Co Tě přivedlo k hudbě? 

Přivedl mě určitě tanec. Stále tvrdím, že se celý život cítím jako tanečnice, ale dá se říct, že mi pomohla i televize MTV, na kterou jsem se kvůli tanci soustředila. Když jsem si představovala, že bych mohla být choreografka videoklipů, tak jsem si nemyslela, že by se to mohlo takhle hezky propojit. Začínala jsem v dívčí skupině v soutěži Československo má talent, takže jsem byla hozena do „vody“ čtyř hlasů. Po rozpadu naší skupiny jsem již odstartovala kariéru sama, a to singlem Is This Love, který jsem připravovala přesně rok. 

Jsme tu dnes především kvůli koncertu Burning Light, což je tvé debutové album. Co pro Tebe album znamená?

K tomuto albu jsme se také dostávali celkem dlouho. Neprve jsem potřebovala potkat člověka, který by pochopil podstatu alba, a pomohl mi tak s tím. Tím člověkem se nakonec stal Milan Andre. 

Každý song představuje reálný příběh, který se odehrál, a je to pohled mého ženského působení v životě, přátelství. Vše je napsáno z pohledu ženy. Chtěla jsem tím především vyjádřit to, že si přeji, aby lidé přes moji hudbu našli pokoj a klid v tomhle šíleném a chaotickém světě plném technologií. Doufala jsem, že je tímto albem z tohoto alespoň na chvíli vytrhneme. 

Album má tedy velké ohlasy, samozřejmě pozitivní. Jaká je tvoje oblíbená písnička? 

Abych řekla pravdu, tak se to u mě často mění. Velmi dlouho to je stejnojmenná písnička Burning Light a samozřejmě Hold me – ta má největší ohlasy u posluchačů. Ale mému srdci je nejbližší píseň No Distance. 

Má tato písnička skrytý význam, že se řadí mezi ty nejoblíbenější?

Je mi nejblíže z toho důvodu, že jsem ji napsala s mojí nejlepší kamarádkou Michaleou. Vyjadřuje naše přátelství a lásku. Je to pro mne velmi vzácná písnička. 

Asi můžeš tedy potvrdit, že se takovéto věci tvoří lépe s blízkými a je to ku prospěchu výsledku…

Ano, takovéto věci by bez těchto lidí nevznikly. Ať bez této kamarádky Michaely, Milana, kapely…

Jsi výborná tanečnice a i sama jsi prozradila, že se spíše jako tanečnice vnímáš. Vedeš někde například i open class, abychom si s Tebou mohli zatancovat taky?

Teď v létě jsme měli pár workshopů. Přes září se ještě uvidí, ale od října budou určitě speciální workshopy a kurzy. V Bratislavě vlastně byla docela velká poptávka, ale pořádat budeme open classes i v Praze. Tak určitě dorazte všichni. 

A tedy víc tanec nebo zpěv? 

Teď je to asi padesát na padesát. Ode mě všichni podle mě očekávají, že se to dá skloubit, ale já nejvíce tancuji salsu a latino, což s mými singly, které nejsou 100% taneční (ne všechny), to zatím moc nejde. Ale uvidíme, třeba něco přijde. 

Jaké máš plány do budoucna? Můžeme se těšit třeba na nové album? 

Plánuji toho teď více. Netýká se to tedy nového alba, hodně se zatím zaměřujeme právě na album Burning Light, abychom mu vdechli život. 

Opustíme hudební pole. Potkali jsme Tě na Tvém koncertu, který byl spojen s Yves Saint Lauren vůní Libre. Jsi i ambasadorkou YSL. Co patří mezi Tvé nejoblíbenější produkty? 

Samozřejmě používám nejradši vůni Libre. Tu spotřebovávám po litrech (smích). A z make-upu korektor Touche Éclat, pak tvářenku Couture Blush a také YSL ikonické rtěnky Rouge Pur Couture.

Barva rtěnky? Jejich ikonická červená nebo… 

Jsem spíše na tělové odstíny, takže volím nude. 

Naše oblíbená otázka na závěr… Jak bys definovala svůj DailyStyle? 

Tím, že už přichází podzim, což je mé nejoblíbenější období, tak jednoznačně trenchcoat nebo lehčí bunda. Padnoucí levisky, teď ráda sahám po širokých nohavicích, martensky a crop top. Nebo když už je velká zima, tak rolák. Jednoduchý make-up à la no make-up, moje přirozeně kudrnaté vlasy nebo drdol a jdu. 

DJingu se aktivně věnuješ už tak 12 let. Jak své dosavadní působení na hudební scéně vnímáš?

Je to pravda, viděl jsem a zažil už opravdu hodně a odpovědět tak, abych nezněl moc sebestředně, je docela těžký. Za posledních pět let se na scéně změnila jedna zásadní věc: DJů (myšleno těch zásadních, kteří jsou schopni probourat svoji bublinu a dostat se více do povědomí lidí) moc není a myslím, že je to velká škoda. Dříve bylo víc DJs, kteří byli „nahoře“, ale už třeba zestárli nebo mají rodiny. Já se snažím, aby ten „DJing“ aspekt úplně nezmizel. Myslím, že by to byla škoda. Nová generace by neměla moc inspiraci, jakým směrem se vydat, a to pro mě osobně bylo ze začátku hodně důležitý.

Máš zkušenosti i s hraním v zahraničí, třeba v USA nebo Velké Británii, ale parties v Česku máš radši, je tomu tak? Jak moc se podmínky pro hraní v cizině liší?

V Čechách a v Evropě speciálně jsme party people. V USA mě překvapilo, že lidé na party spíš víc pijí a povídají si. Pak přijde jedna písnička, na kterou čekají celý večer, a najednou jsou schopni obrátit klub vzhůru nohama. Po jejím konci se vrátí zpět do chill módu. Člověk vidí ty šílené mejdany v Las Vegas u bazénů a tak a říká si, že to takhle bude všude v Americe, ale není. Evropa více tancuje. Amíci jsou celkem překvapení, když to u nás vidí. 

Jak moc se tě profesně dotkla covidová opatření? Věnoval ses namísto hraní v klubech apod. jiným projektům? Přidal ses k DJům, kteří občas vystupovali online?

Covidová doba se mě dotkla značně. Nejen finančně, ale hlavně psychicky. DJing pro mě neznamená jen práci – v mým případě není klišé, když řeknu, že je to můj život. Je mým zásadním zdrojem sebevědomí a tehdy jsem o něj přišel. Stream pro mě nebyl řešením. Už jenom z principu byznysu. V Čechách není DJ streaming tak zajetý jako v Americe, kdy si DJs byli schopni paradoxně vydělat víc v koroně, než za normálních okolností. Já jsem šel spíš cestou domácího cvičení, protože mě štvalo, že jsem měl na sobě zbytečných 15 kilo, kterých jsem se chtěl zbavit. Cvičení byla moje terapie na všechno.

Je v Praze klub (nebo jiné místo), ve kterém by sis chtěl zahrát a zatím jsi třeba neměl možnost?  

V podstatě hraju nebo jsem hrál v každém předním klubu v Praze. Od Epicu po M1 Lounge. Baví mě hrát lidem při večeři v Asian Temple. Chtěl bych si dát třeba předskokanství v O2 areně pro 10 tis. lidí. To by bylo super.

V jiném rozhovoru jsi řekl, že je pro DJe důležité mít podpis. Jak moc velký je při hraní prostor pro kreativitu a je ještě možné se nějak více odlišit?

DJing je super v tom, že je opravdu na nás, jak ho pojmem. Můžeme být DJs, jejichž podpisem je hraní neznámých věcí pro skupinku nadšenců, nebo třeba DJ, který vystupuje jenom v klubech a dá lidem přesně, co chtějí. Je to o úhlu pohledu a o tom, co se komu líbí. Můj podpis spočívá v tom, že se snažím dávat elementy turntablismu (gramofon se bere jako hudební nástroj, v češtině bych to nazval „gramofonismem“) do klubového setu. V mém setu znějí scratche, které se snažím dělat tak, že jsou součástí písničky. Jedna věc je na tomhle super – nedá se to stáhnout. A abych odpověděl na otázku, vždycky může člověk vymyslet něco, čím se odliší. Skies the limit 🙂

Dost se věnuješ technickému DJingu, stal ses např. i vicemistrem v soutěži DMC. Přiblížil bys to ve stručnosti těm, kteří se v této oblasti moc neorientují? 

Technický DJing je vlastně již zmiňovaný turntablism. A na tuhle manipulaci s deskou a práci s mixákem existují soutěže, jako je například DMC, která je v podstatě historicky nejprestižnější. 

Jaká je podle tebe v ČR technická kvalita DJů?

Co se technického aspektu DJs dneska týče, není to žádná sláva, ale zároveň to novým DJs nemůže člověk dávat za vinu. V mých začátcích to bylo tak, že „co jseš to za DJe, když neumíš scratchovat?“. Dneska se to nevyžaduje. Když se ale naučí něco navíc, vytvoří si schopnostní rezervu a nic je nepřekvapí. Někdy vidím, že jakmile není vše jako doma = dokonalý scénář, DJs se slušně zapotí, a já si řeknu „tohle bys ale měl vědět a rozhodně by tě to nemělo překvapit“.

DJing i vyučuješ. Jak se ti s tím daří? Máš dost zájemců?

Vyučování hraní je taková sezónní záležitost. Někdy mám v jednom měsíci klientů dost a pak může být měsíc, kdy mám mrtvo. Spíš jsem chtěl vrátit komunitě něco, na co jsem během let přišel, ale v dnešním světě není nic zadarmo 🙂

Čemu se věnuješ, když zrovna nejsi za DJským pultem? 

Pokud mě lidi sledují, vědí, že jsem nadšený kafíčkář. Jsem schopný se procházet po Praze, dát si pár kafí a při tom řešit pracovní věci. Jak už jsem zmiňoval, cvičím (navštěvuje pražské fitness studio JOHN REED, kde ho občas můžete slyšet i hrát, pozn. redakce). Baví mě chodit s mamkou na procházky do přírody, na výlety, kde probereme celý svět haha. Občas si zahraju na PlayStationu s kámošema. Nic speciálního. Snažím se hledat aktivity, při kterých člověk může mít klid a čas přemýšlet, protože ne každý má náturu na to zvládnout noční život bez újmy takhle dlouho. Duševní hygiena je opravdu důležitá. 

Kdo je tvým hudebním vzorem?

Vzorů mám víc a většinou je to skládačka několika střípků z každýho, aby člověk měl prostor dělat to po svým. A proto bych „vzor“ spíš změnil na inspiraci – vzor ve mně evokuje kopírování. Inspirací mi jsou například DJ AM (Adam Goldstein), A-Trak a umělci, kteří se snaží udržet aspekty DJingu, na kterých jsem začínal.

Co vnímáš jako svůj největší úspěch – v hudbě i v životě obecně?

V hudbě je můj největší úspěch to, že se jí věnuju tak dlouho a je stále co objevovat a zlepšovat. Důležité je pro mě zdraví, že můžu dělat, co miluju a živit se tím. Otevřelo mi to spoustu dveří. Myslím, že kdybych dělal něco jinýho, tak bych nepotkal tolik super lidí. Líbí se mi jedno motto maminky DJ AMa: „Dělej to, co miluješ, tak, abys to mohl dělat zadarmo, pak si najdi někoho, kdo ti za to zaplatí“. Je jasný, že jsem potkal i pár špatných, ale to je život.

Jaké jsou tvé plány a cíle? Chtěl by ses v budoucnu více zaměřit i na produkci?

Já vždycky říkám „neopravuj, co není rozbitý“. Momentálně mám dost hraní a produkce je úplně jiný svět, co se konzumace času týče, takže to asi teď dávám stranou, ale nějaké produkce jsem udělal. Teď jsem zrovna začal YouTube kanál o vaření, který se jmenuje Si Uvařil, kde chci dělat jednoduchý jídla, aby si mohl každý udělat něco dobrýho. Otázku, co si dám k jídlu, řeším každý den. Je to spíš něco, čím si hezky vyplním čas a naučím se dost věcí ohledně videa atd., něco, co se mi hodí i při natáčení DJ videí. Ale prioritou pro mě stále bude DJing a chtěl bych více cestovat jak rekreačně, tak i s DJingem.

Zdroj: DJ Australan archiv