František Jungvirt a Lukáš Klimčák (KLIMCHI): Lidé si skrze naše sklo tvoří vzpomínky

Značka KLIMCHI píše nový příběh českého skla. O propojování tradice s moderním designem, filmu Barbie či plánech do budoucna jsme se bavili s designérem a kreativním ředitelem Františkem Jungvirtem a zakladatelem značky Lukášem Klimčákem.

V roce 2019 se Lukáš Klimčák rozhodl, že ve Sklárně Jílek v Kamenickém Šenově vsadí na spojení regionálních technik starých desítky let s mladistvými nápady. V následujícím roce se stal kreativním ředitelem KLIMCHI mladý designér František Jungvirt. Od začátku je prioritním trhem značky designového převážně stolního skla Velká Británie, tomu domácímu se představila až v roce 2021. Jejich džbány se z Křišťálového údolí dostaly až na hollywoodské filmové plátno.

Františku, pocházíte z řemeslně založené rodiny. Vybavíte si moment, kdy jste si řekl, že se budete věnovat konkrétně designu skla? Co vás k tomu vedlo? 

Designu skla jsem se začal věnovat na vysoké škole. Byla to pro mě přirozená cesta, kdy jsem si řekl, že chci nadále rozvíjet své znalosti skla. Na střední škole jsem se věnoval zejména řemeslu, vystudoval jsem malbu na sklo, chodil jsem do brusírny, kde jsem se naučil i základy broušení a rytí.

Po střední sklářské škole v Třeboni jste studoval na UMPRUM ve sklářském ateliéru Ronyho Plesla. Jak moc a čím vás ovlivnil?

Pod vedením Ronyho Plesla a asistentky Kláry Horáčkové jsem začal tvořit své vlastní designy a začal o skle umělecky uvažovat. Dokázal jsem své znalosti řemesla přetavit v komplexní díla. Například vytvořit malovanou vázu, kde jsem si navrhl i vlastní tvar, a mohl tak malbu spojit i s emocemi a příběhem. 

Rony a Klára byly v dobrém slova smyslu přísnými pedagogy. Vedli nás k tomu věci dotahovat a od začátku jsme se měli srovnávat se zahraničím. Naučili nás nejen dělat kvalitní díla, ale i se dobře propagovat. Mé první zahraniční výstavy byly právě s ateliérem skla UMPRUM. Každý rok jsme prezentovali výsledky své práce také na školních Artsemestrech, které byly hojně navštěvované jak odborníky, tak laickou veřejností.

Nyní mohu říct, že bez Prahy a bez takového vedení na UMPRUM bych se nikdy tak daleko nedostal. Jsem také rád, že jsem si během školy našel svou vlastní uměleckou cestu a vytvořil svůj rukopis, který nyní mohu uplatňovat ve své tvorbě a designech pro značky.

Už při studiu vaše práce zaujala Lukáše Klimčáka, který vás tehdy oslovil na Instagramu. Přiblížil byste víc spolupráci a svou cestu do pozice kreativního ředitele značky KLIMCHI, kterou zastáváte od roku 2020?

Ano, s Lukášem jsme se sešli ještě při mých bakalářských studiích a údajně na mě prý narazil právě na sociálních sítích. Oslovil mě s vizí posunout svou mladou značku skla KLIMCHI sídlící v Kamenickém Šenově. Domluvili jsme se, že pro ně navrhnu nápojovou kolekci a uvidíme, jak se bude líbit jeho zejména britským klientům. Kolekce Shadows měla úspěch a Lukáš mě oslovil, zda bych s nimi nechtěl dlouhodobě spolupracovat a vedle vyvíjení nových kolekcí se staral i o vizuální a kreativní stránku značky. Jelikož jsem v té době ještě studoval a věděl, že ještě dva roky studovat chci na MgA, ze začátku jsem se přijmutí artdirectorství bál. Nakonec jsem ale souhlasil.

Dnes už je to přes tři roky, co s KLIMCHI spolupracuji. Vytvořil jsem doteď devět kolekcí. Otevřeli jsme český e-shop, připravili s grafiky produktový katalog. Zlepšili vizuální identitu, začali tvořit PR. Propojili se s hodnotnými partnery, začali se prezentovat na zahraničních i českých veletrzích a výstavách atd. O značce se začalo psát a mluvit. 

V minulosti jste spolupracoval např. se společnostmi Google, J&T Banka Prim, sklárnou Ajeto (která je součástí společnosti Lasvit, pozn. red.) či třeba s Provoní. Jak si spolupráce vybíráte a v jaké míře nyní tvoříte ve vztahu ke KLIMCHI a jak moc se věnujete sólo tvorbě?

V rámci spoluprací se vždy soustředím na značky se stejnou filozofií. Tedy takové, které pracují s prvotřídními materiály či surovinami, odkazují k určité tradici a dbají na nejvyšší kvalitu nejen ve výrobním procesu, ale i všech dalších aspektech. Takové značky vyhledávají i tu mou a cestu si k sobě obvykle najdeme přirozeně. Těší mě spolupracovat s lidmi z různých oborů, předávat si vzájemně zkušenosti a podporovat se. 

Od začátku spolupráce s KLIMCHI jsem to chtěl mít nastavené tak, že se budu věnovat i své značce. Pro KLIMCHI navrhuji zejména stolní užitkové kolekce a ve své vlastní tvorbě se věnuji vytváření unikátních, často limitovaných sérií uměleckých váz, ale i sběratelských objektů.

České sklo má dlouhou tradici. Výrobky značky vznikají v jedné z nejstarších českých skláren – sklárně Jílek v Kamenickém Šenově. Jak propojujete tradici se snahou být moderní značkou? 

Rodinná sklárna Jílek, kde většina KLIMCHI produktů vzniká, patří mezi nejstarší takřka nepřetržitě fungující provozy. Sklárna vyniká obrovskou škálou barev skla a prací s optickými dekory. V praxi to vypadá tak, že vedle dřevěné formy skláři foukají ještě do kovové, ve které jsou různé textury a výstupky, které se pak po rozfouknutí baňky otisknou do žhavého skla. 

Sílu českého skla vidím právě v možnostech zušlechťování a obrovské, často lokální, tradici. Nesnažím se tedy vymýšlet nic nového, ale naopak zachovat to nejlepší, co zde historicky máme. Má tvorba se točí okolo oživování a udržování starých sklářských technik, kterým se snažím dávat nový kabát v podobě moderního tvarosloví. Každou kolekci pojmenovávám, píšu k ní příběh, chci, aby působila celistvě. Tvar, barva i motiv by měly fungovat jako jeden celek.

Lukáši, jak byste KLIMCHI charakterizoval? Čím se liší od jiných značek skla? Vnímáte u ní nějakou konkurenční výhodu? A jak moc pomáhá, že se jedná o české sklo, které má dobrou pověst?

KLIMCHI je designovým brandem tvořící unikátní kolekce stolního skla a skleněných doplňků do domácnosti. Lišíme se v přístupu k samotnému řemeslu, kdy ctíme technologické postupy, které tu byly vycizelovány našimi dědečky a pradědečky, ale oblékáme je do nového designového kabátu. Pracujeme hodně s hutními barvami, které představují nejvyšší kvalitu v barevném sklu, a optickými vzory, kterými dekorujeme povrch výrobků. Většina naší produkce je tudíž velmi taktilní, nebo ten efekt alespoň vzbuzuje. To, že je to ke všemu ještě sklo z našich luhů a hájů, je jak v tuzemsku, tak v zahraničí přidaná hodnota.

Prioritním trhem KLIMCHI byla od založení firmy Velká Británie. Na tamním trhu jste tehdy viděl mezeru. Jak se vám tam daří v porovnání s českým trhem? 

Naše značka je především silná na západních trzích. V Británii jsem viděl prostor pro kvalitní značku barevného skla za dostupné ceny a velmi rychle se moje prvotní hypotéza projevila. Až třetí rok fungování firmy jsme museli dělat aktivnější obchodní rozvoj – do té doby jsme spíše měli problémy s uspokojením poptávky. Dodnes je Británie náš nejsilnější trh. Je to ale asi také mojí znalostí tohoto trhu a technikálií spojených s jeho obsluhou. Vstup na něj totiž není jednoduchý, natož pak po odchodu země z Evropské unie.

Váš hobnailový džbán Rosaline se z Křišťálového údolí dostal až na hollywoodské filmové plátno. Úspěchu se tak dočkal nejen film Barbie, ale i vaše značka. Objednávky vám stouply o 70 %, mluví o vás i zahraniční média… Popíšete mi víc zákulisí – jak spolupráce s tvůrci filmu vznikla, jak náročné bylo do studií Warner Bros produkty dostat? Zaslechla jsem, že úplně snadné to nebylo…

Oslovila nás přímo produkce z Warner Bros, že hledají skleněné doplňky do svého filmu. Poté, co jsme se dozvěděli, o který snímek se jedná, jsme tušili, že se selekce bude ubírat růžovým směrem. Jelikož na zhotovení doplňků na míru nebyl čas – produkce potřebovala mít výrobky na setu do týdne – vybrali jsme šestnáct kusů, které jsme odeslali do Leavesdenských studií v Británii. Bohužel se zásilka zasekla při rutinní kontrole na hranicích a nakonec jsme museli narychlo shánět sklo u našich londýnských partnerů. Naštěstí se podařilo kusy do filmu dostat, nicméně ne v takovém množství, jež bylo zprvu zamýšlené.

Ozývá se vám teď i více zájemců o spolupráci nebo s nějakými, řekněme, speciálnějšími zakázkami? 

Ano, zájem o spolupráci s naší značkou se razantně zvýšil. Máme mnoho poptávek na vytvoření korporátních dárků pro firmy, které chtějí poděkovat svým zákazníkům za celoroční přízeň, nebo například i poptávky na zakázkové objekty, ať už to jsou vázy, soupravy stolního skla, nebo designové ocenění pro soutěže, turnaje či jiné příležitosti. Vytvořili jsme kvůli zvýšené poptávce i samostatné oddělení projektových manažerů, kteří se starají o bezproblémový průběh každé z těchto zakázek.

František pro vás jako kreativní ředitel navrhuje také nové kolekce. V sortimentu najdeme výrobky čistě z jeho návrhů, ale také spolupracujete s jinými designéry a značkami. Můžete prozradit, na čem aktuálně pracujete, jak plánujete do budoucna rozšířit portfolio, s kým chystáte spolupráci?

Rádi odtajňujeme novinky u příležitosti designových akcí, kterých se účastníme v průběhu roku. Teď jsme na veletrhu v Paříži představili kolekci Kusama věnovanou jedné z nejvíce ikonických tváří současného umění. Navazuje na tradici našeho ananasového skla, ale představuje ho v typickém výrazu umělkyně, po které je pojmenována. Dále pracujeme na kolekci vánočních ozdob, které bychom chtěli zákazníkům nabídnout už letos. Rovněž navazujeme spolupráci s UMPRUM a rádi bychom vyzdvihli nové mladé talenty českého designu a představili vybrané kolekce v první polovině příštího roku.

Vnímáte skleněné výrobky více jako něco pro praktické účely, nebo i jako investici? Jaký máte názor na sklo za vitrínou, jak to můžeme vidět např. u našich babiček? A jak to vnímají vaši zákazníci?

Já jsem jednoznačně pro užívání skla v dennodenním stolování. Přestože je celá naše produkce ručně foukaná a investujeme dost času, námahy a peněz do designu a prezentace kolekcí, snažíme se naše výrobky udržet stále dostupné pro širší veřejnost. A to se mi líbí. Lidé se poté nebojí produkty používat při každodenním stolování, nebo přinejmenším při oslavách či svátečních obědech a večeřích. Tvoří si tak skrze naše sklo vzpomínky, a to je hlavní poselství naši značky – abyste si, až se na výrobek podíváte ve svém interiéru, vzpomněli na příjemné chvilky strávené se svými přáteli a rodinou.

Mnoho zákazníků se však začíná koukat na naše sklo i jako na investici, především pak autorské kolekce od Františka lákají sběratele, kteří sázejí na růst jeho hodnoty v budoucnosti. Dá se tedy jednoznačně říct, že máme v portfoliu i objekty, které se nebudete stydět předat další generaci a dost možná budou velmi dobře zhodnocené.

Jak moc je pro vás osobně i pro značku u skla důležitá udržitelnost a spořivost? Jak jí jdete naproti? 

Sklo je jako materiál sám o sobě ekologický a recyklovatelný. My k prvnímu recyklování přistupujeme už rovnou ve sklárně, kdy přefuky od jednotlivých tvarů rozbíjíme a posléze znovu tavíme v další vsázce. Dále se snažíme minimalizovat neekologický balicí materiál, takže produkty najdete zabalené především v papírových obalech, stejně jako expedované zásilky a samotné výplně mezi produktovou krabičkou a zasílacím boxem. Dále se díváme na zmenšení ekologické stopy lokálním sourcováním materiálů – v současné době máme pouze tuzemské dodavatele. V neposlední řadě sledujeme energetickou náročnost budov a snažíme se ji snižovat využitím moderních technologií.

Kam KLIMCHI směřuje? Jak se chce značka vyprofilovat?

Rádi bychom se letos stali preferovanou volbou českých zákazníků, kteří sobě nebo svým blízkým budou chtít pořídit výrobek s odkazem na české tradiční řemeslo, a to nejen pod vánoční stromeček, ale i jako svatební dar, či ke kolaudaci. Chceme nadále tvořit kvalitní design a pomalu se posouvat z ryze sklářské značky do komplexní značky stolování a stolovacího zážitku. 

Zdroj: Michal Kertész, Anna Pleslová, archiv KLIMCHI