Tento dnes už dobře známý vánoční projekt přináší radost seniorům i letos. Jak se zrodil, kdy začal a jak se do něj můžete zapojit vy? Na to jsme se zeptali ředitele projektu Ježíškova vnoučata, Jiřího Váni.

Jak vznikl projekt Ježíškova vnoučata?

Projekt vznikl v roce 2016 a původně byla soukromá iniciativa Olgy Štrejbarové, která tehdy působila jako redaktorka Českého rozhlasu. Nápad vznikl, když natáčela reportáž v domově pro seniory někdy před vánočním obdobím a narazila tam na beznadějnou atmosféru. Řekla si, že musí Vánoce těm seniorům nějak zpříjemnit, a vymyslela nultý ročník Ježíškových vnoučat. Pak se projektu ujal Český rozhlas a před čtyřmi lety jej předal nám do Nadačního fondu Českého rozhlasu.

Proč projekt převzal právě Český rozhlas?

Ono to byla logika toho, že původně to byl nápad rozhlasové redaktorky, pak se toho chytil Český rozhlas, protože v tom viděl něco, co se dotýká velké skupiny lidí po celé republice. A pak vlastně už byl jen logický důsledek toho, že my máme ten aparát, který je schopný garantovat, že všechna přání, která se tam vkládají, probíhají nějakou kontrolou, a že jsme schopní pracovat s penězi z veřejné sbírky.

Kdo se může do Ježíškových vnoučat zapojit a jaké věkové skupiny se zapojují nejčastěji?

My už někdy od začátku září sbíráme v domovech pro seniory přání, která se schází u nás v databázi a tu potom otvíráme veřejnosti, tedy všem dárcům, zhruba v polovině listopadu. Lidé si můžou vždycky vybrat konkrétní přání konkrétního seniora a to přání mu splnit. A zároveň s tím běží i finanční sbírka na portálu Darujme.cz, kde můžou lidé, kterým se líbí ta myšlenka a chtějí udělat seniorům radost, ale z nějakého důvodu nechtějí plnit konkrétní přání, darovat finančně.

K Ježíškovým vnoučatům se připojuje široká veřejnost. Od dětí na základní škole nebo v mateřské škole, kde to často plní nějaké skupiny nebo třídy, až po seniory klidně ze stejného věku, jako jsou ti obdarovaní. Ten zásah je opravdu široký. A z čeho mám radost, je, že i ze zpětných vazeb na sociálních sítích vidíme, že pro hodně lidí už je to tradice, že si vyberou vždycky jedno nebo dvě přání a to splní.

Jak se můžu stát Ježíškovým vnoučetem?

Nejjednodušší cesta je na náš web www.jeziskovavnoucata.cz a tam si vybrat konkrétní přání. Vy si už při rezervaci přání můžete vybrat buď dopravu, kterou nám poskytuje DHL, partner projektu, zdarma, anebo je druhá varianta, o kterou se my snažíme a na kterou apelujeme — vzít to přání a ideálně ho doručit osobně. Protože ten prapůvodní smysl Ježíškových vnoučat je v tom, aby­chom ty osamělé lidi potěšili svou přítomností. Dárek je dost často vlastně jenom prostředek k tomu, aby to setkání mohlo proběhnout. Takže když člověk zajde přímo do konkrétní instituce, do toho konkrétního domova, a potká se s tím seniorem, tak si myslím, že často je to to nejcennější, co v rámci projektu vzniká. Někdy jsou ty kontakty dlouhodobé, kdy už se z toho stane pravidelné setkávání jednou za měsíc, nebo jednou za dva měsíce — což je přesně to, co chceme.

Jaká jsou nejčastější přání seniorů?

Velká většina těch přání jsou opravdu skromné maličkosti — sladkosti, předplatné časopisu, knížka, kosmetický balíček, pantofle, oblečení. Opravdu jsou to drobnosti. Druhá skupina těch přání jsou taková zážitková, nebo je to touha setkat se s nějakou třeba známou osobností. A jsou tam i přání, která se mi moc líbí. Například jeden senior si chtěl korespondovat s někým o organické chemii, protože je to pro něj velký koníček, takže hledal nějakého chemika, který by s ním sdílel nejnovější poznatky v tom oboru. Nebo máme člověka, jehož koníčkem jsou šachy, a chtěl si zahrát šachovou partii ideálně s nějakým mistrem. A pak jsou to srdcovky, na které lidé hodně reagují i na sociálních sítích… Máme například seniora a seniorku, Čecha a Slovenku, kteří se potkali až v domově seniorů, začali spolu žít a chtěli by uspořádat svatbu. A právě přes Ježíškova vnoučata hledají někoho, kdo by jim pomohl s výběrem oblečení a prstýnků, aby si to užili a aby to bylo co nejvíc elegantní.

Ježíškova vnoučata pomáhají i celoročně, je to tak?

Ano, a to je právě ta druhá část z té finanční sbírky, kterou máme otevřenou v podstatě od začátku toho projektu — od 10. listopadu do konce roku.

To, co se vybere, potom rozdělujeme v průběhu celého roku pomocí tematických výzev. Jednak z toho hradíme i ta dražší přání, která se třeba nesplní. Vypisujeme například i výzvu na zvířecí návštěvy. To znamená, že všechny domovy zapojené do Ježíškových vnoučat se nám můžou hlásit a my tyhle peníze rozdělujeme na to, aby u nich v domově mohla probíhat třeba canisterapie. Podporujeme i další volnočasové nebo terapeutické aktivity. Podporujeme třeba organizaci Mila, která pořádá kvalifikační kurz pro pečovatele, a díky penězům Ježíškových vnoučat se do toho systému dostávají i noví motivovaní lidé jako pečující. Podporujeme i organizaci Freya, která pracuje třeba s tématem sexuality a intimity v domovech pro seniory.

Chtěl bych zdůraznit, že Ježíškova vnoučata nejsou jenom to předvánoční období a ta přímá přání, ale je to vlastně celoroční aktivita — právě díky těmhle tematickým výzvám.

Pokud by se chtěl někdo připojit k dobrovolnické činnosti, jak se k vám může zapojit?

V ideálním případě si myslím, že ta cesta není přímo přes Ježíškova vnoučata, protože náš tým je maličký. Nejlepší cesta je, pokud člověk ví o domově pro seniory ve svém okolí, kde by chtěl nějakým způsobem působit, aby se obrátil přímo na ně, protože je to nejjednodušší cesta k cíli. Popravdě ani nemáme úplně kapacitu tohle zprostředkovávat.

Ale letos v rámci Ježíškových vnoučat, i tím, že podtitulem tohoto ročníku je mezigenerační potkávání, navazujeme spolupráci s dobrovolnickým programem Mezinárodní cena vévody z Edinburghu, kde dochází k propojování právě těch mladých lidí, kteří jsou zapojení do tohoto programu, s konkrétními domovy pro seniory a oni tam pravidelně docházejí. Pokud by ale chtěl někdo dobrovolničit, ideální cesta je najít si domov, který má nejblíž, a tam se už zeptat napřímo.

Co je cílem a podstatou Ježíškových vnoučat?

Ten primární cíl je potěšit, rozveselit osamělé seniory a seniorky a pomoci navázat nějaké vztahy tam, kde jsou přerušeny. Řekl bych, že je to apel na takovou tu nezištnou lidskost, na obohacování se a na nezištnou pomoc někomu, kdo je třeba právě teď osamělý a smutný.

Zapojte se i vy do Ježíškových vnoučat a vyberte si člověka, jehož přání letos splníte. Odměnou vám bude nejen pocit dobře vykonaného skutku, ale také hřejivá radost z toho, že jste někoho potěšili a udělali pro něj něco, co rozhodně není samozřejmostí.

Zdroj: Ježíškova vnoučata