Museum Kampa vystavuje díla Alfons Mucha x Pasta Oner
Alfons Mucha a Pasta Oner. Co tyto dvě jména spojuje? Momentálně Museum Kampa, kde můžete zhlédnout výstavu děl právě těchto umělců s názvem Elusive Fusion. Proč právě tito dva? Co na výstavě uvidíte? A kdo je vlastně Alfons Mucha a Pasta Oner?
Alfons Mucha
Alfons Mucha, celým jménem Alfons Maria Mucha, patří mezi nevýraznější osobnosti období secese. Byl malířem, grafikem i designerem. Žil mezi roky 1860-1939. Narodil se v Ivančicích a měl pět sourozenců. Studoval v Mnichově a v Paříži, kde nějakou dobu zůstal. Dostal zde jedinečnou příležitost vytvořit plakát k divadelní hře Gismonda v hlavní roli se Sarah Bernhardtovou. Při jeho tvorbě využil techniku litografického tisku. Díky tomuto plakátu se jeho jméno začala skloňovat ve Francii a nejen tam. Navrhoval reklamní plakáty, kostýmy, ilustrace, užitkové předměty, šperky, dekorativní panely. Stal se významným a můžeme říci, průkopnickým secesním umělcem. Jeho styl byl ovlivněn symbolismem, sociální stránkou hnutí Arts and Crafts. Vyzdvihoval dekorativní prvky, přírodu, ženskou krásu (velmi často zobrazoval ženy v neoklasických róbách obklopené květinami), vyvinul vlastní originální styl – styl Mucha vycházející ze stylu „art nouveau“. Jeho výtvory jsou plny pastelových barev. Nejznámějším Muchovým životním dílem je cyklus velkoformátových pláten Slovanská epopej.
Pasta Oner
Pasta Oner vlastním jménem Zdeněk Řanda, je současný český umělec tvořící v rámci klasických, nezávislých i veřejných galerií. Žánrově se pohybuje v oblasti pop-art cartoon estetiky, můžeme ho nazvat přední postavou pouliční umělecké scény. Zaměřen je především na akrylovou malbu, závěsné obrazy, návrhy prostorových objektů, instalací, plastik a velkoformátových maleb ve veřejném prostoru, tzv. muralů. Jeho díla reflektují a ironizují dnešní popkulturní společnost. Najdete v nich inspiraci až fascinaci vírou, sexem, bohatstvím, luxusu, spotřební krásy. To vše zasazené do kybernetické společnosti, ve které dochází k rychlému přenosu informací a do doby emocí dobra a zla, banality a křehkosti. Pasta Oner se účastnil okolo 50 kolektivních výstav a v poslední době rovněž vystavuje sám (Peep Show, Man on Fire, Recall…). Velmi často také reprezentuje Českou republiku na oficiálních kulturních a společenských akcí zahraničí. Dlouhodobě rovněž podporuje dobročinné akce jako je Centrum Paraple, FOD nebo Konto Bariéry. Podílel se na scénáři filmu Vejška.
Proč výstava právě těchto dvou umělců? Odpověď je vcelku velmi jednoduchá, oba mají podobný přístup k interně strukturovanému vizuálnímu vyjádření. Oba rovněž fascinoval, fascinuje svět luxusních značek, krásy, elegance, přepychu a hlavně dámská tvář, která je schopná vyjádřit celou škálu emocí. Vyjádření všch motivů je sice založeno na každodenních požadavcích reklamy, ale přesto se stále proměňuje v jedinečný nadčasový zážitek, v dvojjazyčný střet různých zdrojů stylů, základy předmětu a vyzařující významy. Jedinečné motivy, které naleznete na dílech Alfons Muchy se staly prvkem současného světa reklamy. V dílech Pasty Onera pak naleznete jeho výrazného nástupce. Okamžité zdroje smyslové zkušenosti jsou zasazeny do širokého kulturního kontextu starověkého a barbarského světa nebo řecké mytologie a technických inovací 20. století. Kombinace děl Alfonse Muchy a Pasty Onera propojuje krajinné, figurální a hmatatelné sféry. Alfons Mucha se podílel na formování tohoto světa v rámci společenského a kulturního života a Pasta Oner čerpá a pohrává si s odkazy na obrazová schémata.
Výstava nabízí návštěvníkům přes dvacet pět plakátů Alfonse Muchy a přes desítku děl Pasty Onera. Největší lákadlo je Muchovo velkoformátové dílo z roku 1900. Jedná se část výzdoby, která vznikla propavilon Bosny a Hercegoviny, který vznikl na světové výstavě v Paříží právě v roce 1900.
Nosným tématem je mytologické téma střetu antické a slovanské kultury. Jedná se o předzvěst práce na Slovanské epopeji a objevuje se i dílech Pasty Onera. Výstava bude končit 25. října a rozhodně byste si ji neměli nechat ujít.
