DOX představuje program plný naděje
Co nám pomáhá pokračovat dál, když se svět kolem nás zdá být čím dál méně jistým? Na otázku naděje se zaměří letošní ročník literárně-uměleckého festivalu FALL v Centru současného umění DOX. Jeho téma se přirozeně propojí s novou výstavou Argus & Medusa, která se vrací k jednomu z nejslavnějších obrazů dějin umění – Voru Medúzy Théodora Géricaulta.
V roce 1819 dokončil francouzský malíř Théodore Géricault obraz, který dodnes patří k nejpůsobivějším výjevům evropského malířství. Monumentální Vor Medúzy zachycuje skutečnou námořní katastrofu z roku 1816, při níž ztroskotala francouzská fregata Méduse. Na provizorním voru tehdy zůstalo 147 lidí, kteří se nevešli do záchranných člunů. Po třinácti dnech přežilo pouze patnáct z nich.
Géricault ale nezvolil okamžik největšího zoufalství. Na jeho obraze trosečníci v dálce spatří záchrannou loď Argus. Není však ještě jasné, jestli je skutečně spatří i ona. Naděje tak na obraze dostává podobu nepatrného bodu na horizontu – něčeho, čeho se lze zachytit, přestože výsledek zůstává nejistý.
Právě tento motiv se stane výchozím bodem podzimní výstavy Argus & Medusa, jejíž vernisáž v DOXu proběhne 1. října v rámci slavnostního zahájení festivalu FALL. Představí díla 25 současných umělců ze 13 zemí světa a ukáže, jak se slavný Géricaultův obraz promítá do současného umění.
Vor jako metafora současného světa
Výstava se nezabývá Vorem Medúzy pouze jako historickým dílem. Zajímá ji především to, proč se k němu současní umělci stále znovu vracejí a co v něm nacházejí pro vlastní tvorbu.
„Umělci na této výstavě ve svých dílech ztvárňují Vor Medúzy každý svým vlastním výtvarným jazykem, dá se ale říct, že motiv voru vnímají jako metaforu současného světa a jeho krizí – od válek, pandemie či migrační krize přes klimatickou změnu, rozpad společenského řádu až po osobní traumata. Zdůrazňují ale i naději, lidskou nezdolnost a schopnost lidského druhu přežít, a to především díky empatii, soucitu a soudržnosti. Z jejich děl zaznívá, že MY VŠICHNI JSME NA VORU MEDÚZY A ŽE JE TO I NÁŠ PŘÍBĚH. A tak vlastně kladou otázku, jak my sami zvládneme krize a katastrofy, když se naděje zdá být jen nejistou tečkou na horizontu,“ uvádí hlavní kurátorka výstavy Michaela Šilpochová, která je zároveň zakladatelkou a uměleckou ředitelkou festivalu FALL.
Na výstavě se představí umělci z Evropy, Afriky, Austrálie, Kanady i Asie. Její součástí bude také zvláštní uvedení literárního díla Juliana Barnese Ztroskotání lodi. Argus & Medusa bude v DOXu k vidění od 2. října do 4. dubna.
Naděje jako stav mysli
S otázkou, jak se člověk vyrovnává s krizí a kde hledat sílu pokračovat dál, bude pracovat také čtvrtý ročník festivalu FALL (Festival of Arts, Literature & Learning), který se v DOXu uskuteční od 1. do 4. října.
Letošní motto Naděje je stav mysli vychází z úvah Václava Havla o naději, které formuloval v roce 1986 v knize Dálkový výslech. Festival se bude ptát, jestli může být naděje nezávislá na tom, co se právě děje ve světě, kde ji hledat v době krizí a jak souvisí s odolností.
„Je naděje stav mysli, nikoli světa? Kde brát sílu jít dál navzdory všemu a jak souvisí naděje s dnes tolik skloňovanou odolností, i to budou otázky pro hosty letošního festivalu,“ říká Šilpochová.
Festival přitom dlouhodobě stojí na širším tématu empatie v době digitální. Literatura a umění podle jeho konceptu vytvářejí prostor, v němž můžeme na chvíli vystoupit z vlastního pohledu, vstoupit do příběhu někoho jiného a zkusit svět vidět jeho očima. V době sociálních sítí, algoritmů a rychle se rozvíjející umělé inteligence tak FALL otevírá otázku, jak důležité jsou pro nás stále kreativita, představivost a schopnost vcítit se do druhých.
Přední osobnosti české i světové literatury
Festivalový program nabídne autorská čtení, debaty, setkání se spisovateli a umělci. Dorazí řada výrazných osobností domácí i světové literatury. Mezi hlavní zahraniční hosty patří například finsko-estonská spisovatelka Sofi Oksanen, jejíž tvorba se věnuje paměti, násilí a odolnosti, francouzská spisovatelka Marie NDiaye, držitelka Goncourtovy ceny, nebo norský autor Oliver Lovrenski. Jeho román o norské mládeži vyrůstající mezi drogami a nadějí s názvem Když nám bylo míň, který napsal v 19 letech a který byl označen jako „Trainspotting pro generaci Z“, se stal ve Skandinávii literární událostí.
Pozvání festivalu přijala také jedna z nejvýraznějších osobností současné ukrajinské kultury Oksana Zabužko nebo v Praze žijící britská spisovatelka Missouri Williams, letos nominovaná na prestižní cenu Booker Prize. Se studenty bude debatovat i ruský dokumentarista Pavel Talankin, spolurežisér Oscarem oceněného filmu Pan Nikdo proti Putinovi.
Z českých a slovenských hostů vystoupí například filozofka Alice Koubová, spisovatelé a básníci Marek Šindelka, Michal Tallo, Marek Torčík, Milan M. Šimečka, Vratislav Maňák, Marie Iljašenko a Adam Borzič.
Festival zahájí 1. října debata, kterou povede esejista a překladatel Alberto Manguel. Setká se v ní Sofi Oksanen, Marie NDiaye, Marek Šindelka a Paata Šamugia. Na debatu naváže vernisáž výstavy a večer doplní také koncert formace Kubo Ursiny a Provisorium.
Od pátku do neděle pak budou probíhat debaty s autory ve vzducholodi Gulliver i v aktuálních výstavách DOXu. Vedle hlavního programu pro veřejnost nabídne FALL také vzdělávací část pro studenty středních a vysokých škol, pedagogy, knihovníky a další zájemce o kreativní vzdělávání. Věnovat se bude naději, odolnosti, identitě, svobodě a občanské odpovědnosti.
Zdroj: DOX
