Za čím se ženeme? Inscenace Runners vás o tom přiměje přemýšlet 

Neustále někam pospícháme, nic nestíháme, žijeme příliš rychle a zároveň se před veškerým tím shonem snažíme utéct. To zpracovává unikátní pohybově-novocirkusové představení od Cirk La Putyka. 

Inspirací pro inscenaci Runners se stal citát z knihy Zrozeni k běhu Christophera McDougalla: „Nejvíce běháme, když je nejhůř.“ Režiséři inscenace Rosťa Novák ml. a Vít Nezval se zaměřili na paradox dnešní doby v poklusu. Neustále někam pospícháme, nic nestíháme, žijeme příliš rychle. Ve chvílích odpočinku však řada z nás relaxuje běháním, před veškerým shonem se tak snažíme utéct.

Snažíme se všechno stihnout a to, co jsme nestihli, dohonit. Nestačí být dobří, zítra musíme být lepší. Chceme jít s dobou, ale ta nás už dávno předběhla. Nemůžeme se zastavit, nemůžeme spát nebo si sednout a vypít v klidu šálek kávy a přečíst si od začátku do konce alespoň jeden článek. Musíme běžet, protože nemáme čas. Nemáme čas, protože ten pořád běží. A získat ho je běh na dlouhou trať. 

Inscenace Runners uchopuje pro mnohé bolavé téma. V době time managementu, produktivity, vyhoření, tlaku na výkon, v čase, kdy někteří z nás mají až přehnaně špatný pocit z toho, že se zastaví – pokud vůbec – vyvolává emoce. Aspoň u mě to tak bylo, když jsem v Jatkách78 sledovala herce a zároveň akrobaty z Cirk La Putyka uhánějící na obřím běžeckém páse, který si soubor nechal vyrobit na míru až ve Velké Británii. 

„Jednou chci chytit okamžik a držet ho, aby mi neutekl,“ říká dívka v rozevlátých šatech a s jedním střevícem na noze, kterou ztvárnila Aneta Bočková. „Umím rychle jíst, pít, spát, číst, milovat se… Proč?“ ptá se jindy. Spolu s ní v inscenaci předvádějí bravurní výkon Martin Kadrnožka, Jakub Slovák a Dora Sulženko Hoštová. V některých termínech představení můžete ale vidět jiné herce. 

Když zrovna neběhají, netančí na pásu v zrní, nejezdí na kole nebo neposouvají hranice tradiční artistické disciplíny při úžasném čísle s Cyrovým kolem, tedy velkou akrobatickou obručí, vyprávějí osobní příběhy a přemýšlejí o prožitku času. Jak to, že když sjíždíte na kole prudký kopec, všechno se zastaví? Proč v dospělosti na všechno spěcháme? Co znamená úraz pro někoho, jehož život se točí kolem zběsilé rychlosti cirkusu? I když líčí konkrétní zážitky, mají abstraktní, asociativní povahu. 

Na jevišti je doprovází technik, který si pohrává s rychlostí běžeckého pásu a zkouší odolnost a kreativitu účinkujících, a duo hudebníků (v mém případě Terezie Kovalová a Jan Čtvrtník).

Toto 70minutové představení je svěží, originální, věřím, že i fyzicky dost náročné, a ve své nepřeplácanosti se stává divadelním zážitkem i cirkusovou zábavou s finále, které přiměje nejednoho diváka k ovacím vestoje. 

Na prkna Jatek78 Runners opět vyběhnou v dubnu. Doporučuji včas pořídit lístek, aby vám tento zážitek neutekl. 

Zdroj fotografií: Jatka78