Díky památkové ochraně muselo být průčelí domu směrem do ulice zachováno a na některých místech bylo dokonce přiznáno i původní zdivo. Architekti důmyslně rozšířili stávající obytný prostor pomocí přístavby do vnitrobloku. Její fasáda z trapézových plechů hořčicové barvy tvoří zajímavý kontrastní prvek k tradiční architektuře původní stavby a její plochá střecha pak skvěle slouží jako platforma pro terasu o patro výše. Patio samotné je pak dokonalou oázou klidu uprostřed rušného města a perfektním místem pro posezení s přáteli při sklence dobrého vína. Sloupy, podpírající pergolu byly zachráněny při rekonstrukci interiérů domu.

Z původní dispozice domu byly zachovány pouze jeho obvodové stěny a celý vnitřek byl propojen v jeden veliký celek. Interiér je rozdělen na tři úrovně, přičemž centrální komunikační tepnu mezi jednotlivými patry tvoří napůl dřevěné a napůl visuté schodiště. Potřebné úložné prostory byly povětšinou vyřešeny formou vestavných skříní, či policových dílů, jež slouží zároveň jako optické předěly jednotlivých funkčních zón a přitom nijak nenarušují čistotu designu a eleganci stavby. Co se zařízení a vybavení týče, pak všude vládne eklektický minimalismus. Díky tomu, že je dům prost zbytečného nábytku a dekorací, může na první pohled působit poněkud stroze. Nicméně celkový výraz dává plně vyniknout zajímavým architektonickým prvkům původní stavby, ať již se jedná o tesané zárubně oken a dveří, či jiné fasádní prvky, které byly pečlivě zrekonstruovány a samy o sobě jsou uměleckými díly.

Poděkování a zdroj fotografií: Arrokabe Arquitectos, Luis Diaz

Oproti původní dispozici byly odstraněny zbytečné příčky a celý prostor byl propojen v jeden funkční celek. Trámové stropy byly zbaveny lesklého laku a namořeny jemně krémovou barvou. Schodišťové konstrukce a nosné prvky prvního patra pak byly znovu postaveny z tvrzeného skla a oceli. Jednoduchá kuchyně v bílém lesku byla umístěna přímo pod samonosné schodiště, přímo do čela hlavního obývacího prostoru. Velmi zajímavým prvkem je prosklená podlaha pod pracovnou v prvním patře, která umožňuje sledovat dění v kuchyni, aniž by člověk musel vstávat od pracovního stolu.  Kousek opodál se nachází jídelní stůl a obývací část s pohodlnou látkovou pohovkou šedé barvy. Jako oživení pak slouží dvojice červených apartních křesílek.

V prvním patře nalezly své místo pracovna, koupelna a ložnice. Koupelna je od zbytku prostoru oddělena pouze skleněnou zástěnou s posuvnými dveřmi z mléčného skla, poskytujícími potřebné soukromí. Zařízení ložnice pak tvoří postel, jež je středobodem této části, doplněná pohodlným křeslem Egg Chair s podnožkou z pera Arne Jacobsena. K uložení oblečení slouží prostorná šatní skříň, kopírující zeď za postelí. Zemité barvy dominují také hornímu patru a vytvářejí zde velmi příjemnou a klidnou atmosféru.

Poděkování a zdroj fotografií: TADDEI ARCHITECT

]]> https://dailystyle.cz/kdyz-se-lifting-bytu-podari/feed/ 0 https://dailystyle.cz/moderna-s-vintage-akcenty/ https://dailystyle.cz/moderna-s-vintage-akcenty/#respond Mon, 28 Jul 2014 17:04:40 +0000 http://dailystyle.cz/?p=11589 Kombinace vintage stylu, koloniální klasiky a moderny se na první pohled může zdát šílená. Harmsley Road Residence je ovšem důkazem, že i tyto zdánlivě nekombinovatelné styly lze sladit v jeden líbivý a přitom dokonale funkční celek. Rekonstrukce starého domku se bravurně ujal australský architektonický ateliér STUDIO 53.

K původní stavbě s akcenty viktoriánského stylu byla přistavěna moderní krychlová přístavba, která byla oblečena do „romantizujícího“ kovového pláště s florálním rastrem, který na první pohled působí jako gigantická krajka. Tento plášť plní funkci zastínění před pálícím sluncem a zároveň opticky zjemňuje surový styl nového železobetonového křídla. Slunce navíc vytváří na vlastní fasádě díky hře světla a stínu skutečně jedinečné efekty, které se postupně během dne mění a dodává jinak poměrně fádním proskleným plochám potřebnou dynamiku.

S prolínáním moderny a vintage prvků se setkáme také v interiérech vily. Velmi efektně působí například designový jídelní stůl, doplněný apartními židličkami z překližky a kovu z poloviny minulého století, či retro komoda pod televizí, které pro změnu kontrastuje hypermoderní a jednoduchý krb z pohledového betonu. Designérům se skutečně podařilo nepřesáhnout křehkou rovnováhu mezi estetikou a kýčem, díky čemuž působí celý dům neobyčejně útulně a přitom splňuje všechny současné nároky na moderní životní styl.

Poděkování a zdroj fotografií: STUDIO 53

Designéři zvolili podlahy z březového dřeva a celkový koncept zemitých barev rozbili na několika místech tapetami s geometrickým rastrem. Většina nábytku byla navržena přímo pro tento prostor, a proto se rastr opakuje také na některých solitérech. Koncept tak získal dokonalou harmonii, ukrytou v přísné pravidelnosti a čistotě linií a barev. Dřevo, jako takové, je hlavním atributem celého bytu a vnáší do jeho interiérů pocit tepla a pohody. Hlavní obytný prostor v sobě kombinuje funkci kuchyně, jídelny a obývacího pokoje, přičemž zabírá celou spodní úroveň mezonetu. Již na první pohled nás upoutá masivní jídelní stůl z jediného kusu staletého dubu a retro světlo s kobaltovými stínidly, které zároveň působí jako stylová plastika. Minimalistická kuchyňská linka v kombinaci bílé a březové dýhy je pak čistě funkční a nijak tak nenarušuje celkový výraz prostoru. V obývacím pokoji pak nalezneme pouze černou pohovku od BoConcet doplněnou křesílky, konsolou a stolkem s dílny Dyer – Smith Frey. Se stejnými křesílky v tyrkysové barvě se pak setkáme také v zasklené lodžii.

Horní patro, kam se dostaneme po betonovém schodišti, je vyhrazeno ložnicím a soukromým prostorám majitele bytu. I zde vládne přísná, ale líbivá funkčnost a minimalismus, oživený pouze několika designovými svítidly a tapetami.

Poděkování a zdroj fotografií: Dyer – Smith Frey