Film začíná třídním srazem u dlouholetého manželského páru, který hraje Jiří Langmajer a Tatiana Dyková. Dějová linka filmu je protkána situacemi, které zná snad každý, kdo se někdy na takovém srazu po letech ocitl. Hostitelé se chtějí pochlubit, spolužáci se po letech nepoznávají, konverzace vázne, někteří mají stejně bláznivé nápady jako před lety. Všichni však předstírají spokojenost, i když opak je pravdou. Svůj neúspěch pak bývalí spolužáci topí v litrech alkoholu.

Herecké obsazení nemohlo být lepší, Karel Roden v roli podivína, který pochopil smysl života, Nela Boudová jako žena, které nebylo shůry dáno, Marek Taclík jako chlap, který nikdy nevyrostl z pubertálních nápadů a neúspěšný zpěvák i gay v podání Mariána Čekovského. V průběhu srazu se k partě přidá neodbytný podomní prodavač, kterého ztvárnil Matěj Dadák, ten přináší nečekanou zprávu o úmrtí spolužáka „prasopsa“.

Druhá část filmu se tedy odehrává cestou na pohřeb spolužáka, kterého vlastně nikdo neměl rád, ale všichni ctí povinnost se rozloučit. V roli řidiče autobusu, který je vyléčeným alkoholikem, se představí Miroslav Vladyka. Bývalí spolužáci pod vlivem alkoholu odhalí své skutečné já, o trapné a místy úsměvné situace není nouze.

Celý film však provází otřepané fráze, které už nemají tu sílu někoho pobavit. Večírek tím překračuje hranici dobrého vkusu a dostává se na stejnou úroveň jako nejmenovaný český film, který staví na stejném konceptu. Filmu by určitě pomohla trocha improvizace, na kterou jsme u pana Suchánka zvyklí, v takovém obsazení jako měl tento film, by to určitě byl úžasný herecký koncert.

Bohužel film Večírek je stejný jako většina třídních srazů, člověk se na něj těší, pak zjistí, že to dobré, co bylo, se už nikdy nevrátí a odchází zklamán touto tvrdou realitou. Tak trochu ve skrytu duše doufáme, že nastane lepší čas pro úplně novou komedii z pera pana Suchánka, protože opakovaný vtip, už není vtipem. Snad českej humor ještě není v ….

Foto: Falcon