Podlahy ze světlého dřeva skvěle korespondují s povětšinou bílými stěnami a stejně jako s industrializujícím cihlovým zdivem.  Stejně tak zajímavě působí přiznané trámy, nesoucí stropní konstrukce. Členění prostoru samotného, bylo oproti moderním trendům ponecháno téměř v původní dispozici a to především díky nosným zdem, procházejícím středem bytu. Nicméně toto členění není vůbec na škodu. Ba naopak! Dělí prostor do logických zón, které jsou díky absenci dveří velmi funkčně propojeny.

Zemité tóny a selektivní minimalismus pak dodávají tomuto bytu na specifickém výrazu a osobitém kouzlu. Stylová „retro svítidla“ jen dodávají prostoru na osobitosti. Kuchyně stojící kousek opodál hlavního obývacího prostoru je pak řešena formou bílých skříněk, doplněných ostrůvkem v černohnědém odstínu. Tato kombinace nejenže působí velmi efektně, ale zároveň koresponduje s celkovým designem bytu.

Poděkování a zdroj fotografií: Minotti London

Architekti se rozhodli rozbít monolitickou masu cihlového zdiva a pravidelných linií a proto jako hlavní materiály volili dřevo a sklo. Ty pak ostře kontrastují s původním domem a dramatický tvar a nepravidelné křivky přístavby celkový dojem perfektně dotvářejí. Je jasně vidět co je nové a co je staré, přičemž přístavba nijak neruší původní výraz domu. Spíše jí jen dotváří a navíc symbolicky představuje přechod mezi interiérem a exteriérem domu.

Prostor byl již od začátku projektován pro umístění kuchyně s jídelnou. Jednoduchá linka v bílém lesku pak skvěle koresponduje s výraznou architekturou stavby a ukrývá v sobě vše potřebné na relativně malé ploše. Architekti se rozhodli nepoužít tolik populární ostrůvky a tak jediným dalším zařízením místnosti je jídelní stůl s bílou deskou, doplněný letitými dřevěnými židlemi a vestavná lavice pod schody, vedoucími do ostatních prostor domu.

Poděkování a zdroj fotografií: Scenario Architecture

Původní kancelářská budova byla designéry zcela transformována na komfortní byt. „Největším problémem byla vizuální transformace,“ jak tvrdí jeden z designérů. Celý dům byl v podstatě „zbaven vnitřností“ a transformován v komfortní apartmán 21. století.

Čistý design, ozvláštněný cihlovými zdmi a hravými prvky v některých místnostech, jako je například vycpaná antilopí hlava v jedné z ložnic, či nevšední kontrast zelené komody a modrých apartních křesílek v kombinaci s ostře zelenou komodou. Ve většině interiérů pak vládnou především tlumené odstíny hnědé, krémové a bílé celkový výraz interiérů jen podtrhují. Efektně umístěné osvětlení je jen jedním z velkých plusů a rafinovaně skryté led diody umožňují vždy navodit tu správnou atmosféru.

Poděkování a zdroj fotografií: TG STUDIO

Přízemí, jež je částečně zapuštěno do terénu a je z něj přímý přístup na zahradu. Zde se nachází klidová zóna s ložnicemi a koupelnami. Co se interiérové koncepce týče, pak i zde vládne minimalismus, ozvláštněný obklady z patinovaného dřeva. Zařízení se omezuje jen na nejnutnější nábytek, ve většině případů v podstatě jen na postele. Velkorysé úložné prostory a šatna se nachází hned vedle nádherné koupelny v zadní části tohoto poschodí. Koupelna sama je opravdovým designovým skvostem. Černé mozaikové obklady na stěnách, leštěná betonové podlaha a nábytek v mahagonovém odstínu spolu perfektně ladí. Centrálním prvkem je však nádherná solitérní vana, umístěná přímo před oknem s výhledem do zahrady.

Denní zóna, v prvním patře, kam se dostaneme po dřevěném schodišti, je rovněž pojata v minimalistickém duchu. Centrem celého prostoru je kuchyně v kombinaci černého matu a medového dubu se skoseným ostrůvkem, jehož linie přesně kopírují zkosení linií stěn domu. Vpravo od kuchyně se přes jídelnu, s jednoduchým stolem doplněným židlemi Vitra, dostaneme do obývací části s vestavěnou sedačkou a krbovými kamny, jejíž celá stěna je prosklena a umožňuje tak výhled do okolní krajiny. Na straně druhé pak nalezneme mediální koutek s televizí a samozřejmě také sociální zázemí.

MU ARCHITECTURE

Hlavní obývací prostor sestává z jídelny a obývací části, na kterou plynule navazuje kuchyně, jíž je možné oddělit pomocí ocelových posuvných dveří. Kontrast přírodních materiálů v jejich nejsurovějším stavu a oceli se pak prolíná celým tímto prostorem. Na první pohled naprosto protichůdné materiály spolu navzdory běžným tendencím vytváří velmi působivý celek, jehož atmosféru umocňuje rafinovaně rozmístěné bodové osvětlení. Absence centrálních svítidel tak umožňuje navodit vždy tu správnou atmosféru a podtrhuje výraz celého bytu.

Schodiště nás zavede do pracovny na galerii. Toto umístění je velmi logické, protože i přesto, že je pracovní prostor oddělen od hlavní společenské zóny, stále umožňuje komunikaci mezi oběma částmi. Pod galerií pak nelzneme koupelna a šatna. Stranou denní zóny stojí opravdu jednoduchá ložnice, zařízená jen postelí nesoucí podpis bo Concept. Otevřené regály jsou nejen praktickým úložištěm pro množství oblečené mladého páru, ale zároveň také dekorativním prvkem. O výzdobu zbytku interiérů se pak starají umělecká díla zakoupená na nejrůznějších aukcích.

Poděkování a zdroj fotografií: GCA ARCHITECTS

Velkoplošná okna, sem propouštějí dostatek světla a díky vysokým stropům, které umožnily výstavbu galerie a bílým stěnám, působí celý prostor neobyčejně vzdušně. Středobodem bytu je kuchyně, s rohovou linkou, navrženou ve stylu „custom made,“ kde tráví celá rodina většinu času. Kombinace skříněk z překližky a bílého matu, ozvláštněná industriálně působícími policovými díly je nesmírně působivá a evokuje atmosféru brooklynských loftů.  Kovaný jídelní stůl s dřevěnou deskou, doplněný vintage židlemi Vitra v designu Charlese a Rae Eamesových se nachází hned vedle kuchyně. Jídelna plynule přechází v obývací část, ze které se po samonosném ocelovém schodišti dostaneme na galerii s pianem a pracovním koutem a studovnou. Na hlavní obývací prostor pak přímo navazuje také hlavní ložnice s vlastním sociálním zázemím a šatnou.

Z galerie je také přistup do dětských ložnic, kde se také setkáme s mnoha stylovými vintage doplňky. Také zde je zachován podobný puristický styl s čistými stěnami a vintage doplňky v podobě stylového sedacího nábytku známých značek.

¨Poděkování a zdroj fotografií:  Standard Studio

Díky památkové ochraně muselo být průčelí domu směrem do ulice zachováno a na některých místech bylo dokonce přiznáno i původní zdivo. Architekti důmyslně rozšířili stávající obytný prostor pomocí přístavby do vnitrobloku. Její fasáda z trapézových plechů hořčicové barvy tvoří zajímavý kontrastní prvek k tradiční architektuře původní stavby a její plochá střecha pak skvěle slouží jako platforma pro terasu o patro výše. Patio samotné je pak dokonalou oázou klidu uprostřed rušného města a perfektním místem pro posezení s přáteli při sklence dobrého vína. Sloupy, podpírající pergolu byly zachráněny při rekonstrukci interiérů domu.

Z původní dispozice domu byly zachovány pouze jeho obvodové stěny a celý vnitřek byl propojen v jeden veliký celek. Interiér je rozdělen na tři úrovně, přičemž centrální komunikační tepnu mezi jednotlivými patry tvoří napůl dřevěné a napůl visuté schodiště. Potřebné úložné prostory byly povětšinou vyřešeny formou vestavných skříní, či policových dílů, jež slouží zároveň jako optické předěly jednotlivých funkčních zón a přitom nijak nenarušují čistotu designu a eleganci stavby. Co se zařízení a vybavení týče, pak všude vládne eklektický minimalismus. Díky tomu, že je dům prost zbytečného nábytku a dekorací, může na první pohled působit poněkud stroze. Nicméně celkový výraz dává plně vyniknout zajímavým architektonickým prvkům původní stavby, ať již se jedná o tesané zárubně oken a dveří, či jiné fasádní prvky, které byly pečlivě zrekonstruovány a samy o sobě jsou uměleckými díly.

Poděkování a zdroj fotografií: Arrokabe Arquitectos, Luis Diaz

Dvoupatrová stavba ve tvaru jednoduchého kvádru působí při pohledu z ulice jakou monolitická betonová masa, jen místy ozvláštněna dřevěnými obklady, aby tak zůstalo uchráněno soukromí majitelů. Zadní fasáda je pak téměř celá prosklená a opticky tak propojuje vnitřní prostory domu se zahradou, která je díky tropickému podnebí Yucatánu v podstatě druhým obývacím pokojem. Celé přízemí je propojeno v jeden funkční celek a sestává ze vstupní haly, kuchyňské části, jídelny a prostorného obýváku. Vstupní prostor je omítnut pohledovým betonem, který se opakuje také ve formě dlouhé lavice při jedné ze stěn. K tomuto minimalistickému konceptu byl jako kontrastní prvek zvolen blok starých dřevěných skříní a skříněk, sloužící k uložení věcí. Na tento prostor pak plynule navazuje kuchyně s linkou v kombinaci teakového dřeva a černého laku. Nerezová lednice Side by Side, byla umístněná do zděné niky stěny vestavby, ve které se nachází koupelna a sociální zázemí. Dominantním prvkem je bezesporu vysoký stůl z masivu, doplněný barovými židličkami studia Kartell. Na jídelní část plynule navazuje obývací pokoj, vybavený dvěma křesly Barcelona v designu Miese van der Rohe a dvěma apartními křesílky z překližky v designu manželů Eamesových. Konferenční stolek s deskou z jediného fragmentu kmene staletého stromu pak kromě své běžné funkce plní také funkci estetickou a působí jako nevšední plastika.

Po samonosném ocelovém schodišti se dostaneme na galerii v prvním patře, sloužící jako relaxační koutek, knihovna a pracovna. Stylová křesílka a pohovka jsou doplněny stolkem s grafiti a vysokou knihovnou z palisandru. Pro oživení tohoto prostoru byla použita umělecká dílna současných mexických autorů. Poslední patro je vyhrazeno ložnicím a koupelnám. Také zde převažuje minimalistický styl a vybavení se omezuje pouze na nejnutnější nábytek. Velmi zajímavým prvkem je malá lodžie v hlavní ložnici, která je díky blízkosti vedlejší stavby včleněna do masy domu a lze ji uzavřít posuvnými okny. Toto místo je ideální především pro romantickou snídani ve dvou v příjemném stínu, když všude jinde venku již panuje horké tropické ráno.

Poděkování a zdroj fotografií: Taller Estilo Arquitectura

Mnoho lidí věří, že moderní architektura rozhodně nepatří do venkovského prostředí. Dle mého mínění je tento názor diskutabilní, protože právě správně pojatá jednoduchá architektura nijak nenarušuje panorama krajiny a svým způsobem se v ní ztrácí. Villa K pak svými prostými křivkami dokonale respektuje toto pravidlo. Její jednoduché linie, sestávající ze dvou rovnoběžných betonových říms vyplněných celoskleněným průčelím, které příčně protíná pouze masivní hmota tělesa bazénu. Jakoby kopírovaly okolní terén a navozovaly pocit stylizovaných balvanů. Celá stavba působí velmi subtilně a první pohled není vůbec patrné, jak velkorysý obytný prostor se skrývá uvnitř.

Konstrukce domu tvoří stylizovaný tvar písmene „U“, který mezi svými rameny svírá malé atrium. Jeho zadní část, která je při pohledu ze svahu zakrytá předním traktem vily v sobě ukrývá garáže pro, skladiště a technické zázemí. Spojovací rameno pak hostí vstupní foyer. Zbytek domu je pak vyhrazen obytným prostorám s úchvatnými výhledy do okolní krajiny. Centrální zóna, sestávající z kuchyně, jídelny a obývacího pokoje a jídelny, se nachází uprostřed hlavního křídla a je zařízena čistě minimalisticky. Bílá masa kuchyňské linky s dominantními vysokými skříněmi, jejichž protipól obdélníkový ostrůvek pak tvoří přirozené centrum tohoto prostoru. Masívní dřevěný stůl pak reprezentuje přírodní prvek, který je ale opět odlehčen a vrácen do moderny éterickými židličkami Mademoiselle v designu Philippa Starcka, čalouněné různými látkami. Obývací část je vybavena pohodlnou látkovou pohovkou v šedé barvě, doplněné Lounge chair od manželů Eamesových.

Ložnice s koupelnami se pak nacházejí po obou stranách tohoto prostoru a díky velkorysému prosklení se můžete kulisou okolních hor kochat také před usnutím. Nedílnou součástí interiérů vily jsou samozřejmě také díla současného umění, které v minimalistickém prostoru vily dokonale vyniknou.

Poděkování a zdroj fotografií: Paul de Ruiter Architects

Designéři se tentokráte neomezili na tradiční a dnes tolik populární minimalistický koncept, který malým prostorům obecně sluší a rozhodli se trochu popustit uzdu své fantazii. V centrálním prostoru, sestávajícím z kuchyně, jídelny a obývacího pokoje zvolili designéři omítky z pohledového betonu. Nepůsobí totiž fádně, jako běžný nátěr a dodává celému prostoru na hravosti. Kuchyňská linka pak byla zvolena v šedém lesku. Vyplňuje chodbu mezi obývacím pokojem a koupelnou a díky velkorysé pracovní ploše plně vyhovuje všem potřebám pro běžný denní provoz. Kousek opodál se nachází jídelní stůl s židlemi ve zlatavém odstínu teaku. Kožené čalounění sem vnáší nádech metropolitního stylu. Jednoduchý koncept je doplněn barevným abstraktním obrazem. Na jídelnu pak navazuje obývací část s jednoduchou obývací stěnou v bílém lesku. K posezení slouží jemně šedá látková pohovka a ikonické houpací křeslo Rocker chair, navržené Charlesem a Rae Eamesovými. Jako kontrastní prvek byl na stěnu za televizí použit dřevěný obklad z fragmentů starých lodí.

Součástí bytu je také pracovna, oddělena od zbytku prostoru prosklenou stěnou. Jednoduchý stůl a čalouněná židle z dílny studia Vitra jsou vesměs jediným zařízením místnosti. Jako dekorační prvek byla použita vitrína se sbírkou modelů automobilů. Ložnice je řešena v minimalistickém duchu. I zde byl jako dekorační prvek použit designový solitér, tentokráte se jedná o Egg chair z pera Arne Jacobsena. Hravost designérů je patrná také v koupelně, kde se rozhodli použit mix kachlí s romantickými vzory a nesourodou barevností.

Poděkování a zdroj fotografií: Vievva Designers