Dubnová porce knižních tipů. Co číst právě teď?

Knižní inspirace a času na čtení není nikdy dost. Proto jsme si pro vás ve spolupráci s Euromedia Group připravili recenzi knih, mezi kterými najdete novinku vycházející z reálného policejního prostředí, úspěšný thriller, doslova Jedinou knihu o jídle, kterou potřebujete či young adultovku pojednávající o těžkém tématu znásilnění.

Výjezdovka (David Urban)

Zajímalo vás někdy, co se děje na místech obehnaných policejní páskou? Prostřednictvím nové knihy Davida Urbana se stanete svědky vyšetřování úmrtí, ať už přirozených či sebevražd, loupeže po americku či znásilnění. Jako čtenář se stanete členem výjezdové skupiny kriminální policie, tzv. výjezdovky. Tu vysílá ke všem trestným činům operační důstojník. Sestává z detektiva operativce, vyšetřovatele a technika, kteří dokumentují zločiny, zajišťují stopy, vyslýchají oznamovatele či poškozené a hledají svědky. Ke spolupráci si s ohledem na vyšetřovaný případ zvou další specialisty, jako koronera, soudního lékaře daktyloskopy, balistiky, psovody, pyrotechniky či zásahovou jednotku. Kniha přibližuje jejich práci, která dokáže být často děsivá, napínavá, plná omylů, ale i úsměvných momentů.

David Urban ve své sbírce povídek využívá zkušenosti z policejní praxe – u pražské kriminálky strávil už více než polovinu svého života. Seznámíte se s pravdivými informacemi o tom, jak vypadá skutečná práce kriminalistů v terénu – bez příkras a filmového dramatizování. Všechny příběhy vycházejí ze skutečných případů, se kterými měl autor osobní zkušenost. Demonstruje, že dokáže skvěle propojit detektivní a spisovatelské řemeslo, a tak čtenáři podat zážitek z dobře napsané knihy, ale také mu rozšířit povědomí o policejních postupech. A právě ta osobní zkušenost knize značně přidává na hodnotě.

Včera mu osud do rukou rozdal černého Petra, ráno se na něj nalepila smůla a držela se ho až do konce služby. Jako kdyby mu nějaká vyšší moc chtěla připomenout lidskou smrtelnost.

V povídkách se mimo jiné seznamujeme s postavou poručíka Eduarda Brauna, který nás jednotlivými případy provází a ukazuje, že jeho práce opravdu není žádný med. A to nejen kvůli tomu, že téměř denně vídá mrtvoly.

Nesnesitelný zápach ho stále dráždil v nose a z předchozích zkušeností věděl, že potrvá dlouho, než se ho zbaví. Zkoušel si pod nos mazat kdejakou vonnou nebo mentolovou mast, vyplachoval si nosní dírky čistou i slanou vodou, ale pach smrti zarytě odolával.

Práci mu neulehčují neznalí či namistrovaní členové různých policejních skupin, úchylné důstojnice operačního střediska, které vzrušují mrtvoly – v čím pokročilejší fázi rozkladu nebo zkrvavenějším stavu, tím lépe – nebo nepravdivě vypovídající oznamovatelé trestného činu. Prostřednictvím Edy nahlédnete kriminalistům více pod kůži a zjistíte, jak může taková práce člověka změnit.

Povídky jsou čtivé, svižné, vypointované a i přes nějaké naturalistické či pochmurnější scény, které přirozeně s daným tématem souvisí, zábavné. Svůj psací um David Urban ukázal i v debutové povídkové sbírce Tři opice – povídky do ní zařazené sklidily řadu ocenění v různých literárních soutěžích, např. v České lupě 2017 a 2019, nebo v ceně Ceně Sherlocka Holmese 2019.

Menší kvízová otázka na závěr: Víte, kterým lidem se říká havrani? Pokud ne, je to další důvod k tomu si Výjezdovku přečíst.

Cizinec (Harlan Coben)

Kniha světového bestselleristy Harlana Cobena vyšla již podruhé, a to s novou – seriálovou – obálkou a v paperbackovém formátu. A je to dobře, protože tak nakladatelství Kalibr aspoň upozornilo na existenci tohoto čtivého thrilleru, se kterým si můžete krátit čas trávený doma.

Adam Price žije v městečku Cedarfield, v domě se zahradou, s manželkou Corinne a dvěma syny. Je dobře placeným advokátem a nic ho netrápí – žije si typický americký sen. Až do doby, než ho při zasedání dětské lakrosové rady osloví záhadný cizinec. Iluze o dokonalém životě se mu rozplyne v momentě, kdy mu cizinec prozradí tajemství o minulosti jeho ženy.

„Lhala vám, Adame.“

[…]

„Kdo k čertu jste?“

„Považujte mě za svého zachránce. Nebo za přítele, co vás právě osvobodil z vězení.“

Cizinec je zachráncem, přítelem a noční můrou zároveň. Zrazený manžel není zdaleka jedinou postavou, které vstoupí do cesty. S nesmělým úsměvem převrací vzhůru nohama nespočet životů tím, že vykope tajemství, které mělo zůstat pohřbené pod vrstvami lží a studu, a poté zmizí tak rychle, jako se objevil. Nikomu není jasné, proč to dělá. Ale informace, které má, se nedají popřít. Snazší to má v tom, že na malém městě jako je právě Cedarfield se všichni znají, drby se šíří rychle a nikdo si nemůže být jistý, jestli mu soused nenakukuje přes plaňkový plot.

Co všechno uděláme, abychom ochránili rodinu?

Den poté, co Adam na Corinne vyrukuje s odhalenou lží a chce vysvětlení, jeho žena zmizí a nechá za sebou jen textovou zprávu, ve které žádá o pár dní prostoru a o to, aby se postaral o děti. Adam to samozřejmě nenechá jen tak a nezůstane sedět na zadku ve své (ne)dokonalé domácnosti. Najednou si není jistý tím, kdo z jeho okolí je skutečným přítelem a kdo mu může nečekaně vrazit kudlu do zad. Čím hlouběji se noří do odhalení Corinniny zrady, tím víc mu dochází, že za vším stojí někdo, kdo se rozhodl lidem životy nejen ničit, ale i brát.

Tato kniha je prý autorovým „nejskandálnějším“ thrillerem. To mě vede k otázce, jestli toho jen hodně vydržím, málo co mě překvapí, mám o „skandálu“ jinou představu nebo má uznávaný Harlan Coben v ostatních dílech v tomto ohledu nastavenou laťku nízko. To, že jsem nezůstala při čtení zírat na stránku s otevřenou pusou – tak jsem si spíše představovala zjev postav, které oslovil cizinec – ale určitě neznamená, že by byla kniha napsaná špatně. Jen ty zvraty nejeden (zkušenější) čtenář bude pravděpodobně předvídat. Autor své řemeslo jinak ovládá bravurně – o tom svědčí i to, že deset z jeho 33 knih debutovalo na prvním místě žebříčku The New York Times. I do vážných momentů dokáže sem tam zakomponovat vtípky a různé narážky, což je příjemně osvěžující. V případě, že lidé jako cizinec v příběhu působí i v našem reálném světě, budu doufat, že nikomu z nás cestu nezkříží, pokud by si vás nějaký najít měl, tak Cizinec od Cobena – tomu můžete jít i naproti do nejbližšího knihkupectví, respektive k výdejnímu okénku, a podpořit tak prodej autorových knih – těch se mimochodem prodalo celosvětově více než 70 milionů.

Jediná kniha o jídle, kterou potřebujete (Karolína Fourová)

Pokud byste si měli pořídit jedinou knihu o výživě, je to tato! Její obsah naprosto splňuje to, co se píše v názvu. Díky internetu a sociálním sítím, kde má možnost sdílet kdokoliv cokoliv, se výživové mýty šíří rychlostí blesku. Pro běžného smrtelníka je složité se v džungli protichůdných doporučení orientovat a rozpoznat, co je pravda a co už je za hranicí zdravého rozumu. Detoxikační kúry, drastické diety, extrémní výživové směry, polopravdy ohledně výživy dětí. To vše může ovlivnit lidské zdraví i psychiku na mnohem delší dobu, než si řada z nás vůbec dovede představit. Pod záplavou jednoduchých řešení, které moderní doba přináší, se lidé přestávají spoléhat sami na sebe, vytrácí se selský rozum a kritické myšlení.

Kniha Karolíny Fourové, odbornice na výživu a kvalitu potravin a úspěšné blogerky, vám pomůže pochopit základní principy stravování, představí jednotlivé složky výživy a jejich úkol v lidském organismu. Naučíte se správně nakupovat a dostanete odpověď na většinu otázek o jídle a potravinách, které vás kdy napadly. Zjistíte, že pečivo je zbytečný strašák, kokosový olej není tak zdravý, jak se často tvrdí – ba naopak. A abyste se v té zdravé stravě neztratili hned na začátku, najdete v knize i 40 autorčiných nejoblíbenějších receptů, které vám cestu usnadní.

Čtení této knihy jsem si opravdu užila, nejen, že je přínosná a mnoho mě naučila, ale také oceňuji to, že je podaná sice vědecky, ale srozumitelně. Autorka je blogerkou, která umí psát a slova volí skvěle – místy dodává rozebírání výživové problematiky až příjemně humorný nádech. Karolína vám mimo jiné připomene, že „všeho moc škodí“ – takže pokud jste dali sbohem známé oříškovo-čokoládové pomazánce, ale už dlabete několikátou lžičku oříškového másla s vědomím toho, že obsahuje zdravější tuky, měli byste si to rozmyslet, protože tím si také moc nepomůžete.

Pravda je, že některé stravovací poučky či mýty už jste mohli zaznamenat i jinde, zvláště, pokud se o tyhle věci sami zajímáte, ale autorka jde do hloubky a zmiňuje věci, které by vás nejspíše ani nenapadly – věděli jste třeba to, že těstoviny uvařené na al dente zasytí na delší dobu? Text je přehledný a doplněný o vkusné ilustrace. Zmíněné recepty jsou pomyslnou třešničkou na dortu. Není se čemu divit, že jak rychle se kniha objevila, tak rychle z polic knihkupectví a z jejich výdejních okének a e-shopů zmizela. Doporučila bych ji každému, je to kniha, ke které se budete jistě vracet.

Holky odnikud (Amy Reed)

Sexismus, znásilnění, misogynie, náboženství, migrace, boj za práva, sexuální orientace… to jsou témata, kterými se Amy Reed ve své knize Holky odnikud zabývá. Růžová obálka může na první pohled evokovat romantiku a sladký obsah, ale nenechte se zmást, pocit přeslazení se nedostaví. Spolu s postavami prožijete strach, takový, který vás zaplaví za noční chůze domů, strach z toho, co bude následovat potom, když odmítnete kluka nebo třeba pomoc rodině. Na druhé straně ale pocítíte „girl power“ a touhu po pomstě.

Kniha Holky odnikud, která by se dala zařadit do žánru heavy contemporary, nás seznamuje s Grace, která se právě přistěhovala do města spolu se svou nábožensky založenou rodinou, do domu, ve kterém předtím žila Lucy Moynihanová – stejně stará dívka, kterou společnost vypudila, protože osočila skupinu místních kluků ze znásilnění.

„Opravdová statečnost se pozná tak, že se sice bojíš, přesto však něco uděláš.“

Grace vezme spravedlnost do svých rukou a spolu s novými kamarádkami z Prescottské střední založí tajný spolek Holky odnikud, v němž dívky sdílí své mnohdy brutální životní příběhy a bojují proti misogynii vládnoucí na jejich škole. Semknou se a postupně v sobě najdou sílu. Grace chtěla napravit něco, co se jí na první pohled možná netýká, ale nakonec spolu s ostatními ovlivní celou komunitu.

Další z postav je Rosina, queer pankerka, která by se chtěla věnovat hudbě, ale místo toho musí pomáhat v rodinné restauraci a všechen volný část trávit hlídáním svých malých bratranců. Ústřední trojici doplňuje Erin, která je posedlá mořskou biologií a Star Trekem. Přes ni autorka vykresluje, jaké to je žít s Aspergerovým syndromem. Zároveň je kniha protknuta kapitolami s názvem „MY“, kde se ke slovu dostávají i ostatní dívky.

Jednu věc však Erin ví jistě: ať děláte, co děláte, lidi si vás stejně vždycky zaškatulkují. Tak jsou totiž naprogramovaní. Lidská bytost je nastavené na lenost, tudíž si všechno kategorizuje, aby lépe pochopila svět kolem sebe.

Jsem ráda, že se do young adult literatury dostávají více takováto témata, protože i o nich by měly mladé slečny (a také kluci) číst. Kniha jim ukáže, že NE evidentně neznamená ne pro každého. Pomůže jim uvědomit si svou hodnotu. Měla bych ale i výtku. Na druhou stranu mám o mladší čtenářky obavy – mohly by získat překroucené smýšlení o klucích – ano, hodně z nich je sice takových, jak jsou v knize líčeni, ale přece jen mezi námi chodí i hodní kluci.

Když se vrátíte k výčtu témat, kterými se kniha zabývá, možná vám také přijde, že je jich až moc. Při čtení jsem měla pocit, že se autorka snaží aspirovat na novodobého knižního Oscara. Také se nemůžu ubránit pocitu, že hází všechny muže do jednoho pytle – vyznívá to tak, že pro muže je násilí druhou přirozeností. A proti tomu semknuté dívky bojují, až rozpoutají jakousi feministickou revoluci s cílem rozdupat mužské pohlaví (doslova). Jelikož je ale lepší končit v dobrém, závěrem bych chtěla Holky odnikud zařadit do té kvalitnější skupiny YA literatury.

Za poskytnutí recenzních výtisků děkujeme společnosti Euromedia Group.

Zdroj fotografií: Martina Šourková