Hlavní obytný prostor s vysokými stropy a ocelovým schodištěm do galerie v prvním patře budí vskutku impozantní dojem. Nádech luxusu sem vnáší leštěná mramorová podlaha, pokrytá na několika místech koberci z pravých lamích kožešin. S akcentem stejného obkladu se můžeme setkat také na stěně za závěsným barem v jídelní části. Tmavošedé stěny, které tvoří základní rastr pro obrazy známých současných umělců, jsou na několika místech oživeny polopříčkami z pohledového betonu. Prosklená stěna pak od hlavního prostoru symbolicky odděluje jakýsi „kuřácký salonek“ se čtyřmi pohodlnými retro-křesílky, které přímou zvou k posezení nad sklenkou dobrého koňaku. Velmi zajímavými designovými prvky jsou například lustr Dear Ingo v designu Rona Gilada přímo nad jídelním stolem, dřevěné křeslo od Codyho Stonerocka, či barokní subtilní křesílko potažené černou kůží.

Po schodišti se pak dostaneme do prvního patra, kde se nachází ložnice se šatnou a koupelnou. I zde vládnou zemité odstíny šedé a hnědé. Tato místnost není od zbytku prostoru nijak stavebně oddělena a prakticky jediným optickým předělem s denní zónou jsou nízké skříňky, jež tvoří současně i zábradlí galerie.  Stěny po celém bytě pak hostí rozsáhlou uměleckou sbírku majitelů, kde mezi jinými nalezneme také obrazy Fabiany Langaro Loos, Heleny Neckel a Jadera Almeidy.

Poděkování a zdroj fotografií: CASADESIGNINTERIORES

Jednoduchý skelet nevýrazných tvarů dokonale zapadá do okolní krajiny plné zeleně. Architekti surovou krásu litého betonu zjemnili množstvím oken v dřevěných rámech, jenž skvěle kontrastují s technicistním vzhledem stavby a zároveň propouštějí do jejích interiérů dostatek světla. Jednoduchost architektury i vnitřního členění je až zarážející. Dům je prost veškerých ozdobných prvků, díky čemuž ještě více vynikne opravdu stylový nábytek. Jednoduchý půdorys stavby je řešen ve tvaru písmene L. Spojnicí obou křídel prochází chodba, která umožňuje přístup do všech pokojů a odděluje od sebe společenskou a soukromou zónu domu. Hlavní vstup v podobě dvoukřídlých masivních dveří vede netradičně přímo do hlavního obývacího prostoru. Ten v sobě kombinuje kuchyni, jídelnu i obývací pokoj a je doslova zalit denním světlem, které sem proniká přes rohovou prosklenou stěnu. Většinu oken je možné otevřít a umožnit tak přímý přístup do rozlehlé zahrady, jež dům obklopuje. Všechny podlahy jsou z litého betonu, stěny a stropy pak na sobě nesou neutrální bílou barvu, díky čemuž tvoří neutrální rastr, který podtrhuje stylové kusy nábytku. Srdcem celé místnosti je barový pult, vyrobený z jednoho kusu kmene staletého olivovníku, který byl po stranách ponechán neopracovaný. Slouží nejen jako velkorysá pracovní plocha, ale také k uložení nádobí. Kuchyně je pak řešena formou několika vestavěných regálů a skříněk, čímž vznikla jedinečná syntéza, kombinující v sobě prvky eklektismu, industrialismu a vintage, která do daného konceptu výborně zapadá. Dalším zařízením místnosti je masivní dřevěný stůl, doplněný ratanovými židlemi a pohodlné kožené pohovky, rozmístěné kolem betonového krbu. Na tuto místnost volně navazuje pracovna s obrovskou knihovnou, zabírající celou jednu stěnu. Velmi stylově bylo realizováno také osvětlení tohoto prostoru, které je, kromě klasických bodovek ve stropních podhledech, řešeno pomocí větví se zavěšenými žárovkami. Tento akcent „custom made“ designu je opravdu zajímavým designovým kontrapunktem a vnáší do interiéru nádech venkova.

S podobnými „vychytávkami“ se setkáme po celém domě, ať již se jedná o půvabné zákoutí se starými výtisky v historických rámech a pohovkou v kuchyni, barokní sekretář v pracovně, či posezení u venkovního krbu. Ložnice jsou řešeny v podobném duchu jako denní zóna a také zde vládne vytříbený eklektismus a útulná atmosféra.

Poděkování a zdroj fotografií: ANDERSON ANDERSON ARCHITECTS