Vrásky ne, spálení ano? Paradox dnešní SPF kultury
Na obličej SPF 50, tělo hodiny na přímém slunci. Sociální sítě dnes balancují mezi posedlostí ochranou před stárnutím a trendem tanmaxxingu, který oslavuje co nejtmavší opálení. Proč jsme ochotni riskovat rakovinu kůže kvůli opálenému tělu, ale na obličej si pečlivě nanášíme SPF jen proto, abychom neměli vrásky?
SPF se za poslední roky stalo kulturním fenoménem a symbolem éry bez vrásek. Ze všech stran na nás vyskakují videa o tom, že bez SPF 50 na obličeji člověk téměř nemůže vyjít z domu ani vynést odpadky. Každé dvě hodiny reaplikovat, ideálně i přes make-up. Jenže zároveň všichni sledují UV index jako sportovní výsledky a jakmile vyskočí do vysokých hodnot, lidé leží v poledne na přímém slunci, často bez ochrany na těle, a nechávají se spálit s představou, že se to později promění v krásné opálení.
Mezi mladou generací, a tedy i na sociálních sítích, momentálně probíhá zajímavé rozpolcení názorů. Na jedné straně stojí skupina, která tvrdí, že SPF je nejdůležitější součást péče o pleť a ochrana před sluncem je nutná prakticky 24/7. Na druhé straně jsou lidé, kteří se cíleně vystavují co nejsilnějšímu slunečnímu záření a vysokému UV indexu ve snaze získat co nejtmavší opálení. Paradoxní je, že tyto dva přístupy se často setkávají i v jedné osobě – rozdíl je pouze v tom, zda jde o obličej, nebo o tělo.
Obličej bez SPF nikdy
V posledních letech se prakticky nedalo vyhnout příspěvkům a videím o SPF. Z obyčejného kosmetického produktu se stal doslova kulturní fenomén a součást identity i životního stylu.
Jestli se totiž mladá generace něčeho bojí, je to stárnutí. V době estetických úprav je i drobná vráska často vnímána jako strašák, za který se člověk stydí. A protože sluneční záření významně přispívá ke stárnutí pokožky, SPF se stalo nejlepším přítelem moderní skincare. A to za každých okolností – venku i doma, v létě i v zimě. Spíše než ochrana před poškozením pokožky se z něj stal anti-aging základ, který „musí“ být téměř v každém produktu. O prospěšnosti SPF samozřejmě není pochyb, problém je ale v tom, že se z něj částečně stal symbol sebedisciplíny a určitého sociálního statusu. Mnoho influencerů ve svých rutinách ukazuje několik vrstev skincare, z nichž každá obsahuje SPF. To ale neznamená vyšší ochranu, protože SPF se nesčítá.
Jak tedy funguje?
SPF je číslo, které udává, jak moc opalovací krém zpomaluje poškození kůže UV zářením. Zjednodušeně řečeno vyjadřuje, jak velkou část UV záření produkt zablokuje a jakou propustí.
V praxi to znamená, že SPF 30 není dvakrát silnější než SPF 15. SPF 15 propustí přibližně jednu patnáctinu UV záření a zablokuje asi 93 %. SPF 30 propustí zhruba jednu třicetinu a zablokuje kolem 97 %. SPF 50 propustí pouze jednu padesátinu UV záření a zablokuje přibližně 98 %.


Tanmaxxing
Na druhé straně stojí trend zvaný tanmaxxing. Název vznikl spojením slov tan (opálení) a maxxing (maximalizace určité vlastnosti, obvykle fyzického vzhledu).
Jde o trend, který označuje snahu získat co nejvýraznější opálení, protože mnoho lidí věří, že tmavší pokožka zlepšuje vzhled obličeje, zvýrazňuje rysy a působí zdravěji nebo sportovněji. Glorifikace opálené pokožky tu byla už na začátku tisíciletí a vzhledem k tomu, jak se trendy neustále vracejí, se tan lines opět stávají jedním z nejžádanějších „módních doplňků“ léta.
Samo o sobě by na tom nebylo nic špatného. Trh se samoopalovacími přípravky v posledních letech roste a získat bronzový odstín pokožky dnes není problém ani bez slunce. Přesto se část mladých lidí vrací k přímému opalování a vysoký UV index bere spíš jako pozvánku ven než jako varování. Problém je, že na TikToku se stalo téměř sportem sledovat UV index a brát jeho vysoké hodnoty jako něco pozitivního. Mladší uživatelé nebo lidé, kteří se o problematiku nezajímají, přitom často vůbec nevědí, co UV index znamená.
UV index je číslo vyjadřující intenzitu ultrafialového záření dopadajícího na zemský povrch a s ním spojené riziko poškození kůže. Samotné opálení je obranný mechanismus kožních buněk. Kůže začne produkovat více melaninu – pigmentu, který dokáže pohltit část UV záření. Představa, že opálená pokožka je automaticky známkou zdraví, je tedy mýtus. Ve skutečnosti jde o reakci organismu na UV stres.
Ultrafialové záření je navíc oficiálně zařazeno mezi karcinogeny nejvyšší kategorie, stejně jako například tabákový kouř nebo azbest. Dlouhodobá expozice může vést k rozvoji melanomu a dalších forem rakoviny kůže, a to jak při pobytu na přímém slunci, tak v soláriích.
Největší dermatologická organizace ve Spojených státech, American Academy of Dermatology, která funguje od roku 1938, provedla minulý rok průzkum mezi příslušníky generace Z. Z výsledků vyplynulo, že 64 % respondentů si často zapomíná nanést opalovací krém. Pouze 34 % věří, že nejdůležitějším důvodem pro jeho používání je prevence rakoviny kůže, a 25 % respondentů uvedlo, že stojí za to vypadat skvěle dnes, i kdyby to znamenalo vypadat hůře v budoucnu.


Jak se správně chránit?
Vyznat se v tom, jak se správně chránit před sluncem, může být složité. Zvlášť v létě, kdy chce být většina z nás venku. Nejsilnější UV záření bývá mezi 11. a 15. hodinou. V této době je ideální vyhledávat stín a omezit pobyt na přímém slunci.
SPF je nejlepší nanést 15 až 20 minut před pobytem venku, aby se stihl vytvořit rovnoměrný ochranný film. Většina lidí navíc používá příliš malé množství. Doporučená dávka je přibližně 2 mg na cm² pokožky, což na obličej odpovídá zhruba dvěma prstům krému. Na celé tělo je potřeba přibližně 30–40 ml přípravku, tedy asi množství odpovídající malé panákové skleničce.
Při pobytu na přímém slunci by se SPF mělo reaplikovat každé dvě hodiny, případně po plavání nebo výrazném pocení. Na běžné denní nošení ve městě většinou postačí SPF 30, při silném slunci je vhodnější SPF 50. Pokud se více potíte nebo trávíte čas ve vodě, vyplatí se sáhnout po voděodolném opalovacím krému. Zapomínat by se nemělo ani na pokrývku hlavy a kvalitní sluneční brýle, které chrání oči před UV zářením.
Užívejte si slunce, ale stay safe.
Zdroj: American Academy of Dermatology
Foto: Pinterest
