Jak správně vybrat víno jako pozornost pro hostitele

Chystáte se na návštěvu a chcete hostiteli donést jako pozornost lahev vína. Jak ale vybrat to pravé? Abyste nemuseli v obchodě bezradně stepovat před regálem, připravili jsme pro vás pár tipů.

Asi je pravdou, že co člověk, to jiný vztah k vínu. Někdo má raději těžká červená vína, někdo minerální bílá vína, jiný polosladká či šumivá. Pro začátek je jistě výhodou, když dotyčného hostitele aspoň trochu znáte, ale poradíme vám, jak i v opačném případě neudělat krok vedle.

Přečtěte si etiketu

Základem každého dobrého výběru vína je čtení etikety. Ta vám mnohdy hodně napoví už na první pohled. Na každé vinětě naleznete označení výrobkové řady, odrůdu, druh vína, ročník sklizně, identifikaci původu vína, číslo výrobní šarže, obsah cukru, obsah alkoholu atd. Čím kvalitnější víno je, tím více se o něm dočtete informací – jsou-li takřka vyčerpávající, věřte, že mu byla věnována adekvátní pozornost. Pokud jste při výběru opravdu ztracení, vyhněte se supermarketům a navštivte specializovaná místa, kde vám s výběrem poradí.

Zvažte situaci

Každá situace si totiž žádá jiné víno. Zvažte předem, zda víno vybíráte pro neformální večerní posezení, ke grilování nebo večeři u nadřízeného či obchodního partnera.

Pokud dopředu aspoň tušíte, jaké jídlo bude hostitel podávat, kalkulujte s tím při vašem výběru. Dokonalé sladění vína s jídlem může být občas obtížné, ale i jako laikovi se to podaří, když se drží několika pravidel. Víno nesmí svou intenzitou přebít chuť pokrmu a naopak. Čím je jídlo výraznější, tím výraznější víno si můžete dovolit.

Červená vína, která obsahují více tříslovin díky dlouhé maceraci vylisovaných modrých hroznů, ocení milovníci masa – krásně se snoubí se steaky, zvěřinou a nejrůznějšími pečínkami a omáčkami. Bílá vína se pro svou lehkost a kyselinku hodí k lehčím pokrmům jako jsou ryby, drůbež, plody moře a saláty (např. lehký salát s kozím sýrem nejlépe doplní Sauvignon, rybu se smetanovou omáčkou Chardonnay či Pinot Blanc). Pro letní období je ideální volbou víno růžové (ale můžete ho samozřejmě spokojeně pít po celý rok). Vyrábí se z modrých hroznů. Pouze rmut, tedy namleté hrozny, se maceruje kratší dobu, a do vína proto nepřejde tolik tříslovin a barviv ze slupek hroznu jako u červených vín. Díky tomu mají vína, která také označujeme jako rosé, osvěžující chuť a skvěle doplňují zeleninové saláty a pokrmy z ryb. Ne vždy ale úplně platí, že k bílému masu patří víno bílé a k červenému červené, bývá to složitější (např. bílé víno z Chablis je skvělé v kombinaci s tatarským biftekem).

Tiché nebo šumivé víno?

Lahví bublinek nic nezkazíte. Jako malá pozornost se hodí jednodušší nenáročné víno. Dá se pít samotné, ale je super i k přípravě různých koktejlů – na léto ideální, nemyslíte? Dobrou volbou je např. italské šumivé víno odrůdy Glera.

Pokud jste se rozhodli pro tiché víno, následuje zamyšlení nad tím, jestli bílé, červené nebo růžové. Mezi nejznámější bílé odrůdy patří Ryzlink rýnský, Ryzlink vlašský, Rulandské šedé, Chardonnay, Sauvignon a mezi českými víny oblíbená Pálava. Klasické a oblíbené modré moštové odrůdy jsou Frankovka, Modrý Portugal, Rulandské modré nebo Cabernet Sauvignon. Dále doporučujeme Merlot. Mezi oblíbené růžové odrůdy patří Zweigeltrebe, Frankovka, Merlot nebo Svatovavřinecké víno.

Sladké vs. suché

O sladkosti vína rozhoduje především zbytkový cukr, tedy cukr, který ve víně zůstane po celém procesu jeho výroby. Jeho podíl pak rozděluje vína na suchá, polosuchá, polosladká a sladká. Suchá vína upřednostňují skuteční milovníci vína, kteří se postupně ze sladších variant uchylují k těmto čistým vínům. Preferují ho i ti, kteří jednoduše moc nemusí sladké nápoje nebo se snaží udržet si štíhlou linii. U polosuchého vína záleží na tom, o jakou odrůdu se jedná (podle toho také obsahuje i různou kyselinku). Čím větší obsah kyselinky víno má, tím víc se bude víno zdát sušší a obráceně. Množství cukru u polosladkých vín dosahuje až 45 gramů na litr. Levnější sladká vína nevěstí nic dobrého, protože u nich často nejde o přírodní cukernatost, ale jsou uměle doslazovaná. Sladké víno se pije v malém množství, obvykle při slavnostních přípitcích nebo jiných výjimečných okamžicích. Polosuché a polosladké je ideální pro někoho, kde vůbec netušíte jeho preference.

Kvalitní výběr

Se sladkostí vína souvisí také jeho kvalita. Nejlevnější a nejméně kvalitní jsou stolní vína. Běžně v nich najdete přidaný řepný cukr, na jejich etiketě často nenajdete zemi původu – také proto, že obsahuje směsici několika odrůd z různých zemí. Lépe jsou na tom zemská vína, jejichž etiketa již může obsahovat informace o cukernatosti i o odrůdách, ovšem každá z nich musí být zastoupena aspoň z 15 %. Následují vína jakostní a známková, která se vyrábí pouze z hroznů jedné vinařské oblasti. Bohužel se i tato vína přislazují.

Přesuňme se ale k lepšímu vínu, o němž můžete konečně i přemýšlet jako o tom, které darujete. Řeč je o přívlastkových vínech. Jedná se o jakostní víno bez přidaného cukru, jehož odrůda, původ i hmotnost jsou úředně prověřeny. Jsou v něm zastoupena vína kabinetní (suchá, příjemně lehká, levnější), pozdní sběr (je přirozeně více cukernatý – čím jsou plody zralejší a šťáva v nich koncentrovanější, tím je hodnota cukernatosti vyšší), výběr z hroznů (má předepsanou ještě vyšší cukernatost, plnější chuť a obvykle obsahuje větší procento alkoholu), ledová a slámová vína – ta nejdražší vína s vysokou cukernatostí. Jejich výroba je náročná. Ve „vyšších“ vinařských kruzích můžete narazit na tzv. botrycký výběr – jedná se o vzácné víno, které je vyráběno z hroznů napadených ušlechtilou šedou plísní. To ale asi jen tak z ruky nedáte.

Znalost vína může být radostí po celý život člověka. – E. Hemingway

V neposlední řadě při výběru vína hraje cena, ale neznamená to, že čím dražší víno je, tím je chutnější. Důležitý je vztah člověka k vínu a k tomu, jaké chutě preferuje. Tudíž je na vás, jak moc do něj budete chtít zainvestovat. Věříme, že hostiteli radost tak jako tak uděláte.

Zdroje: Pixabay, Unsplash