Podlahy ze světlého dřeva skvěle korespondují s povětšinou bílými stěnami a stejně jako s industrializujícím cihlovým zdivem.  Stejně tak zajímavě působí přiznané trámy, nesoucí stropní konstrukce. Členění prostoru samotného, bylo oproti moderním trendům ponecháno téměř v původní dispozici a to především díky nosným zdem, procházejícím středem bytu. Nicméně toto členění není vůbec na škodu. Ba naopak! Dělí prostor do logických zón, které jsou díky absenci dveří velmi funkčně propojeny.

Zemité tóny a selektivní minimalismus pak dodávají tomuto bytu na specifickém výrazu a osobitém kouzlu. Stylová „retro svítidla“ jen dodávají prostoru na osobitosti. Kuchyně stojící kousek opodál hlavního obývacího prostoru je pak řešena formou bílých skříněk, doplněných ostrůvkem v černohnědém odstínu. Tato kombinace nejenže působí velmi efektně, ale zároveň koresponduje s celkovým designem bytu.

Poděkování a zdroj fotografií: Minotti London

Otevřená dispozice je prosta zbytečných příček a celá podlahová plocha bytu je až na sociální zázemí a skladovací prostory v podstatě propojena v jeden funkční celek, přičemž dveřní křídla mezi jednotlivými místnostmi byla odstraněna. Jednotící prvkem jsou podlahy z dubových fošen, které byly po odstranění původních povrchů z dob minulého režimu citlivě rekonstruovány a namořeny na bílo.  Velkými špaletovými okny sem pak proniká množství přirozeného světla. Bílá barva dominuje také na stěnách všech místností bytu. Štuková výzdoba, vyřezávané obložení dveří a táflování byly ponechány a jsou efektní reminiscencí zašlé slávy kdysi bohatého města.

Vintage nábytek byl posbírán po bazarech v Polsku, Francii, Itálii a České Republice a to včetně originálního osvětlení. Každý kousek je tedy jedinečný svým vlastním příběhem. V jídelně můžeme obdivovat ikonická křesílka Brno flat chair v designu od MIese Van der Rohe, Velmi efektním prvkem je rovněž starý věšák v kuchyni, sloužící pro zavěšení hrnečků. Nové jsou v podstatě jen postel s výsuvnými nočními stolky a pracovní stůl, které svým čistým stylem a střídmým designem do celkového konceptu skvěle zapadají. Atmosféru dotváří stylové doplňky, jako je rádio z šedesátých let, či stylový barevný „pop art“ věšák v předsíni.

Poděkování a zdroj fotografií: Loft Kolasinski

Velkoplošná okna, sem propouštějí dostatek světla a díky vysokým stropům, které umožnily výstavbu galerie a bílým stěnám, působí celý prostor neobyčejně vzdušně. Středobodem bytu je kuchyně, s rohovou linkou, navrženou ve stylu „custom made,“ kde tráví celá rodina většinu času. Kombinace skříněk z překližky a bílého matu, ozvláštněná industriálně působícími policovými díly je nesmírně působivá a evokuje atmosféru brooklynských loftů.  Kovaný jídelní stůl s dřevěnou deskou, doplněný vintage židlemi Vitra v designu Charlese a Rae Eamesových se nachází hned vedle kuchyně. Jídelna plynule přechází v obývací část, ze které se po samonosném ocelovém schodišti dostaneme na galerii s pianem a pracovním koutem a studovnou. Na hlavní obývací prostor pak přímo navazuje také hlavní ložnice s vlastním sociálním zázemím a šatnou.

Z galerie je také přistup do dětských ložnic, kde se také setkáme s mnoha stylovými vintage doplňky. Také zde je zachován podobný puristický styl s čistými stěnami a vintage doplňky v podobě stylového sedacího nábytku známých značek.

¨Poděkování a zdroj fotografií:  Standard Studio

Díky památkové ochraně muselo být průčelí domu směrem do ulice zachováno a na některých místech bylo dokonce přiznáno i původní zdivo. Architekti důmyslně rozšířili stávající obytný prostor pomocí přístavby do vnitrobloku. Její fasáda z trapézových plechů hořčicové barvy tvoří zajímavý kontrastní prvek k tradiční architektuře původní stavby a její plochá střecha pak skvěle slouží jako platforma pro terasu o patro výše. Patio samotné je pak dokonalou oázou klidu uprostřed rušného města a perfektním místem pro posezení s přáteli při sklence dobrého vína. Sloupy, podpírající pergolu byly zachráněny při rekonstrukci interiérů domu.

Z původní dispozice domu byly zachovány pouze jeho obvodové stěny a celý vnitřek byl propojen v jeden veliký celek. Interiér je rozdělen na tři úrovně, přičemž centrální komunikační tepnu mezi jednotlivými patry tvoří napůl dřevěné a napůl visuté schodiště. Potřebné úložné prostory byly povětšinou vyřešeny formou vestavných skříní, či policových dílů, jež slouží zároveň jako optické předěly jednotlivých funkčních zón a přitom nijak nenarušují čistotu designu a eleganci stavby. Co se zařízení a vybavení týče, pak všude vládne eklektický minimalismus. Díky tomu, že je dům prost zbytečného nábytku a dekorací, může na první pohled působit poněkud stroze. Nicméně celkový výraz dává plně vyniknout zajímavým architektonickým prvkům původní stavby, ať již se jedná o tesané zárubně oken a dveří, či jiné fasádní prvky, které byly pečlivě zrekonstruovány a samy o sobě jsou uměleckými díly.

Poděkování a zdroj fotografií: Arrokabe Arquitectos, Luis Diaz

Dvoupatrová stavba ve tvaru jednoduchého kvádru působí při pohledu z ulice jakou monolitická betonová masa, jen místy ozvláštněna dřevěnými obklady, aby tak zůstalo uchráněno soukromí majitelů. Zadní fasáda je pak téměř celá prosklená a opticky tak propojuje vnitřní prostory domu se zahradou, která je díky tropickému podnebí Yucatánu v podstatě druhým obývacím pokojem. Celé přízemí je propojeno v jeden funkční celek a sestává ze vstupní haly, kuchyňské části, jídelny a prostorného obýváku. Vstupní prostor je omítnut pohledovým betonem, který se opakuje také ve formě dlouhé lavice při jedné ze stěn. K tomuto minimalistickému konceptu byl jako kontrastní prvek zvolen blok starých dřevěných skříní a skříněk, sloužící k uložení věcí. Na tento prostor pak plynule navazuje kuchyně s linkou v kombinaci teakového dřeva a černého laku. Nerezová lednice Side by Side, byla umístněná do zděné niky stěny vestavby, ve které se nachází koupelna a sociální zázemí. Dominantním prvkem je bezesporu vysoký stůl z masivu, doplněný barovými židličkami studia Kartell. Na jídelní část plynule navazuje obývací pokoj, vybavený dvěma křesly Barcelona v designu Miese van der Rohe a dvěma apartními křesílky z překližky v designu manželů Eamesových. Konferenční stolek s deskou z jediného fragmentu kmene staletého stromu pak kromě své běžné funkce plní také funkci estetickou a působí jako nevšední plastika.

Po samonosném ocelovém schodišti se dostaneme na galerii v prvním patře, sloužící jako relaxační koutek, knihovna a pracovna. Stylová křesílka a pohovka jsou doplněny stolkem s grafiti a vysokou knihovnou z palisandru. Pro oživení tohoto prostoru byla použita umělecká dílna současných mexických autorů. Poslední patro je vyhrazeno ložnicím a koupelnám. Také zde převažuje minimalistický styl a vybavení se omezuje pouze na nejnutnější nábytek. Velmi zajímavým prvkem je malá lodžie v hlavní ložnici, která je díky blízkosti vedlejší stavby včleněna do masy domu a lze ji uzavřít posuvnými okny. Toto místo je ideální především pro romantickou snídani ve dvou v příjemném stínu, když všude jinde venku již panuje horké tropické ráno.

Poděkování a zdroj fotografií: Taller Estilo Arquitectura