Markéta Gajdošová: Kult štíhlosti je nešťastnou charakteristikou moderní doby

Na stále propagovaný kult štíhlosti i na nejrůznější dietní přešlapy jsme se zeptali té nejpovolanější osoby. Markéta Gajdošová je jednou z nejvyhledávanějších nutričních poradkyň československé scény, která díky studiu v USA staví na nejprogresivnějších metodikách nutričního poradenství, nutriční terapie, dietetiky a výživy. Je zakladatelkou MG COACHING®, má úspěšný podcast Marketa’s Vibes a je spoluautorkou nutričních bestsellerů Cesta k opravdovému jídlu a jejího knižního pokračování Další krok Cesty. Přečtěte si, proč zázračné diety nefungují a jak pracovat na tom, abychom respektovali svoje tělo.

Jaké stravovací chyby lidé nejčastěji dělají ve snaze zhubnout?

Lidé rádi sahají do slibně vypadajících a rychle se tvářích řešeních. Cesta krátkodobého extrému nikdy nezaručí dlouhodobě udržitelný efekt. Největší chybou je ve většině případů drastické podhodnocování příjmu, nešetrně nastavený kalorický deficit a nedostatečný příjem esenciálních živin. Není náhodou, že statisticky 75-95 % lidí, kteří se do dietování pustí, do pěti let nabere ztracenou váhu zpět. V nastaveném postupu zkrátka chybí racionalita.

Proč je důležité zaměřit při redukci váhy svoji pozornost na alkohol a kávu?

Redukční proces se pojí s nutností kalorického deficitu, proto v něm není místo na položky, které jsou sice energeticky bohaté, ale po stránce hodnotných živin prázdné – například alkohol. Kromě toho má i negativní vliv na zdraví, metabolismus, regeneraci a celkové fungování. Co se kávy týče, osobně ji považuji za vítanou položku v téměř jakémkoliv procesu, v tom redukčním dvojnásob. Kofein je stimulant, který může mít v rozumném množství pozitivní efekt na řadu aspektů od stimulace centrální nervové soustavy přes podporu fyzické i mentální výkonnosti až po podporu kognitivních funkcí. Je však potřeba ujistit se, že neplní roli „náplasti“ na hlad nebo nedostatečný příjem. 

Z jakého důvodu nedoporučujete stravování 80/20?

Nejsem zastáncem pravidla 80/20 (komunikovaného jako 80 % jídelníčku plnohodnotných potravin, 20 % „neplnohodnotných“ – průmyslově zpracovaných, junk food potravin aj.) z jediného důvodu: nepodporuji škatulkování jídla na procentuální části dle plnohodnotnosti a pomyslné správnosti. Vždy říkám, že je důležité „dělat svých aktuálních 100 %“, s důrazem na slovo „aktuálních“. Znamená to, že to, co je pro mě dnes 100 %, může být zítřejších 50 % nebo 150 %. Je důležité vnímat, že pro sebe chceme tu nejlepší a nejuvědomělejší volbu v daný moment. Je to nepopulární názor, ale pravidlo 80/20 v dnešní stravovací společnosti a fitness pojetí vnímám jako velmi nešťastné.

Proč je někdy výhodné víc jíst? Jaké jsou hlavní benefity reverzní diety?

Spousta lidí si myslí, že je jejich problém, že jedí příliš. Paradoxně bývá tím největší problémem fakt, že jedí nedostatečně. Setkávám se s tím v praxi každý den. Velmi často bývá řešením příjem naopak kvalitně a strukturovaně navýšit, aby se správná nutriční podpora těla projevila na energii, každodenním fungování, zdravotní stránce a zdravě fungujícím metabolismu. Jednou z cest je například reverzní dieta. Jedná se vlastně o „obrácenou dietu“ – tedy o princip pozvolného navyšování příjmu, díky čemuž se lze dostat na přívětivější (vyšší) příjem. V procesu může figurovat před redukční dietou, po ní, anebo kdykoliv, kdy je potřeba příjem racionálně navýšit bez doprovodu příbytku váhy a tukové hmoty.

Co říkáte na různé vitamíny, proteiny a doplňky stravy? Jsou podle vás důležité či nikoli?

Moc ráda bych řekla, že žádné doplňky stravy nejsou při vyváženém stravování potřebné, ale realita je taková, že je v dnešní době téměř nemožné pokrýt optimální potřebu příjmu všech esenciálních živin pouze skrze jídelníček. V pomyslné pyramidě důležitostí je zásadní nejdříve obsáhnout veškerý možný základ jídelníčkem a teprve poté doplnit případnou suplementací to, co samotné jídlo nezvládne. Spousta lidí postupuje opačně, což nedává smysl, protože se suplementace musí opírat o kvalitní základ stravování. Proteinový prášek osobně vnímám spíše jako funkční potravinu k doplnění bílkovin než jako výslovný suplement.

Už se na to určitě ptalo mnoho lidí přede mnou, ale pro ty, kteří vás neznají. Proč zrovna studium v USA?  

USA byla jasná volba již od prvních kroků mé akademické cesty. Mojí prioritou v oboru výživy bylo vždy stavět na nejprogresivnějších metodikách. První etapu bakalářského studia nutriční terapie jsem započala na University of Massachusetts v Bostonu, abych k ní záhy přidala navazující studium klinické výživy vedoucí k RDN titulu na lékařské fakultě Florida International University v Miami, jejíž frekventantkou a internistkou v současné době jsem. Primárně jsem takto volila kvůli hodnocení oboru v celosvětových příčkách fakult, multidisciplinaritě, přesahu předmětů, které se jinde nevyučují, excelentním vyučujícím, přístupu k výzkumu a k nejmodernějším zdrojům. Možnosti a zdroje, které se mi díky studiu dostávají do náruče z první ruky, jsou v praxi nevyčíslitelné.

Co říkáte na kult štíhlosti, a naopak na body positivity? A myslíte si, že vnímání vlastního těla je jiné u nás v ČR než v USA? Nebo nevnímáte rozdíl?

Kult štíhlosti je nešťastnou charakteristikou moderní doby. Zahrnuje nepsané ideály, které nás obklopují ve společnosti, na sociálních sítích a v médiích. My jako ženy máme pocit, že se k nim musíme přiblížit. Kult štíhlosti nám podprahově diktuje, že čím štíhlejší budeme, tím šťastnější, úspěšnější a vlivnější budeme. Jenže problém je v tom, že přesně tak to ani zdaleka nefunguje.

Osobně jsem zastáncem body neutrality. Věřím totiž, že neutralita je cesta respektu, a právě ten vnímám jako zcela zásadní v přístupu k výživě i k tělu. Své tělo nemusíme bezpodmínečně milovat. Stačí ho pro začátek respektovat. Pokud totiž začneme od respektu, sesnoubí se to s chutí starat se o něj v nejlepším možném slova smyslu a v pozitivní rovinu teprve přirozeně vyústí.

Mezi vnímáním těla v ČR a USA rozdíly osobně vnímám, především u žen. Ve veřejné rovině cítím ve společnosti v USA méně stereotypů a prostoru na předsudky, a proto se ženy obecně nebojí být „jiné“. To se propisuje do větší svobody v mnoha rovinách, od stylu oblékání až po normalizaci odlišných velikostí těla.

Většina žen chce zhubnout 2 až 5 kg tuku. Máte nějakou osvědčenou radu, jak dosáhnout menšího úbytku na váze zdravě a dlouhodobě? 

Mou otázkou by bylo, zda to skutečně potřebují. Často totiž máme pocit, že je to nutné jen kvůli očekávání okolí nebo zmíněným ideálům kultu štíhlosti. Pokud bychom se ale opravdu bavily o efektivní a šetrné redukci nadbytečných tukových zásob, jako prioritu bych zmínila zařazení dostatku bílkovin do jídelníčku. Vnímám, že je ženy ve svých režimech obecně podhodnocují. Důležitým aspektem je samozřejmě také vhodně zvolená pohybová aktivita, ideálně trénink silového charakteru.

Co říkáte na oblibu nejrůznějších půstů? Myslíte si, že spíše škodí, jsou dobrou alternativou pro věčně zaneprázdněné lidi, či vítaným sezónním zpestřením?

Půsty a detoxy jsou obecně něčím, co by v komerčním slova smyslu mělo opustit nutriční svět. Nerada bych je však zatracovala kompletně, protože své využití ve velmi specifických případech a šetrném nastavení najít mohou. Nicméně nejsou ničím, co by bylo nutné cíleně vyhledávat a z mé pozice výživáře cíleně podporovat. Pokud po nich sáhneme s vidinou redukce, opravdu se nejedná o efektivní strategii. Krátkodobý deficit skrze půst či detox samozřejmě způsobí úbytek na váze, ale rozhodně nepřináší trvalé efekty nebo benefity.  

Co je a MG COACHING®? Co chystáte do budoucna? A máte ještě nějaké nesplněné profesní sny?

MG COACHING® je dnes již mezinárodně chráněná známka zaštiťující můj přístup k výživě a jeho standardy kvality, včetně konceptu odborného nutričního poradenství, pod nímž pracuje celý můj tým. Představuje ucelený přístup, po kterém bych na začátku své cesty v roli klienta sama pátrala a který mi před lety na československé nutriční scéně chyběl.

Své dosavadní profesní sny jsem si splnila v předchozích dvou letech – byla jimi spolupráce s královskou rodinou na pozici nutričního konzultanta a účast na největší světové konferenci výživy a dietetiky FNCE 2022 v Orlandu, které jsem měla tu čest účastnit se jako jediný český výživář. Protože se svůj přístup k práci i k životu snažím stavět na neustálém vývoji, vždy před sebe ale stavím další milníky. Protože vstupuji do finálního roku svého studia na lékařské fakultě FIU v Miami, tím největším (a troufám si říci, že doposud nejtěžším) je momentálně dokončení RDN titulu v dietetice a klinické výživě.

Foto: Archiv Markéty Gajdošové