Bon Jovi, Praha 24. 6. 2013: ,, Bylo to jako sprchovat se s čtyřiceti tisíci blízkými přáteli“

Cadillac

Ráda bych se s Vámi podělila o nezapomenutelný pondělní zážitek z pražského koncertu Bon Jovi. Pokud jste jejich fanouškem, stejně jako já, a prošvihli jste tuhle show, dovolte mi, abych Vám jí přiblížila tak, jak jsem jí prožívala já.

Během dne jsem se již natěšená dopovala klipy na youtubu a ani na chvíli mě nenapadlo, že by mi den mohlo cokoli pokazit, i přesto, že dopoledne začalo pršet. S kamarádkou jsem si dala sraz v dostatečném předstihu, abychom byly pódiu co nejblíže vhledem k mé výšce. Ti, kteří stejně jako já, nikdy nebyli na slávistickém stadionu, mohli být udiveni nad množstvím do pláštěnek oblečených lidí. Ve chvíli, kdy mi došlo, že stadion nemá střechu a můj deštník mi pravděpodobně nepomůže, zachvátila mě panika. Vydaly jsme se tedy jako stovky ostatních naproti do Tesca pro pláštěnky, které se ukázaly jako nedostatkové zboží. Zásoby byly vyprodány během pár minut, kdo přišel pozdě, měl smůlu. Pro tuto chvíli jsem byla ráda, že nemám výšku modelky a mohla jsem si pro sebe urvat poslední kus dětské pláštěnky v příšerné modré barvě. Na kamarádku nezbylo a tak jsem jí věnovala svůj malý deštník.

Nastal čas se postavit do fronty na vstup do stadionu, která díky náletům do Tesca nebyla příliš velká. Déšť sílil. Konečně začali pouštět přes první bránu a moje nadšení se zvyšovalo. Deštník nám samozřejmě dovnitř vzít nepovolili, bylo tedy jasné, že chudák kámoška promokne na kost. Volba stadionu se tak ukázala jako nešťastná. Při prvním pohledu na pódium ve tvaru obrovského Cadillacu se mi zatajil dech. Bon Jovi ve velkém stylu, jinak to ani nejde.

Půl hodiny poté nastoupila předkapela Support Lesbiens již s novým zpěvákem. Na letních festivalech tolik oblíbená skupina, nyní pouze zabitý čas pro natěšené fanoušky. Supporti se ale po krátké chvíli rozloučili a pořadatelé začali měnit aparaturu. Pobavil mě člen týmu zoufale se snažící odstranit z pódia vodu, což byl při vytrvalém dešti nesplnitelný úkol.

SHOW TIME! Aréna se rozduněla, Cadillac se rozzářil a Bon Jovi se objevili na scéně. Fanoušci okamžitě ožili a najednou déšť všem přestal vadit. Uplynulo dlouhých dvacet let od jejich posledního vystoupení v České republice a věřím, že touto úchvatnou dvě a půl hodiny trvající show se publiku dostatečně omluvili, že jim návrat trval takhle dlouho. Kromě nových skladeb z alba “What Abou Now“ zazněly staré pecky jako “Lost Highway“, “In and out of Love“, “Keep the Faith“, “Bed of Roses“, “It’s my life“ samozřejmě nesměla chybět a část “Livin’on a prayer“ dav odzpíval sám. Úchvatná show plná nestárnoucích skladeb, jakou jsme si po dvaceti letech skutečně zasloužili.

,,Je to jako sprchovat se s čtyřiceti tisíci blizkými přáteli“, vtipkoval Jon, když si promoklý na kost nasazoval čepici, aby mu jeho pověstné vlasy nesplývaly do očí. A déšť neustával. Moje pláštěnka pro desetileté dítě se kvůli skákání začala silně trhat ve švu levého rukávu a u límce, přesto mi bylo krásně. Dívala jsem se na svou největší rockovou hvězdu naživo poprvé v životě, pocit k nezaplacení.

Po dvou hodinách měl být koncert oficiálně ukončen, dav samozřejmě kapelu vyvolal zpět a odehrány byly ještě další skladby. Poslední písní večera byl krásný slaďák “This ain’t a Love Song“. Srdce mnohých z nás zaplesala, protože romantičtější okamžik v životě jen tak někdo nezažije. Letní noc, kapky deště, lidé promoklí na kost a Jon Bon Jovi zpívající božským hlasem pomalou píseň. Pocit, který mě zaplavil mi připomněl dobu, kdy je člověku šestnáct a prvně se zamiluje.  Dokonalá, sladká tečka za perfektním zážitkem léta 2013.

Cesta ze stadionu trvala o půl hodiny déle než obvykle. Auta stojící v kolonách, MHD praskající ve švech, obrovské kaluže a nepřetržitý déšť způsobily, že jsem se rozhodla jít pěšky. Levý rukáv pláštěnky se již úplně odtrhl od zbytku, nacpala jsem ji tedy do koše a kráčela v dešti. I přes to, že jsem se klepala zimou a oblečení bylo možné ždímat, cítila jsem stále ten hřejivý pocit. Doufejme tedy, že se k nám Bon Jovi brzy vrátí, těším se na další takový zážitek.