Daniel Šmíd: „Digitální éra nabízí svobodu, ale i ta vyžaduje stejnou míru odpovědnosti.“

Uspěchaná doba i nové technologie posouvají hranice v komunikaci a stále častěji otevírají i témata týkající se etikety a výchovy. Jak fungovat v této nové digitální době jsme se nemohli zeptat nikoho jiného než právě Daniela Šmída, známého lektora etikety, osobního mentora a autora několika knih o odívání a etiketě. Jak se chovat v online prostředí, na čem stavět výchovu dětí, nebo proč by neměl být mobilní telefon na jídelním stole, to vše nám Daniel Šmíd bravurně popsal. Zkuste tyto zdánlivé maličkosti zařadit do každodenního fungování, ať jsou vaše vztahy, jak pracovní, tak osobní, plné radosti i vzájemného respektu.  

Jak ovlivňuje etiketu moderní digitální doba? Posouvá hranice v komunikaci, či je naopak stále důležité dodržovat určitý etický kodex? Vidíte kolem sebe potřebu lidí nějak ukotvit v tomto novém systému? 

Etiketa již řádku let prochází výraznou proměnou, kterou diktuje tempo technologického pokroku. Základní principy, jako je respekt, ohleduplnost a empatie, však zůstávají neměnné. Digitalizace posunula hranice komunikace – je rychlejší, méně formální a často anonymní. Tato anonymita ale zároveň vede k riziku, že se z interakcí vytratí zdvořilost a takt. Proto je důležité dodržovat etický kodex i v online prostředí.

Vnímám potřebu jasného ukotvení těchto pravidel. Lidé často tápou, co je v digitálním světě správné. Například e-mail má své náležitosti: zdvořilé oslovení, strukturovaný obsah i poděkování na závěr. Stejně tak telefonáty, videokonference nebo interakce na sociálních sítích by měly ctít určitou úroveň zdvořilosti. Je klíčové vyhnout se unáhleným reakcím, urážlivému obsahu, pohrdání a dbát na kultiovanost projevu. Předcházet konfliktům namísto jejich vytváření. Digitální éra nabízí svobodu, ale i ta vyžaduje stejnou míru odpovědnosti. Právě jasná pravidla etikety pomáhají vytvářet bezpečné a respektující prostředí, kde mohou vztahy – ať už osobní nebo pracovní – prosperovat.

Jakou roli hraje v dnešní době odívání? Máte pro naše čtenáře nějakou jednoduchou pomůcku či pravidlo, jak se obléknout na první rande, obchodní schůzku, pohovor či do divadla, aby člověk nebyl takzvaně underdressed nebo overdressed.

Odívání hraje také v dnešní, stejně jako v jakékoli dřívější době zásadní roli. Je prostředkem k sebevyjádření a respektu k situaci i vyjádřením, kým jsme pro lidi kolem nás. Správně zvolený oděv je otázkou estetiky. Avšak nejen tím. Je komunikačním nástrojem, který o nás prozradí více, než si mnohdy uvědomujeme. Naše oblečení vysílá signály o naší sebedůvěře, přípravě i ohleduplnosti. Ať už jde o první rande, obchodní schůzku, pracovní pohovor či návštěvu divadla, zlatým pravidlem je „lepší být o stupeň overdressed než opak“.

Jednoduchá pomůcka je inspirována zásadou třech otázek: Kdo, kde a proč? Zeptejte se sami sebe, s kým se setkáte, v jakém prostředí a při jaké příležitosti. Na první rande volte upravenou ležérnost – čisté a vkusné oblečení bez extravagance. Obchodní schůzka si žádá respekt k protějšku, tedy minimálně poloformální byznys styl. Pohovor vyžaduje profesionalitu; raději zvolte konzervativnější oblek či kostým. Do formálního, například národního divadla ve větších městech, pak patří střídmá elegance – pro muže tmavý oblek, pro ženy šaty nebo kombinace sukně a topu. Důležitý je také střih, materiál a upravenost oděvu. Nepodceňujte detaily: čisté boty, vhodné doplňky a celková upravenost dotvoří dojem, který zanecháte. Oblečení je vaše vizitka, využijte ji naplno.

V čem je podle vás důležitá rodina, jakým způsobem rodinné prostředí utváří naše chování a návyky? Popište nám prosím základy domácí etikety, na čem stavět výchovu našich dětí?

Rodina je místem, kde se utváří naše hodnoty, zvyky a chování. Je pomyslným nástupištěm, odkud vlak jménem Etiketa vyjíždí. Ať už vědomě či podvědomě, přenášíme na děti vše. Děti napodobují dospělé, proto by rodiče měli být vzorem v projevech úcty, laskavosti a respektu. Domácí etiketa začíná drobnostmi – pozdravy, poděkováním, omluvou, sdílením společného času a vzájemným nasloucháním. Ale také mluvou. Co říkáte doma, dítě slyší a později bude používat.

Rodičovství lze stavět na třech pilířích: respektu, jasných pravidlech a konzistenci. Důležité je vést děti k ohleduplnosti vůči ostatním, naučit je, že slušnost není slabost, a ukázat jim význam vděčnosti a laskavého chování. Domácí prostředí, kde panuje úcta a otevřená komunikace, připravuje děti na pozitivní vztahy v širší společnosti.

Máme za sebou svátky. Existují nějaká zvláštní pravidla při rodinném stolování a odívání o svátcích? Jak se díváte na ladění oblečení v rámci rodiny? A co etiketa dávání a přijímání darů, můžete nám ji, prosím, popsat.

Rodinné stolování o svátcích by mělo podtrhovat slavnostní atmosféru. Každá neděle v roce může být takovým svátkem. Základní pravidla zahrnují prostřený stůl, pečlivě založený příbor a sklenice, ale především příjemnou a klidnou konverzaci. A všichni u stolu. Oblečení by mělo odpovídat významu události – elegantní, avšak pohodlné, přičemž sladěný styl v rámci rodiny může krásně dotvořit sváteční náladu. Ladění barev či podobný dress code je příjemným detailem, který podporuje pocit sounáležitosti.

Etiketa darování vyžaduje přemýšlivost. Dárek by měl být osobní a odrážet vztah k obdarovanému. Při předávání darů nezapomínejte na úsměv a vřelá slova. Neznevažujte jeho hodnotu prohlášením, že „jste nevěděli, co máte koupit“. Při přijímání je klíčové poděkování a upřímná radost, i když dárek nemusí zcela odpovídat našemu vkusu. Také zde se vyhněte snižování hodnoty daru prohlášením, že si to ani nezasloužíte. Důležité je ocenit úmysl, ne hodnotu daru. Sváteční chvíle jsou o blízkosti a radosti, nikoli o upjaté dokonalosti.

Myslíte si, že se ze vztahů vytrácí respekt a zdvořilost? Jak se díváte například na mobilní telefon na jídelním stole? Jakým způsobem lze jednoduše vyjadřovat úctu a respekt vůči partnerům a dětem?

Vztahy dnes často čelí zkoušce rychlého tempa a technologií, což může oslabit respekt a zdvořilost. Mobilní telefon na jídelním stole je typickým příkladem – symbolizuje rozptýlení a nedostatek pozornosti vůči přítomným. Mobil na stůl nepatří. Jídlo je příležitostí k budování blízkosti a vzájemné komunikace, proto by technologie měly zůstat stranou. I když jíme sami, nechme mobil stranou.

Úctu lze jednoduše vyjadřovat drobnými gesty: nasloucháním bez přerušování, poděkováním za „maličkosti“ či projevením zájmu o potřeby a pocity ostatních. K chování k dětem patří trpělivost a konzistence, k partnerům pozornost a podpora. Respekt tkví v často přehlížených detailech: sdílený čas bez vyrušení, laskavá slova a ochota dát ostatním prostor, aby se cítili důležití a oceňovaní.

Co chcete vzkázat našim čtenářům? Jaké jsou vaše plány v novém roce?

Přál bych si, aby si i v hektické době našli čtenáři čas na kultivaci vztahů, naslouchání a malé projevy laskavosti. Etiketa není nic strojeného. Je to vyjádření respektu a radosti, kterou přináší do každodenního života. Buďte pozorní k sobě i druhým – právě v detailech a schopnosti být zdvořilými se skrývá skutečná elegance, nenucený šarm a kouzlo okamžiku.

A v novém roce? Zaměřím se na rozvoj nových projektů. Plánuji program zaměřený na sebezdokonalování mužů, který pomůže kultivovat jejich vystupování i posílí jejich sebedůvěru. Připravujeme také webináře, jež budou dostupné široké veřejnosti. A pokud se podaří vše sladit, rád bych dokončil novou knihu určenou dětem, která je seznámí s krásou zdvořilosti a laskavého chování.

Foto: archiv Daniel Šmíd