Po projektech Skinners a Mioora jste se rozhodla začít úplně od nuly s vlastní značkou kosmetiky Semoia. Proč jste se rozhodla z firem vystoupit a pustit se do nové kapitoly?

Prvotním důvodem byl fakt, že výkonná pozice ve firmě velikosti Skinners vyžaduje práci na víc než plný úvazek – řídit velký tým lidí, procesy a projekty. S malými dětmi, které byly často nemocné, to pro mě nebylo udržitelné. Navíc firma vytvořila krásné portfolio produktů, pro které byla potřeba velká finanční investice. Tu se rozhodl udělat můj společník a já ho z osobních důvodů nemohla následovat. Skinners je pořád moje srdeční záležitost, ale dnes už pomáhám jen jako externí konzultantka novému provoznímu řediteli a vedení, denní exekuci neřeším.

U Mioory zase začalo podnikání narušovat můj blízký osobní vztah s majitelkou Radkou, a tak jsem chtěla tyto dvě role oddělit. Dnes jsem v situaci, kdy jsem otevřená spolupráci s jinými firmami jako konzultantka, ale exekutivu nechávám na nich. Ve vlastním projektu je to jiné – nemusím se ohlížet na společníky ani zaměstnance a vše si mohu dělat sama, podle svého času mezi dětmi, manželem, rodinou.

V opojení vůní

Proč jste zvolila právě kosmetiku?

Miluju produkty a funkční věci, které spojují krásu a užitek. Vlastní kosmetika mi vedle bot a oblečení v životě chyběla. Vůně jsou pro mě nesmírně důležité – mám velmi citlivý čich a potřebuji být obklopená voňavým prostředím. Proto jsem chtěla tvořit kosmetiku, která je nejen funkční, ale i krásně voní.

Myslíte, že je na trhu stále prostor pro nové kosmetické značky a produkty? Čím je ta vaše specifická a čím může být pro zákazníka atraktivní?

Věřím, že ano. Kvalitních produktů nikdy není dost. I já sama ráda střídám značky, baví mě objevování. Semoia je specifická tím, že produkty vznikají ve spolupráci s firmou, která se zaměřuje i na přírodní kosmetiku a doplňky stravy, takže máme silné know-how. Do receptur navíc přidáváme prémiové parfémy v takovém množství, aby vůně opravdu vydržela na pokožce i textilu. U jiných značek vůně často působí zpočátku intenzivně, ale po pár minutách zmizí. Já se snažím tvořit vůně jemné, nevtíravé, ale dlouhotrvající.

V nabídce máte zatím dvě vůně – vanilku a růži – a tři produkty. Podle čeho jste vybírala první sortiment? 

Vycházela jsem z výzkumů o psychologii vůní. Růže i vanilka mají prokazatelné pozitivní účinky – růže uklidňuje a posiluje ženskou energii, vanilka zase navozuje pocit bezpečí a pohody. Navíc jsou vůně silně napojené na limbický systém, vrací nás ke vzpomínkám a emocím. Nechci, aby značka působila ezotericky, ale propojení vůní s psychologií a emocemi je pro mě zásadní. Sama mám navíc vystudovaný obor se zaměřením na psychologii, takže možná i tam pramení má motivace.

Jak vznikl název Semoia a co pro vás osobně znamená?

Chtěla jsem název, který bude znít žensky. Hrála jsem si s různými kombinacemi slov jako „self“, „woman“ nebo „moi“, až z toho vznikla Semoia. Pro mě symbolizuje ženu, čistotu, pozitivní emoce a filozofii self-care.

Blízko klientele

Produkty ještě nejsou v prodeji, aktuálně běží předprodej a crowdfundingová kampaň. Jak náročný byl ale rozjezd značky a vývoj produktů?

Zkušenost ukazuje, že u každého produktu je potřeba počítat s několika měsíci vývoje. Nikdy nevyberete hned na první pokus ideální vůni nebo recepturu. V mém případě jsem ladila sprchovou pěnu, tělový krém i interiérový parfém, aby spolu krásně fungovaly. Vedle samotného produktu je ale nutné myslet i na finance a věci okolo – od nákupu domény a registrace ochranné známky přes etikety, focení produktů až po natáčení videí a tvorbu obsahu.

Plánujete zůstat jen u e-shopu, nebo zvažujete i jiný byznys model – například lokální designové obchody, concept stores nebo třeba účast na marketech?

Chci být zákazníkům co nejblíž, takže primárně se zaměřím na online přímý prodej (B2C). Do budoucna by mi dávalo smysl být i na design marketech nebo Mint marketech a navázat spolupráce s menšími concept stores. Pro začátek ale zůstávám u přímého prodeje.

Co jste si z předchozích podnikatelských zkušeností odnesla pro budování nové firmy? 

Že je to vždy jen o tom, kam zaměříte svou pozornost. Věci, které necháte ležet ladem, se samy nikam neposunou.

Podnikání, mateřství, tvoření

Když jsme spolu vedly rozhovor v roce 2022, zmiňovala jste, že se neplánujete vrátit k sociální pedagogice, kterou jste vystudovala. Platí to stále i po letech?

Ze školy pořád čerpám – mám za sebou i 200 hodin výcviku pro práci na lince důvěry. Tyto zásady se mi často vybavují i při konzultacích s firmami. Jestli se někdy vrátím čistě k oboru, nemám dnes úplně uzavřené. Pokud ano, určitě by to bylo formou psychoterapeutického výcviku. Jen vím, že bych potřebovala působit starší a seriózněji – pořád vypadám, jako bych teprve vyšla ze školy, i když mi letos bude 37. (usmívá se)

Tehdy jste byla také čerstvou maminkou. Jak se vám dnes daří skloubit podnikání a rodinu?

Zažívám moc hezké období. Můj malý syn je teď nemocný a já mám možnost být s ním doma, hrát si s ním, uvařit mu oběd – a zároveň se nevystresovat, že se mi hroutí firemní projekty.

Ovlivnilo mateřství to, že jste se rozhodla začít vlastní projekt?

Ani ne. Je to spíš moje tvůrčí povaha – mám potřebu pořád něco tvořit a posouvat dál.

Zaměstnance nemáte, ale kolik práce stojí na vás samotné? 

Spolupracuji s externími partnery – grafikem, PPC specialistkou, výrobou nebo tiskárnou. Jinak si vše dělám sama.

Co byste poradila ženám, které uvažují o vlastním podnikání, ale váhají, jestli do toho jít, nebo jsou teprve na začátku?

Nebojte se říct si o pomoc. Existují akcelerátory a inovační centra – například JIC v Brně – která vám pomůžou nastartovat podnikání bez velkých investic a mohou vás propojit i s investory.

Zdroj: archiv Michaely Steinhauser, Semoia