V poslední době mě nakupování spíš otravuje. Nevadí mi zajít do sekáče, ale spíš do těch lepších. A třeba na kabelku si raději našetřím.

Na co nového se u tebe můžeme těšit? Máš už nachystanou kolekci na léto?

Nápady určitě jsou. Inspirovala jsem se různými vzory a plánuju tvořit hlavně s hedvábím, šaty a možná sukně.

Jaké jsou tvé plány do budoucna? Chystáš nějaké další projekty?

Zrovna nedávno jsem ve sprše dostala nápad, kterého se chystám držet. Přemýšlela jsem, jaké u nás fungují projekty – jako Fashion Week a Designblok. A chtěla bych vytvořit nějakou větší akci, kde by se propojilo několik designérů, třeba i s hudbou. Zase bych si k tomu přibrala lidi ze školy, protože jsem zjistila, že jsou opravdu schopní. A přijde mi, že se lidi často nechávají omezovat tím, co už existuje. Ale co kdybych to prostě přeskočila a vymyslela něco jinýho, novýho? Je to takový můj malý sen a já se toho nebojím.

Máš nějaký velký sen?

Chci zůstat se svým přítelem, kterému vděčím za velkou podporu v tom, co dělám. Budu ráda, když mě bude móda opravdu živit, že to, co vytvořím, budou lidi nosit. Přemýšleli jsme nad vlastním místem s kavárnou, kde by se prodávalo moje oblečení a pořádaly by se tam třeba i nějaké přednášky apod. Ale nevím, jestli v Česku, spíš ne. Kamenný obchod bych měla v budoucnu ráda, ale je to složitý. Na druhou stranu vidím i určitý kouzlo v tom, když si mě lidé sami najdou a kontaktují mě.

Pokud vás rozhovor s touto talentovanou slečnou zaujal, koukněte i na její Instagram.

Zdroj: archiv Janine