S Kristínou Nemčkovou o vaření a plnění snů

Kristína není jen tak obyčejnou studentkou obchodní akademie. Vyhrála kuchařskou soutěž MasterChef Česko a vydala kuchařku, ve které „upgradovala“ recepty své babičky. Jaké další sny by si chtěla splnit?

Jak moc ti výhra kuchařské soutěže MasterChef změnila život?

Nemyslím si, že něco změnila samotná výhra, ale celá soutěž rozhodně. Nám všem, kteří jsme soutěžili! Otevřela nám dveře k různým možnostem a je jenom na nás, jak je využijeme. 

Soutěž mě posunula ve vaření, ráda ji přirovnávám k intenzívní škole vaření. Po jejím konci jsem měla šanci absolvovat pracovní stáže v restauracích, kam bych se těžko jen tak „z ulice“ dostala. Taky mám za sebou už vlastní degustační menu a hodně cestování po food festivalech, kde jsem měla možnost vařit na pódiu. Děje se toho hodně a jsem za to vděčná.

Kdy se vaření stalo tvojí vášní? 

Těžko říct. Co si pamatuji, už jako malá jsem se motala v kuchyni a jsem tam pořád. Na začátku to byla dětská hra, pak zábava a teď je to směr, vize, kam se chci v životě vydat. A taky mě to neustále baví a posouvá. 

Kdo tě vařit naučil a od koho se učíš a inspiruješ dnes? 

Jsem samouk. Jako malou mě máma nechala míchat těsto, přisypávat ingredience, ale později jsem si vaření nebo pečení zkoušela sama. Doteď mám nejraději kuchyň pro sebe. Recepty jsem zpočátku dodržovala a následovala, pak je začala kombinovat a teď je ráda tvořím. Inspiruji se okolím, tím, co vidím, ochutnávám, prožívám. Těžko se to popisuje. Třeba jdu na nákup, objevím pro mě neznámou surovinu, koupím ji a fantazie se rozjede sama. 

Nemám konkrétní vzor, který bych následovala. Určitě jsem svoji vášeň pro vaření podědila po babičce ze Slovenska. Ta se vařením živila a je to její životní poslání… vaří neustále a vždy s láskou. Jinak hledám inspiraci na profilech těch nejlepších restaurací.

Kdy vznikla tvá značka Made by Kristína?

To je hezký příběh. Před deseti lety mi máma založila Facebook, abychom tam zveřejňovaly fotky mých jídel. Ve svých 8 letech jsem chtěla, aby se profil jmenoval JSEM MASTERCHEF. V televizi probíhala první série této soutěže a já chtěla být MasterChefem. Všechny dorty nebo vánoční cukroví jsem tak i podepisovala – komu se chce „srolovat“ na úplný začátek mého facebookového profilu, ten to najde. Pak jsme spolu vytvořily instagramový profil. To už jsem byla starší, kolem 13–14 let, a styděla se za označení „MasterChef“, když jsem jím nebyla. Tak nás doma napadl název Made by Kristína a můj bratranec k němu vytvořil logo ve tvaru razítka a od té doby všechny z mých jídel označujeme právě tímto logem. Taky jsme sjednotili černý podklad a za ty roky se z toho stala značka, pod kterou se dnes prodává i má kuchařka, zástěry nebo nově i müsli od Mixitu.

Je hezké sledovat, jak jsem se časem posunula ve vaření a moje máma ve focení – protože právě ona mi fotí všechna jídla, která zveřejňuju.

Na své kuchařce #UPGRADE jsi spolupracovala s babičkou. Jak tvorba kuchařky probíhala, kdo další se na ní podílel a na čem stojí její koncept? 

Na kuchařce #UPGRADE se podílela a stále podílí celá moje rodina. Možná i proto mě tolik nadchla a baví dodnes. Nikdy jsem neuvažovala, že vydám kuchařskou knihu. Nápad spojit mě a babičku měla moje hostitelská máma z USA, kde jsem byla na ročním studijním pobytu. Mojí babičce Pavlínce je 74 let, vaří celý svůj život a jídlo je pro ni opravdu neutichající vášní. Měla i vlastní restauraci. Naši knihu jsem brala jako její nevyřčený sen a věděla jsem, že do toho půjde se mnou. Zastupuje v ní tradici ve formě klasických česko-slovenských jídel a já k nim připravila „upgrade“, čili inovaci. 

Babička se k nám na pár týdnů nastěhovala a vařila k nezastavení jak perpetuum mobile. Moc nám to spolu v kuchyni nefungovalo, babička by tam snad vařila dodnes! Proto jsme si daly limit na počet jídel a pak mi musela kuchyň zase přenechat. Vše se nám podařilo navařit v rekordním čase, jen v domácích podmínkách. 

Máma nafotila všechny fotografie a starala se o produkci knihy. Byla v roli šéfredaktora a komunikovala s editorkou a grafičkou. Táta se staral o nákup surovin, sjednání podmínek s tiskárnou, výrobu krabiček a pytlíků. Děda knihu přeložil do slovenštiny – právě teď vychází na slovenském trhu. Bratranec mi pomáhá s nastavením e-shopu nebo připravuje grafiku. Abychom se mohli věnovat tvorbě knihy, ostatní členové rodiny nám celou dobu pomáhali s péčí o moji těžce postiženou sestru Paulínku.

Kniha je na světě, ale tím to nekončí. Z naší garáže se stal dočasný sklad a my sami balíme každou knihu do látkového pytlíku, skládáme krabičky a tiskneme přepravní štítky. Opravdu to je rodinný projekt, na kterém má každý člen rodiny svůj podíl.

Letos tě čeká maturita. Jak zvládáš skloubit školu s vařením a navštěvováním různých akcí s tím spojených? 

Je to teď opravdu dost časově náročné. Mám hodně akcí, kvůli kterým cestuju po celé České republice a taky na Slovensko. Jelikož je moje účinkování spojené s vařením, vždy se připravuju. Takže mi to zabere dost času i předem. Snažím se nevynechávat školu a být tam denně. Taky „studijně“ doháním předchozí dva roky – během druhého ročníku jsem byla v USA a ve třetím jsem natáčela soutěž MasterChef a tvořila kuchařku. Oba ty roky jsem měla individuální plán. Držte mi palce, snad odmaturuju!

Jaké jsou tvé plány po škole a kde se vidíš, řekněme, tak za pět let? 

Nemám až tak dlouhodobě jasné plány. Hned po škole se chystám do Londýna na gastronomickou školu Le Cordon Bleu. Ráda bych využila tamní pobyt na pracovní stáže v restauracích. Prý je to dril, ale já se na to těším. I to se musí zažít. Co bude dál, nevím. Chtěla bych si splnit své sny, jedním z nich je získat michelinskou hvězdu (možná i dvě).

Jakou máš nejraději kuchyň a jaký je tvůj vztah k českým jídlům? Dokázala bys říct, které je tvé nejoblíbenější? 

Můj vztah k české a taky slovenské kuchyni se odráží v mé kuchařce, která vychází z našich tradičních jídel. Je to základ, který nám připomene dětství, domov, někoho, kdo nám to jídlo připravoval. Myslím si, že je nutné se ve vaření nejdřív naučit ty „naše“ základní jídla a pak se posouvat za hranice. 

Co se týče mezinárodní kuchyně, mám ráda asijskou nebo indickou. Ale nemůžu ani o jedné z nich říct, že je mám nejraději. Jsem teprve na začátku, ještě jsem toho hromadu neochutnala, takže nemám favorita jak v kuchyni, tak v konkrétním jídle.

Jaký je tvůj dosud největší gastronomický zážitek?

Za ten největší považuju cestu po Skandinávii, kde jsem během jednoho týdne navštívila tři michelinské restaurace. Mezi nimi i celosvětově vyhlášenou restauraci NOMA. Byl to můj sen už dávno a když se naskytla možnost se tam dostat (není to tak jednoduché, místa k rezervaci jsou pryč za pár sekund po otevření nového menu), tak jsem neváhala. Byl to opravdu boží zážitek a každá restaurace byla jiná a něčím mě inspirovala. Doporučuju každému, kdo miluje jídlo a vaření!

Máš nějaké oblíbené podniky? 

Budu se opakovat, je mi 18 let, a tak zatím nebylo tolik možností navštívit všechny restaurace a hodnotit je z vlastního pohledu. Z toho mála, kde jsem byla, můžu říct, že mi chutná v Taro, kde jsem měla možnost i krátce pracovat. Je to malá asijská restaurace na pražském Smíchově, kde jste součástí kuchyně, a vidíte tak pod ruce kuchařům. 

Asi největší gastronomický zážitek v ČR jsme si s rodiči odnesli z olomoucké restaurace Entreé, kde jsme ochutnali jejich Bizzare menu.

Ale nedám dopustit ani na butter chicken z Bombay Express. Je to fastfood, na kterém ujíždím. Nových hezkých restaurací je opravdu spousta. Hezký koncept založený na české kuchyni má taky The Eatery v Praze v Holešovicích.

Společně s jakým kuchařem by sis přála někdy uvařit? 

Těch je celá řada!!! Nerada bych na někoho zapomněla, proto nebudu jmenovat.  Je to opravdu sen stát v kuchyni vedle někoho, jehož práci jsem sledovala zpovzdálí. S českými a slovenskými kuchaři se mi to postupně plní a za to jsem moc vděčná. A za těmi světovými musím vycestovat. Svoje sny si plním, a proto věřím, že si s nimi taky zavařím.

Doufáme, že si tato šikovná slečna další své sny splní. Pokud byste se s ní chtěli během její životní cesty potkat např. na nějaké akci, navštivte pro více informací její web. Nebo ji sledujte na Instagramu. Menší varování – pravděpodobně z toho budete mít hlad nebo minimálně chuť na něco dobrého.

Zdroj: archiv Kristíny Nemčkové