Již pátým rokem uspořádal magazín Vogue módní událost nesoucí název Vogue World, která se za poměrně krátkou dobu stihla stát jednou z nejsledovanějších akcí módního kalendáře. Poprvé se uskutečnila v roce 2022 v New Yorku jako součást snahy oživit tamní fashion week po pandemii. Po Londýně, Paříži a loňském Hollywoodu tentokrát zamířila do Milána. Vogue World přitom není jen klasickou módní přehlídkou. Propojuje módu s hudbou, performancemi, uměním, popkulturou a charitativním přesahem.

V Miláně Vogue World odstartoval Milan Fashion Week a zaměřil se především na italské řemeslo, tradici Made in Italy a otázku, jak vypadá italská móda v době moderních technologií a umělé inteligence. Uskutečnil se 22. září v ikonické Galleria Vittorio Emanuele II, která leží přímo mezi Duomem a La Scalou a sama je jedním ze symbolů italského stylu. Celý program byl rozdělen do pěti dějství a jeho koncepce vycházela také z mozaik na podlaze galerie reprezentujících čtyři italská města: Florencii, Turín, Řím a Milán.

1. The Artisanal Revolution

Ještě před samotným začátkem prvního dějství se na mole objevili tři řemeslníci. Jeden nesl model milánského Duoma, druhý nebeský glóbus a třetí tkalcovský stav. Za touto trojicí následovali řemeslníci zastupující 15 italských módních domů.

První část přenesla diváky do florentské renesance, tedy do doby dávno před elektřinou a industrializací. Kreativní ředitel Vogue World Juan Costa Paz ji charakterizoval jako období králů, královen a papežů, kdy bylo oblečení především výsledkem lidské rukodělné práce. Dějství začalo průvodem při svíčkách a samotným outfitům dominovaly brokát, samet, krajky, výšivky a bohaté ornamenty. Některé looky navíc přímo odkazovaly na historické portréty aristokratek 16. století.

Jedním z nejvýraznějších momentů byla bezpochyby Gigi Hadid v renesanční róbě Valentino Vertigineux Haute Couture od Alessandra Micheleho. Ze známých tváří se na mole objevil také J Balvin v růžovočerném brokátovém obleku Dolce & Gabbana.

2. The Industrial Revolution

Ve druhém dějství se příběh přesunul do Turína, centra italského automobilového a výrobního průmyslu. Bohaté renesanční zdobení vystřídaly čisté linie, monochromatické materiály, vlna a především tailoring. Móda se tak posunula do období, kdy industrializace umožnila vyrábět oblečení ve větším množství.

Jednou z hlavních postav této kapitoly byl Giorgio Armani a jeho vliv na podobu moderního krejčovství. Na runway se objevily archivní looky z let 1986, 1993 a 1995, vedle nich také Gucci, Bottega Veneta, Jil Sander, Prada a další.

Druhé dějství zároveň připomnělo dobu, kdy se z módních návrhářů začaly stávat celebrity samy o sobě. Podle Juana Costy Paze patřil Giorgio Armani mezi první designéry moderní éry, kteří se stali globálně známými osobnostmi, nejen jmény ukrytými za svými značkami.

3. Made in Italy

Třetí dějství se proměnilo v pravou oslavu Itálie. Runway zaplnily barvy, výrazné vzory a pořádná dávka italského sex-appealu. Inspirací byla zlatá éra italského filmu, Federico Fellini a samozřejmě La Dolce Vita. Právě v tomto období se Itálie postupně stávala výrobní velmocí a jedním z center globální módní fantazie.

První část oslavovala italskou zálibu v extravagantních potiscích. Mezi nepřehlédnutelné kousky patřily looky z jarní kolekce Versace 2018 s popartovými reprodukcemi historických obálek Vogue. Na molo je vynesly například Cardi B nebo Imaan Hammam.

Druhá část pracovala s představou ženy ve stylu Anity Ekberg v La Dolce Vita a s italským archetypem femme fatale. U Miu Miu, Gucci, Versace, Fendi a dalších se objevovaly přiléhavé černé šaty, hluboké výstřihy, třpyt a výrazně ženské siluety. Mezi modelkami se tentokrát objevily také Irina Shayk nebo Aryna Sabalenka.

Nepřehlédnutelnou postavou třetího dějství se stala Jennifer Lopez, která na runway vyšla v černé tylové róbě s flitrovou výšivkou a rukavičkami od Dolce & Gabbana.

4. The Age of Intelligence

Největší obrat přišel se čtvrtým dějstvím. Z historie se móda přesunula rovnou do laboratoře a současného Milána. Tématem bylo propojení řemesla, vědy a technologií a především otázka, co vlastně znamená Made in Italy v době technologických textilií.

Miláno dnes není pouze módním centrem, ale také místem, kde se propojují výzkum, výroba, design a kreativita. Do módy tak vstupují nové materiály a technologie, které mohou reagovat například na teplotu, pohyb nebo okolní prostředí.

Tato část byla propojená také se sportem. Právě technické materiály jsou totiž úzce spojené se značkami a jmény, která se pohybují na pomezí módy, výkonu a technologií. Look, který tuto myšlenku vystihoval, vynesla Awar Odhiang. Model Bottega Veneta z podzimní kolekce 2026 pracoval se sklolaminátem.

Popkulturu v tomto dějství zastoupili zpěvák MGK a modelka Alex Consani. MGK vynesl oblek od Byblos, zatímco Consani se objevila v růžových šatech Bottega Veneta, které ukázaly, jak se dnes může luxusní móda potkávat se sportovními a technologickými materiály.

Jedním z nejdiskutovanějších momentů letošního Vogue World bylo bezpochyby to, když se na mole objevili čtyři roboti. Jejich přítomnost vytvořila výrazný kontrast k prvnímu dějství, kde v hlavní roli stáli řemeslníci a ruční práce. Roboti zároveň vyvolali řadu diskuzí a kontroverzí. Hodí se vůbec do show, která tolik oslavuje lidské řemeslo a kreativitu? 

5. The Imagination Revolution

Poslední dějství už nebylo navázané na konkrétní italské město ani historickou epochu. Zamířilo do spekulativní budoucnosti, která se paradoxně začala vracet k minulosti. Základní myšlenkou bylo, že technologický vývoj a umělá inteligence nedělají lidskou kreativitu méně důležitou. Právě naopak. V budoucnosti se může stát jednou z našich nejcennějších schopností.

Samotný závěr show přešel do monochromatických bílých krajkových looků. Ty Vogue interpretoval jako metaforické prázdné plátno, na kterém teprve může vzniknout další kapitola módy. Vogue tuto část popsal prostřednictvím konceptu future past, tedy budoucnosti postavené z módních vzpomínek. Kreativní ředitelé velkých módních domů proto dostali za úkol vytvořit speciální „memory dresses”, šaty zachycující módní paměť a DNA jednotlivých značek.

Po cestě od renesančního řemesla přes průmyslovou revoluci až k umělé inteligenci tak Vogue World skončil vlastně tam, kde móda začíná pokaždé znovu: u lidské představivosti.

Foto: Vogue Arabia, Getty Images