Velkoplošná okna, sem propouštějí dostatek světla a díky vysokým stropům, které umožnily výstavbu galerie a bílým stěnám, působí celý prostor neobyčejně vzdušně. Středobodem bytu je kuchyně, s rohovou linkou, navrženou ve stylu „custom made,“ kde tráví celá rodina většinu času. Kombinace skříněk z překližky a bílého matu, ozvláštněná industriálně působícími policovými díly je nesmírně působivá a evokuje atmosféru brooklynských loftů.  Kovaný jídelní stůl s dřevěnou deskou, doplněný vintage židlemi Vitra v designu Charlese a Rae Eamesových se nachází hned vedle kuchyně. Jídelna plynule přechází v obývací část, ze které se po samonosném ocelovém schodišti dostaneme na galerii s pianem a pracovním koutem a studovnou. Na hlavní obývací prostor pak přímo navazuje také hlavní ložnice s vlastním sociálním zázemím a šatnou.

Z galerie je také přistup do dětských ložnic, kde se také setkáme s mnoha stylovými vintage doplňky. Také zde je zachován podobný puristický styl s čistými stěnami a vintage doplňky v podobě stylového sedacího nábytku známých značek.

¨Poděkování a zdroj fotografií:  Standard Studio

Díky památkové ochraně muselo být průčelí domu směrem do ulice zachováno a na některých místech bylo dokonce přiznáno i původní zdivo. Architekti důmyslně rozšířili stávající obytný prostor pomocí přístavby do vnitrobloku. Její fasáda z trapézových plechů hořčicové barvy tvoří zajímavý kontrastní prvek k tradiční architektuře původní stavby a její plochá střecha pak skvěle slouží jako platforma pro terasu o patro výše. Patio samotné je pak dokonalou oázou klidu uprostřed rušného města a perfektním místem pro posezení s přáteli při sklence dobrého vína. Sloupy, podpírající pergolu byly zachráněny při rekonstrukci interiérů domu.

Z původní dispozice domu byly zachovány pouze jeho obvodové stěny a celý vnitřek byl propojen v jeden veliký celek. Interiér je rozdělen na tři úrovně, přičemž centrální komunikační tepnu mezi jednotlivými patry tvoří napůl dřevěné a napůl visuté schodiště. Potřebné úložné prostory byly povětšinou vyřešeny formou vestavných skříní, či policových dílů, jež slouží zároveň jako optické předěly jednotlivých funkčních zón a přitom nijak nenarušují čistotu designu a eleganci stavby. Co se zařízení a vybavení týče, pak všude vládne eklektický minimalismus. Díky tomu, že je dům prost zbytečného nábytku a dekorací, může na první pohled působit poněkud stroze. Nicméně celkový výraz dává plně vyniknout zajímavým architektonickým prvkům původní stavby, ať již se jedná o tesané zárubně oken a dveří, či jiné fasádní prvky, které byly pečlivě zrekonstruovány a samy o sobě jsou uměleckými díly.

Poděkování a zdroj fotografií: Arrokabe Arquitectos, Luis Diaz

Nábytek je pak směsicí skandinávské klasiky čistých tvarů a vintage kousků. Středobodem společenského prostoru je nerezová kuchyňská linka, evokující svými strohými tvary a zpracováním tovární úložné skříňky. Kuchyně pak volně navazuje na obývací zónu kde je umístěn také jednoduchý pracovní stůl. Pruhované závěsy ve visící od stropu na podlahu sem pak vnášejí dotek luxusu. V ložnici se zase setkáme s romantizující postelí s nebesy a osvětlením, evokujícím staré zavařovací sklenice či tmavě šedou lavicí, která původně stávala na murmanském hlavním nádraží a jež dnes slouží jako odkládací stolek. Jako dekorace byly zvoleny oblíbené aforismy majitele natištěné na velkoplošných plátnech či designové solitéry, jako jsou například židle Extension Chair z dílny Moooi.

Poděkování a zdroj fotografií: llamasdesign

Na svažitém pozemku, sevřeném serpentinou místní komunikace, tak vznikla skutečně výjimečná vila, jež navzdory svému revolučnímu provedení skvěle zapadá do okolní krajiny. Dům se rozkládá na opravdu velkorysé ploše a je rozdělen do dvou úrovní. Vstupní trakt je ze strany silnice chráněn vysokou zdí, obloženou místním lomovým kamenem, jež poskytuje majitelům dostatek soukromí a chrání dům před zvědavými pohledy kolemjdoucích. Dřevěný chodníček nás pak zavede k hlavnímu vchodu, kterým se dostaneme do plně proskleného vstupního foyeru. Odtud se pak můžeme po samonosném železném schodišti sejít do přízemí, kde se nachází hlavní obytná zóna domu.

Tento prostor je skutečně impozantní. Jedna z jeho stěn je téměř celá obložena kamenem a ve svém středu přerušena slepou arkádou, jež oživuje její monolitický rastr. Tento prvek je nejen reminiscencí původní španělské lidové architektury, ale zároveň také dekorativním prvkem, neboť designéři předem počítali s jeho odrazy v leštěném corianu kuchyňského ostrůvku. Působí tak jako živá plastika, jež se mění s postupem světla během dne, ale také úhlem pohledu. Podlahy z tmavé břídilce a stropy z pohledového betonu pak dokonale kontrastují s bílou výmalbou. Celá přední stěna tohoto prostoru se dá, díky supermoderním oknům, otevřít a dovoluje tak úchvatným barvám neopakovatelných západů slunce nad mořem vstoupit přímo do obývacího pokoje.

Oproti běžným zvyklostem se klidová zóna s koupelnami a ložnicemi nachází ve vstupním, tedy prvním podlaží. Ani tyto prostory nejsou ochuzeny o výhled na nekonečný blankyt mořské hladiny a přitom díky promyšlené dispozici zůstávají stranou rušné společenské zóny vily.

Poděkování a zdroj fotografií: Pepe Gascon Arquitectura

Tradiční ostrovní architektura je úžasná a právě ona sama byla naší největší inspirací při realizaci interiérů, ale i exteriérů této vily. Jednoduchost tvarů a bíle zdi dokonale kontrastují modromodré  barvě Egejského moře, jež je díky velkorysému prosklení viditelné ze všech prostor domu. Většina francouzských oken se dá otevřít a umožňují tak přímý přístup na rozlehlé terasy obklopující tuto bílou vilu s opravdu fascinujícím výhledem a jsou přímo stvořeny k nerušné relaxaci či posezení při sklence dobrého místního vína.

Interiéry jsme se snažili ladit v neutrálních odstínech, aby nic nerušilo výhledy do okolní krajiny. Proto byla většina zdí natřena jasně bílou barvou, tolik typickou pro toto prostředí. Tento jinak na první pohled poněkud fádní rastr je na několika místech oživěn odstíny šedé či okrové. V duchu této filosofie se také většina nábytku nese v podobné barevnosti. Designové solitéry, jako pohovky v designu Paoly Novane či špičkové kousky z dílny Baccarat či Seleti vnáší do celého konceptu potřebnou dynamiku. Samozřejmě jsem si neodpustil ani několik akcentů vintage, jako je kolekce starých sklenic v obývacím pokoji, kuchyňská ostrůvek v podobě starého stolu, noční stolky v ložnici či zrenovovaná stolička v pracovně, jež připomínají lidové tradice, tolik provázané s tímto místem, ale zároveň vnášejí do interiérů vyly pocit tepla a domova.

Fotografie: VAGGELIS PATERAKIS

H DESIGN BY JOE