Když si na konci filmu Dítě Bridget Jonesové osudem nepěkně smýkaná Bridget (Renéé Zellweger) konečně padla do náruče s Markem Darcym (Colin Firth), zdálo se, že konečně došlo na „a žili šťastně až do smrti“. Bylo to přesně tak, bohužel to trvalo příliš krátce, protože Mark pár let nato zahynul na humanitární misi v Sudánu. Dnes je Bridget vdova, sama pečuje o devítiletého syna Billyho a čtyřletou dceru Mabe, a nemůže se pohnout z místa. Jediným chlapem v jejím životě je bývalý milenec Daniel Cleaver (Hugh Grant), kterého však využívá jen na občasné hlídání dětí. Ovšem ani ona nemůže ustát soustavný tlak, který na ní vyvíjejí kolegové z televize, přátelé a rázná gynekoložka (Emma Thompson). Ti všichni se shodují, že na život bez chlapa je v jejím případě ještě brzy a že by si měla někoho najít. Sotva Bridget tuhle myšlenku konečně vstřebá, začnou se dít věci. Které jiné dámě v nesnázích by se poštěstilo, že ji zachrání o jednu až dvě generace mladší student biochemie (Leo Woodall) a je jí hned okouzlen? A proč pořád naráží na lehce neurotického pana Wallakera (Chiwetel Ejiofor), učitele svého syna, který mu pomáhá překonat trauma ze ztráty otce? Bridget je zkrátka na roztrhání, na prahu nových milostných dobrodružství a my se při sledování její další životní kapitoly můžeme smát, dojímat a na chvíli zapomenout na své starosti. 

Bridget Jones si diváci a divačky zamilovali na přelomu letopočtu, když se Renée Zellweger představila jako roztržitá a v řadě směrů nedokonalá obyčejná ženská, která zkrátka jen toužila po lásce a vůbec nebylo těžké se s ní sžít. Na Valentýna do kin po devíti letech dorazil čtvrtý díl romantické komedie, která vznikla na motivy knih spisovatelky Helen Fielding. Film režíroval Michael Morris, nejvíce známý pro americké indie drama To Leslie, které bylo nominované na Oscara za herecký výkon Andrey Riseborough. 

Bridget, které je nyní přes padesát, stará se o dvě děti a už čtyři roky truchlí po manželovi, si vyslechne od svého okolí spoustu dobře míněných rad zahrnujících návrat k randění, sexu i práci. Sympatická blondýnka s neustále rozcuchanými vlasy je starší, ale zas tak moc se nezměnila, stres z každodenního pobíhání kolem dětí (které zahrnuje i občasné pálení špaget) a smutek zvládá po svém (např. lahví vína), je neohrabaná, svým osobitým způsobem okouzlující a zábavná. 

Vrací se postavy z minulých dílů, obzvlášť hezké je Bridget opět vidět s Danielem, jejím exmilencem, který pořád nahání dvacítky, občas jí pohlídá děti a pohloubá, jak by rád byl v otcovské roli (ale ne s ní). Bridgetiny kamarádky s různými stadii botoxu pořád popíjejí, žehrají na stárnutí a řeší vztahy. Jedna se chopí iniciativy a založí Bridget profil na Tinderu. A tak se Bridget rozhodne ze života vykřesat novou jiskru, vysvleče se z pyžama, ve kterém v posledních letech očividně strávila až nepatřičné množství času, a vrací se k randění i do zaměstnání. 

Devětadvacetiletý Roxter je roztomilý zileniál, takový golden retriever boyfriend, Adonis, jak říká Bridget a její okolí, které je z něj paf (obzvlášť když si zahraje na Mr mokrá košile). Líbí se mu starší a vyzrálejší ženy a Bridget vedle něj zase o něco víc rozkvete a zažije s ním vzrušující léto. Později se Bridget sbližuje také s panem Wallakerem, kterého např. doprovází při školním výletě do přírody. Její příběh je tentokrát hořkosladký, protože je tu zároveň dost prostoru pro smutek ze ztráty manžela a otce. 

Je skvělé mít Bridget zpátky. Pokud máte tuhle hrdinku a její eskapády rádi, chcete si pustit divácky nenáročný a celkem předvídatelný film, můžeme jedině doporučit. Zavzpomínáte i na předchozí díly, ať už díky podobně vypadajícím scénám, či vizuálnímu doprovodu závěrečných titulků. A nechybí ani její legendární bombarďáky!

Zdroj: CinemArt