Na Instagramu tě sleduje přes půl milionu lidí, na TikToku přes čtyři sta osm tisíc a tvůj YouTube kanál má více než čtyři sta tisíc odběratelů. Říkáš, že nejsi člověk, který by se honil za trendy a čísly, netvoříš obsah jen pro to. Měla jsi to tak ale vždycky? Musela ses psychicky nějak vyrovnávat s tlakem na to, jak v onlinu působíš, počet lajků, hezké komentáře na sítích apod.? 

Největší skok pro mě byl, když jsem nově přišla na TikTok. YouTube a Instagram mají určitou estetiku, která se mi líbí a také mi funguje, takže se tam cítím dobře. Fotky a videa jsou upravené a líbivé. Na síť jako TikTok, kam se točí třesavá, nesestříhaná a ledabylá videa, jsem nebyla zvyklá. Zpočátku to byl velký skok, protože jsem na to neuměla navázat a viděla jsem, že mladé generaci to jde snadno. Uvědomila jsem si, že jsem „stará“ a že jsou tam jisté věci, na které se adaptuju pomaleji. Nyní zvládám přepínat mezi jednotlivými kanály, ale je občas náročné rozdělovat, na které platformě chci působit, protože každá vyžaduje trochu něco jiného, preferuje jinou délku, formát a klíčová úvodní slova, a je třeba s tím počítat. Málokdy mi na TikToku funguje stejně dobře obsah, který dám na Instagram. Přibližně jedno video z deseti můžu duplikovat na další sociální síť. 

Šaty: Tereza Rosalie Kladošová, Šperky: Vàng

Říká se, že by si každý měl definovat své PROČ, aby se posouval efektivně dál a ideálně směrem, kterým chce. Jaké PROČ pohání tebe?

Primárně chci být šťastná. To je pro mě odpověď úplně na vše. Ať dělám cokoliv, dělám to s láskou a abych s tím úplně souzněla. Mám velké štěstí a luxus v tom, že můžu dělat, co mě baví, a můžu si sama volit čas, vybírat, s kým a co budu dělat. Každý druhý den je úplně jiný, a to mě dělá šťastnou. Moje štěstí spočívá v tom, že mám pocit svobody. Jako vodnář se potřebuji svobodně cítit, jak v práci, tak ve vztahu.

Často na mě byl kladen velký tlak, ale málokdy jsem byla chválena. Takže to vyústilo v to, že jsem hodně pracovala, milovala to, ale nikdy jsem neznala stopku. 

Tvoji rodiče lpěli na tom, aby ses dobře učila, až do maturity jsi měla samé jedničky. Učila ses do noci, málo jsi spala, obětovala jsi volný čas na úkor výborným výsledkům a později i své tvorby. Přispěl tento návyk z dospívání právě i k tomu, jak jsi přistupovala k práci?

Určitě jo, protože jsem byla obecně workoholik, ale myslím si, že to přispělo k tomu, že mi spousta věcí byla málo. Často na mě byl kladen velký tlak, ale málokdy jsem byla chválena. Takže to vyústilo v to, že jsem hodně pracovala, milovala to, ale nikdy jsem neznala stopku. Tělo si ale často řekne, kdy je toho na něj moc. Jsi trochu unavená, začínáš odpadat brzo nebo ti začínají padat vlasy, v mém případě se objeví víc kožních a trávicích problémů. 

Když jsem byla malá, měla jsem školu jako hlavní prioritu. Ať se dělo, co se dělo, byla na prvním místě i přes to, že jsem byla nemocná. Po skončení školy jsem samovolně na sebe kladla stejně vysoké nároky v rámci práce, a to mě jeden čas úplně položilo. Tělo se ozve, dřív, nebo později. A když je to později, tak bohužel čitelněji, abys ho poslechla. Dostala jsem menší lekci, ale na druhou stranu si myslím, že jsem se díky tomu dostala tam, kde jsem teď, kdy si pečlivěji vybírám, čemu se budu věnovat. Má to svoje pro a proti – jako všechno na tomhle světě. Jsem ráda, že jsem si tím prošla, protože mi to dalo hrozně moc a vycvičilo mě to, co se týče výkonnosti a výdrže. Musela jsem se naučit najít stopku, ale byla bych radši, kdybych ji našla dřív, bez všech trápení.

Postupně se tedy tlak na výkon a perfekcionismus odrazily i na tvém zdraví. Přišla nejen únava, ale i vyrážky a silný autoimunitní ekzém, který měl dopad na další fungování tvého těla. Nejdříve jsi s tím bojovala hlavně přes stravování. Přiblížila bys, co jsi změnila a k čemu to vedlo?
Vyzkoušela jsem strašně moc stravovacích směrů a hledala, co by mi mohlo pomoct. Od keto přes autoimunitní protokoly po čistě rostlinnou stravu. Došla jsem k závěru, že mi nejlépe funguje pestrý jídelníček se vším všudy, založený na východních principech. Přesně tak, jak jsem se stravovala celý život, než jsem se odstěhovala a začala si vařit sama.

Duševní zdraví je hodně o ukočírování a poznání svých emocí – na to jsem nikdy nekladla důraz, nebyla jsem k tomu vychovaná. Nikdo se mě neptal, jak se cítím. Nikdy jsem si nepřipouštěla, jak velkou roli můžou emoce mít v rámci fyzického zdraví a v celkovém fungování těla. Začala jsem se na to více zaměřovat i v rámci terapií a koučingu, kde člověk zpracovává potlačené emoce.

Není to jen o potlačených věcech, obecně máme spoustu myšlenek – během dne jich hlavou projde tak 50 000 – a třeba polovina z nich může být mylných, jedná se o něco, co si namlouváme. Dám příklad – jdu pozdě a honí se mi hlavou, že druhá strana na mě musí být kvůli tomu naštvaná, i když ve skutečnosti je v pohodě a je ráda, že si stihne v mezičase vyřídit svoje věci. Sami si svými myšlenkami ubližujeme a podvědomě si jimi přitahujeme jak dobré, tak i špatné.

Šaty: Martin Kohout, Šperky: Vàng

Jak ses postupně dokázala vyrovnat s tím, že musíš zpomalit, začít delegovat práci atd.? Jak odpočíváš?

Bylo to pro mě extrémně náročné. Doteď se to učím. Když si na to člověk zvykne, říká si, proč to nedělal dřív. (směje se) Je to super, uvolnily se mi ruce. U mé firmy se šperky práci hodně deleguji. Jako tvůrce sám o sobě to mám náročnější, protože jsem to já, kdo musí být před kamerou. Delegovat je jedna věc, ale nikdo nezná moje lidi líp než já. Věci, které projdou mýma rukama, tudíž performují nejlépe. 

Na začátku pro mě bylo hodně těžké přijmout fakt, že nemůžu tolik pracovat. Nebo už ne do takového extrému. Pro mě byly práce a tvorba celý život a najednou jsem měla ubrat – hrozně mě to trýznilo. Měla jsem pocit, že pokud nebudu pokračovat v těch šlépějích, celý svět se zboří. Máme rádi věci, na které jsme zvyklí. A máme pocit, že jakmile jednou vyjdeme či něco cestou pustíme, vše se zbortí. Měla jsem strach a nedokázala jsem si představit, že bych něco pustila. Protože na tom byl postavený celý můj život. 

Už neříkám ano na všechno a nechodím na každý event. Nejzajímavější zjištění bylo to, že i přesto, že jsem osekala spoustu věcí ve svém životě, nic se vlastně nezměnilo, krom toho, že je mi o dost líp. A to je podle mě zásadní zjištění. Říkala jsem si, že jakmile nebudu každý den postovat na všechny platformy, lidi mě přestanou sledovat, značky se mnou nebudou spolupracovat… To se nestalo. Vsugerovala jsem si, že se mi zbortí to, co jsem roky budovala. Zdravý člověk má spoustu přání a nemocný jen jedno. Zjistíš, že když jste ty a tvá rodina zdraví, na ničem dalším nezáleží a jsi nejšťastnější.

Kritická výchova či třeba toxický vztah, kdy ti bylo předhazováno, že nejsi dost, se odrazily na vnímání sebe sama. Jak se ti podařilo i na základě takových zkušeností získat zdravější sebevědomí?

Myslím, že to přišlo i se současným partnerem. I proto, že je jižanského původu, vyznává lásku od rána do večera, 20x za den mi řekne, že jsem krásná. Jsem milovaná. Dobře se na to zvyká. 🙂 Když ti to někdo takto opakuje, začneš tomu i věřit a naladíš se na to. Ale myslím si, že než člověk dospěje, nemá takový pocit, neustále hledá svoji identitu, nestojí si pevně za svými názory a tím, kým je. Věci, které chtěl v minulosti měnit, protože ho odlišovaly od druhých, začne třeba postupně vnímat jako svou přednost. 

Jako mladší jsem nebyla ráda, že jsem introvertní, nebavilo mě bavit se na party, ale dělala jsem to, protože to bylo cool. Samozřejmě to občas nedopadlo dobře – jednak mám jako Asiatka hrozně malou výdrž (směje se), a zároveň, jak mě to nebavilo a nic moc se tam nedělo, jsem pila o to víc, abych se zabavila. Ale čím jsi starší, víš, že to dělat nemusíš. Nemusíš dělat věci, které tě nebaví a nic ti nepřináší, abys někam zapadla. Víš, kdo jsi, a víc si za tím stojíš – nemusíš někam zapadat, jen aby ses cítila patřičně. 

Cvičím a jím zdravě, takže sama podporuju, abych se cítila vnitřně lépe. Ale vím, že je to i o sebepřijetí. Dříve jsem chtěla být jak ty vysoké dlouhonohé modelky s nádherným symetrickým obličejem, ale vlastně vím, že taková nikdy nebudu. Přijala jsem to a jsem ráda za to, co mám. 

Rozvodovost ve Vietnamu je extrémně nízká, ale to neznamená, že jsou šťastní. Setrvají jenom proto, aby byli v očích společnosti perfektně fungující rodina a perfektně fungující pár a ve výsledku to tak vůbec být nemusí.

U rodičů a vietnamských tradic jsi narazila i v momentě, kdy jsi jim představila svého brazilského přítele Flávia. Jak dlouho se vyrovnávali s tím, že nejsi s Vietnamcem? Vnímáš, že se daří postupně tento zvyk bourat, nebo jsou Vietnamci v takových věcech stále hodně konzervativní?

Už se to bourá. Naštěstí mám kolem sebe vietnamské kamarády, kteří si berou své nevietnamské partnery. Asi mám štěstí, že už někdo tu složitou cestu proráží a ukazuje, že to jde i jinak a že to funguje, protože Vietnamci mají předsudky a strach, že vztahy s cizinci úplně nedopadnou. Rozvodovost ve Vietnamu je extrémně nízká, ale to neznamená, že jsou šťastní. Setrvají jenom proto, aby byli v očích společnosti perfektně fungující rodina a perfektně fungující pár a ve výsledku to tak vůbec být nemusí. Chápu rodiče, že mají strach, že např. žena zůstane na výchovu dítěte sama, což je samozřejmě náročné. Zároveň vím, že pro ně není nic důležitějšího než štěstí dítěte. Pokud je jejich dítě šťastné, tak i když s výběrem jejich partnera ze začátku nesouhlasí, přijmou to, protože pro něj chtějí vždy to nejlepší. 

Určitě na tebe byli pyšní, když jsi na konci října představila svou značku šperků Vàng, kterou jsi připravovala dva roky. Mohla bys ji přiblížit? Čím je specifická?

Vàng znamená v českém překladu zlato. Mým cílem bylo vytvořit minimalistické kousky na každý den. Jsou specifické tím, že jsou velmi variabilní a dokáží se napojovat na sebe. Jelikož jde o minimalistický kousek, nemusí se nosit čistě řetízek, ale dá se doladit různými přívěsky. 

Chtěla jsem tvořit na české lokální půdě, jelikož vím, že Česká republika byla skoro až velmocí korálků a bižuterie – to s posledními dekádami mírně opadlo, ale věděla jsem, že tady zůstali šikovní řemeslníci a továrny, které mají stroje i lidi, a říkala jsem si, že na tohle tradiční řemeslo je super navázat, třeba jen v jiném kabátě. Pro výrobu jsem si vybrala Jablonec nad Nisou, který je známý tím, že se zaměřuje na šperkařskou výrobu, takže dosud je tam spousta továren a rodinných firem, které to dělají po generace. Prošla jsem snad většinu z nich, až jsem našla jednu, která nám dokázala vyrobit modely, které jsem si vysnila.

První kolekce je velmi jednoduchá a minimalistická. Stejně jako nejdřív potřebuješ černé kalhoty, bílé tričko, malé černé šaty a perfektně padnoucí džíny, potřebuješ obyčejné kruhy na denní nošení, obyčejný tenký prstýnek, jednoduchý řetízek. Na to pak vrstvíš zajímavější kousky. Ty budeme představovat v září. Budou už výraznější a s detailnějším zpracováním. Nová kolekce je více o mém stylu, ale bez těch basic kousků by to nebylo ono.

Šaty: Jiří Hofbauer, Šperky: Vàng

Prozradíš, jaké máš se značkou dále plány? 

S chystanou kolekcí je čas pro větší expanzi do některých stabilnějších koncept stores, kde si lidé budou moct šperky osahat. Také na podzim plánujeme různé spolupráce. A chceme se dostat do povědomí mimo mou bublinu na sociální síti. Měla jsem výhodu, že jsem měla hned komu prodávat, po launchi se kousky celkem rychle vyprodaly, nemusela jsem složitěji shánět zákazníky. Největší problém je ale udržet si ten počáteční hype a aby to rostlo a zároveň to dostat za hranici mých sledujících. 

Stojíš také za podcastem Malá, kde nejen sdílíš různé tipy, ale také otvíráš důležitá a osobnější témata, snažíš se vytvořit bezpečné místo. Co bylo impulsem ke startu podcastu? 

Řešila jsem svoje osobní problémy, především psychické a zdravotní, a přišlo mi, že sama nemůžu najít odpovědi. A když často řešíš tyhle problémy, je moc důležité, abys měla pocit, že na to nejsi sama. Já se sama cítila a hrozně dlouho, okolí nechápalo, co se mi děje, a bralo to na lehkou váhu. Ale nechci to dávat za vinu lidem kolem mě, protože jsem to zlehčovala i já sama. Ale když jsem se do toho pouštěla, měla jsem pocit, že veškerý obsah, co by mi mohl pomoct, byl za nějakou platební bránou, kde jsem ani nevěděla, co za ní bude. Byla jsem schopná to zaplatit, ale existují lidi, kteří hledají řešení, ale už nechtějí dávat další peníze. Já si říkala, že těm lidem chci pomoct zadarmo na základě svých vlastních zkušeností. Třeba jim pomůže už samotný hlas, že na to nejsou sami.

Jak těžké pro tebe bylo si nastavit hranice soukromí a autenticity?

Vlastně ani nebylo, protože jsem hodně otevřený člověk, až moc upřímný občas. (směje se) Já to asi jinak neumím, v rámci svého vystupování jsem autentická. Divák asi i pozná, že to jsi, nebo nejsi ty. Ze všech platforem jsem nejvíc otevřená v podcastu. Jelikož je to jen audio a nemám potřebu se tolik upravovat, nasvěcovat atd., cítím se víc anonymní, že mě nikdo nevidí. Dává mi to pocit, že můžu říct víc, protože se to dostane k méně lidem. 

Komunita a aktivity kolem podcastu za dobu jeho existence narostly – vydala jsi merch, uspořádala několik eventů. Tvořily se tyhle věci organicky, nebo jsi už na začátku měla takovou vizi? 

Úplně organicky, protože jsem vůbec nevěděla, jak se bude podcast vyvíjet. Původně jsem plánovala, že to bude třeba jen pro ekzematiky, ale je to niche téma. Začala jsem promovat obecnější témata, jako je well-being a holistické zdraví, rozšířilo se to skvěle, protože nejsem jediná, kterou toto téma zajímá a která tímto tématem žije. A přirozeně se na to nabalují eventy, které jsou zážitkem a inspirací pro všechny. Chceme se stmelit s komunitou z řad posluchačů.

Hádám, že tohle všechno nezvládneš sama. Jak velký máš tým spolupracovníků?

Jedna holčina mi pomáhá s podcastem a s přípravou eventů, další dělá věci kolem značky, např. postování na Vàng. Spoustu lidí to překvapuje, myslí si, že je tým daleko větší. Celý život jsem byla zvyklá na one (wo)man show. Deleguju postupně. Je fakt, že mám třeba externě fotografa a kameramana. Ale nastálo jsme pouze tři. Holky jsou zároveň na menší úvazek, většinu pořád dělám já. 

Jaké další plány máš?

Plánujeme retreat. Bude úchvatný a v krásném prostředí, jelikož je spojený s jedním známým jógovým studiem v Praze. Máme i silného partnera, který poskytne spoustu věcí. Už se těším, až to pustíme do světa. Dále plánujeme i merch, který chci zaměřit na lounge a domácí věci, které jsou hezké – nejsou to vytahaná stará trika a tepláky po mamce. I to je součástí well-beingu.

Působíš na scéně už od velmi mladého věku, co bylo prvním impulsem toho, že místo trávení volného času s kamarády budeš natáčet videa na Youtube? 

V tu dobu, kdy jsem začal (12 let), jsem hodně sledoval Youtube. Tím, že mě vždy zajímaly technologie a hodně jsem fotil, tak jsem si chtěl vyzkoušet a naučit i samotné video. Začalo to tedy úplně nevinně. Nejdříve jsem ani nevěděl, že jsou videa na Youtube veřejná. 

Jak reagovalo okolí, ať už rodina nebo spolužáci ve škole, na působení na Youtube? Asi všichni můžeme potvrdit, že děti na základní škole dokážou být občas krutí…

Chodil jsem nejprve do malotřídky, kde bylo dohromady asi 30 dětí ve škole. Moc lidí o tom tedy ani nevědělo, ale pokud ano, tak věděl, že natáčím, ale nic víc. Reakce okolí, dětí ve škole, začaly až na druhém stupni, kdy jsem začal chodit na gymnázium do Prahy.

Co Ty a kritika? 

Byl jsem dost zvyklý na potýkání se s kritikou, jak jsme říkali, děti v mladším věku dokážou být kruté a všímají si všech odchylek od normálu, takže jsem byl již ve škole terčem jakési šikany kvůli brýlím. Ale věděl jsem, že pokud tomu nebudu dávat zpětnou vazbu, tak se to nebude vracet. A to jsem začal aplikovat i na internetu. Musím říct, že se občas inspiruji svým „já“ z minulosti. Díky tak brzkému věku jsem byl lehkomyslný a nepřemýšlel jsem tolik nad věcmi – myšleno tak, že teď nad věcmi více přemýšlím, i co se tvorby a kritiky týká. Ale zpětně obdivuji sám sebe, jak jsem to předtím zvládl. Ale nepamatuji si, že bych z toho někdy byl úplně špatný, spíš dost rodina a známí. 

Jinak ta kritika a hejty, to je pořád to stejné… Říkám si okay, jdeme dál (smích). Dost často vyhledávám i konstruktivní kritiku. Baví mě se ptát táty… Zeptat se ho: „Co říkáš na tuhle fotku?“ Všimne si věcí, kterých já bych si ani nevšiml. 

Jelikož se na sociálních sítích pohybuješ několik let, jak bys třeba porovnal reakce okolí, respektive to, jak se k novému povolání influencera staví například i starší generace? 

Pro mě je zvláštní věc to, že já ve svým věku, kdy je mi teď 18, dokážu říct, jak to bylo tenkrát (smích). Je to za mě úsměvné. Musím říct, že jsem nečekal, že se tento typ práce dostane až na takovou úroveň. Lidé jsou ale mnohem více edukovaní a chápaví, takže se ani tvůrci nemusí bát trochu experimentovat ve své tvorbě. Tenkrát žádní fashion a beauty youtubeři nebyli, natož právě i kluci. Velké plus je podle mě to, že je tvůrců i mnohem víc, a tím pádem jsou témata mnohem více otevřenější. Je hezké sledovat tyto změny v reakcích okolí. 

Předtím se nevědělo, proč to člověk dělá. Dostával jsem různé otázky – „A proč na to někdo kouká? A proč tamto,…“ – a potkal jsem se i s nepochopením. Teď většinou říkám, že vystupuju na sociálních sítích, pomáhám firmám s propagací. 

Rovnou na Tebe navážu… Čemu se tedy nyní přesně věnuješ? 

Vystupuju na sociálních sítích, pomáhám firmám s propagací, věnuju si i, externě mimo svůj profil, social media managementu, vlastně firmám. Znám to řemeslo ze všech stran – z pozice agentury, klienta, tak i influencera. 

Jsi jeden z mála, který v dnešní době nemá zahlcený instagramový feed spolupracemi. Jak si je vybíráš? 

Strašně spoluprací odmítám, jsem vybíravý. Uvědomuju si svoji zodpovědnost. Těší mě, že pro ostatní nejsem „prodejní zeď“, a jsem rád, že si toho okolí všímá, to chci také udržet. Při výběru je u mě hned několik atributů. Může to být super spolupráce, ale odmítám to třeba i kvůli tomu, že to nekoresponduje s tím, kam chci posunout svůj content. Někdy je s těžkým srdcem odmítám. 

Musí mi to dávat smysl k mému profilu, jeho vizi a míření, musím být já spokojen s produktem anebo se jedná o love brand atd. Můžu říct, že hraje roli pak i finanční ohodnocení. 

Tvá nejoblíbenější spolupráce? 

Mám spíše dlouhodobé spolupráce, držím si tam ten vztah. Tak samozřejmě nejoblíbenější jsou všechny. Ale takový highlight z minulého roku… Měl jsem spolupráci s designerským brandem Versace. Byla to tedy jednorázová spolupráce. Pamatuji si, jak jsem se vzbudil, neměl jsem ani brýle, koukal jsem se, kolik notifikací na mě čeká na telefonu, a viděl jsem předmět e-mailu té zprávy a věděl jsem, že to bude stát za to. 

Co Tě v tvé práci posouvá dál? Neměl jsi někdy myšlenky se vším skončit? 

Konec určitě ne, ale spíše šlo o vyčerpání. I já občas cítím, že mi ujíždí vlak. Co mi pomáhá nejvíce, tak je zpětná vazba. Když si přesně někdo všimne, že neházím spolupráci za spoluprací. Pak i zprávy, že se jim třeba líbí můj styl atd. A mimo to všechno taky klienti. 

„Občas mi chodí zprávy i na stylingy od kluků. Že se jim líbí můj styl a šatník.“ 

Teď trochu upustíme od práce… Jak vypadá tvůj day off? 

Opravdu miluju spánek. Takže typické, spát dlouho… (smích). Rád se jdu projít, třeba na Staré město nebo do galerie. Dopřeju si hodně dobré hudby, hodně hlasité hudby, nejlépe v autě. A určitě nějaká selfcare, manikúra, kosmetika, ale to bych asi chtěl už hodně… (smích).

Co pro Tebe znamená dobrá hudba? Nějaký playlist prozradíš?

Já jsem závislý na hudbě a miluju objevovat novou hudbu. Poslouchám strašně moc stylů, mám rád kontrasty, jak životní, tak i v hudbě. Jednu minutu můžu poslouchat Helenku Vondráčkovou a další minutu třeba drum’n’bass a pak deep house. Baví mě dělat playlisty, to miluju! Na Spotify mám i vytvořený, tak se můžu podělit se čtenáři. 

A vypínáš si sociální sítě při volnu?

Vůbec. Rád bych, ale vlastně ani nemůžu… Spravuji hodně profilů. Ale všem to doporučuji! Alespoň notifikace tedy mám omezené. 

Poslední otázka bude na Tvou budoucnost… Prozradíš nám plány? Osobní nebo i pracovní… 

Baví mě různorodost, ale myslím, že bych měl svoje aktivity více vymezit. Mám v hlavě aktivity, kterým bych se chtěl v budoucnu více věnovat. Ale to chce určitě vytrvat. Pro mě je důležité, abych byl celkově šťastný a spokojený, aby všichni byli. 

Musím ale říct nějakou materialistickou věc… Moc bych si přál mít nějakou pořádnou velkou tašku. Chtěl bych si pořídit Birkinu. To si myslím, že je pořádná tečka (smích).

Nespokojenost s radami a názory fitness blogerek a influencerů dovedla Andy v roce 2016 k založení vlastního blogu o cvičení Fit & Fabulous. Později vzala našetřených 200 tisíc korun a vložila je do nastartování projektu FITFAB Strong, podle kterého dnes cvičí desítky tisíc lidí, a to zcela zdarma, a ještě se u toho mnohdy pobaví. Velkou pomocí a zdrojem odborných, však pochopitelných, informací a rad jsou také FitNut a Brainee akademie, které spustila v době covidové pandemie. Během půlročního online studia si rozšíříte obzory v oblasti fitness, výživy, osobního rozvoje či duševního zdraví a po absolvování závěrečného testu získáte certifikát, který nebude pouhou výplní vašeho cévéčka, ale důkazem píle a touhy se sebevzdělávat. 

Jedním z témat lekcí Brainee akademie je sebedůvěra. Jak moc sis věřila v době, kdy jsi rozjížděla FITFAB Strong a později FitNut a Brainee akademii? Cítila jsi už na začátku, že jde o dobré rozhodnutí?

Sama sobě nikdy nevěřím na sto procent, ale do nových projektů se vrhám pouze, pokud věřím myšlence, kvůli které vznikají. Musí mi to dávat smysl a musím vědět, že můj nápad k něčemu bude. Že si najde publikum, které ho ocení. A protože mám díky kontaktu se svými sledujícími jistou představu, co se jim líbí a jaké mají potřeby, dá se to dobře odhadnout tak, aby to bylo opravdu dobré rozhodnutí. 

Říkáš, že tvým snem je zvednout Čechy a Slováky z gauče. Jak se to tobě a tvému týmu za dobu, co FITFAB Strong funguje, daří?

Myslím, že skvěle. Mohla bych to samozřejmě měřit na počty zhlédnutí nebo počty odběratelů, ale mně často stačí pár osobních příběhů. Příběhů lidí, kteří nám napsali, že jsme jim změnili život a otevřeli oči. Že se začali mít rádi, zamilovali si pohyb a pochopili, že ten jeden dortík si opravdu dát můžou, a přece mohou žít zdravě. A to si vždycky říkám – i kdybychom takto pomohli jen jednomu člověku, tak to svůj účel splnilo. 

Mohla bys v krátkosti představit nejnovější program FITFAB Power? V čem se liší od předchozích videí a jakou na něj zatím máte odezvu?

FITFAB Power je náš další měsíční fitness program, který si můžete zacvičit zdarma z pohodlí domova. Jeho specialitkou je to, že v něm vystupují jako lektoři muži a je zaměřen právě na ně, což je v našem projektu celkem výjimka. Chtěli jsme oslovit všechny chlapy od našich (převážně ženských) sledujících, aby si doma mohli zacvičit také a neměli pocit, že si pustili nějaké hopsání pro holky. 

FitNut a Brainee akademie vznikly v době covidu. Rozhodla ses pro tyto projekty právě i kvůli situaci, ve které se začalo více kdy dřív mluvit o tématu zdraví – fyzického i duševního? Brala jsi v potaz i skutečnost, že lidé věnovali čas, kdy se nesocializovali mimo domov, vzdělávání?

První myšlenka vytvořit FitNut akademii vznikla už před covidem, ale jakmile pandemie vypukla, říkala jsem si, že jsme se fakt trefili – právě proto, že lidé seděli doma a měli chuť se vzdělávat. Brainee akademie pak už opravdu byla reakcí na to, co s naší společností covid udělal. Lidé se opravdu začali více zajímat o duševní zdraví, a tak jsme přišli s dalším nápadem – akademií zaměřenou na psychiku. 

Jaký konkrétní rozdíl, co se duševní (ne)pohody týče, jsi zaznamenala s nástupem a dalším trváním pandemie u populace i u sebe osobně? Vnímáš, co lidi v současné době nejvíce trápí a jak se u nich vnější vlivy projevují?

Osobně jsem snášela covid dobře. Dbala jsem na to, abych chodila dost ven, sportovala, byla v kontaktu s nejbližšími (v těch nejhorších vlnách aspoň online) a necítila se doma osamělá nebo izolovaná. 

Skupina, která mi ale přijde nejvíce ohrožená, jsou děti školního věku. Představa, že mi někdo v mojí rané pubertě sebere možnost chodit do školy, by pro mě byla fakt zničující. Obecně ale vnímám jako velký problém to, že se lidé srovnávají s jinými lidmi, které sledují na sociálních sítích. Jenže sociální sítě často neukazují realitu a nám pak připadá, že spousta lidí žije lepší život než my a vyvolává to v nás pocit méněcennosti. A přes tenhle pocit se málokdo umí přenést. 

Jak o své duševní zdraví pečuješ?

Sportem, vycházkami, socializací s lidmi a upřímně mi fakt dost bodla moje vlastní Brainee akademie. 

Vnímáš, po vyslechnutí slov a rad ostatních lektorů Brainee akademie, že je v oblasti duševního zdraví či seberozvoje něco, v čem by ses měla či chtěla posunout? V čem konkrétně tě projekt obohatil?

Já bych měla především trochu brzdit. Jsem na full time zaměstnaná v advokátní kanceláři a do toho musím zvládat starat se o tolik projektů. Takže občas sklouzávám k trochu nezdravému workoholismu, který umím naprosto přesně pojmenovat, ale těžko se mi jakékoliv povinnosti zbavuje. 

Jak člověk stárne, mění se mu priority. Řekla jsem si, že od třicítky začnu žít trochu pomalejší život, abych se večer mohla svobodně rozhodnout, co budu dělat, namísto plnění nekonečného to-do listu. Zbývá mi pár týdnů. Ale zároveň nelituju, že jsem doposud pracovala hodně, protože se to vyplatilo a mělo to svůj smysl. 

Kdo tě z této oblasti inspiruje a koho ráda sleduješ na sociálních sítích?

Přiznám se, že nikoho moc nesleduju a nikým se ani neinspiruju. Já vlastně ani nemám moc času sledovat ještě životy někoho jiného. A pokud na Instagramu být nemusím, tak tam ideálně nejsem. 

Využíváš zkušenosti z práva i v ostatních sférách svého působení – ať už jako majitelka firmy, tak, řekněme, influencerka?

Právní vzdělání se hodí skoro ve všem. Ať už pro uzavírání smluv, jednání s firmami nebo pro pečlivost a přesnost, která je mi vlastní.  

V čem nejčastěji influenceři chybují – po právní stránce – při tvorbě obsahu – hlavně při spolupracích? 

Záleží, jakou optikou se na to díváme. Pokud z pohledu regulace reklamy, pak nejčastěji v chybějícím označení reklamy nebo v tom, že o produktu říkají něco, co právo zakazuje (např. že alkoholické nápoje mohou zlepšovat zdravotní stav). Pokud se naopak budeme koukat, jaké chyby dělají vůči firmám, tak to bývá porušení exkluzivity u dané značky. 

Na co by si měli dát pozor při uzavírání smluv?

Ve smlouvě bych si pohlídala hlavně zmíněnou exkluzivitu a použití mých fotek/videí a mého jména značkou. 

Jaké chyby se naopak objevují při jednání s influencery na straně firem?

Není to vyloženě chyba, ale já bych být značkou vždycky influencerovi dala co nejpodrobnější zadání, aby nevznikaly právní přešlapy z oblasti regulace reklamy nebo klamání spotřebitele. Influenceři nejsou odborníky na právo a bohužel za jejich neznalost značky mnohdy zaplatí svou pověstí. 

Andy, na závěr bych se tě ráda zeptala, jestli se můžeš podělit o své plány do budoucna. Jaké jsou tvé životní a pracovní cíle?

Letos mám takovou triádu. Advokátní zkoušky, stěhování do nového bytu a svatbu. A myslím, že víc toho zatím opravdu nepotřebuju.

Zdroj: Andrea Pavelcová archiv 

Leenda Dong, @yoleendadong

Pokud si zrovna neprocházíte tím nejlepším obdobím, co se například i vztahů týče, tak zaručeně musíte kouknout na videa Leendy, kterou na TikToku najdete jako @yoleendadong. Její videa jsou plná humoru, které se zaměřují především na realitu života a vztahů. Je velice oblíbená i díky svému přístupu k tvorbě, hlavně že si dokáže udělat legraci sama ze sebe a nebojí se to zveřejňovat.

@yoleendadong

Which one are you when you see your ex? 😂 #exes #breakups #exrelationship #singlelife #5things

♬ Bongo cha-cha-cha – Remastered – Caterina Valente

Rahul Rai, @therealrahulrai

Mezi oblíbené tvůrce také patří herec Rahul Rai. Rahul si stejně tak jako Leenda dokáže udělat legraci sám ze sebe a nevadí mu si vzít paruku a vtipné scénky ztvárnit i z role ženy. Vše je ovšem bráno s humorem, ale upřímně řečeno na pravdě se to 100% zakládá. Kromě vtipných videí Rahul natáčí i videa taneční. Kdo by to byl řekl, ale jeho taneční schopnosti nás velice překvapily a určitě se může čím chlubit. Přesvědčte se o tom sami!

@therealrahulrai

I can’t feel….anything | dc: @jamjam_cea #cantfeelmybody #whenigrowup

♬ When I Grow Up Showmusik Remix – Showmusik Sounds

ATfrenchies, @atfrenchies

Alex a Tom zkrátka učí francouzštinu. Určitě je ale můžeme zařadit do skupiny humorných videí. Ne každý vždy umí výslovnost slov jako rodilý mluvčí a není tedy důvod si hned dělat legraci, ovšem s touto dvojící a jejich dávkou humoru se tomu určitě zasmějete a kdo ví, třeba se jednou všichni naučíme vyslovit „croissant“ nebo světoznámé značky správně.

Brittany Xavier, @brittany.xavier

I módní inspirace se dá na TikToku najít a Brittany je tím jasným důkazem. Svoje videa tvoří i se svou dcerou Jadyn a přináší tak uživatelům dávku inspirace i z pozice matky, kterou se teď stane hned podruhé. Takže jeslti zrovna nevíte co na sebe nebo jak které kousky sladit, určitě Brittany sledujte a ona zaručeně poradí.

Shay Mitchell

Pokud je vám jméno Shay Mitchell známé, tak nebojte, na omylu nejste. Tiktok více než oslovil i hvězdu The Pretty Little Liars. Módní videa jsou u ní samozřejmostí, ale Shay patří i mezi ty, kteří se nebojí udělat si legraci, a to i ze sebe. Kromě toho jako novopečená maminka vtipně ukazuje realitu a to po boku její malé dcerky Atlas Noa.

@shaymitchell

Everytime. #traveling

♬ Steven Universe – L.Dre

Zeth a Saylor, @zeth

Asi nenajdeme na TikToku nic roztomilejšího než je právě Zeth se svou dcerkou Saylor. Jejich videa vytvoří úsměv na tváři hned v první sekundě a to především kvůli jejich vztahu. I když se ve videích převážně mluví a jedná se o sestřihy z podcastů nebo videí, tak historky a dialogy pochopí každý, jelikož jsou Saylor dva roky, a tak náročnost není nijak velká. Navíc jestli vám chybí inspirace, čím zabavit i malé sourozence, tak tahle dvojice vám zábavné odpoledne určitě zajistí.

Danielle Marcan, @daniellemarcan

Z beauty světa stojí za pozornost i blondýnka Danielle Marcan z Anglie. Videa jsou díky make-upu plné barev a inspirace. Kromě toho i svým fanouškům radí právě v oblasti make-upu, takže třeba čím vytvořit perfektní obočí nebo jak vytvořit za pomoci běžného denního líčení přirozený facelift obličeje pro vás bude po zhlédnutí videí hračka.

@daniellemarcan

blues ##makeup

♬ original sound – vrywvy

Mia Dio, @miadio

Poslední zástupkyní je určitě Mia Dio. Zaměřuje se na vtipná videa, kde svým fanouškům, převážně tedy ženám, „radí“ v oblasti vztahů, mužů hodně silnou satirou. Sdílí tak svoje každodenní zážitky a myšlenky, které pak přenese do humorného krátkého videa. Můžeme jen potvrdit, že si ji to opravdu daří. A jelikož momentálně je na TikToku velice oblíbené téma horoskopů a znamení zvěrokruhu, tak i u Miy se můžete na tento typ videí těšit, nicméně u ní zase vítězí satiristické pojetí.

@miadio

#ZodiacSign #advice #fyp

♬ original sound – Mia Dio

Zdroje: Tiktok, 1

Odložte telefon a počítač

Telefon a počítač pro většinu lidí znamenají práci, odreagování se a v současné době i spojení se světem, ale taky jsou to díky nainstalovaným sociálním sítím pěkní žrouti času. Zkuste je v offline dnu používat co nejméně, ať vás to neláká. Ideální by bylo je nemít vůbec na očích, pokud to situace dovolí. Na telefonu si vypněte wifi a nezapínejte ani data, zkuste být v režimu letadlo a počítač, ten vůbec nezapínejte.

Věnujte se koníčkům

Offline den je ideální den pro vás, pro vaše koníčky. Přečtěte si knížku, na kterou se dlouho chystáte, udělejte si beauty den, opravte to, co máte rozbité. Jděte nakupovat, zasportujte si, dělejte to, co vás naplňuje. Řekněte si, co jste vždycky chtěli zkusit a využijte na to právě tento den.

Sejděte se s rodinou a přáteli

To nejvíc, co můžete člověku dát, je váš čas. Proč si s rodinou psát, když se s ní můžete potkat. Proč si s kamarády vyměňovat fotky na Instagramu, když si je můžete ukázat osobně? Máte offline den, využijte ho pro osobní setkání.

Najděte k sobě sparing partnera

Ve dvou se to lépe táhne. Zkuste se domluvit se ségrou, bráchou,  kamarádkou, kamarádem a pojďte do offline dne společně. Nemusíte ho mít ve stejný den, ale mějte ho jednou týdně a podporujte se. Budete pro sebe navzájem motivací.

Digitální minimalismus

 Jak zkrotit technologie, získat čas a koncentraci, o tom je digitální minimalismu. Pokud chcete do budoucna omezit sociální sítě a čas na telefonu a počítači obecně, tento pojem vám nebudete neznámý. Existuje několik knížek, ideální je přečíst si je právě v offline dnu.

Vypněte si aplikace, zamkněte si aplikace

Nejlepší, jak opravdu dodržet OFFLINE den, je vypnout si všechny aplikace a nebo je rovnou zamknout. Když nebudete mít v telefonu aplikace a chodit vám notifikace, nebude vás to lákat na ně koukat. Zdá se vám to těžké, není. Stačí si prostě říct, že reálný život vám žádný online svět nikdy nenahradí.

Zdroj fotografií: Pexels, Melvil

Když zabrouzdáte na Cařin Instagram, bude vám ihned jasné, čemu se věnuje. Záliba ve spodním prádle se u ní objevila přibližně před osmi lety. „Tenkrát jsem si pořídila svoje první podvazky,“ vzpomíná influencerka. „Typické je pro mě hodně rafinované prádlo, kombinace materiálů, aplikace ve výstřihu, jako chokery, pásky apod.“

Nejen, že spodní prádlo kupuje či dostává v rámci spoluprací, ale také ho navrhuje. „Impulsem byla spolupráce se značkou Paon, která mě oslovila, jestli bych nechtěla navrhnout svůj vlastní set prádla. Zvolila jsem jednoduchý romantický střih, který padne skoro každé postavě, a k tomu do kontrastu luxusní saténové provedení. Myslím, že moje testování a odbornost v této oblasti je dobrým základem pro fungující značku.“

V roce 2019 vyhrála soutěž Instahero Show, ve které se hledal influencer, který „změní Instagram“. Účast v soutěži pro ni nebyla přínosná jen nárůstem počtu sledujících a spoluprací. „Dala mi odvahu a utvrdila mě v tom, že směr, kterým se ubírám, zaslouží uznání a opravdu dokáže působit na ženy a jejich sebevědomí. Neustále mi píšou, jak si díky mně začaly prádlo užívat a posílají mi, co hezkého si pro sebe koupily. To je pro mě největší odměna.“

Hezké fotky dokáže mít dnes už každý. Osobnost z nich ale nepoznáte.

Studovala fotografii, tudíž má k pořizování fotek a jejich úpravě blízký vztah. Ale tvoří obsah i na YouTube. „Tvořit obsah tam je daleko náročnější než na Instagram a více to vypovídá o kreativitě tvůrce. Mám pocit, že mohu stále oslovit více lidí a mám tam i větší fanouškovskou základnu. Mám pocit, že hezké fotky dokáže mít dnes už každý. Osobnost z nich ale nepoznáte.“

S vystavováním se ve spodním prádle nemá nejmenší problém. „Jsem pravej narcis! Pozornost mi nevadí. Byla jsem tak vychovaná. Dříve jsem ale řešila problémy související s pocitem nedostatečné sebehodnoty. Společnost má dnes stále pocit, že krásný = sebevědomý. Vzhled však se zdravou sebehodnotou a vyrovnaností souvisí jen částečně.“ Vedle tvorby pro svůj kanál fotí např. pro Girls Without Clothes.

Jsou ženy v hezkém prádle automaticky sebevědomější a krásnější? „Spodní prádlo vnímám jako šperk ženského těla. Může nastat jediný problém a to, když nesedí střih nebo velikost. Pak to nefunguje. Také když ženy kupují moc levné prádlo. V levných a nepohodlných botách byste si taky chůzi neužila.“ A jelikož i muži svou drahou polovičku rádi vidí ve šmrncovním prádle, „chodí“ si ke Caře pro radu a inspiraci i oni.

Ptáte se, co je aktuálně trendy ve spodním prádle? „Prádlo více ukazovat jako součást outfitu – nosit bralette místo topu nebo pod průhledné topy a košile. Nechat krajku vykukovat ve výstřihu,“ objasňuje. „Ráda nosím krajkové body do saka. Akorát tato doba moc trendům nepomáhá, když jsme všichni doma tak akorát v teplácích 😀„

Jak si udržuje figuru, když nemůže do fitka? „Pandemii vděčím za to, že jsem konečně začala s jógou. Miluju cvičit doma. V tomto jsem velký introvert. Jedině sama dokážu dobít baterie.“

Nenechte se brzdit svými nedokonalostmi. Zaměřte se na své talenty a silné stránky.

Pustila se i do tématu erotických pomůcek, o kterých přece jen každý otevřeně nemluví. „Měla jsem na tohle téma bezva ohlasy a lidé mi psali, že jsou moc rádi, že o tom konečně někdo mluví. Zajímá je to. Ale jsem opatrná. Člověk může žít v bublině a podlehnout dojmu, že to tak skvěle vnímají všichni. Je rozdíl, jestli vám napíše deset, nebo třeba tisíc lidí, že je to super.“

Vedle vlastní tvorby pracuje jako redaktorka v online redakci Nova Plus a připravuje bonusový obsah k TV pořadům. „Pak se také věnuji svému příteli. Letos spolu budeme 7 let.“ S tím by ráda prožila krásný život, založila rodinu a postavila dům.

A co vám vzkazuje na závěr? „Nestůjte na místě a nenechte se brzdit svými nedokonalostmi. Zaměřte se na své talenty a silné stránky. To je cesta k úspěchu.“

Zdroj: CARA

Čeští filmaři a seriáloví nadšenci se mohou radovat. Mezinárodní akademie televizních umění a věd vyhlásila osmidílnou sérii vítězem kategorie krátkých seriálů. Galavečer letos kvůli pandemii covidu-19 probíhal online – diváci ho mohli sledovat mimo jiné ve vysílání internetové televize Mall.tv, která je se společností Bionaut a sdružením cz.nic spolutvůrcem oceněného českého díla.

„Historicky první Emmy pro seriál #martyisdead vnímáme jako úspěch pro české filmové tvůrce a celou Českou republiku. Také nás těší, že česká žánrová produkce uspěla v tak velké celosvětové konkurenci,“ shodují se producenti Milan Kuchynka a Vratislav Šlajer.

Internetový thriller se zaměřuje na velmi aktuální téma – kyberšikanu. Zachycuje odvrácenou stranu sociálních sítí a jejich fatální zásah do života patnáctiletého Martina. Marty je mrtvý a zbyla po něm jen série mrazivých videí, které natáčel krátce před svou smrtí.

Režie se ujal Pavel Soukup. Scénář vytvořili Jaroslav T. Miška a Jan Stehlík. Hlavní roli ztvárnil Jakub Nemčok. Na seriálu spolupracovali i odborníci na internetovou bezpečnost, konkrétně autoři projektu Bezpečně na netu.

V kategorii krátký seriál porazili čeští tvůrci komediální internetový seriál Content, argentinskou sérii Mil Manos por Argentina (Tisíc rukou pro Argentinu), která vypráví o vynálezci 3D protéz, a singapurský snímek People Like Us – Season 2, jenž přibližuje život gayů.

Cena Emmy není pro #martyisdead prvním úspěchem. Ocenění za nejlepší webový seriál získal na texaském Austin Film Festivalu a na Marseille Web Fest a zazářil také na domácích festivalech Finále Plzeň a Serial Killer.

Tvůrci připravují pokračování pod názvem #annaismissing, jehož ústředním motivem bude vyšetřování únosu dítěte za účelem natáčení a prodeje nelegálních videí. Vedle seriálu na webu Mall.tv najdete i řadu bonusových a vzdělávacích videí.

Zdroj fotografií: ČSFD

V dnešní době se čím dál více lidí seznamuje prostřednictvím sociálních sítí a seznamovacích aplikací. Bez připojení k internetu se dnes často nenaladíte ani na vlnu lásky. Může se stát, že na chatu narazíte na toho pravého, ale podle mnohých udělaly seznamky z lidí povrchní sobce bez schopnosti navázat hlubší vztah a kteří lační jen po sexu. Seznamovací akt se v tomto ohledu opravdu zrychlil, teď jen záleží, co a koho chcete. Hodně lidí tento způsob hledání známosti dříve nebo později unaví, protože jen ztratí čas psaním zpráv a k následnému uskutečnění schůzky nedojde.

Mnozí z uživatelů Tinderu nepoužívají aplikaci přímo kvůli seznamování; někteří na něm jen tráví (a ztrácí) čas tím, že si prohlíží „katalog“ obličejů a jsou takovými pozorovateli svého okolí, jiní hledají přátelský vztah, parťáka na cestování a poté jsou tu třeba ti, kteří někoho potkali, ale ještě si svůj profil nestihli smazat – ale tak co kdyby náhodou, že?

Povrchní svět virtuálního seznamování skrývá mnoho záludností a nemilých věcí. Některé z nich dostaly specifické názvy. Ghosting – tzv. dělat mrtvého brouka. Utnete konverzaci a vypaříte se jako duch. Neřeknete na rovinu, proč s tím druhým už nechcete mít nic společného. Tímto způsobem se v dnešní době rozchází čím dál více lidí. Podle Elle.com s tím má zkušenost 26 % žen a 33 % mužů.

Zombieing – vymazal vás ze života a najednou se po několika měsících ozval. Vstal z mrtvých a má snahu obnovit kontakt, jako by se nic nedělo.

Haunting – lajkuje vám váš ex posty na sociálních sítích, ale není s vámi v osobním kontaktu? Máte co dočinění s takovým, dalo by se říci, stalkerem, který vás jen pronásleduje.

Mosting – pod tímto pojmem si můžete představit chování typických „lovců zářezů“, kterým online prostředí jejich honbu za sexuálními trofejemi výrazně usnadnilo.

Benching – mít někoho na střídačce (z angl. bench = lavička). S tímto „zahřívačem lavičky“ udržujete kontakt, ale jen pro případ, že by to nevyšlo s tím, který je ve vedení na seznamu kandidátů na získání vašeho srdce.  

Lemming – „lumíkovské chování“ se inspiruje stejnojmennými zvířátky, která žijí ve velkých skupinách. Pokud má váš kamarád partnera, někoho si také co nejrychleji najdete. A v případě, že se s ním rozejde, následujete ho, abyste opět měli více času na kamarádské aktivity.

Zaznamenali jsme také rostoucí počet obskurních seznamovacích aplikací:

Zn. hledám vousáče

Neslevíte ani chlup z toho, že si chcete najít vousáče? Tak právě pro vás je tu seznamka Bristlr, kterou vousatý John Kershaw původně založil jako vtípek. Ten se ale později proměnil ve slušný byznys.

Nenávist spojuje

Seznamovat se na základě věcí, které máte rádi? Ale kdeže. Nic nespojí lidi více než to, co nesnášejí. Vyzkoušejte Hater, společná nenávist ve vás jistě zažehne i plameny vášně.

Ve třech se to lépe táhne

Pokud si nevystačíte s partnerem sami a sháníte třetího do party, není problém. V hledání vám pomůže appka 3nder, kterou si stáhlo přes milion lidí.

Na výšce záleží

Dámy, také se vám stalo, že jste byly natěšené na rande s chlapem, který byl velmi přitažlivý a se slovy to uměl fakt dobře… ale později jste zjistily, že vedle něj vypadáte jako žirafa? S Tall Friends se už nemusíte chybějících centimetrů (aspoň co se výšky týče) bát.

Nahlédněte mu do lednice

V aplikaci Refrigerdating si nevšímáte ani tak obličejů, jako obsahu ledniček. Něco na tom, že láska prochází žaludkem, asi bude, protože tady se seznamujete podle toho, jak se druzí stravují (nebo chtějí, aby to tak aspoň vypadalo). Ale pozor, možná jste nenatrefili na dalšího MasterChefa, který zvládne nakoupit kvalitní potraviny a vykouzlit z nich chutnou krmi, ale daný obsah lednice má na starost jeho máti (pokud se nejedná o ledničku značky Fejk).

Krásní a oškliví

Aspirujete na Miss, jste chodící pure beauty či charismatický mladík, kterému by jeho six pack každý záviděl? Na základě sebe hodnotíte ostatní a máte tak vysoké nároky? Přidejte se na seznamovací síť Beautiful People. Aby se člověk na tuto seznamku dostal, musí projít 48hodinovým kolem, ve kterém ho stávající členové hodnotí. Teprve na základě kladného hodnocení je mu umožněn přístup. Pokud jste na druhou stranu ještě nevyrostli z fáze ošklivého káčátka a spoléháte se už jen na to, že i u druhého najdete “jen vnitřní krásu“, přihlaste se na Ugly Schmucks.

Vesmírná vášeň

V Trek Passions se nad vaší přílišnou vášní pro Star Trek nikdo ušklíbat nebude, naopak. Možná zde najdete spřízněnou duši, svou hvězdu vesmírnou, se kterou budete moct flirtovat v klingonštině.

Šťastní nemocní  

Máte herpes či jinou pohlavní chorobu? I přesto můžete zůstat sluníčkářem díky existenci PositiveSingles, kde si můžete v cukuletu nabrnknout člověka, se kterým budete moct sdílet své nemoci ve dne v noci.

Mezi další „zvláštní“ (ale na jednu stranu celkem praktické) seznamky patří např. Singles with Food Allergies nebo GlutenFreeSingles, High There (s touto aplikací nebude o hulící parťáky nouze, ale pozor, aby vás při rozchodu ten druhý neoškubal o veškerou zásobu vašeho společného zájmu). A radši už končíme – zde asi platí pravidlo, že všeho moc škodí. Raději zůstaneme u „normálního“ Tinderu (a možná ani to ne).

„Miluju tě, ale fakt už mi nepiš“

Jak to tak bývá, ne vždy to s tím druhým do páru vyjde. V současné době se lidé online nejen seznamují, ale také rozcházejí. Takové rozchodové věty začaly před více jak rokem sdílet na svém společném instagramovém profilu esterajosefina herečka Ester Geislerová a módní návrhářka Josefina Bakošová. Stal se z toho hit, lidé jim posílali čím dál více vlastních zpráv a příběhů (dnes až 40 denně) a hashtag #terapiesdilenim se stal doslova kultovním.

Sesbírané zprávy (již dvakrát) vydaly i knižně právě pod názvem Terapie sdílením a i v této formě o ně čtenáři (převážně čtenářky) projevili velký zájem. Kromě rozchodových frází jim ale začaly přicházet také prosby o radu. Na úspěch Instagramu a knihy navázaly divadelní přednáškou Terapie sdílením, na které s nimi spolupracuje také párový terapeut Jan Vojtko. Podle něj je jedním z největších problémů současných vztahů rychlost, tedy potřeba mít všechno hned. 

Zdroj: Unsplash, @esterajosefina

Zabavná aplikace TikTok slouží ke sdílení krátkých videí, ve kterých uživatelé předvádějí své hudební a taneční dovednosti. Fanoušky si aplikace začala získávat už před pěti lety ještě pod názvem Musical.ly, dnešní podoby a rozmachu se však dočkala až díky spolupráci s čínskou firmou ByteDance v roce 2017, za niž získali tvůrci aplikace miliardu dolarů (z Čang I-minga, zakladatele ByteDance a tvůrce aplikace, se stal jeden z nejbohatších lidí v Číně). Podle oficiálních statistik byl TikTok nejstahovanější aplikací na Androidu i iOS v první polovině loňského roku.

Aplikaci používá měsíčně více než půl miliardy lidí na celém světě a tím vytváří ideální podmínky pro influencery. Podle průzkumu webu Business Insider je potřeba alespoň 250 tisíc sledujících, aby se člověk mohl TikTokem živit. Ti nejlepší mají online fanoušků miliony. Žebříčku ještě před pár měsíci kralovala 17letá německá dvojčata Lisa a Lena, jež sledovalo přes 30 milionů lidí. K nevoli fanoušků se ale svůj účet rozhodla smazat, protože nechtěla podporovat aplikaci, která není bezpečná.

Největším problémem je nízký věk uživatelů. Aplikaci mají na svých telefonech běžně i desetiletí školáci i přes to, že by měla být přístupná od 13 let. Hlavní cílovou skupinou jsou dívky, které se v tomto věku často rády předvádějí. V lepším případě čelí malí tanečníci a tanečnice kyberšikaně či nenávistným komentářům dalších uživatelů, v tom horším mohou na sociální síti snadno narazit na pedofila.

Velmi lákavou funkcí TikToku představují tzv. duety – uživatelé natočí pouze část videa (s využitím funkce lip-sync, tj. synchronizace hudby/slova a pohybu rtů) a pomocí hashtagu #duetwithme propojí své video s dalšími uživateli, kteří vytvořili druhou část hudebního videa.

Aniž by se člověk přihlásil, může koukat na nekonečnou řadu videí – z vlastního průzkumu víme, že je to často opravdu bizár. Účet (který je nastaven jako veřejný) si musí založit v případě, že bude chtít natáčet vlastní příspěvky.

Mezi videi se objevuje spousta nevhodného obsahu, jako je dětská pornografie, klasická pornografie zachycující dospělé), videa zaměřená na sebepoškozování nebo zachycující tzv. killing stalking („umělecká videa“ zachycující chlapce, kteří si vzájemně přikládají nože na hrdla, předstírají vzájemné týrání apod.). Problematické jsou také různé výzvy, kterých se uživatelé účastní. Mnohdy totiž za „srdíčka“ riskují svůj život.

Samozřejmě se tam dají objevit různá kvalitnější videa, která ostatní pobaví (v dobrém smyslu) nebo inspirují. Nechceme se stavět vyloženě do role soudců, ale upřímně – z větší části to (aspoň na první pohled) vypadá jako kreativní žumpa. Rádi bychom ale připomněli, že je TikTok nástroj. Způsob, jakým ho budete využívat, je zcela na vás.

Popularity aplikace si všiml i Facebook, který vlastní např. i Instagram. A samozřejmě to nenechal jen tak. Aktuálně v Brazílii testuje novou funkci, která se jmenuje Reels. Ta uživatelům umožňuje vytvářet 15sekundová videa, která se dají přidat do příběhu. Do videa si člověk může vybrat hudbu z knihovny Instagramu nebo použít nahrávku z cizího Reelsu, přesně jako funkce Duet v TikToku. Možné je také nastavit rychlost videa, časovač či přidat titulky.

Zdroj: 1, 2

Také se vám stává, že neustále odkládáte povinnosti a poté se s nimi musíte potýkat na poslední chvíli? Strávíte hodiny sledováním seriálu nebo (v lepším případě) úklidem bytu místo toho, abyste dokončili projekt, napsali další stránky diplomky nebo jen vyřídili pár nepříjemných pochůzek či telefonátů? Cítíte se marně, máte špatné svědomí? Nejste líní, ale spíše se bojíte. Nepříjemností. Selhání. Prokrastinujete.

Udělat věc, které se bojíme, je první krok k úspěchu. – Mahátma Gándhí

Petr Ludwig, který už zhruba 10 let tuto problematiku studuje, ve své knize Konec prokrastinace uvádí, že ji nemůžeme zaměňovat ani za odpočinek. Proč? Když odpočíváte, dočerpáváte energii. U prokrastinace je tomu právě naopak – přicházíte o ni.

Jak tedy proti prokrastinaci bojovat? Každému vyhovuje něco jiného, ale doufáme, že se některými z níže uvedených tipů inspirujete a pomůžou vám.

Stanovte si cíle a priority

Pokud chcete být v něčem produktivní, potřebujete vědět, proč to děláte, měli byste mít motivaci. Vytyčte si cíle, myslete na výsledky – ale opatrně, abyste se nepřemotivovali. Nedávejte si až moc vysoké cíle, jinak hrozí, že budete zklamaní, začnete se vzdávat a vaše produktivita se tím v daném směru sníží. Neříkáme, že byste si měli naplánovat celý život, ale rozhodně vám pomůže se zamyslet nad tím, čeho byste chtěli dosáhnout třeba za půl roku. Určete si priority – nejde přece dělat všechno na 100 %.

Dělejte co vás baví

Víme, že není možné se neustále věnovat jen věcem, které nás baví. Je ale důležité mít každý týden naplánovaných aspoň pár aktivit, které vám dělají radost. Vše potom půjde lépe. A když se vám bude dařit plnit jednotlivé (i méně příjemné) úkoly, daná činnost vás pohltí, začne vám dávat smysl a stane se navíc součástí vaší práce, dostanete se do takzvaného flow.

Vědomí, že brzy zemřu, je nejdůležitějším nástrojem, který mi pomáhá činit zásadní životní rozhodnutí. Protože téměř všechno – veškerá vnější očekávání, veškerá pýcha, všechen strach z trapnosti nebo neúspěchu – se tváří v tvář smrti ztratí a zůstává jen to, co je opravdu důležité. Vědomí, že zemřete, je nejlepší způsob, jaký znám, jak nespadnout do pasti přesvědčení, že máte co ztratit. Už teď jste nazí. Není důvod nejít za svým srdcem. – Steve Jobs

Plánujte, pište si to-do listy

Ať už s pomocí stylového diáře nebo elektronicky, zapisujte si, co je potřeba udělat a kdy máte jakou schůzku. Nejen že nezapomenete, ale zároveň vás to s vyšší pravděpodobností přinutí svým závazkům dostát.

Ne každému to-do listy vyhovují (někdo je z nich ještě více ve stresu), ale mnohdy pomáhá si sepsat úkoly na daný den (týden) a mít tento seznam na očích. Není pak hezký pocit, když si je můžete postupně odškrtnout?

Raději více menších úkolů než jeden obří strašák

Do větších a náročnějších projektů se člověku většinou moc nechce. Neví, kde začít. Bojí se, neboť s dlouhodobějším a složitějším úkolem přichází větší zodpovědnost… a možnost bolestivějšího selhání. Proto doporučujeme postupovat po menších krocích a nesnažit se udělat všechno hned.

Nečekejte, neodkládejte

Jak se říká „co můžeš udělat dnes, neodkládej na zítřek“ (a už vůbec ne to, co máte již naplánované, pokud nejde o výjimečnou situaci). V první řadě vyzkoušejte jeden skvělý trik – pravidlo pěti minut. Vše, co netrvá déle než pět minut, udělejte hned. Budete koukat, kolik si za krátkou dobu odškrtnete položek z to-do listu.

Zatímco ztrácíme čas váháním a odkládáním, život utíká. – Seneca

Dávejte si vlastní deadliny

Stává se, že termín odevzdání práce máte daný, ale často je vám jen řečeno, ať to uděláte „v blízké době“, „během týdne“ apod. Stanovte si vlastní deadliny a podle toho si váš výkon uzpůsobte. Je dobré si pro sebe určit předtermíny, tím zvyšujete šanci, že nebudete danou věc dělat na poslední chvíli.

Vstaňte včas z postele a nepodceňujte spánek

Občas se stane, že nikam nemusíte, a tak půlku dne prolenošíte. Pokud jste (nejen) freelanceři a lidé, kteří pracují z domova, určitě s tím také máte někdy problém. Snažte se vstávat brzo. Bude vám připadat, že jste toho udělali více, dříve splníte své denní cíle a večer si můžete s absencí špatného svědomí např. pustit film, otevřít knížku nebo jít na skleničku s přáteli. A nezanedbávejte spánek, který je pro správnou funkci těla a mozku velmi důležitý.

Prostředí

Snažte se doma udržovat pořádek, pracovní stůl mějte uklizený a přehledný, nepořádek vás potom nebude zbytečně rozptylovat a nestane se vám, že budete ztrácet čas dlouhým hledáním poznámek, sešívačky, zvýrazňovačů atd. Svůj pracovní koutek si zútulněte podle toho, jak je vám to příjemné – pořiďte si vonné svíčky, kreativně si vyhrajte s nástěnkou (připevněte si na ni např. motivační citáty, dokumentaci vašich úspěchů nebo si vytvořte moodboard vašich životních cílů a snů). Doporučujeme občas pracovní prostředí obměňovat. Neseďte jen doma nebo v kanceláři, zajděte si do kavárny, knihovny, přesuňte se ven na vzduch, ať už sami nebo ve společnosti studijních parťáků a kolegů z práce. Změna stimuluje kreativitu.

Nikdy nedopusťte, abyste kvůli dočasné demotivaci přišli o všechno, čeho jste do té doby dosáhli.

Vzájemně se motivujte s přáteli a kolegy

Práci si zpříjemněte

I když je pro vás práce občas utrpením a zrovna se věnujete činnosti, která vás nebaví, aspoň si ji zpříjemněte. Hledejte i v negativech pozitiva. Doneste si k počítači hrnek dobré kávy nebo něco sladkého. Pokud vám více nevyhovuje klid, pusťte si hudbu. Za odvedenou práci se odměňujte (ale samozřejmě s mírou).

Nezapomínejte na pauzy a odpočinek

Digitální detox

Nenechte se rozptylovat sociálními sítěmi. Buďte chvíli offline.

Aplikace, které vám s produktivitou pomůžou:

• Toggl – měřič času, který hlídá, jak dlouho děláte daný úkol.
• Forrest – zasaďte strom a nechte ho růst během doby, co se soustředíte na práci. Za nás to určitě pomáhá.
• Bright To-Do – pro tvorbu to-do listů.
• AppBlock – dočasně zablokujte jakoukoliv aplikaci, která vás vytrhává z práce (kromě konkrétního času a dne si můžete nastavit i lokaci, ve které nechcete být rušeni).
• Cozi – umožní vám naplánovat den. V aplikaci si můžete nastavit i rodinné sdílení, aby s vašimi časovými možnostmi byli seznámeni i vaši blízcí.
• Evernote – skvělý na poznámky a to-do listy.
• Pocket – často vás při práci zaujme nějaký článek nebo video? Nenechte se jimi rozptylovat, uložte si je a vraťte se k nim později.
• MindMeister – pro tvorbu myšlenkových map.
• Procraster (placená) – pedantská aplikace, která vás opravdu přinutí něco dělat (pokud se na ni dříve nenaštvete a nevypnete ji). Když přijde čas plnění úkolu a vy se mu i přes upomínky bráníte, začne se ptát proč. Poté, co se svěříte s obavami z neúspěchu, přiznáte chybu nebo fakt, že nevíte kde začít, se Procraster vytasí s chytrými radami a plánem jak úkol splnit nebo přijde s náhradním řešením.

Výmluvná rada na závěr – neprokrastinujte boj proti prokrastinaci!

Zdroje: 1, Pixabay, Unsplash