Sama autorka Christie Watsonová původně zdravotní sestrou být nechtěla. Zvažovala celou řadu jiných povolání, od mořské bioložky, přes fotografku pro National Geographic, až k majitelce cestovní kanceláře. Nakonec však přes 20 let pracovala ve zdravotnictví. Kromě toho je autorkou několika knih a za šíření dobrého jména ošetřovatelského povolání získala cenu Future Sharpes Award.

Její kniha Sestřička (u nás ji vydalo nakladatelství Leda) je psaná velmi sugestivně, naturalisticky, ale ne nechutně, zkrátka tak, jak to skutečně chodí. Autorka vás v jednotlivých kapitolách provede různými nemocničními odděleními. Dostanete se díky ní na dětské oddělení, které je plné naděje, ale i smutku. Prožijete dny na porodnici, kde se rodí nový život, ale kde může život i zaniknout.

„Každou společnost lze posoudit podle toho, jak zachází se svými nejslabšími členy.” Mahátma Gándhí

Spolu s ní se postaráte o seniory, kteří stále bojují a kterým se při jejich odchodu snažíte dát důstojnost. Právě důstojnost, péče, laskavost, ochota, úsměv, naděje, smích, ale i slzy. To je práce zdravotních sestřiček a zdravotních bratrů, to je ošetřovatelství.

Jak řekl Mark Twain: „Laskavost je jazyk, který hluší slyší a slepí vidí.” Být zdravotník neznamená jen umět nabrat krev, podat prášky, dát infuzi, to je jen zlomek této práce. Zdravotník by měl být empatický a laskavý. Někdy stačí jeden pohled, jedno slovo, pohlazení, respekt k pacientovi. Tím můžou pomoct, dát naději i těm, kteří už nejsou schopni se o sebe postarat a hlavně zachovat jejich důstojnost.  Tohle při čtení této knížky zjistíte. Chvílemi se vám koutky úst smějí a v mžiku se dáte do pláče. Dojde vám, že zdravotníci jsou lidi stejně jako vy. Mají své životy, své rodiny, své problémy, i jim umírají příbuzní, ale to všechno jde stranou, když jsou v práci, v tu chvíli jsou tu pro vás. Tak na to nezapomínejte.

Zdroje: 1,2,3,4