„Když usednu ke kruhu, jako by se zastavil čas,“ říká umělecká keramička Ivona Davidová.

Je jednou z posledních uměleckých keramiček na Severní Moravě. Letos je to právě třicet let, co se naplno ponořila do práce s hlínou. V roce 1996 se začal psát příběh Jablunkovské keramiky a také cesta Ivony Davidové k řemeslu, které má v nejvýchodnějším městě České republiky dlouhou tradici. Umění práce s hlínou si v Jablunkově nejen osvojila, ale dnes ho předává dál všem, kteří mají chuť také tvořit.

Inspiruje ji nejen beskydská příroda, ale také dávné tradice jablunkovských horalů. Její keramika je především užitková a typická svými kulatými, buclatými tvary. Velký důraz klade na zdobení – právě v něm se nejvíce promítají motivy přírody. V rozhovoru nám umělkyně představuje keramiku, která z Jablunkova vyzařuje nejen osobitost a tradici.

Bohaté zdobení je pro výrobky Jablunkovské keramiky typickým znakem.

Měla jste ke keramice blízko už jako malá holka?

Vlastně ano, tvoření mě provází odmalička. Jako správné vesnické dítě jsem většinu času trávila venku, poblíž potoka. Tady byl nejspíš začátek mé keramické cesty. Fascinovaly mě barevné pruhy, vrstvy jílů, které lemovaly břehy kolem vody. Právě to byl skvělý materiál, ze kterého začaly vznikat první figurky, zvířátka. Zkoušeli jsme je i v ohni vypalovat. Jaké překvapení bylo, když ona šedá hlína výpalem zčervenala…

Kdy přišel moment, kdy jste si řekla, že vás bude živit právě keramika?

Nebyl to jeden jediný blesk z čistého nebe 😊 Ten proces trval déle. Vystudovala jsem sice uměleckoprůmyslovou školu, ale obor užitá grafika. Keramika byla v té době jen můj relax v kroužku na internátu. Až po škole jsem se jako brigádnice dostala do jedné z brněnských keramických dílen. Tam mi hlína učarovala natrvalo! A pak už to šlo nějak samo – rekvalifikace točíře, pár let praxe a zjištění, že mě keramika pohlcuje natolik, že už pro nic jiného nezbývá místo. Začít se keramikou živit vyžadovalo odvahu, ale každý den ve své dílně si potvrzuji, že to bylo správné rozhodnutí.

Živila jste se někdy i něčím jiným než keramikou?

Ne, keramika je mou obživou po celou dobu. Postupně se z koníčku a radosti z tvoření stala práce na plný úvazek, která mě živí dodnes.

Ivona Davidová ve svém ateliéru v centru Jablunkova. Foto: Tereza Martynková

Jaké byly vaše začátky u hrnčířského kruhu?

Byly hlavně o objevování, chybách a radosti z každého vydařeného výpalu. Od samého začátku mě fascinovala práce na hrnčířském kruhu a drží mě dodnes. Dnes už je hlína tak trochu mojí součástí – nebojuji s ní a užívám si radost z doteku. Je to úžasný materiál, který mě stále hodně učí… Hlavně trpělivosti. 😊

„Právě v únoru před třiceti lety mi domů přišel můj první hrnčířský kruh – ještě jsme ho tehdy s manželem vezli domů na saních. Byla jsem netrpělivá a už v tu chvíli jsem chtěla začít tvořit.“

Hlína a hrnčířský kruh provázejí umělkyni při práci každý den. Foto: Tereza Martynková

Bylo před třiceti lety dostupné vybavení pro práci s hlínou? Jak se to za tu dobu změnilo?

Před třiceti lety to byla úplně jiná éra. Dnes si můžete vybírat z nepřeberného množství vybavení a naklikat si vše v e-shopu, tehdy to bylo hlavně o kontaktech a štěstí. Podařilo se mi sehnat pec z druhé ruky, ale ke stěhování z domu ve svahu bylo nutné objednat i jeřáb. Ráda na to vzpomínám, bylo to dobrodružné. S kruhem „Svatoš“ už to bylo jednodušší – a používám ho vlastně dodnes. Co se týče ostatních materiálů, jako je hlína a glazury, mnohem víc jsme si je museli připravovat a hlídat sami. Tenkrát neexistoval ten nekonečný servis hotových materiálů.

Jakou hlínu nejraději používáte? Tvoříte pod značkou Jablunkovská keramika – využíváte i místní materiál z vašeho regionu?

Nejraději používám kameninové hmoty z Moravy. V Brně jsem na ně byla zvyklá a vyhovují mi. V okolí Jablunkova je navíc oblast s velmi kvalitní hlínou, takže občas chodím na procházky s lopatkou a experimentuji s místní červenou hlínou. Používám ji spíš na dekorování keramiky – je nízko tavná a dají se z ní vytvořit zajímavé zemité glazury, zvané šlemovky.

Jaké výrobky děláte nejraději?

Nemůžu říct jednoznačně. Tvořím především užitkovou keramiku a hledám rovnováhu – chci, aby si moje práce zachovala nádech starých časů, ale zároveň byla plně funkční i v dnešním světě. Mám moc ráda džbány, mísy, ale i různé formy na pečení, klíčidla, lampičky… Práce mi nabízí pestrou škálu možností. Nejčastěji ale asi vznikají hrnky, ty jsou takovou stálicí mé tvorby. Ráda zkouším nové věci a občas přijde nečekané, jako například spolupráce se slovenským Cechem Terra de Selinan, pro které vyrábím historickou keramiku na jejich vystoupení.

V čem vidíte to největší kouzlo při práci?

Největší kouzlo pro mě spočívá v okamžiku, kdy usednu ke kruhu a kolem se jakoby zastaví čas. Jsme jen já, hlína a hudba – ta je pro mě hodně důležitá. Naslouchám i samotné hlíně. Někdy mám svou představu, ale materiál si často sám řekne, jaký tvar chce přijmout.

Je to pro mě forma svobody – splynout s materiálem a vkládat do výrobků svou náladu a energii. Největší radost mi pak přináší zpětná vazba zákazníků, když mi řeknou, že každý den mají v rukách můj hrnek nebo misku, myslí při tom na mě a mají je nejraději 😊 To je pro mě to nejkouzelnější!

O které výrobky je v poslední době největší zájem?

Nejoblíbenější jsou stále hrnky všech velikostí. S rostoucí popularitou zdravého životního stylu ale čím dál častěji tvořím nádoby na kvašení zeleniny nebo klíčidla. Dále mísy, lampy… Letošní rok jsem zahájila výrobou máslenek, byla po nich velká poptávka.

Mezi velmi oblíbené patří i její petrolejové lampy.

A roste i zájem o kurzy?

Kurzy pro dospělé pořádám čtvrtým rokem. Ať už jde o individuální točení na kruhu, víkendové tvoření nebo dlouhodobé kurzy, stále je plno. A jsem za to nesmírně vděčná!

Jak se mohou zájemci přihlásit na vaše kurzy?

Nabídku kurzů jsem vypsala pouze jednou – od té doby mě lidé oslovují sami. Mohou tak učinit přes e-mail: ivona.davidova@email.cz nebo přes Instagram @jablunkovska.keramika. Pořádám i kurzy „na míru“, například pro rodiny s dětmi.

Čím je jablunkovská keramika specifická?

Jistě, hrnčířství má v Jablunkově velmi hluboké kořeny. Město bylo nejvýznamnějším centrem keramického řemesla v celém Těšínském Slezsku. Zdejší keramika se vyvážela a byla známá nejen za hranicemi regionu.

Ivona navazuje na tradice místních hrnčířů.

V Jablunkově bylo kdysi třináct hrnčířských dílen, což znamenalo, že téměř v každém třetím domě se pracovalo s hlínou! Specifická byla její barva střepu, díky železu obsaženému v hlíně, šedý jíl měl po výpalu červenou (cihlovou) barvu, podle které se také jednoduše určoval původ hrnců z Jablunkova.

Jedinečné bylo také zdobení – od jednoduchých geometrických tvarů u běžné kuchyňské keramiky až po složité rostlinné motivy, například u cechovních džbánů, které se ručně modelovaly a nalepovaly. Navazuji na tyto krásné tradice a je pro mě opravdovou ctí pokračovat v tomto odkazu.

Kde si mohou zájemci pořídit vaše výrobky?

Výrobky si nejraději prodávám sama, přímo z dílny – hlavně kvůli zpětné vazbě od zákazníků. Je skvělé vědět, o co je největší zájem, nebo co bych ještě mohla vylepšit. Hodně tvořím také na zakázku.

Během léta se můžeme potkat na různých akcích, největší srdcovkou je určitě Mezinárodní folklorní festival Gorolski Święto, který se koná v Jablunkově. Keramiku je možné objednat i online – přes platformu Fler.cz pod mým jménem Ivona Davidová, nebo v mé virtuální galerii na Instagramu @jablunkovska.keramika. Budu moc ráda, když se lidé zastaví přímo v mé dílně, v Jablunkově na Dukelské 108 a udělají si radost některým z mých výrobků, nebo mě najdou online.:-)

Zdroje: Ivona Davidová, Tereza Martynková