Wicked: Čarodějka, která vás okouzlí, nebo uspí? 

Filmové zpracování jednoho z nejslavnějších muzikálů současnosti vstoupilo do kin. Film Wicked, v české distribuci pojmenovaný jako Čarodějka, mnozí chválí, jiné svou délkou a předvídatelností nudí. Podlehli jsme Čarodějčinému kouzlu? 

Znáte zlou čarodějnici ze Západu? Troufám si říct, že v Americe mají k této fiktivní postavě ze světa Čaroděje ze země Oz určitě silnější vztah než my v Česku. Pravděpodobně i proto vzbudilo filmové zpracování literární předlohy z roku 1995 a broadwayského hitu z roku 2004 (obzvlášť) za oceánem tak velké haló – v téměř čtyřech tisících kinosálů v Severní Americe film za první víkend posbíral 114 milionů dolarů (2,7 mld. korun), a dokonce byl National Board of Review (NBR) jmenován nejlepším filmem roku. Titul získal také ocenění za nejlepší režii pro Jona M. Chu. 

„Existují filmy, díky nimž propadnete kouzlu kinematografie, jako jsou E. T. Mimozemšťan nebo Pán prstenů. Chtěl jsem natočit právě takový film. Film, který vás pohltí, u něhož zapomenete na to, že sedíte ve tmě s bandou cizích lidí, a ocitnete se ve fantastickém světě, kde budete moci zpívat, zamilovat se a létat,“ řekl režisér, který dříve pracoval např. na filmech Šíleně bohatí Asiati nebo Život v Heights.

Hit v zelenorůžové

Pozornost mnohých upoutal jistě i nadupaným marketingem. Nejednou jsem si vzpomněla na loňský hit Barbie, jelikož teď všude možně opět vidíme růžovou, akorát v kombinaci se zelenou. Universal Studios navázali spolupráci s cca 400 značkami – na trendu Wicked ujíždí Starbucks, OPI, Lexus, Lush… ikonickými barvami hrály Empire State Building nebo Vítězný oblouk a samozřejmě zelená s růžovou nechybí v šatníku hlavních hereček, které outfity v této paletě odstínů vynesly už třeba na zahájení Letních olympijských her v Paříži. I díky tomu jsem chtěla sama zjistit, jestli je kolem snímku až moc povyku pro nic, nebo je opravdu zdařilý. 

Značná část mé zvědavosti směřovala k výkonu Ariany Grande. Popravdě jsem byla poněkud zklamaná, když jsem zjistila, že novinářská projekce bude s dabingem. Všimla jsem si i novináře, který tento fakt očividně v pozvánce přehlédl a následně ho neskousl a v úvodu filmu odešel. I když cením práci dabérů a zároveň zpěváků jako Natálie Grossová, Elis Ochmanová či Jiří Korn a myslím, že svou roli zvládli velmi uspokojivě, stejně bych – obzvlášť u muzikálu – uvítala originální znění a hlasy Ariany, Cynthie Erivo a dalších. I proto jsem hned po projekci otvírala Spotify…

Zrod mocné antihrdinky i nečekaného přátelství

Zlá čarodějnice je mrtvá! O její smrti, v níž roli sehraje Dorotka a vědro vody, je diváctvo informované v samotném úvodu filmu. Stejně tak – v momentě, kde končil Čaroděj ze země Oz – začíná i představení na Broadwayi. Ve své růžové bublině přilétá vždy perfektní Glinda (Ariana Grande), aby potvrdila radostnou zprávu a země Oz mohla propuknout v nadšenou oslavu. Pro zloduchy nikdo netruchlí, ale na „hodné čarodějnici“ Glindě je vidět určitá pachuť a pochyby. Snaží se ukázat, že Elphaba (Cynthie Erivo) nebyla pouze zlá čarodějnice, ale měla matku i otce, jako každý jiný, a vypráví o jejich „dávném“ přátelství. 

Elphaba je tragickou antihrdinkou. Už od narození v mnohých vzbuzovala děs, odpor či posměch kvůli zelené barvě pleti, což ji vedlo k určité zahořklosti (fakt, že ji hraje černošská herečka Cynthia Erivo, filmu jen přidává na hloubce sdělení). Osud se jí to pokusil vykompenzovat, když jí nadělil mimořádný kouzelnický talent. Její a (tehdy) Galindina cesta se zkříží na Univerzitě Shiz, kam Elphaba doprovází svou sestru na vozíku. Tyhle dva absolutní protiklady zpočátku spojuje jen vzájemná nevraživost a společný pokoj, jenž jim přidělila děkanka čarodějnické fakulty Madam Morrible (Michelle Yeoh). Z počáteční nesnášenlivosti se postupem času zrodí přátelství, které je testováno silou kouzel, lásky, autority a přesvědčení o tom, co je správné. 

„Neřekli vám všechno“

Jednou ze zajímavých vedlejších linek je role mluvících zvířat v Ozu. Zvířata postupně mizí a jejich dříve výrazná role ve světě je na ústupu. Některá dokonce ztrácejí schopnost mluvit. S utlačovanými zvířaty soucítí právě Elphaba, která by jim chtěla pomoct i díky své magické moci. Její schopnosti chce zase poznat a využít samotný „velký čaroděj“ (Jeff Goldblum), za kterým se na pozvání vydává do Smaragdového města. 

Wicked je hravý i vážný, ukazuje příběh, který má více vrstev a je plný nečernobílých postav, šikany a povrchního pozlátka, zároveň vyzdvihuje sílu přátelství a obligátního pohádkového moudra, že věci nemusí být vždy tak, jak se na první pohled zdá. To vše v barevných kulisách. Vizuálně je to opravdu kouzelné, i když to možná trochu hraničí s kýčem – na druhou stranu mi to (stejně jako místy přehnané až groteskní chování postav) ale k muzikálovému formátu sedí. 

(U)zpívaná a barevná podívaná na pokračování 

Ariana Grande se do své role hodí fenomenálně. Bezpochyby je jedním z hlavních tahounů filmu. Někteří kritici tvrdí, že by mohla získat Oscara. Jonathan Bailey (kterého můžete znát z Bridgertonů) coby princ Fiyero a článek v milostném trojúhelníku dostane jistě více prostoru v dalším díle, i zde si ale dokázal utrhnout kus pozornosti, obzvlášť ve scéně ve školní knihovně s písní Dancing Through Life.  Nechybí Glindin singl Popular nebo závěrečná (a asi nejvíce ikonická) píseň Defying Gravity, ve které se předvede Cynthia Erivo jako Elphaba letící vstříc novým zítřkům. A já jsem na další průběh zvědavá. 

Ano, Čarodějka je rozdělená na dvě části, jedná se o filmovou podobu prvního aktu divadelního představení. I přes to film dokáže fungovat sám o sobě. Druhá část, které bychom se měli dočkat příští rok ve stejnou dobu, tak automaticky vyvolává mnohem větší očekávání. I přes to, že se jedná o část většího příběhu, se tvůrcům povedlo film natáhnout na (pro mnohé neúnosnou) stopáž 160 minut. Nemůžu říct, že bych se vyloženě nudila, na čas jsem se během projekce ani jednou nepodívala, ale nezlobila bych se, kdyby se to místy pokrátilo. Možná by i toho zpěvu mohlo být ve výsledku míň, ale přece jen tady nepůsobí tak nepatřičně jako např. v druhém Jokerovi. 

Wicked s úctou zpracovává původní látku. Podle mě na film může člověk koukat, ať už má, nebo nemá vztah ke kultovnímu Čaroději ze země Oz. Tvůrci nicméně Flemingovu snímku očividně vzdávají poctu již původním retro logem a následně také stylizovaným titulkem snímku. Odkazů je na původní příběh docela dost, jejich poznání ovšem subjektivní kvality snímku nějak nutně ovlivnit nemusí. Někdo vnímá Wicked jako velký a zdařilý počin, jiní jako zdlouhavou a povrchní podívanou plnou klišé. Já můžu doporučit jako vždy to se na film podívat a udělat si vlastní názor. 

A o té kauze s Barbie už jste slyšeli? Není Wicked jako Wicked, o tom ví Mattel své…

Zdroj: CinemArt