Signal Festival 2015 je za námi! Jak zazářil ?
Uplynulý víkend se v Praze nesl ve znamení světelného umění, kdy ulice historické metropole ožily instalacemi a videomappingy, za kterými vyrazily statitisíce diváků. Jaký byl právě skončený třetí ročník Signal Festivalu 2015, který nepřinesl do ulic našeho hlavního města pouze světelné umění, ale i bohatý doprovodný progam?
Třemi highlighty letošního ročníku, vyzdvihovanými organizátory, byly kromě samotného vlastního světelného umění jednosměrná trasa, důraz na vzdělání a hudba v podobě oficiálního hudebního doprovodného programu.
K zavedení první žhavé novinky letošního ročníku, jednosměrně vedené trasy, se vedení festivalu inspirovalo na obdobných zahraničních akcích, a vypracovalo jí v souladu s rozsáhlým výzkumem provedeným dopravní fakultou. Její úlohou bylo zajistit plynulost, co nejméně možných kolizí a komfortní přístup k jednotlivým lokacím. Jednalo se pochopitelně o trasu doporučenou, nikoliv povinnou, a vyhodnocení jejích benefitů nebude zřejmě snadné ani jednoznačné.
Důraz na vzdělání se projevil konáním dvou doprovodných akcí, zaměřených na profesionály a odborníky – konference Signal Future Forum 2015 a vzdělávací platformy TRANSMIT. Mezinárodní konference na téma propojení politiky, státní správy, korporací a tzv. kreativních průmyslů Signal Future Forum proběhla v Lichtenštějském paláci pod záštitou místopředsedy vlády ČR Pavla Bělobrádka, a hostila 10 řečníků, jež přispěli tématy jako „příklady propojení umění, vědy a technologie“, nebo „ budoucnost kreativních průmyslů v ČR“. Konference nebyla přístupná veřejnosti, ale zájemci mohli sledovat výstupy on-line. TRAMSMIT, vzdělávací platforma pro digitální umění a nové technologie, nabídl celkem 22 prezentací, 6 panelových diskuzí a 5 workshopů a proběhl v možná až příliš neformálním prostředí Experimentálního prostoru NoD. Byl dvoudenním inspirativním setkáním umělců, programátorů, designérů, výzkumníků, producentů a dalších zájemců z řad odborné veřejnosti, kterým za cenu 60 eur (40 eur pro studenty) zprostředkoval možnost seznámit se s myšlenkovými procesy stojícími za tvorbou jednotlivých umělců letošního Signal Festivalu, nebo dalšími rozličnými tématy a koncepty souvisejícími s digitálními technologiemi. Objevily se tak vedle sebe velmi různorodé příspěvky, například zajímavá přednáška Mayi Indiry Ganesh na téma genderového on-line násilí a harassmentu, která bohužel zazněla před téměř prázdným sálem, nebo představení konceptů tvůrce digitálního umění Quayoly, či „ hvězdy“ letošního Signal Festivalu – Janet Echelman.
Oficiální hudební doprovodný program Signal Music Site proběhl v klubu Neone v Praze na Vltavské, pochopitelně v kombinaci s netradičními projekcemi a ve znamení techna, a zacílil tak na specifickou skupinu příznivců Signal Festivalu, kterým přivezl Reného Pawlowitze, ikonickou postavu elektronické hudby, známého pod pseudonymem Shed.
Vzdělávací platforma či konference, ani klubové akce však nejsou těžištěm Signal Festivalu. Tím nadále zůstává to nejdůležitější – světlené instalace a videomappingy, které na 4 dny proměnily podzimní Prahu a za kterými přišli nebo přijeli statisíce návštěvníků. Tolik očekávaná speciální projekce ve sférickém dómu na Klárově nás nezklamala, a zajímavá byla nejen zevnitř, ale i zvenčí. Křehkou éterickou barevnou krásu přinesla na Palachovo Náměstí instalace Janet Echelman s názvem 1.26, ale vizuálně přitažlivější pro mě zůstala nádherně nasvícená fasáda Rudolfina. Mnoho vřelých ohlasů se objevilo na instalaci Magic Garden, která dynamickým barevným osvětlením a zvukovými a kouřovými efekty proměnila v kouzelný les Střelecký Ostrov. Tradiční třešinkou na dortu byl i letos videomapping na Náměstí Míru. Obecně ze zdálo, jako by tento rok v projekcích dominovaly lineární motivy, abstrakce, černobílé provedení a tvary tvořené prostorovými sítěmi připomínajícími jakési archetypální vesmírné struktury. Celková atmosféra videomappingu na Náměstí Míru i projekce v Dómu, podpořená hudbou, byla spíše metafyzická, kontemplativní, až poněkud ponurá.
Letošní Signal Festival možná až příliš navnadil očekávání diváků tolika superlativy a bombastickými adjektivy, a tak se v případě některých instalací mohlo dostavit mírné zklamání.
Přesto jsme si ho ale užili a jsme velmi pyšní a rádi, že má Praha svůj vlastní festival světla, který opět obhájil světový formát.
Těšíme se na další ročník!
Zdroj: 1
